https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/biologicke-centrum-av-cr-jsme-proti-zameru-vystavby-vodni-elektrarny-divci-kamen-na-rece-vltave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Biologické centrum AV ČR: Jsme proti záměru výstavby vodní elektrárny Dívčí kámen na řece Vltavě

3.5.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Ká servis
Biologické centrum AV ČR je jednoznačně proti jakékoliv formě příčného (i částečného) přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí kámen na Českokrumlovsku, kde soukromý investor připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Tento úsek řeky Vltavy představuje jedno z posledních míst přirozeně meandrujícího toku a jeho přehrazení přinese řadu nežádoucích vlivů na životní prostředí. Nejvýznamnější z nich jsou zhoršení kvality vody (zvýšením teploty vody a hromaděním živin), úbytek původních, vč. chráněných druhů živočichů a rostlin, a významné snížení průtoku vody, které jde zcela proti současnému úsilí o zmírňování dopadů klimatické změny a zachování biodiverzity.
 
Navrhované příčné, byť jen částečné přehrazení úseku řeky Vltavy jezovou zdrží změní charakter toku a bude mít negativní dopady na podmínky toku a v řece žijící organismy jak v části nad přehrazením, tak v tří a půl kilometrové části pod ním. V části nad přehrazením se proudný tok změní ve vodu stojatou, a dojde tak k typickému prohřívání, a tedy zvýšení teploty, zhoršení přirozených samočistících procesů s projevem nežádoucího živinového zatížení. Problémy přinese i snížení průtoku vody.

„Odvod vody na elektrárnu a plánovaný minimální zůstatkový průtok v množství 6,7 m3 za sekundu, který je výrazně pod dlouhodobým průměrem v tomto úseku, fakticky znamenají, že se nesnažíme řešit budoucí negativní dopady klimatické změny, ale jdeme jim naproti,“ upozorňuje ředitel Hydrobiologického ústavu BC AV ČR Jiří Peterka.

Podle biologů může snížení průtoku vést k zabahnění a zarůstání pomalých úseků a tišin řeky a ve vrcholném létě může dojít až k vyschnutí.

Ve Vltavě pod Dívčím kamenem žijí celoevropsky chráněné druhy

Změny související s výstavbou vodní elektrárny v tomto doposud přirozeném úseku řeky Vltavy negativně ovlivní také biodiverzitu. Při průzkumu této lokality v roce 2023 entomologové z Biologického centra AV ČR zaznamenali bohatá společenstva vodních brouků, jepic, pošvatek, ploštic a vážek, ale také vzácné druhy ryb a obojživelníků.

Mezi nálezy figurovaly druhy z Červeného seznamu ohrožených živočichů. Byly to chrostík Rhyacophila vulgaris, který se vyskytuje na kamenech a oblázcích ve středních a malých podhorských řekách, tři druhy jepic Ecdyonurus insignis, Ephemerella notata a Oligoneuriella rhenana, jejichž larvy jsou citlivé na organické znečištění a změny prostředí, dále pak silně ohrožený druh vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia) a ohrožené klínatky vidlité (Onychogomphus forcipatus). Oba druhy jsou vázané na přírodní štěrkopísečné lavice, kde se vyvíjejí larvy. Z ryb patřily mezi nejzajímavější nálezy vranka obecná (Cottus gobio) a parma obecná (Barbus barbus), které preferují peřejové úseky s vysokou potravní nabídkou vodního hmyzu. V lokalitě se vyskytovaly také mihule potoční (Lampetra planeri). Ve staré říční tůni vědci nalezli i silně ohroženého obojživelníka, kuňku obecnou (Bombina bombina).

Z nalezených druhů jsou pak klínatka rohatá, vranka obecná, mihule potoční a kuňka obecná chráněné dokonce celoevropsky v rámci soustavy NATURA 2000, což jen potvrzuje zachovalost tohoto říčního úseku.

„Je potřeba zdůraznit, že změny způsobené člověkem, jako jsou stavby jezů či vodních elektráren, nebo výstavba ČOV či svedení odpadu z kempu, mají negativní dopady na biodiverzitu včetně ohrožených druhů z Červeného seznamu či soustavy NATURA 2000. U nich s největší pravděpodobností dojde k lokálnímu vyhynutí např. kvůli vzedmutí hladiny v nadjezí, zvýšenému přísunu živin, nedostatku kyslíku či kvůli zániku mikrostanovišť, jako jsou peřejnaté úseky, z důvodu nedostatku vody,“ říká Vojtěch Kolář z Entomologického ústavu BC AV ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

„Zároveň se jedná o jeden z posledních přírodních úseků řeky Vltavy, jelikož dále po proudu se nachází České Budějovice a následuje Vltavská kaskáda až k soutoku s Labem, kde došlo již k totálnímu zničení původního koryta řeky,“ dodává Vojtěch Kolář.

Vzhledem ke skutečnosti, že se lokalita nachází v chráněné krajinné oblasti a jde též o Evropsky významnou lokalitu, považuje Biologické centrum AV ČR záměr výstavby vodní elektrárny za závažné porušení zásad ochrany přírody.

Problematiku podrobně řeší poslední díl pořadu Nedej se České televize.


reklama

 
Biologické centrum AV ČR

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

3.5.2024 18:59
Jak jenom to ti předkové dělali,
když stavěli na vodních tocích mlýny, vodní elektrárny a přesto byly vodní toky plné života, co ?
A to neměli současné znalosti, technologie, materiály - jo, neměli zelený, že !
Odpovědět
MK

Monika Králová

4.5.2024 08:16 Reaguje na smějící se bestie
Jak to dělali?
Snad tak, že náhon mlýna odebíral jenom tolik vody, kolik nutně potřeboval, a průtok v hlavním korytě zůstal dostatečný.

V případě této elektrárny Dívčí Kámen nelze hovořit o rozumném zůstatkovém průtoku (deklarovaných cca 6 m3 /s). Pokud by ho provozovatel měl dodržovat, bude výkon elektrárny krutě předimenzovaný. Pokud ho nebude dodržovat, hlavní koryto prakticky vyschne.

Nejzelenější a nejobnovitelnější je ta energie, kterou ušetříme, ne ta, kterou vyrobíme zničením cenných částí krajiny.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.5.2024 20:49 Reaguje na Monika Králová
No, pokud by mělo hlavní koryto prakticky vyschnout tak kam se ta voda co přiteče ztratí? Nevím jak je to přesně technicky řešeno a tak se ptám o jak velký úsek řeky ohrožený vyschnutím hlavního koryta se jedná?
Jinak zaniknou tišiny..... no a jinde zase tišiny způsobují prohřátí vody ...atd.
Odpovědět

Radek Čuda

14.5.2024 11:07 Reaguje na Jarek Schindler
U řady jezů. kde byly MVE vybudovány ... nebo rekonstruovány a výrazně navýšena jejich kapacita ... jde prakticky veškerá voda náhonem přes elektrárnu, jez je suchý, šlajsna zahrazená a pod jezem je často několik set metrů jen vlhké šutroviště. Což je samozřejmě průser, protože o nějaké prostupnosti té řeky pro nejrůznější vodní žoužel nemůže být ani řeč.
Odpovědět
OZ

O. Zasadil

4.5.2024 09:28
Vždy když jsem šel kolem místa, kde měl vždy náhon a elektrárna stát, tak jsem si říkal, jaká je škoda, že se ten projekt nepovedlo nikomu zrealizovat. Vždy jsme uznale pokyvovali nad rakouskými malými vodními elektrárnami. Jediné o co tam asi opravdu jde, je dostatečné množství vody, která by měla zůstat v původním korytu (sám vodák nejsem).To posoudit neumím. A jestli utrpí jedna část biotopu, vznikne jiná. To vidíme na příkladu Lipna. Pánovi, který se do výstavby pustil přeji mnoho trpělivosti a oceňuji jeho odvahu. A až elektrárnu spustí, ochrání svojí činností Zemi (dodávkou elektrické energie do sítě) víc, než by se tak dělo, kdybychom této příležitosti nevyužily a nechali řeku protékat bez užitku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.5.2024 19:00 Reaguje na O. Zasadil
No jde nejen o dostatečné množství vody, ale i o zachování snadné průchodnosti pro vodní živočichy a i vodáky. No a to je problém, jádro pudla. Voda co "naplano" protéká přes jez a přechod a propust silně ubírá (často i 60-80%) z výkonu elektrárny. A to majitel investor nestrpí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

9.5.2024 21:53 Reaguje na O. Zasadil
Doufám, že pánovi, co se do projektu na zničení této části zachovalého koryta Vltavy pustil, nedovolí jeho projekt na Dívčáku realizovat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

12.5.2024 15:03 Reaguje na Majka Kletečková
Jsou jiní mnohem mnohem horší. On neničí bez cíle. Měla byste podnikateli držet palce, protože zprovozní OZE, dá lidem praci a možná levnou komunitní elektřinu, zkulturní kus louky zarostlé zbytečně náletem a vašemu záměru procházet se jinde v krajině bez lidí vůbec nebude bránit. Naopak se možná lidé budou procházet kolem VE, pokud tam nějaký krajinář navrhne hezké stezky. Hmyz, který má rád bystřiny, se přestěhuje o několik metrů výše nad VE a přizpůsobí se, nemějte strach. Však je takových zajímavých elektráren na Šumavě a na německé straně několik, jsou to památky a příroda kolem nich funguje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.5.2024 22:03
MVE by nebyla potřeba, kdyby byl optimistický výhled v energetice. Ani se jí nezastávám. Ale pokud nevadí velká degradace krajiny a přírody FVE a VE, tak proč vadí MVE? Z vodáckého a rybářského hlediska asi změna (škoda) nastane.
Odpovědět
HH

Honza Honza

7.5.2024 10:43
ekologové:
jsme jednoznačně proti základním pravidlům pro zachování přírody (celosvětově)- a to zalesňování a zavodňování!
Máme jiné cíle: diverzifikaci, záchranu druhů, bezzásahové zóny v NP.
Že nám kompletně celá příroda vyschne, hospodářství zkolabuje, nebude pitná voda, život skončí? Přes nás moudré ekology nejede vlak!!
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist