http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-ekvadoru-vypsali-odmenu-za-nalezeni-ohnive-zaby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

V Ekvádoru vypsali odměnu za nalezení ohnivé žáby. A našli Video

17.7.2017 01:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ekvádorská žába Atelopus ignescens, zvaná Jambato, přestala být při monitoringu v terénu svou existencí patrná před třiceti lety. Kdysi hojný druh ropuchovité žáby z oblasti And od té doby týmy batrachologů jihoamerických univerzit vedly v záznamech jako „vyhynulou ve volné přírodě“.
Ekvádorská žába Atelopus ignescens, zvaná Jambato, přestala být při monitoringu v terénu svou existencí patrná před třiceti lety. Kdysi hojný druh ropuchovité žáby z oblasti And od té doby týmy batrachologů jihoamerických univerzit vedly v záznamech jako „vyhynulou ve volné přírodě“.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | LuisA. Coloma / Centro Jambatu
Když biologové pátrají po živočišném druhu, který před řadou let „zmizel“ a je považován ve volné přírodě za vyhynulý, musí vynaložit nemalé prostředky k jeho opětovnému nalezení. V Ekvádoru za opětovné nalezení žáby Jambato vypsali odměnu. Do akce se pak zapojily i místní děti. Píše o tom NewScientist.
 

Ekvádorská žába Atelopus ignescens, zvaná Jambato, přestala být při monitoringu v terénu svou existencí patrná před třiceti lety. Kdysi hojný druh ropuchovité žáby z oblasti And od té doby týmy batrachologů jihoamerických univerzit vedly v záznamech jako „vyhynulou ve volné přírodě“. Přesto se nevzdávali naděje, že stále někde v omezených počtech přežívá. Jednalo se totiž o druh, který byl místním lidem velmi blízký. Jambaty totiž byly opředeny podobnou pověstí, jako naši středoevropští „salamandři“. Měly „chytat oheň“ a proto do každého domu přinášely štěstí.

Atelopus ignescens sice byl částečně využíván i v tradiční lidové medicíně, ale hlavní podíl na jeho vymizení měly spíš různá plísňová onemocnění a batrachomykózy. Z fyzické nepřítomnosti Jambato v Ekvádoru byly ale smutné hlavně děti, pro které byla tato domácí žába oblíbeným mazlíčkem. Luis Coloma, nynější vedoucí ekvádorského Výzkumného a záchranného centra pro obojživelníky (které se zkráceně jmenuje Jambatu), k tomu dodává: „Žila tady s námi tak dlouho, že jsme se vlastně nikdy nevzdali naděje, že tu ještě někde je.“ A měl pravdu.

Cesta ke znovunalezení žáby Jambato ale byla poněkud nezvyklá. Do terénu nevyráželi biologové vyzbrojení síťkami, ale malé děti. Za nalezení živého exempláře Atelopus ignescens byla totiž vypsána nemalá odměna, jeden tisíc dolarů. „Popravdě jsme nečekali, že by tato kampaň mohla přinést výsledky,“ říká Coloma. „Ale chtěli jsme tím alespoň dát najevo, jakou mohou mít obojživelníci cenu.“ Sázka na nejistotu se ale vyplatila. Na konci roku 2016 se přihlásil první šťastný nálezce, malý chlapec, který několik exemplářů našel na zahradě domu. Nejen, že si tak vydělal na své budoucí vzdělání, ale možná tím přispěl k záchraně celého druhu.

Biologové museli v průběhu dalších měsíců vyrážet k dalším odchytům a postupně se jim podařilo vytvořit živoucí kolekci 43 jedinců. Vyhráno ale ještě neměli. Žáby se sice ve sterilních podmínkách laboratoře záchranného centra vydatně pářily, ale klást vajíčka se jim ani trochu nechtělo. „Nakonec jsme se rozhodli pro riskantní krok a přenesli jsme je do venkovního prostředí,“ říká Coloma. „A když jsme konečně uviděli první vajíčka, cítili jsme se jako Thomas Edison, když se mu konečně rozsvítila žárovka.“

Odborníci na biologii žab z celého světa ekvádorským kolegům gratulují k úspěchu, ale varují před nejistou budoucností. „Jejich populace je zatím opravdu velmi malá a to je přirozeně činí velmi náchylné k vyhynutí,“ tvrdí například Alessandro Catenazzi z Univerzity Southern Illinois. I jeho tým už má „na svědomí“ několik žabích druhů, zachráněných od zániku. „A odchovávání žab v umělých podmínkách je neskutečně nákladná a náročná práce. Přesto je to ta poslední možnost, jak zabránit jejich vyhynutí.“

„Laboratorní odchov je jako záchranná síť a práce týmu Coloma je velkou inspirací pro ostatní,“ říká Andrew Gray z Univerzity v Manchesteru. Varuje ale před tím, že záchrana druhu z prakticky nulových počtů je jen začátek práce, protože je třeba zajistit i to, aby se měly odchované žáby jednou kam vrátit.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Blíž přírodě
Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist