Rozlivový model Vltavy má Pražany ochránit před povodní

Protipovodňová ochrana Prahy je podle magistrátu téměř dokončena. Devět let po ničivých povodní v roce 2002 je prý metropole daleko lépe chráněna proti velké vodě: kromě pevných a mobilních zábran pomůže v boji proti velké vodě také rozlivový model, který řekne, kam poteče rozvodněná Vltava.

Soubor protipovodňových opatření v Praze zahrnuje pevné zábrany (zemní valy a železobetonové stěny), mobilní bariéry i změny na kanalizační a stokové síti. Do systému za čtrnáct let město investovalo 3, 7 miliardy korun. Pomáhá také výpočetní technika - aplikací, která v případě hrozby povodní pomůže, je rozlivový model Vltavy. Pražský magistrát uvádí, že díky němu bylo možné zpracovat povodňový plán a také může regulovat výstavbu v záplavovém území.

Rozlivový model, který byl představen novinářům, detailně zobrazuje postup vody v případě, že se bude zvyšovat hladina Vltavy. Petr Beran z útvaru rozvoje hlavního města Prahy a Odboru krizového řízení magistrátu hlavního města Prahy přiblížil, že model vznikl v roce 2007 a každé dva roky se upřesňuje. „Kanál řeky se mění a tím se mění rozlivové poměry,“ vysvětlil vývoj pražský primátor Bohuslav Svoboda.

Model uvádí přesně nadmořskou výšku hladiny při daném průtoku a z toho lze odvodit, jak vysoká voda bude v ulicích Prahy. Díky modelu si lze spočítat, kdy stavět mobilní bariéry, kolik kde bude vody a do jaké výšky se voda dostane. Podle Berana model přesně zobrazí, které domy jsou při různých hodnotách průtoku řeky ohroženy. A tyto informace mají v případě blížících se povodní velkou cenu, 350 osob z bezpečnostních a záchranných složek musí zvládnout vystavět mobilní bariéry maximálně do 48 hodin. Mimochodem, právě mobilní bariéry si Beran chválí, v roce 2002 totiž prý ochránily před vodou Staré město. Celková délka mobilních bariér je asi 6,5 km, dalších 11 km tvoří pevné zábrany. „Praha má povodňová opatření v kvalitě a rozsahu, které nemá žádné jiné evropské město,“ říká Svoboda.

Povodně? Frekvenční matematický údaj

Svoboda uvedl, že povodně jsou „frekvenční matematický údaj“, nejde tedy o "vliv globálního oteplování ani globálního ochlazování". A frekvenční matematika prý říká, že přestože byla velká voda v Praze před devíti lety, může nyní přijít znova. Proto se Praha pokusila o restrukturalizaci celého protipovodňového systému, aby se roku 2002 nemohl opakovat. „Vzhledem k dřívějším neblahým zkušenostem a mnohamiliardovým škodám je protipovodňová ochrana Prahy nadále jednou z našich investičních priorit,“ zdůraznil pražský primátor.

Protipovodňová ochrana by měla zabránit škodám na životech, zdraví a majetku obyvatel Prahy i na budovách v historickém centru Prahy. „Desetitisíce spoluobčanů z Karlína, Holešovic či Smíchova nyní nemusí trnout při každém déletrvajícím dešti a mohou klidně spát, a to rozhodně není málo,“ dodal k pražský radní Radek Lohynský, který je zodpovědný za městskou infrastrukturu. Systém protipovodňové ochrany se prý začal budovat v roce 1997, ale podle Lohynského došlo po katastrofálních událostech v roce 2002 k přepracování původního plánu.

Celý systém je již téměř dokončen, zbývá jen dostavět poslední část úseku v Chuchli. Zde se řeší odvolání občanského sdružení proti platnosti stavebního povolení. V současnosti proto stavební práce nepokračují a po odstranění této námitky se bude podle ředitele Odboru městského investora Jiřího Zlatohlávka stavět dále. Předpokládá se, že v příštím roce bude celý systém dokončen. Do tří měsíců by měla proběhnout kolaudace protipovodňových opatření ve Zbraslavi, říká Zlatohlávek.

Metro už je „v suchu“

V roce 2002 se voda dostala do metra, které značně poškodila. Ani to by se podle magistrátu nemělo opakovat. Zatímco protipovodňová opatření v Praze jsou nastavena na úroveň povodní z roku 2002 plus bezpečnostní rezerva 30 cm, u stanic metra v záplavových oblastech mají mobilní zábrany rezervu dvojnásobnou. V metru jsou bezpečnostní dveře, došlo k utěsnění průchodek, v tunelech jsou tlakové uzávěry a pravidelně probíhá kontrola vodotěsnosti.

Setkání s novináři se zúčastnil také generální ředitel společnosti Kolektory Praha Jan Svátek. Na otázku, zda se při povodních zaplaví kolektory, říká: „Ne, nezaplaví.“ Dále vysvětlil, že kolektory jsou chráněny proti vodě z povrchu i proti té podzemní. Již v roce 2003 byl prý přepracován povodňový plán společnosti a o dva roky později byl z důvodu výstavby protipovodňových zátarasů na Vltavě aktualizován.

---

reklama

---