https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-hlavenka-o-jadernych-elektrarnach-a-prodluzovani-jejich-zivotnosti
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: O jaderných elektrárnách a prodlužování jejich životnosti

1.5.2024
Na ilustračním snímku je zavážení nového paliva do jaderné elektrárny Dukovany.
Na ilustračním snímku je zavážení nového paliva do jaderné elektrárny Dukovany.
Konečně. Tohle je přesně ta správná cesta a věřím, že se to povede.
 
Dukovany byly původně plánovány na třicet let životnosti, tedy už měly být osm let „po smrti“.

Čas ale ukázal – podobně jako u řady dalších jaderek všude po světě, celkem bez ohledu na zvolenou technologii – že reálná životnost je mnohem delší, zejména pokud se o elektrárnu pěkně staráte, takže teď se hovoří o době 50+ roků.

Během života Dukovan (nebo jiných jaderek) dochází k průběžné obměně řady zařízení, ale i k hodně velkým transformačním krokům – staří konstruktéři by myslím dnes Dukovany skoro nepoznali.

Fakticky jedinou komponentou, kterou nelze obměnit, je reaktorová nádoba. Při původním plánování, když nebyly žádné předchozí zkušenosti se „jelo na jistotu“ a z toho vycházelo oněch třicet let, nicméně ukazuje se, že reaktorová nádoba je pořád v dobrém stavu a konec její fyzické životnosti vlastně „není vidět“.

I ve světě dochází k podobným krokům – provozovatelé jaderek zjišťují, že je možné je provozovat déle než se předpokládalo. Podmínkou je samozřejmě důkladná kontrola; kritéria bezpečnosti jsou dnes extrémně přísná, výrazně přísnější než v začátcích „doby jaderné“ a elektrárny jimi přesto projdou. I ty staré.

Prodloužení Dukovan s výkonem 2040 MW o dalších 10 až 20 let je velmi významný faktor promlouvající i do výstavby dalších energetických zdrojů u nás – a hlavně by tedy měl „promlouvat“ do co nejrychlejšího ukončení spalování uhlí v ČR.

Na okraj ještě stojí za to poznamenat, že Dukovany byly projektovány a následně provozovány na 4x440 MW (reaktory se ostatně jmenují „VVER 440“), ale podařilo se při rekonstrukci zvýšit jejich výkon velmi výrazně, skoro o 20 % na dnešních 4x510 MW. (Celková výroba v TWh se ale o tolik zase nezvýšila, z různých důvodů). Letos má nominální výkon ještě o kousek „popolézt“ o celkem skoro 50 MW - pro ilustraci, výkon bloku uhelné elektrárny v ČR je obvykle mezi 40-110 MW.


reklama

 
foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

1.5.2024 08:46
problém v Jaderné energetice bych viděl v politickém neumětelství a zaspání. Už od roku 2010 bylo jasné, že budeme muset navyšovat výkon a už v té době se dalo přespokládat, že se půjde " eko" cestou.
Podle informací, byly bloky naplánované ale Babiš to stopnul. Stejně tak se můžeme podívat na projekt STORKII. Energetické projekty se tu zastavily.
Dneska honíme zajíce po lese, Finové dokončili jadernou elektrárnu a my se tu kopeme do zádě.
Problém je, že aby nastala dekarbonizace úplná do roku 2030 je problém.
Výzkum nových aplikací jaderné energetiky by se neměl zaměřovat jem na MMR ale i využití jaderné energetiky pro menší uživatele.
Jako výzvu bych uvedle pro Jadernou energetiku je změna technologie chlazení.
Menší zdroje MMR nemusí mít chladírenské věže a jáderná energetika se stane uživatelsky mnohem více komfortní.
Na co tím narázím ja, že energetika je největším průmyslovým spotřebitelem vody ze všech odvětví.
Pokud uhlobaron Tykač uzavře svoje provozy, pravděpodobně to ustojíme.
Nedělejme si iluze, naše energetika je našponovaná.
Nejsme místem rozvoje dočasných zdrojů energie. Na každý dočasný zdroj energie je potřeba mít stejnou kapacitu " ZÁLOHOVANOU", celá záležitost s dočasnými OZE JE BRUTÁLNĚ DRAHÁ a neefektivní.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.5.2024 10:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.5.2024 13:45 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ono hlavně menší zdroje MMR umožní jejich stavbu blízko nebo dokonce v městské zástavbě a tím významnou část produkovaného tepla půjde levně a snadno použít na teplo pro bydlení a na průmyslové technologie. Produkce elektřiny bude dražší než u velkých JE, ale levná produkce tepla to vyrovná. A navíc umožní, pokud by skutečně nastaly zlé časy pro OZE a blackouty v síti, vytvářet ostrůvky trvale zásobované elektřinou. Například pro průmyslové technologie citliví na výpadky energií.
A možná i MMR budou , proti velkým JE, dostatečně regulovatelné, nebudou trpět xenonovou pastí.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.5.2024 16:05 Reaguje na Radim Polášek
mě na tom v zásadě udivuje jedna věc a to je ležérní přístup vlády.
My víme, že potřebujeme dekarbonizovat energetiku, víme, že dává smysl jen jádro a zdroje s konzistentní a dlouhodobou dodávko energie ale vláda se chová pořád dost alibisticky.
Dostavět jaderné bloky, ať s tím moc nesouhlasím je možné, ale v zásadě to bude až za deset let.
Potřebujeme MMR jako prase drbání. Nehrát si na profesory a jednat.
Když udělají MMR do 2030 je nějaký reálný obzor. Ale stavět bloky, které možná budou 2035 no, to nevím.
Vhodný okamžik pro dostavbu jaderných bloků prochrápali, vinou politických rozhodnutí.
Myslím si, že jednoho dne tu bude dost elektřiny ale nebude to dříve, než za deset let. Dříve rozhodně ne a Německá cesta OZE je cesta do pekel a čísla průmyslu to potvrzují.

Domnívám se, že budoucnost energetické sítě je ve zdrojové decentralizaci jednoznačně.
Je ale potřeba vytvořit energetiku, která z hlediska výroby je možné usměrňovat. Proti si myslím, že mít dvě jaderky v ČR mi z hlediska rozložení výroby a spotřeby elektřiny nedíává nyní smysl. Vyvážený mix je potřeba ale není množné stavět solární a větrné parky a myslet si, že je to nějaké řešení, není.
Plynové elektrárny nezmizí, stejně tak jako vodní a i třeba bioplynové, i když bych před tím varoval, masivní nárůst není dobrý, protože by se do nich cpal odpad, který by mohl mít větší přidanou hodnotu někde jinde a v jiném využití.
Plyn, jestli mám dobré informace je dvakrát špinavější než Vodík co se týká CO2, nedělejme si iluze, že budem vytvářet energetiku bez CO2, to asi není dost možné ale jde eliminovat, ale ne všude to jde touto cestou. Ocelárny je místo, kde snižovat CO2 je v zásadě nesmysl.

Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

2.5.2024 23:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Malé reaktory jsou omezeny stejnou legislativou, jako velké. Tzn. zatím se o decentralizaci moc mluvit nedá. Je, cca 5 certifikovaných lokalit, kde je schválen provoz jaderných zařízení.
Ale máte pravdu, optimální dobu stavby JE jsme promeškali a nyní se to snažíme nějak nahonit.
Hlavní ztrátu vidím ve "zpomalení" vývoje. SMR již dávno mohly existovat a řešit se právě ta legislativa, aby se použily tam, kde mají opodstatnění.
Odpovědět

Radek Čuda

2.5.2024 11:43 Reaguje na Radim Polášek
" ... menší zdroje MMR umožní jejich stavbu blízko nebo dokonce v městské zástavbě ..."

Tak tohle bych si zase tak nemaloval, protože zatím nic nenasvědčuje tomu, že by ty menší zdroje byly na projednání jednodušší, než ty velké, max bude rozdíl mezi "velké peklo" a "hodně velké peklo", kdy navíc ta blízkost obytné zástavby tomu nasadí korunu.
Není náhodou, že třeba ČEZ plánuje i ty malé bloky prdnout do areálů stávajících JE, popřípadě do areálů vyřazovaných TE.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

2.5.2024 23:18 Reaguje na Radek Čuda
Přesně tak. Jedná se o jaderné zařízení. A to musí mít certifikované umístění. A to stejné, jako má "velká" elektrárna. Platí stejná legislativa, a dokud se ta nezmění, tak se budou i SMR stavět na těch, cca pěti, certifikovaných lokalitách.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.5.2024 08:33 Reaguje na Oldřich Vašíček
Tak nejdřív se musí funkční a ekonomicky použitelné MMR vyvinout. Zatím je prostě nemáme. To, co mají Rusové jsou podle všeho upravené reaktory z ponorek nebo atomových lodí, které jsou pro stacionární proudkci energie příliš drahé, potřebují víc obohacené palivo a jsou jako původně vojenská konstrukce méně bezpečné a špinavější.
Zatím jsme tak v polovině, ve dvou třetinách té cesty.
Až budou v komerčním nebo polokomerčním provozu první takové reaktory, potom bude pro ně na míru třeba vytvořit legislativu. Zatím prostě nevíme, jaké budou mít přesné vlastnosti.
Přirozeně přejeme si, aby stačilo vybetonovat plochu, přivést tam hotové zařízení kamióny v několika kontejnerech, to během týdne smontovat v jeden celek a postavit nad tím halu a kolem ní třeba 10 - 20 metrů ochrannou zónu a to bude všechno a můžou s ezačít provozní zkoušky a připojení k síti. Ale dnes nevíme, jak to bude ve skutečnosti.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

2.5.2024 23:29 Reaguje na Radim Polášek
Výstavba jaderných reaktorů je řešena legislativou nezávislou na velikosti. Zatím se nedají postavit jinde, než v certifikovaných lokalitách.

Variabilita výkonu JR je zvládnuta celkem slušně. Umí to takřka všechny reaktory na lodích. Je to vykoupeno o dost nižší účinností. Vždy je něco za něco. Velké reaktory jsou optimalizovány na efektivitu. Jejich nevýhoda je malý rozsah provozních výkonů. I když nové reaktory bez problémů zvládají regulaci v rozsahu přes 60%. Jen, opět, klesá účinnost. A stále zůstává problém s vypnutím a následným startem.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

3.5.2024 09:38 Reaguje na Oldřich Vašíček
Že mají nevýhody a že mají nižší efektivitu? No a co? Že efektivita vlastně asi nikoho moc nezajímá, dokazuje to co píšu o Temelínu.
Protože to, jak je elektrárna efektivní, je blbost počítat jen podle produkce elektřiny. Měřítkem efektivnosti by mělo být, kolik procent z energie vyrobené štěpením jádra (nebo pálením uhlí či plynu) se opravdu nějak využije. JAKKOLIV využije. Teplo přece není „odpad“!
U malých elektráren je mnohem více šancí dosáhnout vysokou celkovou efektivitu, SKUTEČNOU efektivitu, využitím toho, co pro velké elektrárny je odpadem a není reálné využít to v potřebné míře.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.5.2024 08:53 Reaguje na Karel Ploranský
Tak využití tepla v malých elektrárnách je dané čistě jenom tím, že coby umístěné na okraji města nebo dokonce v zástavbě mají spotřebitele tepla "hned vedle" v bytové zástavbě nebo v průmyslovém podniku. Ničím jiným.
Stejné využití tepla by měla i velká jaderka, pokud by vedle sebe měla postaveny třeba provozy, které by od jaderky teplo odebíraly.
Ovšem v době, kdy se velké jaderky stavěly, byla mnohem důležitější produkce elektřiny, která se u velkých jaderek produkuje až do teploty páry 30 - 50 st C. Ovšem skoro všechna potřeba tepla z jaderek vyžaduje teplo o mnohem vyšší teplotě média, páry nebo vody. Pro dálkový horkovod či parovod to je klidně 200 - 250 st C, pro místní horkovod či parovod, pokud by byla elektrárna hned u města, stačí klidně teplota 150 - 200 st C a pro přímý vstup to technologií potřebujících teplo i méně.
Ovšem jakmile z jaderky odebíráme teplo o vyšší teplotě než je její výstupní teplota z turbíny, o to odebrané teplo se omezuje výroba elektřiny v JE.
Není tak zas moc pravda, že kogenerativní provozy se současnou produkcí tepla i elektřiny mají nějak třeskutě vyšší účinnost než je čistá produkce elektřiny. Ve skutečnosti většina odběru tepla z jaderné i uhelné elektrárny je na úkor produkce elektřiny. Bez zmenšení produkce elektřiny by u velké jaderky šlo odebírat teplo pouze o teplotě těch pouhých 30 - 50 st C, to znamená jen mírně teplou či dokonce vlažnou vodu. Podobně u uhelky.
U malých MMR bude záležet na účinnosti jejich chladicího systému, jakou teplotu páry či vody už nedokážou využít.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

3.5.2024 09:22 Reaguje na Radim Polášek
Nojo - ale když ony tu MMR ještě nejsou - a vlastně se zdá, že ani není skutečný zájem, aby byly. Protože kdyby SKUTEČNÝ zájem byl, mohly být už dávno. Malé reaktory zcela uspokojivě pracují v mnoha lodích už víc než půl století a kdyby se fakt chtělo...

Vždycky jsem považoval z hlavní chybu Temelína to, že je příliš velký. Ano - na jednu stranu je to naše štěstí - ale kdyby byl dostavěn v původně plánované kapacitě, odpadní teplo z něho by ohřálo i Labe. Ani kdyby z něho byly postaveny teplovody do všech měst v okolí, byl by z takového množství odpadního tepla využit jen zlomek. On ostatně (po víc než 20 letech provozu!) pořád ještě není hotový teplovod ani do Budějovic!!! Což je z pohledu ekologie doslova zločin! Město takové velikosti a v takové blízkosti JE vytápět lokálními kotelnami... Není snad lepšího důkazu, že všechny ty politické žvásty o boji s emisemi CO2 jsou fakt jen žvásty, které kryjí fakt, že vládu ve skutečnosti naprosto NEZAJÍMÁ, co bude. Protože ať bude co bude, oni už budou dávno od válu - a i kdyby bylo špatně, ONI to přežijí v pohodě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

4.5.2024 09:02 Reaguje na Karel Ploranský
Tak ono velká jaderka má úspory z velikosti, produkuje tu elektřinu levněji. Proto se až dosud malé MMR potřebovaly pouze jako místní zdroj v končinách oddělených od zbytku světa, jako třeba města a osady v Rusku daleko na severu.
V běžných končinách stačily všelijaké malé a střední teplárny nebo kogenerace na uhlí a plyn, protože většinu elektřiny bylo výhodnější vyrábět ve velkých jaderkách.
Až teprve s dekarbonizací se objevila akutní potřeba malých a středních zdrojů tepla a částečně elektřiny jako náhrady tepláren. A s decentralizací OZE zdroji elektřiny pak i potřeba místních malých stabilních zdrojů elektřiny. A až teprve na tuto zakázku se MMR masově vyvíjejí.
Odpovědět
OV

Oldřich Vašíček

2.5.2024 23:35 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Problém s chlazením nemá ani tak jaderná část, ale ta parní. :) I uhelné elektrárny mají chladící věže. ;)
Pokud se výroba energie bude stále realizovat klasickým parogenerátorem, tak velikost nebo typ "kotle" je nedůležitá. Jen u větších výkonů je to efektivnější. :)
Výpadek vývoje jaderných technologií přesměrováním zdrojů na podporu FVE a VE způsobil zdržení nástupu nových technologií. Jednou z nich by mohla být i přímá konverze řízeného rozpadu na elektrickou energii (např. nukleární baterie a pod.).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

1.5.2024 08:50
takový posun ve výkonu umožnil spíš technologický výzkum a optimalizace vývoje "palivových částí".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.5.2024 09:04
Snaha prodloužit životnost je pochopitelná, protože západ už dovede stavět jaderné elektrárny draze (velmi draze) a dlouho (velmi dlouho). Hraje v tom druhé housle a naši politici se rozhodli, že přesto si takový koncert zaplatí.
Odpovědět
sv

sv

1.5.2024 11:03 Reaguje na Richard Vacek
Blábol. "Západ" staví JE stejně dlouho a stejně nákladně jako "východ". SPrávně je to tak, že NA "západě" se staví JE déle a nákladněji než na "východě", prostě proto, že na "západě" jsou mnohem přísnější předpisy pro stavbu JE než na "východě".
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.5.2024 11:20 Reaguje na sv
Podívejte se, jak se vyvíjí doba stavby elektráren jednoho nadějného západního kandidáta:
Flamanville1 6 let: 1.12.1979-4.12.1985
Flamanville2 6 let: 5.1.1980-18.7.1986
Flamanville3 17+let:3.12.2007-?2024
Ta poslední elektrárna byla plánována na 5 let. A o tom to je. Západní odborníci naplánují stavbu na 5 let a na nějakou cenu a ono to trvá 4x déle a náklady zatím 5x vyšší.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Flamanville
Odpovědět
sv

sv

1.5.2024 17:57 Reaguje na Richard Vacek
Podívej se jak se vyvíjí doba "stavby" jednoho zkorumpovaného východního naštěstí nekandidáta.
PAKS II: 2014 podepsaná dohoda, 2018 plánováno zahájení stavby, 2025 plánováno dokončení stavby. Realita roku 2024, tedy roku kdy stavba měla finišovat - nekandidát zládl srovnat plac na stavbu buldozerem.
Hanhikivi: totéž v bledě modrém.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

1.5.2024 19:12 Reaguje na sv
Nesmíte se bát a klidně dát odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Paks
Stavba Paks II-1 zahájena v roce 2023 a očekává se dokončení v roce 2032.
Máte tam i uvedeno, proč nebyla stavba zahájena dříve. Dodavatel za to nemůže, ale je v tom obvyklý EU byrokratický šlendrián, který téměř znemožňuje jakoukoliv větší investici.
O kvalifikaci investora nerozhoduje byrokratické kolečko před výstavbou (to ukazuje na kvalitu státní správy), ale jak je schopen stavbu po zahájení dokončit, proto jsem výše uváděl právě toto.
Odpovědět
sv

sv

1.5.2024 21:23 Reaguje na Richard Vacek
No hlavně mám obavu o tvoji čtenářskou gramotnost, vacku. Pochybuju, že tomu odkazu budeš rozumět ale naděje umírá poslední: https://ekonomickydenik.cz/kauza-paks-2-rusko-madarska-jaderna-spoluprace-se-nedari-tak-jak-si-ji-orban-naplanoval/.
To o čem píšu a ty nechápš jsou plány z roku 2014 nikoli současné rusácko orbánistické fantasmagorické plány reálné asi jako puťkovy vlhké dojmy o rusácku jako světové velmoci. Takže znova a pro lopaty a budí dojem jako snaha vskřísit mrtvolu poplácáváním po tváři. Paks II se měl začít stavět v roce 2018, nikoli v roce 2023. Loni měl být před dokončením. Takže mají minimálně 5 let zpoždění. Mimochodem uběhl rok a jsou pořád tam, kde byli minulých pět let. Ve stadiu zplanýrovaného placu na stavbu. Na druhou stranu oceňuji, že potvrzuješ co jsem uvedl na začátku. Nikoli Areva ale byrokratický eurounijní moloch je zodpovědný za zpožďování jaderných staveb v EU. V maďarsku samozřejmě je zodpovědný dodavatel, přes tvoje hurvínkovské popírání. Rosatom samozřejmě předem věděl do čeho jde, co bude muset splnit a jakou dokumentaci předložit. Měl 4 roky čas na přípravu (od roku 2014 kdy byla podepsána smlouva do roku 2018, kdy měla začít stavba). A dokázal rosatom za 4 slovy čtyři roky připravit maďarskou legislativou vyžadovanou dokumetaci? Nedokázal. TO zvládal až za další 4 roky v roce 2022, a to ještě s evidentní korupcí. Proto taky až v roce 2022 bylo vydáno stavební povolení. Pro srovnání Areva ve Finsku s povinnou dokumentací problém neměla. Stručeně rosatom má v maďarsku vlastní nekompetencí pět let skluz a to ještě stavba fakticky ani NEZAČALA.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.5.2024 06:58 Reaguje na sv
Po pravdě se na české mainsteamové informační zdroje moc nespoléhám, protože dospěly do stádia, kde bývalo Rudé Právo. V Maďarsku snad přípravu před stavbou sabotoval jaderný dozor (v odkaze to máte popsáno tak, jak se to má politicky správně dělat) a pro nečinnost ho musela maďarská vláda rozprášit a založit znovu.
Odpovědět
sv

sv

2.5.2024 12:51 Reaguje na Richard Vacek
Čímž chceš říct, že jsi něco jako médium, rudý vacku. Jestli máš něco v odkaze popsáno, tak totální neschopnost rusácka splnit předepsané požadavky na dodání veškeré dokumentace, tak aby byl možno zahájit stavbu do roku 2018, kdy měla začít stavba. "Byl to právě jaderný regulátor vedený Fichtingerem, kdo měl rozhodnout o klíčovém povolení stavby nové elektrárny Paks 2 se dvěma ruskými 1200megawattovými reaktory. Jenže dokumenty, které mu projektová firma Paks II s Rosatomem předložila loni v létě, jsou v mnoha ohledech nedostatečné. Jeden příklad: dokumentace dostatečně nevyhodnotila riziko geologické nestability zvolené lokality." K jediné "sabotáži" došlo uvnitř tvé dutiny lebeční. Maďarský jaderný dozor nedělal nic jiného než že požadoval po rusácích dokumentaci tak, aby odpovídala MAĎARSKÉ legislativě, se kterou museli být rusáci seznámeni.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.5.2024 20:19 Reaguje na sv
Odkaz je typický blábol, který rezignuje už v první větě na jakoukoliv objektivitu a je zcela poplatný ideologii:
"Špehování nepohodlných osob, personální čistky, nezdravé vazby na Rusko"
Co si má člověk myslet o dalším obsahu, když už tady je jasné, že odbornost šla stranou?
Odpovědět
sv

sv

3.5.2024 18:11 Reaguje na Richard Vacek
Ano, tvůj odkaz je typický blábol, rudý vacku. Softotalitní realita orbánistánu je známa. Stejně tak realita totálního krachu rosatomu při "výstavbě" Paksu. Slovo "výstavba" uvádím do uvozovok, protože za 6 let kdy měl ten "rychlý a levný " rosatom plnou parou stavět dokázal akorát buldozerem srovnat plac. O totožné situaci ve Finsku, zpožděních a sporech v Indii a Turecku nemluvě.
Odpovědět
HH

Honza Honza

1.5.2024 09:08
V tom případě by chtělo předimenzovat kvalitu reaktorové nádoby, aby životnost JE byla co nějvětší.
Myslím, že princip JE nejvíce spočívá na přísné kontrole výstavby, pečlivém a realistickém projektu. Tohle ani vláda nemůže posoudit, nemá k tomu odborné předpoklady.
Prostě základ je, aby elektrárna nakonec nebyla 2x dražší než se původně poředpokládalo = nestala se tunelem hospodářství jako byl tunel Blanka.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.5.2024 09:38
Počátky problému s JE začaly po revoluci, kdy poklesly díky rozvratu průmyslu nároky na energetiku a nastal převis elektřiny na našem trhu.
ČEZ nám nutil přímotopy a elektrokotle. Stát si hrál na ekologa a na dluh podporoval odsíření tepelných elektráren, které produkovaly elektřinu na vývoz. Nač v takové situaci stavět, či pouze dostavět plánované 2 ze 4
bloků Temelína, když jsou navíc proti ti, kteří mohou blokovat náš vstup
do EU. Nyní přichází vystřízlivění z kdysi naddimenzované energetiky
a realitou bude díky zastaralosti a povolenkám její nedostatečná kapacita.
Bycha dohnat nelze a ani se to nepodaří po jednom reaktoru jednou za deset let. JE bude brzo stavět celý svět a pro nás jsou ideově vhodní pouze 2-3
výrobci, kteří jsou plně vytížení a ze všech zbývajících i nejdražší. Je
to ideově zbabraný kšeft, která nemá s ekonomikou nic společného a hrubě se to časem vymstí. Pokud se těch nových bloků dočkáme, tak ty zbývající už bude nutno odstavit(už dnes dává výrobce ruce pryč od prodlužování provozu) z nejrůznějších důvodů. Uhláky tu už nebudou a elektrárny na biomasu a OZE nás nespasí i kdybychom na štěpku vykáceli i městské parky. Ono pouze pro
dopravu je rozdíl nahradit vagón černého uhlí pěti vagóny měkké štěpky. No
a co teprve její výroba, která propálí tisíce tun paliva na štěpkování a
na dopravu z hor k elektrárnám? No a plyn putující po moři od Arabů a z USA? To není závislost na minimu dodavatelů diktujících jeho cenu? Povím vám
reálný scénář naši energetiky. Pro bohaté bude dost drahé elektřiny, zbytek
se ještě více uskrovní a když ne, tak se ještě zdraží. Stavbu JE bude jedna
vláda předávat druhé jako horký brambor tak, aby si na něm nespálila prsty
a tak bude výstavba oddalována a prodlužována. Uhelky dostanou výjimky,
ale budou vyrábět velmi drahý proud pro VIP a poslední zbytky průmyslu.
Zbytek průmyslu bude skanzenem a občané otroky pracujícími pouze na energie
a jiné s nimi spojené životní náklady. Ne to není poplašná zpráva, ale jen
realita, která nás čeká a nemine.
Odpovědět
sv

sv

1.5.2024 11:06 Reaguje na Břetislav Machaček
Počátky problémů s JE nemají s rozvratem průmyslu nic společného protože ten v českých zemích nastal po roce 1948 machačku. Počátky problémů s JE u nás nastaly s nástupem agenta bureše do politických funkcí. Bureš znamenal nejen konec investic do JE ale i jakýchkoli větších státních invetic.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.5.2024 09:19 Reaguje na sv
Jistě krajský ideologu! Ještě že ti komunisti zdědili po
kapitalistech ty JE, tepelné elektrárny, přehrady a továrny,
které mají v rukou dnešní kapitalisté a které se pomalu
rozpadají a zavírají. Bože jak může být někdo tak slepý
a hloupý, když nevidí co se tu 35 ! let (komunisté tu byli
40 let) děje. Horko těžko se dostavěly 2 ze 4 plánovaných
bloků JETe a odsířily se staré uhelky. Tím investice do
energetiky skončila a žije se jen z podstaty toho, co tu
po komunistech zůstalo. Dnes se dělá pouze nejnutnější
údržba, aby se to nerozpadlo, ale to nelze do nekonečna.
To prostě ideologu neobkecáš, to je realita o které si
cvrlikají i vrabci na střeše, že nás čekají chmurné časy.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.5.2024 11:28 Reaguje na Břetislav Machaček
:D :D Jojo macháčku - z těch komoušů budeme žít ještě minimálně sto let, co? :D

Nech těch blábolů a vysvětli nám proč ta komoušská ekonomika byla tak šíleně neefektivní a náročná na energie i lidskou práci? Proč museli komouši všechno ukrást a pak z toho ,,vesele,, budovat? Proč těm komoušům Západ ekonomicky utekl? Proč po komouších zůstal interní dluh cca 1,6 bilionu Kčs (vypočteno po převratu)? Proč došlo k odprodeji majetku - to ti řeknu: protože k modernizaci na nějakou slušnou úroveň bylo zapotřebí neuvěřitelné množství peněz, které stát neměl... :D

A ještě takový dodatek - v dnešní době se má každý, kdo není absolutní lempl, mnohem lépe než za těch rudých parazitů...

A je to tak, že ten slepý a hloupý (a ještě v dlouhodobém kómatu) budeš nejspíš ty. :)
Odpovědět
sv

sv

2.5.2024 13:08 Reaguje na Břetislav Machaček
Komunisti nic nezdědili, machačku. Komunistické svině všechno ukradli. Nevím proč jsi slepý a hloupý (a že jsi) avšak upozorňuji tě, že jako soudruh by ses neměl odvolávat na boha. To by ti tvůj soudruh řídící důstojník z stb nebo soudruzi v LM dali pěkně sežrat, kdyby to věděli. Každopádně, soudruhu, porovenej si koli těch jaderných elektráren do roku 89 postavili u nás komouši, a kolik jich postavili ti zlotiřilí kapitalisti ve Švédsku, ve Francii, v Itálii, i v tom dnes pošahaném německu měli podstatně víc JE než v těžkoslovensku. Nemluvě o dálnících, shnilých železnicích, zoufalém nedostatku bytů, neexistujících čističkách. To má být nějaký výkon? Komouši tak maximálně zvládli "neztratit stopu". Jaký totální úpadek a komunistická žumpa ve srovnání s dobou první republiky, kdy jsme byli jednou z nejrozvinutějších zemí Evropy.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.5.2024 20:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Snad se oba mýlíme, ale mám podobný strach z dostupnosti elektřiny i ze stavby JE, pokud tendr dostanou Francouzi,jakože kvůli lobyingu a vondrovi, který si třásl rukou s Makronem, ho dostanou bez ohledu na cenu a jejich známý charakter. Ta výstavba by dávala smysl jen s Korejci, když tedy jiné jaderné firmy jsou zakázány. Z ceny 160 mlrd. od Rosatomu je dnes plánovaných 400 mltd. Kč za blok s tím, že zastupce frantíků už tvrdí, že se cena zvýší nejen kvůli inflaci. Jestli je pravdou, že pracovití Korejci by chtěli použít víc českých pokročilých technologií (snad i reaktor??) a nabízejí spolupráci v budoucnu, tak to by pro budoucnost bylo alespoň světýlko na konci temna. Z francouzského vítězství kouká čerpačka a tunel bez konce a bez JE. Nevím, jak z toho ven, asi pokračovat s UE je jediná šance, protože CO2 je nesmysl, a okamžitý zákaz staveb OZE krom VE z důvodů cen, jak je popsal p. Smutný v dnešním článku solárnících na Neviditelném psu (přečtěte, je to asi celoevropský tunel, jestli jsem dobře pochopila). To jsme dopadli!
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.5.2024 20:04 Reaguje na Jarka O.
Oprava:.. článku o solárnících ..
Odpovědět
sv

sv

2.5.2024 01:46 Reaguje na Jarka O.
Prosím tě jaroslave, neztrapňuj se svými diletantskými pokusy komentovat jadernou energetiku. Pro info od rosatomu v ČR žádná nabídka na je nikdy nebyla. Ergo tvoje cenové fantasmagorie jsou z prstu vycucané.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.5.2024 10:56 Reaguje na sv
O přesnou cenu ani tak nejde.Otázka je, zda je vláda ochotná chovat se ekonomicky a slušně k rozpočtu a z jen jí známých důvodů stát nepředlužit. Po zkušenostech a u tak velké stavby je obava oprávněná, takže je důležité vybrat seriózní firmu a ne vyžírky. Ani český krmelec není bezedný.
Kvalifikovaný komentář chcete - tak zde:
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/prezident-khnp-terminy-dodrzime-i-kdyz-uz-ma-tendr-zpozdeni-dokazeme-byt_2405021406_jaf
Odpovědět
sv

sv

3.5.2024 18:29 Reaguje na Jarka O.
A co má ten rozhovor společného s hausnumerem, které jsi uváděl?
Každopádně, jaroslave, na "předlužování" si musíš stěžovat u předchozí vlády agenta bureše, který zatínal sekeru do státních futer i v době světové konjunkturky a při tom nic nestavěl. https://ekonom.cz/c1-66320010-na-investice-jde-z-rozpoctu-mene-nez-za-hospodarske-recese
Další blok v Temelíně mohl vyjít podstatně levněji, ale to by musel pokračovat tendr který byl vyhlášen v době Nečasovy vlády. Na ten se ovšem ministr bureš z vysoka....
Kvalifikovaný komentář zde: https://www.irozhlas.cz/ekonomika/prouza-jaderna-elektrarna-temelin-babis_2112292015_pj
Ostatně to vše je dobře známo, stejně tak jako to, že do energetiky musíme investovat, protože minulá vláda to prostě neudělala. A můžeme si vybrat buď podstatně nákladnější a fakticky nefunkční oze nebo jadernou energetiku. Pro co jsi ty?
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.5.2024 21:40 Reaguje na sv
Ty odkazy jsou výmysly. Rozhovor, co jsem dala, s cenou souvisí. Korea je demokratická, prumyslová země, JE staví nepřetržitě 50 let, dodržují se termíny a o tom je cena. Část financí na stavbu se ještě dá získat tak, že to lidi ani nepoznají, např. zrušením nesmyslných dotací, špiclů, NGO, hlavně snížením zlodějskych cen elektřiny, MF, WFT, nastavením OZE, zapojením Liberty, Tykačů apod... Trochu udivuje, že Francie tvrdí, že musí vyhrát, aby se pomohlo evropskému průmyslu. Typicky jejich. Český průmysl (nebo slovenský), který chce víc využít Korea, jim není dost evropský? Navíc Francie nemá dostavěné jiné projekty, domácí JE se jim rozpadají kvůli ideologii, takže by ve vlastním zájmu měla začít s "renesancí" svých schopností na menších projektech. Práce bude v Evropě i tak dost, bych řekla.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.5.2024 21:42 Reaguje na Jarka O.
Opr.:...nestavěním OZE...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.5.2024 09:36 Reaguje na Jarka O.
Této vládě je celkem fuk, kolik bude ta JE stát. Ona to sice
dohodne, ale na mnoho let skončí v opozici, ze které bude jen kritizovat ty, kteří na to budou hledat investice a
vyjednávat o termínech dokončení. Mi to dokonce připadá jako
zlomyslnost připravit následovníkům co největší starosti a
problémy, aby je bylo za co kritizovat. OZE byl tunel od samého počátku, kdy bez dotací nemůže konkurovat jiným
způsobům výroby elektřiny. Tak se to navléklo na ekologii
a byl důvod OZE dotovat a naopak ty ostatní trestat. Je
to podobné jako v zemědělství, kde příštipkáři stačí kosit
za dotaci zatravněné pole a je farmář opěvován ekologisty,
kterým nevadí, že výpadek jeho produkce se dováží z míst,
kde kvůli tomu likvidují pralesy. Hlavně že tady to bude
ekologické, byť bez produkce podobně, jako stát bez výroby, kterou jako u nás ekonomicky nevýhodnou přemístíme někam,
kde si s CO2 a nějakým životním prostředím hlavu nelámou.
Pokrytecká politika zelené EU nás nasměrovala do závislosti
na dovozech a nadnárodních kšeftmanech. A to vše na dluh,
který jednou bude chtít někdo zaplatit, ale bez produkce
to půjde pouze dalším výprodejem zbývajícího majetku.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.5.2024 11:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Konečně macháčeku, konečně! Konečně si pochopil, jak fungovalo komoušské hospodářství! Na dluh, který jsme museli zaplatit. :D
Odpovědět
sv

sv

2.5.2024 12:58 Reaguje na Břetislav Machaček
Žiješ v minulosti, machačku. ALe jinak máš pravdu, agentu burešovi co by premiérovi neblahé paměti bylo jedno kolik to bude stát. Kdyby ta zločinecká burešovská zrůda neměla ručičky dozadu a všechno nezničila, tak tendr na JE, který se rozjel za Nečase mohl dosáhnout podstatně nižší ceny, než teď po deseti letech. Naštěstí bureš skončil na mnoho let v opozici, jen současná vláda musí jeho zlodějiny a nemakačenkovství složitě a draze napravovat a my občané ČR musíme kvůli burešovi nést zvýšené náklady.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.5.2024 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
No jo, smutné. Kdyby OZ byly ekologické, ale ani to nejsou.
Dluhu nasekaného touto vládou je třeba se bát, to nikdy nebylo.
Odpovědět
PE

Petr Elias

2.5.2024 11:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Nerad ti to říkám macháčku, ale všichni víme o tvých mizerných historických i aktuálních znalostech, takže ta tvá ,,predikce,, je cucání palce. :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.5.2024 10:20
Prostě a jasně ukazuje, že JE mají své místo v energetické soustavě státu. Vždy je lepší životnost prodlužovat, než vyhlásit její zkrácení. To by byla voda na mlýn antijaderné lobby. Dostavba dalších bloků je tedy na místě, neb stačí jedna abnormálně mrazivá zima bez větrné energie a se zataženou oblohou, a i ti nejzarytější občasníci budou rádi, že je (JE) máme.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.5.2024 13:55 Reaguje na Karel Zvářal
Přesně tak. 1+++
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

2.5.2024 11:27 Reaguje na Karel Zvářal
Ti nejzarytější občasníci by měli být UŽ DNES (!) tuze rádi, že ty JE máme...

Že JE mají a budou mít v naší energetice své významné místo, o tom nemohl nikdy pochybovat nikdo se zdravým rozumem. Jenže bohužel nerozhodoval zdravý rozum, nerozhodovali poučení a technicky vzdělaní odborníci, nýbrž ideje - a politika s cíli na hony vzdálenými zájmům lidu..

Odpovědět
DK

David K.

3.5.2024 15:31
Euforii autora moc nesdílím. Souhlasím s tím, že česká politika naprosto zaspala a energetickou situaci neřešila nebo to byl spíš soubor nesystémového pytlíkování. Závazky vůči Evropským partnerům nikdo nějak moc neřešil v naivní představě, že se možná nebudou nikdy muset plnit. Voliči mají z velké části díky někdejším dotačním podvodům velmi negativní postoj vůči tzv. obnovitelným zdrojům. Jaderná energie zase vyžaduje obrovské náklady a dlouho dobu ožehavou otázku, zda zapojit Rusko nebo dokonce Čínu. Od Vrbětic, nejpozději od Ruského útoku na Ukrajinu je jasné, že Česko potřebuje stabilní energetickou soustavu se zdroji, které jsou pokud možno nezávislé na pochybných státech.
Pokud lze tedy Dukovany používat o pár let déle, znamená to, že namísto velmi pesimisckých scenárů lze očakávat jen ty pesimistické. Těch 50 let uplyne již za 12 let! a do té doby nové reaktory v provozu nebudou ani náhodou. A ty staré zdaleka spotřebu nepokryjí.
Jediným opravdu realistickým řešením je širší podpora tzv. obnovitelných zdrojů (v celém komplexu) a sice nejen jejich instalace ale i podpora toho, aby se v Česku usídlili jejich výrobci. To ale nelze pomocí jednotlivých opatření, sem tam zadotovat nějaký solární panel atp.
Solární zdroje jsou momentálně stále levnější a ačkoli jsou z Číny, po jejich instalaci si je Čína zpátky už vzít nemůže a příštích 25 let budou energii dodávat. Bez posílené, "chytré" energetické sítě a moderních bateriových úložišť (i akumulátory neuvěřitelně zlevňují...) ale solární a větrné zdroje zůstanou jen doplňkovou záležitostí. Poměrně velký potenciál je i v méně známých řešeních např. v malých elektrárnách na bioplyn vyráběný ze zemědělských odpadů jako je močůvka nebo nevyužité části rostlin. Atd. Společně s jadernou energií to bude pak rozumný mix bez emisí a bez přílišné závislosti na podivných zemích.
Odpovědět
ZK

Zan K.

11.5.2024 21:18
Ja bych problém viděl v dostupnosti správného jaderného paliva a jeho ceně. V krizi a tržním prostředí může růst nade všechny meze....
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist