http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-chytrem-vyuzivani-vody-jdeme-spravnym-smerem-ale-strasne-pomalu-brzdi-nas-setrvacnost-uredniku-rika-brabec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V chytrém využívání vody jdeme správným směrem, ale strašně pomalu. Brzdí nás setrvačnost úředníků, říká Brabec

4.5.2017 04:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Sucho je přitom věc, která je řešitelná,“ říká ministr Richard Brabec. Podle něho jsme se více jak sto let cíleně snažili vodu odvádět z krajiny, protože byl dojem, že vody bude vždycky dostatek. „Nebude a je potřeba se naučit ji lépe využívat,“ říká ministr.
„Sucho je přitom věc, která je řešitelná,“ říká ministr Richard Brabec. Podle něho jsme se více jak sto let cíleně snažili vodu odvádět z krajiny, protože byl dojem, že vody bude vždycky dostatek. „Nebude a je potřeba se naučit ji lépe využívat,“ říká ministr.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Sucho je věc, která je řešitelná. Musíme se naučit vodu lépe využívat a recyklovat. Strategické dokumenty jsou nastaveny dobře. „Jdeme správným směrem, ale hrozně pomalu,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Podle něho nám chybí vizionáři, co by v oblasti používání šedých vod prošlapali cestu a ukázali, že to jde. „Brzdí nás také setrvačnost úřadů a úředníků,“ řekl mimo jiné Richard Brabec na úterní konferenci Voda základ života. Konference se zúčastnil i velvyslanec „vodního zázraku“ Izraele, starostové, architekti či kreativci.
 

„Sucho v naší zemi hraje velkou roli. Na mnoha místech v naší zemi se už nebavíme o výši vodného stočného, ale o tom, jestli tam nějaká voda vůbec bude. Jsou obce, kde v létě mají vážný nedostatek vody a musí omezit její čerpání. Nejde jen o jižní Moravu, ale i Žatecko a Lounsko a jiné oblasti,“ řekl na konferenci Voda základ života ministr životního prostředí Richard Brabec.

„Sucho je přitom věc, která je řešitelná,“ dodal. Podle něho jsme se více jak sto let cíleně snažili vodu odvádět z krajiny, protože byl dojem, že vody bude vždycky dostatek. „Nebude a je potřeba se naučit ji lépe využívat,“ říká ministr.

Voda u nás spadá pod dvě ministerstva, to životního prostředí má na starosti její ochranu, její využívání spadá pod ministerstvo zemědělství. Podle Brabce existuje mezi oběma rezorty základní shoda, liší se jen nástroje, které by kdo použil. Podle ministra jsou vodaři, kteří věří na velká vodní díla, jsou vodaři, kteří věří na prvky v krajině. „Já si myslím, že by to mělo být někde mezi. Nějaké nové nádrže by vzniknout měly, byť to bude velmi složité a nákladné,“ řekl ministr.



Jako jednu z velkých akcí zmínil dotační program Dešťovka, ve kterém je do začátku 100 milionů korun pro systémy využívající dešťovou vodu a u sofistikovanějších projektů i vodu šedou.

Podle ministra tu chybí vizionáři, kteří by využívání šedé a dešťové vody prošlapali ostatním. „První v pelotonu se nadře nejvíc. Bude to tak i s využíváním šedé vody. Před pár lety tu ten termín nikdo neznal, já sám ho slyšel poprvé před dvěma lety. Chybí tu vizionáři, kteří místo tvrzení, že to nejde, vymyslí, aby to šlo,“ pronesl Richard Brabec.

A poukázal na paralelu ve stavebnictví, kde se už běžně staví nízkoenergeticky či v pasivním standardu. „Stejně to časem bude muset být s šedou i dešťovou vodou,“ říká Brabec s tím, že některá opatření se nebudou dát posuzovat podle toho, jestli se ekonomicky vyplatí. „Bude to prostě o tom, aby tu nějaká voda vůbec byla.“

Velký problém je podle Brabce v setrvačnosti. Jak samotného ministerstva životního prostředí, tak úředníků vodoprávních úřadů. „Někteří úředníci mají dojem, že kdyby přijali nějaké novoty, že by popřeli všechno, co do teď dělali. Dělali to tak dvacet let…,“ říká Brabec.

V praxi to pak podle něho vypadá tak, že úředník raději přimhouří oko nad prokopnutým septikem, než aby povolil domovní čistírnu odpadních vod, se kterými nemá zkušenosti.

Co se týče strategických dokumentů, ty jsou podle ministra nastaveny dobře. „Jdeme správným směrem, jen strašně pomalu. Dobré ale je, že tu je zájem a podpora veřejnosti,“ říká Brabec.

Do budoucna bude klíčová velká novela vodního zákona, což je úkol pro příští vládu. A velká novela stavebního zákona, kam by se víc mělo dostat téma hospodaření s vodou.

V době konání konference svolal premiér vládu a oznámil, že vláda podá demisi. Ministr životního prostředí Richard Brabec při odchodu z konference na vládu prohlásil, že pokud po něm na ministerstvo přijde kdokoliv trochu chytrý, nemůže to dopadnout špatně.



Daniel Meron, velvyslanec "vodního" Izraele v ČR.
Daniel Meron, velvyslanec "vodního" Izraele v ČR.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Izrael vodní

Ještě před pár lety by podle izraelského velvyslance v ČR Daniela Merona nebylo moc důvodů pozvat zástupce Izraele na konferenci o vodě. „Dnes to smysl má. V mnoha ohledech jsme se stali na vodu odborníky,“ říká Meron. Izrael leží v suché oblasti. Je to víceméně poušť, kde toho mnoho neroste.

Jenže dnes se o Izraeli píše jako o vodním zázraku. Za vodním úspěchem Izraele stojí řada technologií. Pitnou vodu získává v několika odsolovacích zařízení z mořské vody. „Velká většina vody, kterou Izrael spotřebovává, je z moře,“ říká Daniel Meron.

Izrael je ale také světová jednička v oblasti znovupoužívání vody. „90 % vody se u nás recykluje. Jsme v tom opravdu na špici. Druhou zemí, která recykluje vodu, je Španělsko, ale to se může pochlubit jen 17 %. Třetí v řadě jsou USA, které recyklují 1 %,“ říká Meron. 55 % recyklované vody se v Izraeli využívá v zemědělství.

„Každý dům se zahradou má počítačem řízený systém kapkové závlahy. Kapková závlaha, která oproti plošné závlaze šetří vodu, se používá i v zemědělství. A jahody pěstujeme v hydroponiích,“ říká dále Meron.

„Voda může i spojovat sousedy, kteří moc dobrými sousedy nejsou,“ říká Meron. V poušti Arava vznikla škola s environmentálním zaměřením, kde spolu studují studenti z Izraele, Palestiny a Jordánska a snaží se hledat řešení environmentálních problémů. Izraelci také vyvinuli a používají WaterGen, filtr, který dokáže jímat ze vzdušné vlhkosti vodu. Jde o mobilní zařízení, které se dá využít kdekoliv v poušti.

Izrael hojně využívá tzv. šedou vodu, tedy použitou vodu bez hrubých nečistot. V budovách státních institucí jejímu opětovnému využití například na splachování nic nebrání. Horší je to u rodinných domů, kde se podle Merona bojuje s hygienickými předpisy.

80 % vody se do přírody vrací bez úpravy. Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze.
80 % vody se do přírody vrací bez úpravy. Michal Broža, Informační centrum OSN v Praze.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Voda ve světě

Celosvětově se 80 % vody do přírody vrací bez úpravy. Uvedl to ve své přednášce Michal Broža z Informačního centra OSN v Praze. Úprava pitné vody se vcelku běžně dělá ve vyspělých zemích, v těch rozvojových a chudých je však úprava vody minimální. Předpokládá se, že do roku 2030 bude celosvětově o 50 % větší poptávka po vodě. A většina poptávky bude ve městech.

A města zřejmě porostou. Do roku 2050 bude 70 % světové populace žít ve městech. „Každou jednu sekundu se do města nastěhují dva lidé. Drtivá většina tohoto růstu měst bude v rozvojových zemích, jejichž možnosti budovat patřičnou infrastrukturu jsou omezené,“ říká Michal Broža.

Podle údajů OSN skončí ve vodě každý den 2 miliony tun odpadů. Odpadní voda je tak vlastně důležitý přírodní zdroj, který by se lidé měli naučit využívat.

Chytré zacházení s dešťovou vodou přirozeně vede k lepším veřejným prostorům, zklidnění dopravy a zhodnocení nemovitostí. Na snímku Petr Bednár.
Chytré zacházení s dešťovou vodou přirozeně vede k lepším veřejným prostorům, zklidnění dopravy a zhodnocení nemovitostí. Na snímku Petr Bednár.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Pohled architektů

„Princip architektury byl od pradávna založený na tom, jak dostat vodu z domů a měst ven. Poslední dobou se ale řeší, jak ji dostat dovnitř, jak ji zapojit do fungování měst,“ řekl Petr Bednár z Jakub Cígler Architekti.

Zavedená praxe podle něho je, že se vodu snažíme svést do kanálů, skrýt do trubek a odvést mimo území. Nově se prosazuje hospodaření s dešťovou vodou, které se také nazývá Low impact development. Snahou je používat propustné povrchy, zpomalit odtok vody a umožnit její zasáknutí v místě.

Místo obyčejného kanálu na dešťovou vodu se dá udělat zasakovací kanál, který má i díky zapojení zeleně mnohem lepší estetické dopady. Opatření, která vznikají v rámci Low impact development podle něho přirozeně vedou k lepším veřejným prostorům, ke zklidnění dopravy a ke zhodnocení nemovitostí v okolí.

Developerů…

Projekt Botanica K podle Evy Neudertové ze Skanska Reality počítá s využitím přečištěné vody po mytí z koupelen na splachování záchodů. Půjde o první developerský projekt, který s recyklací šedé vody počítá. Podle výzkumu to respondenti výzkumu, který si Skanska nechala udělat, považují za dobré řešení a jsou ochotni takovou vodu využívat na mytí aut, zálivku či úklid domácnosti.

Projektantů…

„Typická průmyslová zóna je jako poušť. Velké plochy střech a parkovišť vytvářejí v létě výheň. Ohřejí a vysuší vzduch, který pak vlétne do města,“ říká Martin Diviš ze společnosti Likos, která se věnuje navrhování „zelených“ průmyslových hal. Likos si postavil své ústředí ve Slavkově u Brna. Jde o průmyslovou stavbu, která využívá dešťovou vodu ze střech a ploch a nechává ji zasáknout v místě, fasády jsou porostlé rostlinami a fungují jako přirozená pasivní klimatizace. Budova není napojena na dešťovou kanalizaci, všechnu vodu dokáží využít.

Legislativa takovým domům ale není podle Diviše moc nakloněna. Vyžaduje se, aby byl dům napojen na kanalizaci, střechy porostlé zelení nelze započítat do ploch zeleně.

Richard Brabec předává cenu Pro vodu 2017 studentům VŠCHT za jejich projekt nakládání s dešťovou vodou v pražském Toulcově dvoře.
Richard Brabec předává cenu Pro vodu 2017 studentům VŠCHT za jejich projekt nakládání s dešťovou vodou v pražském Toulcově dvoře.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Starostů…

Jana Drápalová, starostka brněnského Nového Lískovce, popisovala peripetie s revitalizací panelového sídliště. Pro systémové využití dešťové vody není v domech prostor, stoupačky jsou vedeny středem domu a již zde není místo pro další potrubí. Rozhodli se proto dešťovou vodu svést do retenční nádrže, která vznikla při revitalizaci parku.

„Takové záměry je potřeba realizovat hned po volbách, aby si lidé na to během pár let zvykli,“ popisuje zkušenost Drápalová. V době, kdy se o vytvoření rybníčku s parkem rozhodovalo, se občané bouřili, báli se komárů a dělali protestní akce. Dnes jsou podle Drápalové obyvatelé s výsledkem spokojeni.

„Když se snažíte ostatní vést k hospodárnému využívání vody, musíte jít sami příkladem,“ říká dále Jana Drápalová. Doma třicet let splachuje záchod vodou z máchání a z mytí. Stačí ji na to dva kýble a jeden malý na spláchnutí.

„Když nemáte technologii, musíte to vzít do ´teplejch´. Kýbl je naprosto bezúdržbová technologie. Málokdy se totiž říká, jaké náklady na provoz a údržbu vyžaduje nějaká technologie. Kolik stojí výměna a podobně,“ říká Jana Drápalová.

A kreativci…

Největší ohlas na konferenci měl příspěvek Rostislava Illíka a Evy Švirákové z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Tamní Fakulta multimediální komunikace zapojila své studenty do projektu Voda pro všechny. Studenti měli vytvořit apelační plakáty či videospoty na téma vody. Vtipná prezentace pana Illíka byla doplněna třemi studentskými videi, která z celodenního programu unavené publikum probudila. Výsledky studentských prací si můžete prohlédnout na projektovém webu Vodaprovšechny.cz.

Během konference předal ministr životního prostředí Richard Brabec cenu vítěznému projektu soutěže Pro vodu 2017, kterou vyhráli studenti VŠCHT se svým návrhem hospodaření s dešťovou vodou v pražském Toulcově dvoře.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

4.5.2017 09:16
cit.: "Podle něho (Brabce) jsme se více jak sto let cíleně snažili vodu odvádět z krajiny, protože byl dojem, že vody bude vždycky dostatek..." jako obvykle vlastní statistika, jinak samé klišé. Psal jsem na jiném místě, že podle statistiky se od roku 1948 do roku 1989 zvýšili zásobníky povrchové vody 500x, každá vesnice měla malý nebo velký rybník, krajina zachytila a běžná opatření zajišťovala obrovské vsaky.... co dělá on a jeho předchůdci. Bursík si umanul vybudovat všude ČOV s dokonalou kanalizací, úředníci rozhodují o léta bez nich fungujícím drobným nakládáním s vodami, tj. i vybudování větší nádrže na vlastním pozemku (a říkají tomu vzletně nakládí s vodami!!!!, neustálá likvidace zeleně, budování hektarů betonových ploch, průmyslových a obytných zón..., proč on není vizionář, no protože si nechá nakecat, pak objevuje objevené a navíc upravuje až dramatizuje skutečnost. Ať se pochlubí kolik nádrží se za jeho ministrování a od roku 1990 vybudovalo, o kolik se zvýšili zásoby povrchové a tím pochopitelně i spodní vody. Ten projektant má úplnou pravdu, dobře navržená stavba dovede zajistit vsak a návrat do půdy obrovského množství vody, ale ten kdo to nechá napojit na "kvalitní kanalizaci nejlépe dotovanou z EU" a úředník to osvíceně schválí dávno zaspal dobu....
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist