V roce 2050 bude na světě 10 miliard lidí. Není jasné, jak se lidstvo uživí
Populace poroste rychleji, než OSN předpovídalo v předchozích studiích. Geograficky k největšímu nárůstu dojde v Africe a následně v Asii. Ostatní kontinenty jako Jižní a Severní Amerika porostou pomaleji a v Evropě by mělo do roku 2050 dokonce dojít ke zmenšení populace. V devíti nejlidnatějších zemích (Indie, Nigérie, Demokratická republika Kongo, Pákistán, Etiopie, Tanzánie, USA, Uganda a Indonésie) bude v roce 2050 žít polovina světa.
Nárůst probíhá hlavně ve skupině 47 nejméně vyspělých zemí. Je otázka, jaké to bude mít důsledky na plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs), včetně cíle ukončení chudoby, hladu, zajištění pitné vody a kanalizací, a vedení kvalitního a zdravého života. To si málokterá organizace troufá odhadnout. Oproti rozvojovým cílům tisíciletí jsou Cíle udržitelného rozvoje provázanější, o to komplikovanější je však jejich interakce. Investice do potravinové bezpečnosti má sice pozitivní důsledky na zlepšení kvality života a omezení chudoby, na druhou stranu soustředěním se pouze na potravinovou bezpečnost mohou být zanedbány jiné oblasti, jako například přístup k pitné vodě.
Cíl ukončit hlad do roku 2030 se zdá být ambiciózní. V červenci totiž ředitel FAO, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, oznámil, že 19 zemí čelí závažným potravinovým krizím vlivem klimatické změny a vnitrostátních konfliktů. Mezi nejvíce postižené země patří severovýchodní Nigérie, Jižní Súdán, Somálsko a Jemen. Samotná Nigérie je přitom dnes sedmý nejlidnatější stát na světě a v roce 2050 bude třetí.
Na červencové konferenci FAO se sešlo 1150 delegátů ze 181 zemí. Došlo ke schválení rozpočtu, dvouletého programu a odsouhlasení boje proti změně klimatu. O konkrétních řešeních, jak zajistit potravinovou bezpečnost pro 10 miliard lidí, ale nebyla řeč.
reklama