Pomáháme zanedbaným vnitroblokům znovu ožít, říkají členové spolku Bieno

Města skrývají jedno velké bohatství – vnitrobloky. Ale 80 % jich je však opuštěných. Málokdo totiž ví, že sny o zahrádkaření a rodinné pohodě mohou realizovat přímo pod svým oknem. Spolek Bieno stojí za opravou čtyř pražských vnitrobloků v ulici Viklefova, U Smaltovny, Kubelíkova a Korunní. Michal Křivohlávek a Barbora Týcová mně ujistili, že investice do vnitrobloku je sice běh na dlouho trať, ale stojí za to. Co přesně obnova vnitrobloku znamená?

Barbora: Obnova je postup, na jehož konci je živý, zelený, funkční a komunitní vnitroblok. Konkrétní podoba bude vycházet z charakteru místa a nastavení obyvatel. Nevnucujeme představu, jak by měl který z nich vypadat. Pomáháme lidem ujasnit si jejich představu a pak jim pomůžeme dojít k realizaci. Od vybudování příjemného zákoutí s lavičkou po "vodopády", chcete-li...

V jakém stavu vnitrobloky bývají?

Barbora: Typickými problémy vnitrobloku jsou zanedbaný trávník, neudržované stromy a keře. Žádná nebo malá údržba, žádný mobiliář, žádná pravidla ani plán obnovy. Vnitroblok slouží jako luxusní psí záchod. Je tomu tak proto, že nejjednodušší je nedělat nic.

Proč je dnes 80 % vnitrobloků opuštěných?

Michal: Vnitrobloky bývaly v minulosti využívány všemi obyvateli jako dílny, hřiště a prádelny, ale postupně svou náplň ztratily a dnes lidé neví, co s nimi. Většinou vidí opuštěný dvorek s ptačím trusem a nepořádkem a nenapadne je, co vše by ve dvoře mohlo být.

Barbora: A pokud už je napadne, že by s dvorkem chtěli něco udělat, neví, jak začít. Neví, komu co patří, jak to zafinancovat, co musí nahlásit úřadu a jak dlouhodobě vést debatu se sousedy.

Nejsou jedním z dalších důvodů i peníze?

Michal: Investice do vnitrobloku se rovná většímu nákupu v Kauflandu. Při opravě vnitrobloku ve Stupkově ulici vycházela částka 2.000 Kč na osobu. Málokterý jedinec by dal 690.000 Kč, ale když se to rozpočítá mezi 330 lidí, už to jde.

Barbora: Obecně si myslím, že peníze nejsou problém, protože řada domů má naspořeno ve fondu oprav, a navíc rekonstrukce dvoru je skvělá investice. Pokud člověk přemýšlí ryze ekonomicky, je to způsob, jak nemovitost zhodnotit.

Jak tedy postupovat při obnově takového vnitrobloku?

Michal: Nejprve je potřeba si zjistit z katastru majetkové vztahy. Komu pozemek patří, kdo ho spravuje a kdo jsou jeho uživatelé. Pak by měla začít diskuze, co je dobře, co je špatně a co by tam mělo být. Bieno se v této fázi schůzí účastní a moderuje jejich průběh. Druhým krokem je vytvoření koncepce různých variant řešení. Následují další diskuze, řeší se financování a závěrečnou fází je samotná realizace.

Barbora: Ještě bych zdůraznila, že na začátku je potřeba najít partnery aspoň v každém druhém domě a začít se s nimi setkávat. Pokud se sejde deset tahounů, kteří umožní debatu rozběhnout, je to dobrý výsledek.

Jak dlouho trvá proces obnovy vnitrobloku od prvotní schůzky až do realizace?

Michal: Záleží projekt od projektu. Vždy se lidí na začátku ptáme, jestli chtějí tři lavičky, nebo vodopád. Někteří chtějí kompletní rekonstrukci a jiným stačí pouze dílčí kosmetika. Když chtějí pár laviček, kompostér, pískoviště a záhonek, může to trvat třeba jen rok.

Barbora: Horní hranice mohou být ale až tři roky.

Jak to, že to trvá tak dlouho?

Michal: Podle mě je to nízkou představivostí a připraveností. Lidé byli zvyklí třicet let koukat do škaredého dvorku a neznají žádné hezké příklady ze svého okolí. Právě proto se snažíme téma vnitrobloků u nás vůbec otevřít a doufáme, že vzbudíme u lidí zájem a že budou schopní se rychleji dohodnout.

Barbora: Dalším problémem je, že při vyjednávání nastávají těžké situace, kdy někteří lidé házejí jiným lidem klacky pod nohy. Nejaktivnější lidé se musejí připravit na to, že vyjednávání bude zdlouhavé. Proto říkáme, že je potřeba budovat vše na shodě a postupovat pomalu.

Jak můžou lidé bojovat se škarohlídy, kteří jakékoliv nápady odmítají?

Michal: Nejlepší je jim neoponovat. Vy přinášíte příležitost a musíte ji takto i prezentovat, třeba tak, že řeknete „Přicházím s návrhem na společnou zahradu, která přinese větší užitek, radost a využití.“ Když vám někdo řekne, že lidé stejně všechny kytičky vytrhají, jenom zopakujte, co jste říkali, a dodejte „Je možné, že se pár kytiček poláme, ale dosadí se nové a celkově to pro nás bude mít velké benefity.“ Brzdící náladu musíte získávat na svoji stranu. Navíc vůbec nemusíte vše rozhodnout na jedné schůzi.

Barbora: Škarohlídové tvoří určité procento společnosti a vždy se na schůzi objeví. Tito lidé mají občas tak nesmlouvavé názory, že se sami dostanou do izolace a znemožní se. Je potřeba řídit diskuzi tak, aby zůstali spíše unikátem, který nestrhává ostatní.

Ale co když bude o obnovu vnitrobloku mít zájem jenom hrstka lidí a většina bude oponovat?

Michal: Některá část lidí o vnitroblok nikdy nebude mít zájem, ale neznamená to, že jim nepřináší benefity. Většinou je to tak, že dialog vede 20 lidí, ale většina je mlčící, která to zvažuje jinak a o atmosféře štváče se nemusí z písemné zprávy vůbec dozvědět. Při jednání o vnitrobloku v ulici U Smaltovny jedna paní prohlásila, že bude proti čemukoliv, co se tu bude odehrávat. Bylo to na schůzi, kde všech 15 lidí něco chtělo a všichni si o ní mysleli, že je úplně mimo. Nakonec to upravila tak, že není proti čemukoliv, ale bojí se, že bude rušená. A s tím už se dá pracovat.

Barbora: A její obava je na místě. Pěkný vnitroblok přináší zvýšenou hladinu zvuku, ale dá se to upravit řádem. Zatím jsme působili ve čtyřech vnitroblocích a vždy to bylo tak, že tam bylo aktivní jádro a část lidí, která o to neměla zájem. Ale nebyla to brzda, která by položila celý projekt.

Jsou zájemci z řad environmentálně uvědomělých intelektuálů, nebo běžných lidí?

Michal: Je zajímavé, že vnitrobloky nejvíce využívají nízkopříjmové skupiny. Když lidé bydlí v malých bytech, mají velký zájem o to, aby jim venkovní prostranství bylo k užitku.

Barbora: Na setkání nechodí jen mladí nadstandardně vzdělaní a bohatí hipsteři. Spíše si představte typy lidí, jako když jdete na domovní schůzi. Zaměřujeme se na populaci, která bydlí v městské blokové zástavbě. Vzhledem k tomu, že dnes bydlí v ČR 70 % lidí ve městě a v roce 2050 to bude 90 % lidí, cílová skupina je opravdu různorodá.

Vidíte ve využití vnitrobloků i něco jiného než pouze čistý dvůr a hezké záhonky?

Michal: Rozhodně ano. Lidé často říkají, že se díky nám poprvé po třiceti letech sešli a začali se bavit. Neřeší už jenom to, jak má zaklapávat zámek, ale jak má vypadat zahrada nebo si normálně povídají. Má to společenský efekt.

Barbora: Kromě kultivace mezilidských vztahů tam vidím i environmentální dopad. Když se podíváte na terénní mapu Prahy, budete překvapená, kolik zeleně vnitrobloky tvoří. Ve většině českých měst, které mají blokové útvary v historických centrech, leží přibližně čtvrtina města ladem. Pokud se nám podaří je oživit, mohou sloužit jako adaptační opatření na změny klimatu i jako zelené plíce.

Jak vnímáte současnou koncepci města a městské zeleně v Praze?

Michal: Město nefunguje a lidé mají potřebu z něj utíkat. Ale útěk je jenom další tlak, který říká, že až když člověk vyjede, může být teprve sám sebou. Když se zbavíte tohoto špatného pocitu, spadne vám kámen ze srdce.

Barbora: Dobře uchopený veřejný prostor vám umožní se realizovat přímo pod okny. Kouzlo je absolutní úspora jakéhokoliv času. Jste doma a venku, děti, rodina a sousedi se prolínají v domácím a venkovním prostředí. Má to velký smysl pro kvalitu všedního dne.

Cítíte od Prahy podporu něco měnit?

Michal: Spolupracujeme s jednotlivými pražskými čtvrtěmi na různých komunitních projektech a jsme rádi, že město vypisuje granty na obnovu vnitrobloků. Myslím si, že někdy až poloviční příspěvek na úpravy může být pro lidi silnou motivací.

Barbora: Navíc oproti dřívějšku magistrát pomáhá finančně už i v prvotní fázi příprav, kdy se teprve o obnově dvora mluví, což předtím nedělal.

Jaké máte v Bieno plány?

Michal: Letos a příští polovinu roku chceme dotáhnout do konce projekty, které jsme začali. Když budeme mít několik úspěšných příkladů z praxe, bude se nám postupovat lépe. Kdyby se nám podařilo, aby v každé čtvrti byl jeden krásně zrenovovaný vnitroblok, mohli bychom rozpoutat celospolečenský trend.

Barbora: Chceme být letos v pěti vnitroblocích, uspořádat v červnu exkurzi na Slovensko a zorganizovat festival vnitrobloků v Praze. Chodíme po různých inspirativních místech po Praze, skládáme si mapku a snažíme se evidovat hezká místa.

A jak využíváte vnitrobloky ve vašich domech vy?

Michal: Já jsem předseda jednoho Sdružení vlastníků jednotek a máme tam teď takovou novou vlnu čerstvého větru, kterou chceme podchytit. Doufáme, že se náš vnitroblok bude využívat více. Zatím jsem stihl do dvorku donést hodně květináčů se vzrostlými palmami a citrusy, které jsou v létě venku a v zimě na chodbách.

Barbora: Náš vnitroblok na Žižkově je přiměřeně využívaný a probíhá v něm příjemný život. Ale samozřejmě, že bychom to mohli ještě vylepšit.

---

reklama

---