Stráský: O funkci ředitele Šumavy jsem nestál, přemluvil mě Klaus

Jan Stráský se ve funkci dočasného ředitele NP Šumava ocitl pod ostrou kritikou ekologických aktivistů i vědců. Stráský v rozhovoru pro týdeník Instinkt říká, že jeho hlavním úkolem je zastavit kůrovce a nechápe, proč navrhované kácení vyvolalo takový rozruch.

Stráský v rozhovoru zdůraznil, že si tuto funkci nevybíral, byla mu přidělena. Přemluvil jej prý prezident. „Klaus mi řekl, když jsem do toho deset let kecal, tak to mám jít udělat. Já jsem o tohle nestál a budu rád, až to skončí,“ řekl Stráský a doplnil: „Vždyť já jsem měl čas se do lesa podívat jen o Velikonocích dopoledne.“

Stráský uvedl, že jeho hlavní úkol bylo zastavit kůrovce. Základní techniky, jak bojovat s kůrovcem, jsou prý kácení a chemie. „Chemie se do parku nehodí. Zbývá kácení,“ řekl Stráský. Kácení prý musí být provedeno v prvních zónách jen na vybraných stromech. „Kácení se přece dělá proto, aby se nemuselo kácet víc,“ vysvětlil Stráský, protože podle teoretiků prý z každého uschlého stromu vyletí kůrovec na dalších osm stromů.

Stráský je přesvědčený, že pokud se nebude bojovat s kůrovcem, bude to mít katastrofické důsledky. Podle Stráského se těží každý rok a loni bylo v tichosti na kácení vydáno 135 výjimek.

Rozhovor se týkal také problematiky sjezdovek. Ač je Šumava jedna, je podle Stráského na jedné straně dvaadvacet sjezdových areálů a na druhé straně tři. Do Rakouska prý jezdí lyžovat dvacet procent Čechů, kteří tam „vozí“ milion korun denně. „Takže po jedné hoře jezdí na jedné straně lyžaři a na druhé straně řádí kůrovec,“ říká Stráský.

Stráský dále nastínil, jak by rád viděl budoucnost Šumavy on sám – zákonem by se prý měla rozdělit na část, která se nechá vědcům, část, která se nechá lesákům, část, která zůstane návštěvníkům a část, která zůstané obcím. „Ten zákon by měl přesně vymezit území pro rozvoj obcí, pro měkkou turistiku, pro kulturní krajinu, a kde se bude moci třeba postavit penzion,“ vysvětlil své plány Stráský a dodal, že si sám spočítal, že v roce 1910 žilo na Šumavě devatenáctkrát více lidí než dnes.

Instinkt připomíná, že za dvacet let Národního parku Šumava nikdo nevyvolal ve funkci ředitele takové emoce a odpor jako Jan Stráský. Tento politik dle svých slov ví o kritice, nicméně nerozumí názorů bývalých ministrů životního prostředí. „Vždyť za nich se kácelo na Šumavě daleko víc, než bych chtěl já,“ říká Stráský a dodává, že se s dalšími kritiky – Karlem Schwarzenbergem a Bedřichem Moldanem – velmi dobře zná.

Podle současného ředitele parku je hlavní spor, že přírodovědci chtějí na Šumavě vytvořit ekosystém, který chtějí nechat jeho vlastním přírodním silám. A prý ho tak chtějí nechat „i tehdy, když ho celý sežere kůrovec“.

Podle rozhovoru Milana Šímy s Janem Stráským, který zveřejnila internetová mutace časopisu Instinkt dne 5. května 2011.

---

reklama

---