https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obalove-odpady-od-zaloh-k-zaloham-33
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obalové odpady: Od záloh k zálohám? (3/3)

2.12.2005 08:00 | PRAHA (EkoList)
Povinné zálohování nápojových obalovů je zavedeno v Německu, ve skandinávských zemích a začíná se prosazovat i v některých nových státech Evropské unie, například v Estonsku. V České republice se však tato myšlenka setkává se značným odporem, a to nejen ze strany firem, kterých by se takové opatření přímo dotklo.
 

Tento text je poslední z třídílné série věnované obalovým odpadům. První díl, zabývající se současným systémem nakládání s obalovými odpady v ČR, jsme zveřejnili 25. listopadu, druhý díl, věnovaný německému systému povinných záloh, vyšel 29. listopadu.

Co by znamenalo povinné zálohování nápojových obalů na jedno použití
  • Výrazně by se zvýšila míra jejich sběru. Podle zkušeností z jiných zemí je pravděpodobná míra návratnosti kolem 80 až 90 procent. Pro srovnání: podle údajů MŽP bylo v roce 2003 v ČR prodáno asi 55 tisíc tun PET lahví a zrecyklováno asi 20 tisíc tun obalového odpadu z PET. Pokud by všechen recyklovaný PET odpad představovaly PET láhve (což je spíše nepravděpodobné, prodáno bylo i dalších 14 tisíc tun jiných PET obalů), tak by míra recyklace PET lahví v roce 2003 dosáhla zhruba 36 %.
  • Z přírody by měla zmizet asi třetina volně pohozeného odpadu. Podle studie Technické univerzity ve Zvoleně totiž až 38 % volně pohozených odpadků na Slovensku tvoří nápojové obaly na jedno použití. V případě jejich zálohování budou mít lidé finanční motivaci je neodhazovat, resp. je sebrat a vrátit. (Sdružení výrobců nealkoholických nápojů sice udává, že podíl nápojových obalů tvoří méně než 10 %, ale odmítlo uvést zdroj pro toto tvrzení.)
  • Obchody by se musely vybavit pro výkup těchto obalů. Velké obchody by si zřejmě musely pořídit speciální automaty na jejich výkup a lisování.
  • Bylo by nutné vyřešit odlišení obalů prodaných v ČR od zahraničních, aby se zabránilo spekulativním dovozům použitých obalů ze zemí, kde zálohování není zavedeno, a to za účelem vyplacení zálohy při jejich vrácení v ČR.
  • V případě, že by byly povinně zálohovány jen některé typy obalů, mohly by výrobci nápojů přejít na jiné, nezálohované typy. Například v případě zálohování PET lahví by výrobci limonád mohli začít více prosazovat hliníkové plechovky či skleněné láhve na jedno použití.
  • Opakovaně používané obaly by byly do určité míry "zrovnoprávněny" s jednorázovými, neboť obchod i zákazníci by měly stejně práce s oběma druhy obalů. V Německu zavedení zálohování obalů na jedno použití vedlo k zvýšení podílu prodeje nápojů v opakovaně používaných lahvích.
  • Podstatně by se snížilo množství odpadů končících v separovaném sběru plastů (v případě povinného zálohování PET lahví) a skla (v případě zálohování skleněných lahví na jedno použití). Tím by se zvýšily relativní náklady tohoto sběru, neboť část výdajů by zůstala stejná, zatímco výtěžnost sběru by klesla.
  • Při hodnocení významu takového opatření je třeba vzít v úvahu, že se týká pouze části obalových odpadů. Zálohování nápojových obalovů neřeší problematiku obalů na jiné druhy potravin či obaly od průmyslového zboží. Na druhou stranu nápojové obaly představují zejména objemově významnou část obalového odpadu.
Výrobci limonád: zálohy přinášejí pouze překážky volnému obchodu
Myšlenka na zavedení německého modelu povinného zálohování nevratných obalů se setkává s jasným odporem u českých firem, kterých by se toto opatření dotklo. "Naše stanovisko k tomuto návrhu je jednoznačné. Naše společnost ho nepodporuje. Vydali bychom se tím nesprávnou cestou. V ostatních zemích, kde to již zkouší, se nápad neosvědčil," sdělila EkoListu Kateřina Černá ze společnosti Ahold, která v České republice provozuje síť supermarketů Albert a hypermarketů Hypernova. Konkurenční Delvita se zahalila v závoj mlčení. "Až do detailního prozkoumání celé záležitosti nebudeme vydávat žádné oficiální stanovisko," informoval EkoList Petr Uchytil. Na dotaz, kdy lze očekávat výsledek detailního prozkoumání, již neodpověděl.

Ani JUDr. Zdeněk Huml, výkonný tajemník Svazu výrobců nealkoholických nápojů, neshledává na myšlence zálohování nevratných obalů v podstatě nic pozitivního. "Zálohový systém v SRN měl v souladu s požadavky Evropské komise mj. přispívat k ochraně stěžejního principu volného pohybu zboží v rámci Evropské unie a nikoliv klást mu překážky, za něž lze požadavky na opakované používání obalů považovat. Huml si rovněž stěžuje na ztráty, které podle něj zavedením záloh v Německu utrpěli čeští výrobci. "Z hlediska našeho oboru považuji za tristní to, že ke značným ztrátám výrobců došlo poté, kdy řada firem s ohledem na růst exportu nápojů do SRN v předchozích letech investovala značné částky do rozšíření výrobních kapacit. Podniky též počítaly s otevřením německého trhu po vstupu ČR do EU a s masivními vývozy zejména do příhraničních oblastí SRN. Díky německým zálohám na nevratné obaly se tato očekávání ukázala jako lichá, což mělo negativní dopad mj. na zaměstnanost."

Méně odmítavě reaguje na myšlenku povinných záloh výrobce Kofoly. Martin Klofanda poukazuje na problémy, které tento systém přináší obchodníkům v Německu i severských státech (skladování obalů, nutnost nákupu automatů na jejich odběr, vydávání žetonů na zálohy apod.) a stanovisko své společnosti k tomuto systému označuje za "spíše konzervativní". Připouští však, že "ukáže-li se model povinného zálohování jako funkční, jsme připraveni naše stanovisko přehodnotit".

MŽP: zálohy nepotřebujeme
Výmluvným kritikem zálohování nevratných obalů je rovněž české ministerstvo životního prostředí. Na rozdíl od svých slovenských kolegů o zavedení zálohy na vybrané druhy nápojových obalů neuvažují a se současným systémem separovaného sběru obalového odpadu jsou spokojeni. "Právě PET lahve jsou nejvíce zastoupeny v plastovém tříděném sběru komunálního odpadu v obcích, ve kterém tvoří cca 50 - 70 %," uvádí odbor odpadů MŽP ČR. Podle jeho údajů se ze zhruba 55 tisíc tun PET lahví uvedených v ČR na trh v roce 2003 podařilo sebrat a zrecyklovat celých 20 tisíc tun, tedy asi 36 %.

Vedle ekonomických problémů (zavedení povinných záloh by si prý vyžádalo náklady zhruba 472 milionu Kč ročně) by podle MŽP toto opatření nepřineslo nic ani z pohledu ochrany životního prostředí. Realizační program ČR pro obaly a obalové odpady dochází k závěru, že zavedení záloh by nemělo výrazný efekt na zvýšení skutečného množství recyklovaného plastového obalového odpadu. Došlo by prý ke snížení výtěžnosti sběru nenápojových obalů z plastů o 10 až 15 %. Občané by podle tohoto programu ztratili motivaci třídit tuto komoditu, kterou mají v povědomí občanů spjatu s tříděním nápojových PET lahví.

O vyjádření jsme požádali i ministerstvo průmyslu a obchodu. Žádnou odpověď jsme však od jeho tiskového mluvčího Ivo Mravinace přes opakované telefonické i e-mailové urgence během více než měsíce neobdrželi.

Pivovary se záloh nebojí
Zavedení záloh se příliš neobává tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin: "Obaly na jedno použití (plechovky) tvoří jen 2 % všech obalů v portfoliu naší společnosti - toto číslo nijak výrazně neroste, spíše klesá. Zavedení "německého" systému tudíž výraznější vliv na český pivní trh mít nebude, jen podle našeho názoru ještě více sníží beztak nízký podíl plechovek, které, jednoduše řečeno, lidé přestanou kupovat." Přesto zálohy nepodporuje: "Podporujeme recyklaci obalů na jedno použití a vidíme cestu ve výchově spotřebitelů a v zavedení účinného systému třídění odpadů, nikoli v zavedení záloh podle německého vzoru."

Případné zálohovaní obalů vůbec neznepokuje ani českobudějovický Budvar. "Tento problém máme již dlouho vyřešený a chováme se zcela ekologicky - používáme zálohované láhve 0,5 i 0,33 litru a jsme na situaci technologicky plně připraveni. Například do Německa vyvážíme láhvové pivo zcela bez problémů - výhradně vratné láhve," sdělil EkoListu pracovník tiskového oddělení tohoto pivovaru Petr Samec.

Spotřebitelé proti, Hnutí DUHA pro
Zatímco na Slovensku táhnou nevládní organizace v podpoře povinného zálohování nápojových obalů za jeden provaz, v České republice není Sdružení na ochranu spotřebitelů (SOS) touto myšlenkou nijak nadšeno. "Chápeme zátěž, kterou způsobují plastové obaly životnímu prostředí, nicméně jejich zálohování nevidíme jako cestu, která by vedla tím správným směrem," říká Ivana Picková. "Z praktického hlediska zatížit domácnosti povinností, aby nosily lahve, jichž se za pár dní nasbírá velké množství, do nejbližšího obchodu, nepovažujeme za rozumné," uvádí stanovisko SOS. Podobně jako mnoho firem vidí SOS jako lepší způsob další rozvoj systému separovaného sběru odpadů a osvětu obyvatel.

Slisované PET láhve připravené k recyklaci.
Ilustrační foto: Jakub Kašpar/Archív EkoListu
Velký význam má podle SOS i přísnější dohled v obchodech, které mají za povinnost nabízet stejné nápoje jak ve vratných, tak v nevratných obalech. "Je také otázka, zda je opravdu nutné kupovat balené vody, když kvalita tekoucí vody v kohoutcích našich domácností je mnohdy vyšší, než té kupované, což dokázaly srovnávací testy," upozorňuje Ivana Picková (viz zpráva Spotřebitelský test MF DNES: některé balené vody prohrály z 19. srpna 2005).

Se skeptickým postojem Sdružení na ochranu spotřebitelů k nutnosti nákupů balené vody se ztotožňuje Ivo Kropáček z Hnutí DUHA. „Není snad luxusem kupovat v lahvi na jedno použití balenou vodu, když kvalitnější nám teče přímo doma z kohoutku?“ Podle něj by zálohování nápojových obalů bylo jednou z cest, jak prosadit zodpovědnost výrobců za ekologické a sociální dopady vyráběných obalů. Současný systém podpory separovaného sběru a recyklace prostřednictvím EKO-KOMu podle Kropáčka zajistí recyklaci jen každé třetí láhve.

Kropáček upozorňuje, že mimo domácnost nemáme často jinou možnost než si koupit vodu v lahvi "často dražší než samotná voda." Ministerstvo životního prostředí podle něj o podpoře zálohovaných opakovaně používaných obalů pouze hovoří v plánu odpadového hospodářství, nic konkrétního však nedělá. Zálohování nápojových obalů podle stanoviska Hnutí DUHA je "vhodnou formou podpory opakovaného používání obalů vyzkoušenou i v mnoha státech EU. Z hlediska vlivů na životní prostředí řada studií životního cyklu potvrdila, že opakovaně plněné nápojové obaly přinášejí menší zatížení pro životní prostředí než nápojové obaly na jedno použití." Výhodnější je podle DUHY přitom používat plastové opakovaně používané nápojové obaly místo těžkých skleněných. "V recyklaci obalových odpadů jsme v Evropě možná na špici", říká Ivo Kropáček, "bohužel v ekologicky příznivějším opakovaném používání nás již předběhlo Estonsko a brzy budeme zaostávat i za Chorvatskem, které se také chystá zavést obalový zákon, jenž by ekonomicky podpořil opakovaně používané lahve."

Myšlenku zálohování podporuje i nově vzniklé sdružení PET-STOP, kterému se příliš nelíbí plastové obaly obecně a PET láhve na jedno použití zvlášť. "Obecně jsme spíše vůbec proti používání plastů. Myslíme si, že systém zálohovaných plastových obalů problém nevyřeší, nicméně by jistě pomohl," sdělil EkoListu předseda PET-STOP Boris Netopil.


reklama

 
Radek Svítil, Vendula Maráková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist