Z klimatických změn je ptačím samicím do zpěvu
Biologie přílišným zjednodušením nefandí, ale v obecné rovině můžeme říct, že ptačí samičky v tropech se běžně hlasitě projevují, zatímco ty žijící v mírném pásmu jsou raději potichu. Zpěvná čísla a kreace písní přenechávají samcům, kteří se snaží upoutat jejich pozornost před pářením. Jsou to také většinou samci, kteří se zasazují o obranu teritoria tím, že vysílají hlasové signály do svého okolí a podstupují konflikty s případnými narušiteli. Ptačí samička, žijící v mírném pásmu, nemá potřebu na sebe nějak upozorňovat, zvlášť když sedí ve skrytu na vejcích.
Proměna klimatických podmínek a jejich následky ale mohou toto chování snadno měnit, jak dokládá příklad samiček strnadce zimního. Během léta se tento pták vyskytoval dalece na severu a jeho domovem byly subarktické oblasti. V zimě naopak dával přednost mírnějšímu klimatu na území centrálních Států. Po celou dobu jsou jejich ale samičky „ty tiché“. S jednou výjimkou, kterou dokládají jejich četní chovatelé v zajetí. Pokud totiž ponecháte samičky v klíckách blízko sebe, dokáže se hlasitě ozývat, podobně, jako činí samci. Stejného efektu se také můžete dobrat, když samičky „nadopujete“ testosteronem.
A na tom vystavěl svůj experiment i biolog Dustin Reichard z Wesleyanské univerzity v Ohiu. Vzal klícky s nadopovanými (a tedy zpívajícími) samičkami do lesů, a pozoroval, jak se k nim budou chovat ostatní strnadci. V krátkosti? Přítomnost zpívajících samiček pobouřila 25 volně žijících samců, kteří chtěli zpívající samice buď oplodnit, nebo vyhnat. A podráždily také 17 volně žijících samiček. Prakticky všechny se vůči narušitelkám chovaly agresivně. Polovina samic z volné přírody se při kontaktu se zaklecovanými konkurentkami bojovně načepýřila, což u nich není dosud běžně pozorované chování. A hned tři začaly v odpovědi na narušení svého teritoria zpívat.
Reichard prostě s pomocí hormonální manipulace nastartoval dosud neobvyklou škálu chování volně žijících strnadců. „Ten obsah pozorovaných písní strnadců je tedy takový, že má agresivně-obranou funkci při vymezení teritoria. Je to signál, kterému rozumí samci i samice. Experiment dokládá, že zpěv je ptačím samičkám vlastní, a že ho dokáží za určitých okolností v kontextu obrany teritoria samy aktivně využívat.“ Podobně to vidí i Jordan Price, ornitolog ze St.Mary´s College v Marylandu, který se na zaznamenávání hlasových projevů ptačích samiček v mírném pásmu Severní Ameriky nyní soustředí.
„Podstatná je tady proměna stávajícího životního stylu,“ říká Price. „Strnadci zimní z okolí kalifornského San Diega například rezignovali na pravidelné migrace před zhruba 35 lety. Stali se tedy celoročními obyvateli jednoho území, a do obrany teď už stálého území se formou zpěvu zapojily i samice.“ Jak říká Reichard: „Můžeme tedy předpokládat, že když se nějaký ptačí druh vzdá svých pravidelných migrací, začnou se hlasově projevovat i samičky, stejně jako je tomu u ptáků v tropech.“
A klimatické změny? Ty stojí za tím, že stále více ptačích druhů nechává své letní a zimní tahy být, protože už pozbývají svou funkci. „S postupujícími klimatickými změnami tak budeme pravděpodobně pozorovat výrazný nárůst druhů ptáků, u kterých samice začnou hlasitě zpívat.“
reklama