Sto osm lauerátů Nobelovy ceny vyzvalo Greenpeace, aby ukončila kampaň proti geneticky modifikovaným plodinám

Zlatá rýže má být obohacena o beta karoten, který pak má lidskému tělu dodat vitamin A. Podle nobelistů Greenpeace brzdí vývoj této potraviny. Greenpeace se brání tím, že řešení podvýživy jednou zázračnou plodinou je nesmysl.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | IRRI Photos / Flickr

Roberts je autorem otevřeného dopisu, kterým oslovuje vedení organizace Greenpeace, Organizaci spojených národů a také vlády zemí. A co jim píše? „Žádáme organizaci Greenpeace a její příznivce, aby na základě zkušeností zemědělců a spotřebitelů po celém světě přehodnotili svůj postoj k otázce biotechnologicky upravených potravin. Aby uznali dosavadní zjištění vědeckých orgánů a regulačních agentur, a konečně už opustili svou kampaň zaměřenou proti geneticky modifikovaným organismům, zejména pak „zlaté rýži“.

Souhlas s tímto listem připojením vlastního podpisu následně vyjádřilo hned 107 dalších nositelů Nobelovy ceny. Už ten počet, tvořící přibližnou třetinu v současnosti žijících laureátů, je ve své podstatě ohromující a taková míra angažovanosti vědců nebývalá. Ocenění fyzikové, chemici, ekonomové, lékaři a mírotvorci se podpisem postavili za myšlenku, která by nejen podle Robertse rozhodně měla být slyšet. Zjednodušeně to, že Greenpeace je organizací, která v řadě kampaní hájí správnou věc, ale v případě GMO je mimo.

V rozhovoru pro Washington Post je Roberts ještě o něco ostřejší. „Jsme vědci. Chápeme logiku vědy. Proto je pro nás snadné vidět, že to, co dělá Greenpeace, je škodlivé, zhoubné a nevědecké. Greenpeace, a později s tím začali i jejich spojenci, záměrně a dlouhodobě vyvolávají u lidí strach z GMO. Stalo se to pro ně způsobem, jak získávat peníze.“ Roberts doufá, že Greenpeace, které si jinak velmi považuje „přizná svůj omyl, opustí chybnou cestu a začne se znovu soustředit na věci, které dělá dobře.“

V čem konkrétně třetina světových laureátů Nobelovy ceny s Robertsem souhlasí? Například s tím, že k uživení rostoucí lidské populace, k produkci krmiv a vláken, bude zapotřebí moderního šlechtění rostlin. A také s tím, že Greenpeace a její sympatizanti se dlouhodobě podílí na znevažování výsledků této práce, na zkreslování výhod a dopadů GMO produkce, na nadsazování rizik a strašení veřejnosti, na ničení schválených terénních experimentů a výzkumných projektů.

Čeho si Roberts od adresátů, tedy organizace Greenpeace, OSN a vlád zemí žádá? „Vyzýváme Greenpeace, aby ustala ve svém tažení proti potravinám a plodinám vylepšených biotechnologií a konkrétně pak zlaté rýži. Vyzýváme vlády zemí, aby odmítly kampaně Greenpeace zaměřené proti plodinám a potravinám vylepšených biotechnologií, zejména pak zlaté rýži. Chceme, aby vlády udělaly vše, co je v jejich silách, při opozici vůči stanoviskům Greenpeace, a současně zajistili svým zemědělcům přístup ke všem nástrojům moderní biologie a biotechnologie.“

Nechybí ani věta o tom, že postoj Greenpeace coby odpůrců GMO je v tomto případě založen na emocích a dogmatech popírajících vědecká data. V textu výzvy se píše, že vědci i příslušné úřady, komise a vládní agentury opakovaně a konzistentně zjistili, že biotechnologické plodiny i potraviny jsou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější, než plodiny vyrobené jinými postupy. Platí to jak „pro lidské zdraví, tak i pro životní prostředí a biodiverzitu.“

Zlatá rýže, obohacená o beta karoten, ve srovnání s běžnou rýží (vpravo)

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | IRRI Photos / Flickr

Proč je v otevřeném dopisu tak často zmiňována právě ona zlatá rýže? Protože na ní je podle Robertse potenciální přínos GMO lidstvu nejlépe vidět. Jedná se totiž geneticky modifikovanou plodinu, upravenou tak aby obsahovala velké množství provitaminu A. Jeho nedostatek se odráží zhoršeným zrakem, a jeho dlouhodobý nedostatek zvláště u malých dětí končí slepotou. Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem vitaminu A asi 250 milionů lidí, včetně 40 % všech dětí rozvojového světa do 5 let věku. Když genetikové Ingo Portykus a Peter Bayer před 17 lety upravenou rýži oficiálně představili, viděli v ní humanitární řešení krize výživy lidstva. Jejich vize dosud nedošla naplnění. Převést tento objev do praxe se zatím nedaří z celé řady důvodů, ale pravdou je, že Greenpeace je nejen podle Robertse na špici opozice proti biotechnologickým GMO projektům, a tudíž v opozici proti zlaté rýži.

Na otevřený dopis Greenpeace reagovalo prohlášením Wilhelminy Pelegrinové. Podle ní je obvinění, že někdo blokuje geneticky modifikovanou rýži, nepravdivé. "Zlatá rýže jako řešení selhala a ani po dvaceti letech výzkumu není připravena k prodeji. Jak připouští Mezinárodní institut pro výzkum rýže, nebylo prokázáno, že by zlatá rýže skutečně řešila nedostatek vitaminu A," říká Pelegrinová. Greenpaece se také odkazuje na studii Washington University of St Louis, podle které se stále neví, jestli beta karoten, obsažený v zlaté rýži, může být v trávícím traktu podvyživených dětí přeměněn na vitamin A či zda beta karoten v rýži přetrvá při skladování či vaření.

Podle Greenpeace není řešením podvýživy jedna geneticky modifikovaná plodina, ale rozmanitá a zdravá strava. "Dát lidem skutečné potraviny vypěstované v ekologickém zemědělství pomůže jak v boji s podvýživou, tak jako adaptace na klimatické změny," říká Pelegrinová.

Přečtěte si rozhovor s mluvčím Greenpeace Lukášem Hrábkem Řešením podvýživy není jedna zázračná plodina

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?