https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sto-osm-laueratu-nobelovy-ceny-vyzvalo-greenpeace-aby-ukoncila-kampan-proti-geneticky-modifikovanym-plodinam
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sto osm lauerátů Nobelovy ceny vyzvalo Greenpeace, aby ukončila kampaň proti geneticky modifikovaným plodinám

15.8.2016 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zlatá rýže má být obohacena o beta karoten, který pak má lidskému tělu dodat vitamin A. Podle nobelistů Greenpeace brzdí vývoj této potraviny. Greenpeace se brání tím, že řešení podvýživy jednou zázračnou plodinou je nesmysl.
Zlatá rýže má být obohacena o beta karoten, který pak má lidskému tělu dodat vitamin A. Podle nobelistů Greenpeace brzdí vývoj této potraviny. Greenpeace se brání tím, že řešení podvýživy jednou zázračnou plodinou je nesmysl.
Angličan Richard Roberts z výzkumného centra New England Biolabs nebyl ve světě dosud příliš známou osobností, a nic na tom nezměnil fakt, že se v roce 1993 spolu s Philipem Sharpem stal nositelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Objev intronů v eukaryotické DNA a popsání jejich funkce totiž není zrovna mediální trhák. Nyní je ale jeho jméno skloňováno ve všech pádech. Opřel se totiž do Greenpeace a jejich kampaně proti GMO potravinám. Podle Greenpeace je však zázračná zlatá rýže mýtus a ne zázražný lék na podvýživu.
 

Roberts je autorem otevřeného dopisu, kterým oslovuje vedení organizace Greenpeace, Organizaci spojených národů a také vlády zemí. A co jim píše? „Žádáme organizaci Greenpeace a její příznivce, aby na základě zkušeností zemědělců a spotřebitelů po celém světě přehodnotili svůj postoj k otázce biotechnologicky upravených potravin. Aby uznali dosavadní zjištění vědeckých orgánů a regulačních agentur, a konečně už opustili svou kampaň zaměřenou proti geneticky modifikovaným organismům, zejména pak „zlaté rýži“.

Souhlas s tímto listem připojením vlastního podpisu následně vyjádřilo hned 107 dalších nositelů Nobelovy ceny. Už ten počet, tvořící přibližnou třetinu v současnosti žijících laureátů, je ve své podstatě ohromující a taková míra angažovanosti vědců nebývalá. Ocenění fyzikové, chemici, ekonomové, lékaři a mírotvorci se podpisem postavili za myšlenku, která by nejen podle Robertse rozhodně měla být slyšet. Zjednodušeně to, že Greenpeace je organizací, která v řadě kampaní hájí správnou věc, ale v případě GMO je mimo.

V rozhovoru pro Washington Post je Roberts ještě o něco ostřejší. „Jsme vědci. Chápeme logiku vědy. Proto je pro nás snadné vidět, že to, co dělá Greenpeace, je škodlivé, zhoubné a nevědecké. Greenpeace, a později s tím začali i jejich spojenci, záměrně a dlouhodobě vyvolávají u lidí strach z GMO. Stalo se to pro ně způsobem, jak získávat peníze.“ Roberts doufá, že Greenpeace, které si jinak velmi považuje „přizná svůj omyl, opustí chybnou cestu a začne se znovu soustředit na věci, které dělá dobře.“

V čem konkrétně třetina světových laureátů Nobelovy ceny s Robertsem souhlasí? Například s tím, že k uživení rostoucí lidské populace, k produkci krmiv a vláken, bude zapotřebí moderního šlechtění rostlin. A také s tím, že Greenpeace a její sympatizanti se dlouhodobě podílí na znevažování výsledků této práce, na zkreslování výhod a dopadů GMO produkce, na nadsazování rizik a strašení veřejnosti, na ničení schválených terénních experimentů a výzkumných projektů.

Čeho si Roberts od adresátů, tedy organizace Greenpeace, OSN a vlád zemí žádá? „Vyzýváme Greenpeace, aby ustala ve svém tažení proti potravinám a plodinám vylepšených biotechnologií a konkrétně pak zlaté rýži. Vyzýváme vlády zemí, aby odmítly kampaně Greenpeace zaměřené proti plodinám a potravinám vylepšených biotechnologií, zejména pak zlaté rýži. Chceme, aby vlády udělaly vše, co je v jejich silách, při opozici vůči stanoviskům Greenpeace, a současně zajistili svým zemědělcům přístup ke všem nástrojům moderní biologie a biotechnologie.“

Nechybí ani věta o tom, že postoj Greenpeace coby odpůrců GMO je v tomto případě založen na emocích a dogmatech popírajících vědecká data. V textu výzvy se píše, že vědci i příslušné úřady, komise a vládní agentury opakovaně a konzistentně zjistili, že biotechnologické plodiny i potraviny jsou stejně bezpečné, ne-li bezpečnější, než plodiny vyrobené jinými postupy. Platí to jak „pro lidské zdraví, tak i pro životní prostředí a biodiverzitu.“

Zlatá rýže, obohacená o beta karoten, ve srovnání s běžnou rýží (vpravo)
Zlatá rýže, obohacená o beta karoten, ve srovnání s běžnou rýží (vpravo)

Proč je v otevřeném dopisu tak často zmiňována právě ona zlatá rýže? Protože na ní je podle Robertse potenciální přínos GMO lidstvu nejlépe vidět. Jedná se totiž geneticky modifikovanou plodinu, upravenou tak aby obsahovala velké množství provitaminu A. Jeho nedostatek se odráží zhoršeným zrakem, a jeho dlouhodobý nedostatek zvláště u malých dětí končí slepotou. Podle Světové zdravotnické organizace trpí nedostatkem vitaminu A asi 250 milionů lidí, včetně 40 % všech dětí rozvojového světa do 5 let věku. Když genetikové Ingo Portykus a Peter Bayer před 17 lety upravenou rýži oficiálně představili, viděli v ní humanitární řešení krize výživy lidstva. Jejich vize dosud nedošla naplnění. Převést tento objev do praxe se zatím nedaří z celé řady důvodů, ale pravdou je, že Greenpeace je nejen podle Robertse na špici opozice proti biotechnologickým GMO projektům, a tudíž v opozici proti zlaté rýži.

Na otevřený dopis Greenpeace reagovalo prohlášením Wilhelminy Pelegrinové. Podle ní je obvinění, že někdo blokuje geneticky modifikovanou rýži, nepravdivé. "Zlatá rýže jako řešení selhala a ani po dvaceti letech výzkumu není připravena k prodeji. Jak připouští Mezinárodní institut pro výzkum rýže, nebylo prokázáno, že by zlatá rýže skutečně řešila nedostatek vitaminu A," říká Pelegrinová. Greenpaece se také odkazuje na studii Washington University of St Louis, podle které se stále neví, jestli beta karoten, obsažený v zlaté rýži, může být v trávícím traktu podvyživených dětí přeměněn na vitamin A či zda beta karoten v rýži přetrvá při skladování či vaření.

Podle Greenpeace není řešením podvýživy jedna geneticky modifikovaná plodina, ale rozmanitá a zdravá strava. "Dát lidem skutečné potraviny vypěstované v ekologickém zemědělství pomůže jak v boji s podvýživou, tak jako adaptace na klimatické změny," říká Pelegrinová.

Přečtěte si rozhovor s mluvčím Greenpeace Lukášem Hrábkem Řešením podvýživy není jedna zázračná plodina

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

reklama

 
Radomír Dohnal

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VW

Vladimír Wagner

15.8.2016 07:56
Ano,zlatá rýže není samospasitelná a je pochopitelně pořád otázkou, jak moc k řešení problému s nedostatkem vitamínů může přispět. Žádná jednotlivá potravina problém výživy lidstva nevyřeší. Ovšem to, že zlatá rýže nemohla zatím velikost svého potenciálu ukázat a ani celá řada dalších potenciálně užitečných plodin získaných technologiemi genetických modifikací, je dominantně kampaní Greenpeace. Greenpeace nevyužívá vědecké poznatky a metody při posuzování vlastností plodin (jejich užitečnost či škodlivost nezávisí na tom, jestli byly získány náhodnými mutacemi nebo cíleným genetickými úpravami), ale podle své vlastní ideologické nálepky. Pro zajištění pestré a vyvážené stravy pro všechny obyvatele v pestrém a komplikovaně se vyvíjejícím světě je potřeba získat kvalitnější a pestřejší škálu odrůd a genetické modifikace mohou být k jejich vyšlechtění velice efektivní cestou. A tuto cestu intenzivní kampaň Greenpeace založena na šíření strachu a pavědeckých představ zablokovala. Bohužel to není jediný příklad, kdy Greenpeace svým odklonem od vědy a znalostí k čisté ideologii ohrožuje přežití lidstva. Stejně škodlivé a nesmyslné je tažení této organizace proti jaderné energetice. Bohužel právě i přístup Greenpeace, který je založen na velice intenzivním a sofistikovaném PR založené na ideologii bez respektu k vědecké metodice a poznatkům, vede k tomu, že naše společnost přestává být schopna racionálně posuzovat rizika a priority. A to může mít v budoucnu katastrofální dopady.
Odpovědět
MH

Martin Hájek

15.8.2016 14:34
Je přinejmenším docela zábavné pozorovat jak hnutí, které se například v otázce klimatických změn tak rádo ohání takzvaným "vědeckým konsensem" a nutností následovat rady moudrých vědců, v jiném případě tváří v tváří odmítavému stanovisku vědců dál v klidu setrvává ve svém bludu. Čili klasicky káže vodu a pije víno.
Odpovědět
KL

Katka Linke

17.8.2016 05:58
Je úsměvné hájit něco pro a něco proti. Dostáváme se tak do sinusoidy excesů(extrémů). Oč lepší je žít vyrovnaně, na stejné energetické hladině. To je cesta Tao.
V současnosti máme již spoustu odrůd, a dokonce i spoustu potravin na planetě Zemi, nicméně nejsme schopni je efektivně použít, rovnoměrně rozdělit, vždycky za poskytnutím pomoci potřebným je na druhé misce vah náš zisk.
Proč agrobyznys z existujících odrůd pšenice využívá v USA jen 6 odrůd, proč máme světově uniformní jablka, několik odrůd sóji, i když tam je to trošku lepší. A proč se snažíme o celkovou uniformitu na světě. Měl by zůstat Evropan Evropanem, Afričan Afričanem a Indián Indiánem. Místo toho nás byznys přesvědčuje, že všichni potřebujeme jíst malé kulaté placičky hovězího masa v housce a pít černou limonádu plnou cukru (pardon, čistou kyselinu fosforečnou s pH 2,0, no jen si to změřte doma sami), abych uvedla pár markantních příkladů.
Myslím, že Greenpeace jen vyvažuje vychýlený jazýček vah do vodorovné polohy. Nechci ale hájit někoho proti někomu, naopak je třeba bojovat za možnost volby, za zachování potravinové suverenity, za možnost si vybrat svůj produkt, co do kvality, i původu, a ne brát, co nám na planetě zbylo po tlaku korporací. Cesta unifikace vede k malým osobním kójím s potravinovou hadičkou ze stropu. A nebo ke společenstvu vyššího řádu v podobě lidstva (srovnej včelu medonosnou, či mravence). Už dnes se od nich moc nelišíme.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

17.8.2016 08:41 Reaguje na Katka Linke
Nějak mi uniká, jak souvisí "ďábelské korporace" se zcela nevědeckým obchodem se strachem, kterým se živí Greenpeace a další ekologisté.
A důvod proč se nepoužívá širší paleta odrůd je prostý - výnos na plochu a vhodnost do místních klimatických podmínek.
Doporučuji rozhovor se nějakým (neekologickým) farmářem.... protože ten ekologický není živ ze své produkce ale z dotací, neboli z nedobrovolných plateb ostatních občanů.
Odpovědět
sv

17.8.2016 22:51 Reaguje na Katka Linke
militantní ideologové, lháři a vrazi z greenpís, že vyvažují váhy? To že greenpísáci jsou lháři dokazuje už tento článek, kde představitelka těchto zločinců tvrdí něco co jednoznačně není pravda a odkazuje se na názor, který vydává za studii. Stejně tak je nepochybné, že jsou to vrazi. JEjich zásluhou v Asii umírají a slepnou lidé díky nedostatku vitamínu A.
Zajímalo by mě co mají ty tupé bláboly o trubičkách a kuličkách společného s tím, že greenpisácké zrůdy mohou za smrt mnoha lidí. Mimochodem, upírat možnost volby zachránit život vlastním dětem tím, že je nakrmím zlatou rýží je takový zajímavý až humorný způsob boje za "možnost volby".
Odpovědět
MH

Martin Hájek

18.8.2016 00:22 Reaguje na Katka Linke
Je třeba bojovat za možnost volby! A proto zakažme GMO potraviny!

To je cesta Tao :-).
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

18.8.2016 11:40 Reaguje na Katka Linke
Paní Linke, zkuste uvažovat. Kde je větší možnost volby výběru stravování i životní pouti a životních cílů? V primitivních podmínkách indiánů či afrických kmenů, kterým umožňuje přírodní zemědělství, sběračství a lov tak tak přežívat, nebo u současné civilizace, která umožňuje zemědělskou půdu využít velice efektivně a vyrobí široký sortiment potravin, který přesahuje potřeby dané komunity. Umožňuje pak i takový loxus, že se produkují biopotraviny a další velice náročné speciality (na půdu i práci). V ní mohou své preference uplatnit a zdravě se stravovat jak vegetariáni, tak vegani, či další, kteří mají z jiných náboženských důvodů nějaké výživové specializace. A může si jiný, který je jinak zaměřený, dát i toho hamburgra v MacDonaldovi. To, jestli si dá člověk hamburger s kolou nebo bio salát s biodžusem je čistě jeho volba. Primitivní přírodní zemědělec takovomu možnost volby nemá. Zároveň zde může člověk chovat ovečky na Valachách v přírodních podmínkách i se zabývat kosmickým výzkumem. Podle svého přání, ideového zaměření a životních cílů. Člen primitivní přírodní komunity má volbu v principu jen jednu nebo jen velmi omezený počet. Nakonec bych si dovolil upozornit, že Greenpeace možnost volby nerozšiřuje, ale naopak velmi silně omezuje.
Odpovědět
KL

Katka Linke

19.8.2016 06:39
Krásné ráno. Netušila jsem, kolik polemiky vyvolám. To jsem nezamýšlela.
Já nejsem apriori proti GM plodinám, ani jiným GM. E. coli je kupříkladu docela dobrý pomocník, vyrábějící inzulin. Když ale prostřednictvím RR rostlin likvidujete variabilitu plodin a odrůd, (Monsanto vyvinulo RR odrůdy jako podporu prodeje Roundupu!) a právo volby zemědělců se svobodně rozhodnout (v Indii jiný než modifikovaný bavlník prakticky neseženete), tak porušujete tu rovnováhu, právě dobře vyjádřenou jako jing a jang. Nebo jako potravinovou suverenitu, právo si vybrat svůj produkt, svou cestu (produkce, i ostatního).
A že současný agrokomplex umožňuje produkovat více a s větší pestrostí? O tom si dovolím úspěšně pochybovat. Ta pestrost regionálních potravin, domácích marmelád, vlastního chleba, medu, zeleniny a ovoce, to není výsledek agrokomplexu, ale naopak práce všech drobných rolníků a potravinářů. A to právě GM plodiny vytlačují. Ano, musíte vynaložit nějakou tu svou energii na svůj chléb a med, ale je to právě to, co musí zůstat existovat. Představte si svět, kde by si každý dobýval svůj chléb v potu tváře, a neměl čas a vůli na blbiny v podobě válečných hrátek. Jenže my jsme začali hromadit (ano, může za to objev zemědělství), uvolnili si ruce a začali se systematicky ničit. Chybí nám rovnováha a naše kořeny. A v naší jediné nice, kterou máme, totiž na planetě Zemi, začíná být povážlivě těsno.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

19.8.2016 08:07
Vážená paní Linke, kdyby se všechny potraviny "dobývaly v potu tváře" bio způsobem drobným zemědělstvím, tak by Vám plocha zemědělské půdy, která je v Evropě k dispozici, neuživila ani zlomek počtu lidí, který tu žije. Jen díky efektivnímu modernímu zemědělství, produkuje Evropa tolik potravin, že pomáhá i jiným regionům, má zásoby pro léta, kdy se nevydaří počasí (sucho nebo příliš deštivo či jiný důvod neúrody) a má i takovou možnost, že se zpětně zalesňuje, vrací se velcí kopytníci a další zvířata. A pokud má někdo chuť , může se věnovat bio-produkci a dalším zajímavým činnostem, které jste popsala.
Jak by to vypadalo bez toho Vámi odsuzovaného efektivního zemědělství, vidíte v řadě regionů Afriky, kde lidé tak tak uživí sebe a v případě sucha by bez pomoci třeba z Evropy nebo Ameriky nepřežili. Oni opravdu nespekulují nad bio a diverzitou. Ti spekulují nad tím, jak neumřít hladem. Filozofování o bio a škodlivosti moderního zemědělství a podobně si může dovolit bohatá Evropanka právě díky modernímu zemědělství a jeho efektivitě.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

19.8.2016 20:31
V dobach toho "ideálního" drobného zemědělství se jím zabývalo 50% obyvatelstva... ještě před cca 100 lety.
To je asi to po čem paní Linke touží...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist