https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/zajima-me-hmyz-mrtve-telo-neresim-rika-jedina-ceska-forenzni-entomolozka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zajímá mě hmyz. Mrtvé tělo neřeším, říká jediná česká forenzní entomoložka

11.5.2018 09:30 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jediná česká forenzní entomoložka Hana Šuláková ve své laboratoři.
Jediná česká forenzní entomoložka Hana Šuláková ve své laboratoři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dasha / Archiv Kriminalistického ústavu
Když si soudní lékař neví rady s určením doby úmrtí, zavolá Haně Šulákové do Kriminalistického ústavu. Ta vezme svůj výjezdový kufřík a vydá se na místo činu. Ročně jí pod rukama projde 20-30 těl, ze kterých odebere vzorky hmyzu a v laboratoři je uměle dochová. S přesností dnů dokáže určit, kdy se hmyz na tělo dostal. Svou práci forenzní entomoložky vykonává v Česku jediná. Ačkoliv její práce není příliš veselá, humor Haně Šulákové rozhodně nechybí.
 

Máte teď hodně práce?

Docela dost. Kdybych se rozhodla umřít, budu mít čas někdy v roce 2021, 5. května, možná kolem 16:00 (smích).

Vy jste vlastně na ty hodiny a minuty, že?

Spíše na dny. Občas se stane, že počítáme na hodiny, ale to je zcela výjimečné. Minuty, to už je jen americký seriál.

Pracujete jako jediná forenzní entomoložka v ČR. V čem spočívá vaše práce?

Bzučivky
Bzučivky
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dasha / Archiv Kriminalistického ústavu

Pomocí hmyzu zajištěném na mrtvém těle určuji dobu, kdy začala kolonizace, a pomáhám tak upřesnit dobu, kdy onen člověk umřel. Pracuji na 20-30 nálezech ročně, z čehož tvoří 5-10 vraždy a zbytek jsou úmrtí, kdy je člověk nalezen po delší době – v řádu několika týdnů či měsíců. Může to být bezdomovec, starý člověk, který umřel ve svém bytě, nebo třeba turista, který spadl pod vyhlídku.

Zabýváme se ale také případy, kdy lidé zanedbají péči o své blízké do takové míry, že mají na těle hmyz.

Počkejte, něco takového se děje?

Ano, dost často bývají oběti lidé přes 70 let. Příbuzní na ně dostávají příspěvek, ale péči zanedbávají tak, že lidé leží v exkrementech a mají proleženiny. Ty lákají hmyz, který na ně klade své larvy.

Zažila jsem případ, kdy jedna stará paní ležela pouze na matraci na zemi. Od hlavy k patě byla zavšivená, měla plesnivé nehty a nekrózy po těle, přičemž syn na ni bral peníze. Zkoumali jsme, jak dlouho trpěla zavšivením, a tudíž jak dlouho péči zanedbával.

Vaše výsledky pomáhají k odsouzení viníka?

Prakticky se ustanovuje míra zavinění. Zanedbání péče je trestný čin, takže vyšetřovatel nebo státní zástupce mohou udělit vyšší sazbu a soudce ji viníkovi může přiklepnout.

Když se vrátíme zpátky k mrtvolám, kterým se přece jenom věnujete častěji, jak postupujete, když se najde mrtvé tělo?

Přesnost určení kolonizace těla hmyzem je na dny. Na minuty to umí jen v amerických seriálech.
Přesnost určení kolonizace těla hmyzem je na dny. Na minuty to umí jen v amerických seriálech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dasha / Archiv Kriminalistického ústavu

Jestliže se najde v Praze a okolí, jsou dvě možnosti. Buď vyšetřovatel chce, abych přijela, a to pak sbalím výjezdový kufr a jedu na místo ohledání. Odebírám vzorky, zatímco kriminalistický technik vše nahrává na kameru, další dělá fotodokumentaci a soudní lékař ohledává mrtvého člověka.

Jindy je kriminalistický technik dostatečně proškolený k odběru vzorků a nejsem potřeba. Nálezy mimo Prahu většinou mají na starosti místní technici, ale pokud se jedná o složitý případ, nebo si nejsou jistí, přijedu tam já.

Jak probíhá odběr hmyzu?

Odebírají se tři základní vzorky. První je přímo z těla. Musíte se podívat, jestli v ústech, očích, uších, nosních dírkách, v podpaží, v genitáliích nebo v konečníku nejsou vajíčka a larvy. Pokud je mrtvola celá pokrytá larvami, musíte je odebrat z hlavy, z hrudníku, z oblasti břicha a z nohou, aby se vám podařilo zachytit všechny druhy, které se na mrtvole vyskytují.

Druhý se odebírá z místa, na kterém mrtvola leží. Celá řada druhů totiž začíná svůj vývojový cyklus pod ní. Třetí vzorek se odebírá z okolí mrtvoly, což bývá řádově do jednoho až dvou metrů. Larvy, které se chtějí zakuklit, odlézají z biochemicky aktivního těla pryč. Kdybyste nevzala okolí, nepodchytila byste hmyz, který přiletěl na tělo jako první.

Co se děje s odebraným hmyzem?

Hmyz se odveze do laboratoře, kde dáme živé larvy, vajíčka a kukly na vepřové maso. Většinou máme nějakých 200-300 kusů hmyzu. V inkubátoru udržujeme teplotu, vlhkost a světelný režim tak, aby simuloval vývojový cyklus. Larvy se zakuklí a vylíhnou se z nich mouchy nebo brouci. Od data líhnutí jsem potom schopná odpočítat délku vývojového cyklu do zakladení a tedy i datum kolonizace.

Larvy bzučivek Necrodes littoralis
Larvy bzučivek Necrodes littoralis
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Kriminalistického ústavu

Jak je to přesné?

Víceméně na dny. Zatímco soudní lékaři odhadují u starších nálezů dobu úmrtí subjektivně, entomologie se opírá o matematické výpočty.

Soudní lékař třeba řekne u člověka, kterého najde na začátku července v zimní bundě, že zemřel v únoru – protože má na sobě tu bundu.

My pak ale zjistíme, že to byl bezdomovec, který zemřel před devíti dny a oblékl se v noci do bundy, protože byla zima. A to popisuji skutečný případ. Máme exaktnější metody, na druhou stranu pouze říkáme, kdy začala kolonizace, ne kdy člověk zemřel.

A může váš výpočet pomoci určit dobu smrti?

Záleží na typu nálezu. Mrtvola bez vnějšího poranění přiláká hmyz až v době, kdy začne bakteriální rozklad v trávicí soustavě. Mezi smrtí a začátkem kolonizace může být prodleva několik hodin, dnů až týdnů.

Pokud má tělo otevřená poranění, hmyz na něj reaguje ihned. Vypočtená doba kolonizace víceméně odpovídá době smrti.

Když je hmyz na živém člověku, který pak zemře, můj výpočet se může a nemusí shodovat s dnem smrti. Za těch 15 let bylo jen pět případů, kdy jsem dokázala s jistotou určit, že kolonizace začala dřív, než dotyčný zemřel.

samičky bzučivky Lucilia ceasar
samičky bzučivky Lucilia ceasar
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Kriminalistického ústavu

Kolik druhů hmyzu poznáte z toho, co se vylíhne?

Jedna věc je, kolik znám a poznám. Druhá věc je, kolik jich tam ve skutečnosti je. A třetí věc je, které druhy můžete použít.

Za svou kariéru jsem viděla 400 druhů a pravidelně se střídá 60 až 80. Snažím se stále poznávat nové druhy. Všímám si třeba toho, jaký vliv má změna klimatu. Druhy, které dříve bývaly běžné, se přestávají objevovat, a naopak nalézáme nové.

Takže to není tak, že by se člověk naučil seznam nejčastěji se vyskytujících druhů a stačilo by mu to?

To vůbec, stále se to mění. Hmyz reaguje silně na změnu klimatu, takže si musím hlídat, že data pro lokalitu, kterou jsem si zkoumala před pěti lety, stále platí. Pamatuji si, jak na školení ve Francii mluvili o tropickém druhu bzučivky, kterou našli na každém těle, a říkali, jak s ní máme zacházet. Do té doby jsem ji nikdy neviděla, a pak najednou přišel rok 2008, kdy jsem našla první a od roku 2010 ji mám každé léto na každé mrtvole.

Jak se ve vaší práci vzděláváte, když jste jediná v ČR, kdo se jí věnuje?

Když jsem začínala, jediný kontakt jsem měla s profesorem Povolným na Mendelově univerzitě. Bohužel umřel dva roky po mém nástupu do Kriminalistického ústavu. Učila jsem se od specialistů na dvoukřídlé a od broučkařů. Pravidelně jezdím do Francie a Belgie, kde společně s kolegy sdílíme své zkušenosti. Mimo jiné jsem členkou Evropské společnosti pro forenzní entomologii, jejíž členové se každoročně pravidelně schází. Přes rok fungujeme na e-mailu, takže když někdo potřebuje pomoci, pošle fotku s popisem a do pár hodin mu přijde odpověď.

Vzděláváte i své nástupce?

Vedu bakalářské, diplomové a disertační práce studentů z několika univerzit. Měla jsem dohromady nějakých 50-60 studentů a vybrala jsem si dvě nejschopnější studentky, které se oboru chtějí věnovat. Líbí se mi, že dělají genetiku hmyzu, já hmyz určuji ještě „postaru“, morfologicky.

Larvy se dávají dovyvinout na vepřové maso.
Larvy se dávají dovyvinout na vepřové maso.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Kriminalistického ústavu

Není více zájemců?

Našlo by se ještě takových pět, kteří by tady určitě chtěli pracovat, ale bohužel není dost míst. Další důvod je také ten, že většina studentů se chce věnovat pouze určování druhů, ale forenzní entomologie není jen o tom. Zahrnuje velkou mírou také ekologii hmyzu. Musíte vědět, jaká je mezidruhová a vnitrodruhová interakce. To znamená, že když přiletí tato moucha, tak tahle už klást vajíčka nebude. Je to strašně pracné. Občas se stane, že mi zavolají, že je někde mrtvola, my si z ní odebereme hmyz a je tam druh, který jsem v životě neviděla. Není to tak, že se naučíte nějaké penzum věcí a v tu ránu máte vystaráno.

Netušila jsem, že forenzní entomologie je natolik komplexní.

Ano. Navíc čím více informací máte, tím přesnější váš výpočet je. Často máte další faktory, které musíte brát v potaz. Vezměte si, že zesnulý užíval heroin. Jak heroin ovlivní hmyz? Musíte vědět, že se urychlí vývojový cyklus, takže když něco vypočtete, musíte vypočtenou dobu násobit opravným koeficientem. Na druhou stranu jiné drogy mohou vývojový cyklus zpomalit.

Zasmějete se pak někdy u detektivky, když během dvou vteřin řeknou rozsudek?

Na televizi se moc nedívám, ale když něco zahlédnu, musím se smát. V jedné detektivce mně přišlo vtipné, když vražedkyně na mrtvolu nasypala nějakých dvacet larev, aby imitovala, že vražda je starší. Kdo někdy ohledával lidskou mrtvolu s larvami, ví, že nějakých 20 vysypaných larev je zcestná představa. To by tam musela dojet s náklaďákem a nasypat na tu mrtvolu kýble larev.

Věřím, že vám to musí připadat vtipné.

Nebo třeba v jiné detektivce zase našel vyšetřovatel na nějaké mrtvole brouka, změřil ho pravítkem a říká, „No, ten ještě nenarostl.“ Jak nenarostl? (smích) Brouk neroste, má finální velikost. Kdyby vzal z mrtvoly larvu brouka a řekl, „Ta je ještě malá,“ tak to má smysl. Ale měřit brouka…

Hana Šuláková při práci.
Hana Šuláková při práci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Dasha / Archiv Kriminalistického ústavu

Vsadím se, že takových případů je plno.

Ještě jeden mě rozesmál. V seriálu Tělo jako důkaz našli mrtvolu v bazénu a entomolog jí z ucha vytáhl pět larviček. Soudní lékařka mu říká, „Tak co to je? Potřebuju vědět, kdy se ta mrtvola dostala do bazénu.“ Podíval se na larvy a říká, „Tohle je Caliphoridae, vyvíjí se 20-25 dnů.“ A ona mu řekne, že do zítřka potřebuje vědět, který druh přesně to je. A on říká „Tak já honem utíkám do laboratoře, abych je do zítřka odchoval.“ Vždyť sám před chvílí řekl, že vývoj trvá tolik a tolik dnů a stadium larvy představuje téměř polovinu uvedené doby! Jak to udělá, to teda nevím. Jestli má stroj času nebo něco podobného… (smích).

Pořád si říkám, jak o své práci mluvíte nadšeně a bezstarostně. Musíte být povahou drsňák, abyste práci zvládla?

Spíše než drsňák bych řekla, že si práci nesmíte moc brát. Kdybyste měla emočně vybouchnout nad každou mrtvolou, tak to dělat nemůžete. Znám kriminalistické techniky, kteří jezdí na veškerá ohledání, ale i jsou i tací, kteří po pěti letech řeknou, že už dál nemohou. Některým zase dělá problém ohledávat děti. Mně to nevadilo do doby, než měla sestra děti. Teď se mi v dětských mrtvolkách promítají synovci a neteře, a to už není „to pravé ořechové“.

Bzučivka rodu Calliphora
Bzučivka rodu Calliphora
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Kriminalistického ústavu

Není pohled na tělo prožrané hmyzem nechutný?

Vždy žertuju, že mi vadí pohled na „čerstvé“ tělo, kdy tam je ještě krev a pomalu z něho něco vytéká. Obecně bych řekla, že tělo příliš nevnímáte. Je to stejné, jako když máte zahradu a pěstujete tam různé květiny. Když přijdete na tu zahradu, vidíte hlínu?

Vlastně ji vůbec nevnímám.

Protože koukáte na květiny. Mě taky zajímá hmyz, a ne ten substrát – mrtvola. Ale vím, že to tak všichni nemají. Například soudní lékaři se chtějí hmyzu co nejdříve zbavit, aby mohla začít pitva. Je zajímavé, jak různá povolání mohou jeden stejný objekt vnímat z různého úhlu pohledu.

Zajímalo by mě, jestli se vám změnil pohled na společnost, když se tak často setkáváte s vraždami a násilím?

Bojím se o své příbuzné a snažím se vyhýbat rizikovým faktorům. Například bych nikdy nešla sama večer přes park a vždy si zařizuju odvoz, když se v noci vracím. Víte, v podstatě všichni tady v ústavu máme profesní deformaci. Při téhle práci rychle přijdete o iluze, protože zjistíte, že člověk člověku může udělat cokoliv. I v 21. století.


reklama

Nebojte se a přispějte nám. A my najdeme další zajímavé téma na rozhovor.

 
Prosíme, zvolte výši svého daru. Děkujeme

Chci číst dále, daruji později  Pro zobrazení článku se prosím přihlašte
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Gregušová VeronikaVeronika Gregušová
Autorka je spolupracovnicí Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist