Planeta Česko. Skvělý dokument o krásné přírodě

Česká kina se konečně dočkala prvního celovečerního filmu o naší přírodě s poetickým názvem Planeta Česko. Tento zdařilý dokumentární film režiséra Mariána Poláka je právě k vidění po celé zemi. Hlavní dějovou linii tvoří příběhy zvířat, která sice žijí vedle nás, ale často si jich nevšímáme nebo o nich víme pramálo. Film vtáhne v úvodu diváka do děje a nepustí ho do poslední minuty. Člověk tak putuje po krajině jeho oku známé a přece neznámé. Zažívá dobrodružství, směje se nad legračními situacemi ze zvířecí říše a drží přírodě palce, aby si svou krásu a křehkou panenskost zachovala.

Film vyvolává v člověku příjemný pocit, což je u přírodopisných dokumentů celkem ojedinělý atribut. Poukazuje sice na degradaci životního prostředí ve smyslu monokulturních scelených polí, vytěžených dolů a uměle upravených řek, ale zároveň se v ní nevyžívá. Nemoralizuje jako většina dokumentů, které končí nevyřčenou myšlenkou, že člověk je zloduch, který na co přijde, to zničí a co před chvílí viděl, tu už za pár let nebude. Naopak Planeta Česko vyznívá veskrze pozitivně, protože se raduje i z malých střípků divočiny a dokazuje, že vzácné druhy můžeme najít doslova za domem.

Během jediného večera si divák uvědomí, v jak rozmanité a barvité krajině žijeme, proto onen ono pojmenování planeta. Za divočinou nemusíme putovat až do amazonského pralesa nebo na africkou savanu, ale se stačí jít do našeho bukového lesa nebo k zurčící řece, být potichu, vpít se nohama do země a začít pozorovat život okolo. Třeba uvidíte ledňáčka nebo tesaříka. V určitém ohledu tak film stírá hranici mezi divočinou, jakou si ji představujeme a jaká ve skutečnosti je. Doslova vybízí diváka, aby si na víkend naplánoval výlet do okolí.

Po technické stránce je film excelentně natočený. Kvalita snímku se dá srovnat s evropskou produkcí. Filmové záběry na rozvalené mlhy na šumavských loukách, noční meandrovitou řeku a podvodní krajinu jsou dojemné. Vyvolávají v člověku klid a obdiv. Film doprovází také komentář, který vysvětluje zajímavosti. Míra informací je příjemná, rozhodně není zahlcující. Hudební doprovod hezky dokresluje a podtrhuje jednotlivé scény.

S ohledem na klasické přírodopisné filmy je ojedinělý silný autobiografický akcent. Je zřejmé, že film je počin obdivuhodného člověka, který mu věnoval mnoho úsilí a času. Na jednu stranu je sice zajímavé vidět, jak se Mariánovi Polákovi splnil natočením filmu jeho sen, na druhou stranu scény s rodinou a příliš subjektivní vyprávění mohou být vnímány jako informace navíc. Divák se chce spíše podívat na českou přírodu než na to, jak tuto přírodu vnímá někdo druhý. Co do hereckého osazenstva, převahu mají zcela jistě ptáci nad jinými živočišnými druhy. Kdyby se ve filmu objevilo více savců, jistě by to divák ocenil. Celkově se nicméně jedná o velice zdařilý film, který stojí za to vidět.

---

reklama

---