http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-cr-se-letos-nebude-pestovat-geneticky-modifikovana-kukurice
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V ČR se letos nebude pěstovat geneticky modifikovaná kukuřice

18.8.2017 09:05 | PRAHA (ČTK)
Loni geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. Letos ani on.
Loni geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. Letos ani on.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Geneticky modifikovanou (GM) kukuřicí letos v Česku nikdo pole neosel. Informovala o tom mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Loni klesly meziročně plochy o 92 procent, když geneticky modifikovanou kukuřici zasel jediný pěstitel na 75 hektarech na Pardubicku. Ministerstvo již dříve hovořilo o poklesu, protože je odbyt tohoto typu kukuřice problematický. Dalším důvodem byla administrativní zátěž pro pěstitele.
 

V roce 2008, kdy byla GM kukuřice v republice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Plodina se v ČR používala jako krmivo pro hospodářská zvířata a jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Šlo o jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR mohla pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti proti škůdci zavíječi kukuřičnému, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.

"Já už sám nevím, kde je hranice co je GMO a co není GMO. Tím, že šlechtíte hybridy kukuřice nebo sóji, tak stále vylepšujete genetickou výbavu rostlin," řekl poradce pro sektor zemědělství a ekoenergií Mojmír Severin. V minulosti očekával, že by mohla GM kukuřice používat do bioplynových stanic, což ale zemědělci podle něj nevyužívají.

Plocha osetá geneticky modifikovanými plodinami na celém světě po poklesu v roce 2015 loni opět vzrostla, hlavně díky Brazílii a Spojeným státům. Celkem bylo GM plodinami podle mezinárodní organizace pro zemědělské biotechnologie ISAAA osázeno rekordních 185,1 milionu hektarů, o tři procenta více než v roce 2015.


reklama

Největším pěstitelem GM plodin jsou Spojené státy, kde se plocha osetá těmito plodinami zvýšila o tři procenta. V Brazílii, která je druhá největší, se výměra plochy zvýšila o 11 procent. Obě země mají na celosvětové výměře plochy oseté GM plodinami podíl 66 procent.

Proti pěstování GM plodin dlouhodobě vystupují ochránci přírody. Těm se na geneticky upravených plodinách nelíbí zejména hrozba jejich nekontrolovaného rozšíření do okolního prostředí.

Pěstování GM kukuřice v ČR

RokPlocha pěstované (ha)Počet pěstitelů
200515051
2006129082
20075000126
20088380167
20096480121
2010468082
2011509064
2012305041
2013256031
2014175418
201599711
2016751
201700
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (21)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

sv

19.8.2017 19:30
Tak, tak, zatímco zbytek světa se rozvíjí tak v Evropě, vládne zemědělský angiGMO středověk, který lze na jedné straně charakterizovat vyšší spotřebou pesticidů, vyšší spotřebou nafty a dotovaným plundrováním půdy a na straně druhé hraním si na opět dotované ekologické zemědělství, končícím nákazami e-coli, včetně smrtelných případů.
Bohužel tato zhovadilá hysterie postihla i ČR, a to dílem díky diletantským socanským hajzIům, kteří nebyli s to vyjednat výjimku z nesmyslných evropských předpisů upravujících nakládání s GMO a dílem díky tunám zločinecké zelené propagandy, která se na nás každý den valí ze sdělovacích prostředků.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.8.2017 23:39 Reaguje na
https://www.forbes.com/sites/bethhoffman/2013/07/02/gmo-crops-mean-more-herbicide-not-less/#37215f0e3cd5
Odpovědět
sv

21.8.2017 21:17 Reaguje na Petr Dvořák
Zkuste příště argumentovat něčím jiným než blogem zelenou hysterií posedlé báby... třeba názorem odborníka:
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-pijme-pivo-s-bastou-nebo-s-roundupem-fp4-/p_veda.aspx?c=A160612_224042_p_veda_wag
http://www.biotrin.cz/jak-je-to-s-narustem-pouziti-herbicidu-u-gm-plodin/
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.8.2017 10:11 Reaguje na
No prima, konečně něco k věci. :) Ještě se trochu uklidnit, a můžeme se i bavit normálně. ;)
K článkům teď nic neřeknu, přečtu si je později, ale můj názor je ten, že zemědělství by mělo být zdrojem energie, nikoliv spotřebitelem. Tvůrcem půdy, ne jejím ničitelem. A tedy že celý ten proces, jak je dnes nastaven, je nastaven dost špatně a GMO na tom mění pramálo.

Tedy, jistě, genetické inženýrství asi může pomoct v získávání lepších a vitálnějších odrůd, s tím bych snad ani neměl problém, ale roundup ready plodiny nebo plodiny s Bt toxinem se mi prostě nelíbí, považuji to za špatný směr.
Odpovědět
sv

22.8.2017 19:50 Reaguje na Petr Dvořák
"Normálně" nelze označovat lidi, kteří jsou sto v noci vtrnout na pokusné pole a zlikvidovat mnohaletou usilovnou a nákladnou práci vědců, která by měla významný jak ekologický tak ekonomický přínos.
"Normálně" nelze označovat lidi, kteří div ne lynčují člověka, který se provinil pouze tím, že chtěl zachránit děti v Asii od avitaminózy a s ní souvisejícími komplikacemi tedy slepotou a ohrožením života.
"Normálně" nelze označovat tupou zelenou propagandu založenou na výmyslech, která vedla k tomu, že nesmyslná evropská legislativa takřka zničila možnost normálně v EU pěstovat GMO.
Normální je v tomto případě, označit situaci evropského zemědělství a lidi, kteří jsou za tento stav zodpovědní za dno žumpy.
Tak "špatný směr". A na základě čeho tak usuzujete? Snad ne na základě toho, že glyfosát umožňuje nahradit koktejl prudce jedovatých herbicidů jedním, neškodným? A nebo z toho, že celá Evropa masivně používá glyfosát k postřiku chodníků a v konvenčním zemědělství a následně se objeví nesmyslná obvinění vůči GMO, kvůli poplašné zprávě, kde že všude se glyfosát našel, dostáváte hysterák?
Nebo je snad Bt-toxin špatný jen když si jej rostlina vyrábí sama, a představuje tedy nebezpečí jen pro konkrétního škůdce ale když se předtím Bt-toxin celá desetiletí používal jako "ekologický" postřik a likvidoval veškerý hmyz a často i ptáky (na rozdíl od DDT), tak je to naopak skvělý prostředek?
http://www.osel.cz/3211-mon-863-zdravi-neskodi.html
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.8.2017 20:42 Reaguje na
Rozsáhlé monokultury a jim podřízenou krajinu považuji za špatné z mnoha hledisek. I kdyby jen kvůli erozi a vodnímu režimu té krajiny.
Tedy za špatný směr považuji i plodiny vytvářené pro tento způsob hospodaření, a tam bt a roundup ready plodiny patří. Samozřejmě je možné, že jsou svým způsobem šetrnější k prostředí.
Polévaní polí bt toxinem jsem nikde nehájil, ovšem Bt toxin přímo v tělech rostlin přeci jen může mít jiné působení na člověka (neopláchnete ho, nerozpadne se na slunci atd.), tak na hmyz (např. "Bt-enabled" pyl, toxický pro hmyz, http://news.cornell.edu/stories/1999/04/toxic-pollen-bt-corn-can-kill-monarch-butterflies). No a pochopitelně se mi nelíbí představa nechtěného rozšíření genu, způsobujícího toxicitu pylu. Je snadné si představit možné důsledky.

Na zbytek nebudu reagovat, ale přečetl jste si to po sobě aspoň, když zmiňujete ten hysterák?
Odpovědět
sv

23.8.2017 22:47 Reaguje na Petr Dvořák
Copak fakta vám nejdou pod čumák?
Ostatně co by mohl zelený říct na škody napáchané zelenými a na jimi z prstu cucanou špínu kydanou na vědce a výsledky jejich práce, která mohla zachraňovat životy.
Rozsáhlé monokultury způsobující erozi a další škody na životním prostředí tady máme díky zeleným vylízancům a jejich nápadům s dotovanými tzv. biopalivy. Pokud jsou dodržovány řádné zemědělské postupy, tak GMO odrůdy životnímu prostředí naopak prospívají, každopádně ve srovnán s lány řepky a kukuřice určené na "zelená" biopaliva nebo bioplyn. Modrení odrůdy a moderní zemědělství by rovněž výrazně prospělo životnímu prostředí Afriky a Amazonie, kde tradiční zemědělství způsobuje gigantické škody (odlesňování a pro Evropu nepředstavitelnou erozi a nakonec i desertifikaci). Tamní zemědělci by mohli upustit od vypalování lesů a vypásání savan dlouhorohým dobytkem.
Namáhal jste vůbec číst ten odkaz, který jsem zde včera umístil, než jste slavnostně vyrukoval s tou dvacet let starou motýlí historkou? Evidentně ne, protože se tam o tom píše jako o několikrát vyvráceném nesmyslu.
Aha, takže řádově větší množství Bt-toxinu používaný jako postřik na polích a v jejich okolí nehájíte, ale na konkrétní rostlinu a konkrétního škůdce přísně omezený účinek genetické modifikace kydáte ničím nepodloženou špínu. Už to chápu. :-)
Co to je "přeci jen může mít jiné působení"? Máte k dispozici nějaké příklady nebo studie, které by na něco takového ukazovaly? Opět, kdybyste se namáhal přečíst si odkaz, tak byste se dozvěděl, že přes desetiletí konzumace a přes řadu pokusů byly odhaleni tak akorát podvodníci, snažící se GMO poškodit. ŠKodlivý účinek nebyl nalezen žádný. O těch "šířících se genech" nemluvě. Zřejmě vám uniklo (jak už se t to zeleným stává) že geny kódující tvorbu Bt-toxinu se v přírodě vyskytují zcela běžně v bakteriích a že díky virům se mohou geny dostávat z DNA jednoho organismu do DNA druhého, aniž by k tomu potřebovali biotechnologickou laboratoř. :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

24.8.2017 09:30 Reaguje na
Copak nedokážete napsat jediný příspěvek slušně?
Copak nedokážete napsat jediný příspěvek k věci (a nepodsouvat 50 věcí dalších)?
Články jsem četl. Dokonce jsem i později dohledal, že nejvíce toxický pyl měla odrůda, která se pro neuspokojivé vlastnosti prakticky nepoužívá. A že v praxi to nemá na monarchu vliv, protože se tím pylem neživí a protože těch ploch není tolik, aby ho to ohrožovalo..
Toxické působení pylu ovšem vyvráceno nebylo, nebo se pletu? V těch čĺáncích není o této záležitosti ani zmínka.
Odpovědět
sv

25.8.2017 20:40 Reaguje na Petr Dvořák
Chápu, že vás fakta bolí, když zrovna nejsou v souladu s vaší ideologií. Ale to je váš problém, nikoli můj. :-)
Článek jste nečetl, nebo nejste schopen pochopit psaný text, potažmo si sedíte na vedení. Ty vaše bláboly na téma bt-toxinu bych přirovnal k jiným hysterickým výkřikům zelených z podobného ranku, konkrétně na téma glyfosátu a jeho mýtické rakovinotvornosti ... na úrovni uzeného bůčku.
Bt-odrůdy se pěstují za jakým účelem, žáku dvořáku? No za účelem ochrany před hmyzími škůdci bez nutnosti používat hektolitry koncentrovaných jedů. Ergo, když se takový hmyzí škůdce zakousne tam kde nemá, tak má co, žáku dvořáku? Tak má zaklepat bačkorama, což by asi nešlo, kdyby některé části rostliny nebyly pro hmyz toxické. Každopádně, na výběr existují tři možnosti. Buď se bude pěstovat bt-odrůda, která si sama vyrobí toxin v mikroskopických množstvích a působí jen na škůdce. Nebo se bude pěstovat běžná odrůda, kterou bude nutno ochránit masivními postřiky, které zabijí veškerý hmyz jak na poli tak v okolí, o působení na ostatní živočichy nemluvě. A nebo se nechá pole sežrat škůdci. Žádná jiná varianta momentálně neexistuje. Už je vám to jasné, žáku dvořáku?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.8.2017 09:04 Reaguje na
Která fakta? Postupujme prosím jednotlivě, je toho na mě moc najednou, pane Učiteli.
Odpovědět
sv

27.8.2017 16:46 Reaguje na Petr Dvořák
Doplňte si vzdělání (rozuměj znalost písmenek) a přečtěte si diskuzi a odkazované články, žáku dvořáku. Všechna fakta, na které se ptáte jsou zde uvedena. Příště byste to mohl udělat PŘED tím, než se pustíte s někým do odborné diskuze. Odpadne pak dojem, že jste slepá a hluchá zeď, na kterou je marně házen hrách.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

27.8.2017 17:10 Reaguje na
Tak teď jste mě s tou "odbornou diskusí" dostal pod stůl. :D

Psal jsem, že je toho příliš - a také je to poněkud utopené v těch vašich invektivách a hyterii.

Zmiňoval jsem toxický pyl, vy jste, pane učiteli, napsal, že je to dávno vyvrácený nesmysl (s odkazem na články, které se ani písmenkem o pylu nezmiňují, že si to mám jaksi vydedukovat nebo vyčíst mezi řádky, jak to děláte vy). Posléze jste otočil s tím, že přeci jedovatý být musí, když má rostlinka zabíjet škůdce. Co si z toho mám vybrat?

Paní "zelená čarodejnice" pouze komentuje toto: https://www.foodandwaterwatch.org/sites/default/files/Superweeds%20Report%20July%202013.pdf

je v tom reportu něco nepravdivého? A prosím konkrétně a ne mezi řádky.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

27.8.2017 18:04 Reaguje na Petr Dvořák
Abyste rozuměl, nezpochybňuji výše uvedený závěr, že nárůst užití herbicidů u GM plodin je nižší. To jsem akceptoval jako fakt.
Ovšem zpochybňuji, že tato forma zemědělství je udržitelná, nehledě na genetickou výbavu plodin.

Co víc, některé Bt plodiny syntetizují výrazně více Bt toxinu, než by se aplikovalo postřikem (a který se do statistik nepočítá). Tento toxin je v těle rostliny a krmíme se jím. Bt toxin aplikovaný postřikem se na slunci poměrně rychle rozkládá, dá se omýt. (a opět, to není obhajoba postřiku, pouze holý FAKT).

Rezistentní plevele a rezistentní škůdci, to je jen další a nevyhnutelné pokračovaní tohoto krysího závodu.
Odpovědět
sv

29.8.2017 20:31 Reaguje na Petr Dvořák
V čem konkrétně není GM zemědělství "udržitelné" a na základě čeho jste k takovému závěru dospěl? Co je myšleno tím "nehledě na genetickou výbavu rostlin"?
Odkud jste si vycucal to o tom, že cituji "..některé Bt plodiny syntetizují výrazně více Bt toxinu, než by se aplikovalo postřikem..."?
A tak bych mohl pokračovat neustále.
To je váš (a všech zelených) hlavní problém. Na základě mlhavých výplodů, ničím nepodložených dojmů nebo vyložených nesmyslů vyslovujete jednoznačné závěry.
Jediný skutečným faktem a nikoli delirickým dojmem, je to, že Bt-kukuřice je zcela neškodná, což bylo prokázáno jak laboratorně tak desetiletí trvající konzumací. Bt-toxiny jsou toxické jen pro hmyz a třeba takový obyčejný brambor obsahuje pro člověka skutečně jedovatý solanin, a přesto jsem si nevšim, že by zelení vylízanci protestovali proti bramborám. Což byste se dozvěděl, kdy byste se namáhl přečíst si odkzovaný článek. Opakováním stále stejných nesmyslů tedy skutečně jen potvrzujete podezření, že nechápete psaný text.
Ad krysí závod: http://www.osel.cz/2967-ekologicke-zemedelstvi-zplodilo-rezistentniho-skudce.html
Rezistentní plevele či škůdci vznikají díky, kreténům neschopným dodržovat předepsané zemědělské postupy a návody na uplatňování postřiků nikoli kvůli GMO. Prozatím to vypadá, že mezi tzv. biozemědělci je těch kreténů víc než mezi pěstiteli GMO.
Odpovědět
sv

29.8.2017 20:54 Reaguje na Petr Dvořák
Tak za prvé, důležité je nezaměňovat invektiva s popisem chování některých jedinců.
Ano, zelení vylízanci se chovají hystericky a bohužel jejich chování lze často přiléhavě popsat jen ostrými slovy.
Za druhé, opět jste dokázal, že neumíte číst v odkzovaném článku je jasně uvedeno toto:
"Připomeňme si bezmála deset let starou laboratorní studii, z které vyplývalo, že pyl z Bt-kukuřic může ohrozit amerického motýla monarcha stěhovavého. Tato interpretace laboratorních pokusů byla následně mnohokrát vyvrácena. Bylo spolehlivě prokázáno, že účinku pylu z Bt-kukuřice může být vystaveno nejvýše 0,8% celkové populace monarcha stěhovavého a z tohoto malého zlomku populace motýla se toxické účinky pylu z Bt-kukřice projeví opět jen na velmi malé části. V porovnání s přirozenou úmrtností housenek monarcha, jež dosahuje kolem 80%, je následek pylu Bt-plodin zanedbatelný. Za mnohem vážnější faktory přispívající k vyhubení monarcha stěhovavého je považováno kácení lesů v jeho mexických zimovištích a používání pesticidů při ochraně konvenčních porostů. Dokonce i srážky motýlů s automobily představují větší riziko než pyl Bt-plodin."
Už nevím jak ten váš analfabetismus překonat.
A četl jste vůbec ten report? Evidentně ne, vždyť je to to samé co uváděla ve stručné podobě ta zelená bába (zřejmě je její blog založený na kopírování cizích článků :-)), jak spotřeba pesticidů roste s používáním GMO, nesmysl který jsme vyvrátili hned na začátku.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

30.8.2017 14:16 Reaguje na
Tak za prvé, pokud hovoříte o odborné diskusi, nepatří do ní popis chování nějakých jedinců. Leda by se jednalo o odbornou diskusi v oblasti psychologie. Tak se držme tématu.

Co se týče monarchy, máte pravdu, ten třetí odkaz na osla mi unikl a tedy jsem článek nečetl. Ovšem článek, dosti starý, vůbec nevyvrací toxicitu pylu Bt kukuřice, a na tom, že na populaci monarchy nemá významný vliv, jsme se již shodli.
Problémem je, že jednoduše nelikviduje pouze cílový hmyz, ale rozvrací celý ekosystém takového kukuřičného pole - pokud se ovšem dá v kukuřičné monokultuře hovořit o nějakém stabilním ekosystému. Na tom se asi shodneme.. nehledě na genetické výbavě (tím jsem samozřejmě myslel nehledě na odrůdě či jejích případných genetických modifikacích). Tím odpovídám i na tu udržitelnost - ta se netýkala jen GM plodin, ale jednoduše celého moderního průmyslového zemědělství. Asi mi nebudete vyvracet, že kvalita půdy se, a to i u nás, dlouhodobě zhoršuje. Že závislost na pesticidech a herbicidech se spíše prohlubuje atd.

Co se týče množství syntetizovaného toxinu:

Bt maize events targeting the European corn borer (ECB) produce nearly as much or more Bt toxin per hectare (ha) than the average rate of chemical insecticides applied on a hectare planted to non-Bt maize for ECB control (about 0.15 kgs insecticide per ha; 0.13 pounds/acre in 2010):

MON810 produces 0.2 kg/ha of Bt toxin
Bt11 produces 0.28 kg/ha
MON 89034 produces two Bt toxin proteins totalling 0.62 kg/ha
TC1507 produces the least amount of Bt toxin – 0.1 kg/ha.1
GM Bt maize targeting the corn rootworm

Every Bt maize hectare planted in recent years targeting the corn rootworm (CRW) expresses substantially greater volumes of Bt toxin than the approximately 0.2 kg of insecticides applied on the average hectare for corn rootworm control (0.19 pounds/acre):

MON88017 expresses 0.62 kg/ha of Bt toxin
DAS 59122–7 expresses two Bt toxin proteins totalling 2.8 kg/ha, 14-fold more than the chemical insecticides displaced.1
SmartStax maize

SmartStax GM maize synthesizes six Bt toxin proteins, three targeting the ECB, and three the CRW. Total Bt toxin protein production is estimated at 4.2 kg/ha (3.7 pounds/acre), 19 times the average conventional insecticide rate of application in 2010.1

http://earthopensource.org/gmomythsandtruths/sample-page/5-gm-crops-impacts-farm-environment/5-3-myth-gm-bt-crops-reduce-insecticide-use/
Odpovědět
sv

2.9.2017 17:42 Reaguje na Petr Dvořák
Zločinecké chování zelených vylízanců patří do jakékoli diskuze o GMO, to za prvé. Za druhé, ten zelený blábol, na který odkazujete je ještě starší (tedy každopádně zdroje jsou starší) a neustále se zde jen opakují nesmysly, které jste sám, pod tlakem argumentů za nesmysly uznal. To, že na stejné nesmyly stále odkazujete dokazuje, že buď si nejste schopen zapamatovat o čem jste sám před pár dny diskutoval, nebo máte skutečně vážný problém s chápáním textu. K čemuž se stále více přikláním, soudě alespoň dle té poslední zrůdnosti, kterou jste vyzvracel na klávesnici.
Dospěl jste k tomu, že Bt-plodiny nemají na monarcha žádný vliv ale hned ve druhé větě napíšete, že "..rozvrací celý ekosystém takového kukuřičného pole..". To se opravdu jinak než jako zvratek nazvat nedá. Každému kdo je schopen činit elementární logické závěry, je jasné, že postřik prováděný klasicky bt-toxinem, který je považován zelenými vylízanci, za eko insekticid, nebo jiným insekticidem, má jak na monarcha tak na jakýkoli jiný hmyz mnohonásobně ničivější účinky než pomocí genetické modifikace naprogramovaná sebeobrana jednotlivých rostlin, a že to taky znamená použití mnohem větších objemů Bt-toxinu. Ostatně se to píše i v článku. Navíc je všeobecně známo, že Bt-toxin je vlastně protein, který má účinek jen na některé druhy hmyzu. Pro většinu, hmyzu, pro ptáky, i ostatní zvířata toxický není. Blábolit o "rozvracení" tedy může jen naprostý ignorant. Jak už jsem psal výše, a vy zřejmě opět nepochopil, je jasné, že bez ochrany proti škodlivému hmyzu se neobjedeme, tedy pokud nehceme, aby pole sežrali škůdci a obilí bylo promořeno toxickými plísněmi.
Mimochodem na otázky, které jsem vám položil (viz 29.8.2017 20:31) jste odpovědět nenamáhal. Čím to? Zelená ideologie nenapověděla?
Odpovědět

2.9.2017 19:37 Reaguje na
Ale pane SV, zkuste zachovat nějaký bonton, tohle opravdu není normální.
Odkazoval jsem na objemy Bt toxinu ve vybraných Bt odrůdách. Pokud ta čísla zpochybňujete, buďte prosím tak laskav a uveďte zdroj.
Pokud tvrdíte, že jednorázový postřik stejným pesticidem v podobném objemu, v určitou dobu, je horší, než jeho zakomponování do těla rostliny (ať už GM, nebo mořeným osivem) a působení (nejen) na cílový hmyz po celou vegetaci, prosím, uveďte zdroj, ze kterého čerpáte. Nebo mi předveďte elementární logický důkaz vašeho logického závěru.
Pokud tvrdíte, že považuji takový postřik za lepší já, podsouváte mi něco, co jsem neřekl.
Pokud nemá Bt kukuřice vliv na monarchu, je to proto, že se monarcha neživí kukuřicí ani jejím pylem. Opravdu velmi prosté.
Pokud tvrdíte: "a že to taky znamená použití mnohem větších objemů Bt-toxinu", uveďte prosím zdroj.
Pokud tvrdíte, že vznik rezistencí je méně pravděpodobný, než u postřiku, rozveďte prosím tuto úvahu, nebo uveďte zdroj.
Pokud tvrdíte, že bez ochrany rostlin (rozuměj chemické, o které se bavíme) se neobejdeme, prosím rozveďte (osobně se domnívám, že je spousta plodin a odrůd, nebo integrovaných postupů ochrany, které se bez aplikace insekticidů i herbicidů obejdou, vyveďtě mě prosím z mého poblouznění konkrétními výzkumy na toto téma).

Na otázku, čím je "GM zemědělství neudržitelné", jsem Vám, pane SV, odpověděl dosti jasně tím, že za neudržitelné považuji celé "moderní průmyslové zemědělství". Otázkou mi podsouváte názor, který jsem nevyřkl a který nedává bez kontextu žádný smysl (jelikož genetické inženýrství je jen cesta získávání nových plodin, ne způsob zemědělství).

Předem Vám děkuji za všechny odpovědi.
Odpovědět
sv

9.9.2017 00:19 Reaguje na
Hlupák jako ty, který si svoje nesmysly neustále a dokola cucá z prstu, i když mu byl dokázán opak, zůstane stále hlupákem, bez ohledu na bonton. :-)
Chápu, že ty jako 90% analafabet sis nemohl všimnout, že jsem ti položil mnohem více otázek, na které ses nenamáhal odpovědět. Takže je pokládám znova: Co je myšleno tím "nehledě na genetickou výbavu rostlin"?
Odkud sis vycucal to o tom, že cituji "..některé Bt plodiny syntetizují výrazně více Bt toxinu, než by se aplikovalo postřikem..."?
OHáníš se pochybnými údaji z materiálu, který, jak jsi sám uznal, obsahuje nesmysly ale žádné údaje o množství Bt-toxinu, který je nutný v při aplikaci postřikem jsi neuvedl. Po té co odpovíš na výše uvedené otázky, a konkretizuješ množství Bt-toxinu aplikované při postřiku se můžeme bavit dál, aniž bych tě musel považovat za bIbce.
Jinak tvoje jediná odpověď (na kterou jsi samozřejmě před tím nijak neodpověděl), zakládá další podstatnou otázku, na základě čeho se ti v té tvé vylízané palici vylíhla myšlenka, že "moderní průmyslové zemědělství" je neudržitelné? Že neudržitelné je tzv. biozemědělství je holý dávno dokázány fakt. Na rozdíl od konvenčního a GMO zemědělství vyžaduje mnohem větší výměru obděláváné plochy. Jak už jsem zmiňoval v ČR by bylo nutno zlikvidovat veškeré lesy, půdu zorat a stejně by to nestačilo k uživení veškerého obyvatelstva. Tzv. tradiční zemědělství je v Africe a Jižní Americe zodpovědné za největší odlesnování a erozi. Moderní zemědělské metody vedly k tomu, že velká území dříve obdělávané plochy byly zalesněny a GMO by tento trend mohly ještě prohloubit. Opět konstatuji, že jsem tento fakt, zde už uváděl a tobě to opět jen profičelo prázdnou dutinou mezi ušima, aniž by zanechalo nějakou stoupu. Nemluvě o tom, že i v tzv. biozemědělství je nutno využívat postřiky (včetně bt-toxinu, včetně roztoku zelené skalice, apod.).
O škodlivosti Bt-kukuřice jsi začal blábolit ty. Tobě evidentně opět nestačilo IQ na to, abys rozšifroval psaný text. V tom textu bylo mimo jiné uvedeno, že Bt-kukuřice má negativní účinek pouze na své škůdce, což jsou 2 (slovy dva) druhy hmyzu, pro jakýkoli jiný hmyz (včetně Monarcha), ptáky a ostatní živočichy je Bt-kukuřice bezpečná. Už to chápeš?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

9.9.2017 08:28 Reaguje na
1. Co je myšleno tím "nehledě na genetickou výbavu rostlin"?

To co je psáno. Pokusím se odpovědět znovu: bez ohledu na to, jestli je daná plodina geneticky modifikovaná či není, bez ohledu na to, jak a proč a jak dlouho je šlechtěná. Pokud jí pěstujete na 20 lánech v kuse, ohrožujete tu půdu erozí, vytlačujete z té rozlohy téměř veškerý život atd.

2. Odkud jsem si vycucal, zdroj jsem uváděl: http://earthopensource.org/gmomythsandtruths/sample-page/5-gm-crops-impacts-farm-environment/5-3-myth-gm-bt-crops-reduce-insecticide-use/

Než to odsoudíte podle názvu domény, tak dole pod textem jsou reference. Pokud máte jiná čísla, tak samozřejmě sem s nimi.

3. Biozemědělství vyžaduje větší rozlohu? A nevycucal jste si teď něco z prstu zrovna Vy? Můžete zdrojovat?
Možná jsme si nerozuměli a neřekl jsem to dost jasně, ale pokud máte těch stejných dvacet lánů, a jen je namísto např. Fipronilu postříkate Bt toxinem, tak to opravdu není nic bio ani eko, ale marketing. To jen pro vyjasnění pojmů, abychom se nedohadovali o slovíčku "bio".

Snad Vás v této souvislosti netrefí šlak, když zmíním pojmy jako woody agriculture, agroforestry nebo permakultura. To první by se Vám i mohlo líbit, jelikož nevyžaduje zvýšené vstupy ruční práce, přesto jde o významný posun v myšlení i agrotechnice. Všechny varianty mají vyšší hektarovou produktivitu než běžné postupy a PŘEDEVŠÍM mají kladnou energetickou bilanci (o čemž můžete u dnešních postupů jen snít).

4. SmartStax plodiny cílí rozhodně na více než dva druhy. Pokud je nějakým mechanismem vyloučeno působení na predátory těchto škůdců, jak říkáte, tak jedině dobře.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

9.9.2017 19:38 Reaguje na Petr Dvořák
ps. trochu obšírněji k těm tradičním systémům zemědělství, které by se daly označit jako permakultura, třeba zde: http://agroeco.org/doc/LApeasantdev.pdf

k woody agriculture si něco snadno najdete, ale idea je jasná z názvu
Odpovědět
reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist