http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-divokych-koni-v-milovicich-se-dari-i-sakalum-fotograf-zachytil-sakali-stene
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

U divokých koní v Milovicích se daří i šakalům. Fotograf zachytil šakalí štěně

17.7.2017 14:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Aktuální snímky šakalů dokazují, že se šelmy v lokalitě nejen trvale zdržují, ale také rozmnožují, fotografie šakalího štěněte je přímým důkazem.
Aktuální snímky šakalů dokazují, že se šelmy v lokalitě nejen trvale zdržují, ale také rozmnožují, fotografie šakalího štěněte je přímým důkazem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vojtěch Lukáš / Česká krajina
V České republice bylo poprvé doloženo rozmnožování šakala obecného. Kojící fenu v minulých dnech zachytila fotopast v rezervaci velkých kopytníků u Milovic nedaleko Benátek nad Jizerou. Krátce na to zaznamenal šakalí štěně na pastvině fotograf Vojtěch Lukáš, informovala o tom Česká krajina.
 

Nejnovější pozorování potvrdila výsledky výzkumu, který v letech 2015 až 2016 v lokalitě realizovali odborníci z Karlovy univerzity v Praze. “Šakala obecného jsme na dané lokalitě v rámci výzkumu šelem sledovali déle než rok. Ačkoliv byl na území České republiky několikrát zaznamenán již dříve, teprve díky výzkumu pomocí fotopastí jsme byli schopni potvrdit jeho trvalý výskyt,“ uvedla Klára Pyšková z katedry etologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Během roku 2015 byl šakal v lokalitě nafocen téměř šedesátkrát, data z roku 2016 odborníci z Karlovy univerzity v současnosti zpracovávají. “To, že se šakal na lokalitě stále objevuje, potvrzuje naše závěry, že nejde pouze o migrujícího jedince, ale o zvíře, které se u nás trvale usadilo,“ dodala Klára Pyšková.

Aktuální snímky šakalů dokazují, že se šelmy v lokalitě nejen trvale zdržují, ale také rozmnožují. “Fotografie šakalího štěněte je přímým důkazem,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích. Z minulosti existuje z území Česka minimálně jedno nedoložené pozorování samice šakala s mláďaty, v tomto případě však jde o pozorování nezvratně doložené fotografiemi. “Jedná se o první hodnověrný důkaz rozmnožování šakala na území České republiky a zároveň o nejsevernější doložené rozmnožování šakala v Evropě,“ zdůrazňuje mimořádný význam důkazu Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

“I když fotopasti zachycují šakaly z pastviny u Benátek nad Jizerou, naše vlastní očitá pozorování, i náhodná pozorování našich spolupracovníků, potvrzují jeho výskyt také na menší pastvině u Milovic a v jejím nejbližším okolí,“ dodává Miloslav Jirků. Divocí koně, zubři a pratuři tak sdílejí rezervaci se středně velkou šelmou, která se zaměřuje na lov malých obratlovců, hlavně hlodavců, živí se však také rostlinnou potravou, zejména plody, a příležitostně mršinami.

Největšími zvířaty, která šakal v Evropě loví, jsou zajíci, případně na zemi žijící ptáci, například bažanti. “Na Balkáně, kde jsou šakali běžní, platí, že pokud se v potravě šakala objeví zbytky vysoké či černé zvěře, jedná o mršiny a zbytky úlovků myslivců,“ dodává Martin Šálek, který se výzkumu šakala na Balkáně dlouhodobě věnuje. Vzhledem k velikosti a složení potravy šakala je jeho nebezpečnost pro koně, natož pratury a zubry, nulová. “Velcí kopytníci jsou v těchto místech součástí přírody, a přestože pro ně šakali nepředstavují reálné nebezpečí, věříme, že kontakt se středně velkým predátorem může příznivě ovlivňovat přirozené pudy na obranu mláďat i chování mláďat samotných,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Šakal se na území České republiky i zbytku Evropy šíří z Balkánu, který patří k jeho původním oblastem výskytu. Expanze této šelmy na sever a západ bývá dávána do souvislosti se změnami klimatu. Lze se domnívat, že rychlý postup šakala Evropou navíc usnadňuje člověkem způsobená absence vlků v oblastech, které nyní šakali nově osidlují. Šakal má žlutohnědé, rezavohnědé až šedavé zbarvení, které se při výměně letní a zimní srsti do určité míry mění. Tmavší chlupy na hřbetě často vytvářejí jakousi “dečku“. Kvůli srůstu prostředních prstů na tlapách se jeho stopy dají spolehlivě rozeznat od stop jiných psovitých šelem. Žije v párech nebo v malých rodinných smečkách. Jeden pár či rodinná smečka obsazuje území o rozloze 2 až 20 kilometrů čtverečních.



Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Blanka Štiková
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist