Ivan Brezina: Na vlastní oči - Šumava umírající a ekologistická
Ideologická mantra, kterou milovníci škůdce opakují jako kolovrátek, zní následovně. Na české straně straně Šumavy zlí dřevorubci pod záminkou kalamity zplundrovali a rozkradli les. Na bavorské straně se naopak nekácelo, takže se tam lesy samovolně obnovují. Podle veterináře Jaromíra Bláhy tam "pod uschlými stromy roste průměrně přes tři tisíce mladých stromků na hektar" (http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/divocina-je-podminkou-naseho-ziti). Vladimír Just pak viděl u Modrého sloupu "statisíce vzrostlých různověkých a druhově rozrůzněných stromků pod uschlým horním patrem lesa" (http://www.literarky.cz/civilizace/91-ivotni-prostedi/1261-pandemie-nebo-ieni-poplane-zpravy). A ten to věru musí vědět, protože tam s manželkou chodí na borůvky (http://archiv.neviditelnypes.lidovky.cz/obrazky/2005/01/40937_1_obrazek.jpg).
Já ale na borůvky nešel. V Kvildě jsem si na záda hodil bágl a vyrazil k uschlým pramenům Vltavy. Odtud jsem to vzal přes Mrtvý vrch, Mokrůvky a Luzný, Modrý sloup a Blatný vrch stále po hranici až na Javoří slať. Do těchto míst se nějakou dobu nesmělo. V dubnu 2009 tu totiž nechvalně známý ředitel parku František Krejčí (za panování neméně nechvalně proslulého ministra Ladislava Mika) zřídil "klidové zóny". Oblast neprodyšně uzavřel, ovšem v rozporu se zákonem (http://www.sumava21.cz/?c_id=521, http://neviditelnypes.lidovky.cz/sumava-setkani-se-strazi-narodniho-parku-f1c-/p_spolecnost.asp?c=A100722_112400_p_spolecnost_wag). To se definitivně potvrdilo v únoru 2011, kdy klidové zóny zrušil Nejvyšší správní soud (http://www.nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/2010/0006_7Ao__100_20110124092715_prevedeno.pdf). Krejčí nás tedy česky řešeno "úředně buzeroval". Dnes si tuto trasu můžete projít bez obav z postihu, ale musíte se držet přímo na hranici, abyste nevstoupili do 1. zón parku (tam se nadále nesmí). Značky ale po hranici nevedou a je to cesta divočinou. I proto jsem tam dva dny táhl sám (respektive se třemi parťáky) a při noclehu pod širákem slyšel jen ticho. A jen tak mimochodem: kdyby vás za spaní na Šumavě mimo oficiálně povolená "nocoviště" chtěl někdo honit, nenechte se. Neděláte nic, co by bylo v rozporu nejen s duchem, ale ani s literou zákona (http://neviditelnypes.lidovky.cz/outdoor-sirak-povolen-06v-/p_spolecnost.asp?c=A110817_224508_p_spolecnost_wag).
Co jsem na šumavském vandru viděl ukazují fotky. Stručně řečeno: "zelený" ředitel Krejčí dobře věděl, co dělá. Kdyby tam totiž pustil lidi, mohlo by se "rozkecat", ze výše zmíněná Bláhova a Justova ideologická mantra je totální lež. Pod žalujícími kostrami uschlých smrků neroste až na výjimky nic než tráva a borůvčí. Žádná "samovolná obnova lesa" ani "velebné divadlo přírody" se nekoná. Prostě průšvih – experiment nevyšel. Abyste si toho všimli, nemusíte mít ekologické ani lesnické vzdělání. Stačí jen jít s otevřenýma očima a dívat se kolem sebe.
Hraničním lesem zabitým ekologisty jsem shodou okolností procházel právě ve dnech, kdy se začalo ukazovat, že vinou jejich loňské blokády zřejmě uschne i lokalita Na Ztraceném nedaleko Modravy. Dnes je tam 1100 kůrovcem napadených stromů (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/u-sumavske-modravy-napadl-kurovec-pres-tisicovku-stromu). Od ledna víme, že blokáda organizovaná Hnutím Duha byla nezákonná (http://www.npsumava.cz/cz/1444/8793/clanek/krajsky-soud-potvrdil-ze-aktivisticka-blokada-na-ztracenem-byla-nezakonna/) a že ji přitom Duha přes zákaz soudu tajně organizovala dál (http://zpravy.idnes.cz/policie-je-brutalni-stezuji-si-aktiviste-na-sumave-sami-nejsou-bez-viny-1ap-/domaci.aspx?c=A110805_073119_domaci_taj). Od dubna víme, že blokáda byla násilnická (http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/1051499) a že "gándhíovští" aktivisté zasahujícím policistům nadávali do "sviní" (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/soud-odrocil-pripad-aktivistu-zalovanych-za-napadeni-policie). Letos se ovšem nejspíš bude blokovat zase (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mfd-u-modravy-se-budou-kacet-stromy-ekologove-chystaji-blokadu). Dokazuje to i důvěrný dopis "Jardy Bláhy", rozesílaný začátkem května. Snad aspoň ty "svině" si letos odpustí...
Když jsem v neděli celý utrmácený dorazil na Modravu, nemohl jsem si nevšimnout jasně vyjádřeného názoru místních obyvatel. Pořadatele blokád a viníky schnoucí Šumavy tu prostě nemají rádi. Nedivme se jim. Když zelené mládežníky rvačky s policií přestanou bavit, odjedou za jinou vzrušující zábavou, třeba na technopárty nebo "na fesťák". Co je to za lidské typy je s lehkou nadsázkou popsáno tady: http://eportal.parlamentnilisty.cz/Articles/3697-intimni-zpoved-ze-sumavy-jak-jsem-se-privazovala-ke-stromu.aspx. Jenže místní lidé tu na rozdíl od blokádníků musejí zůstat. Jsou tu doma. A lány mrtvých stromů vyhánějí turisty, na kterých jsou obyvatelé Šumavy existenčně závislí (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vinou-hrozby-blokady-na-sumave-miri-na-modravu-malo-turistu-rika-starosta).
Určitě proto neuškodí zdůraznit pár jmen, na která bychom při pohledu na lány mrtvých stromů neměli zapomenout: Vratislav Vozník, Mojmír Vlašín, Jana Konopová, Vladimír Just, Pavel Bezouška, Ivona Matějková, Jaromír Bláha, Petr Ješátko, Ladislav Miko, Libor Ambrozek, Martin Bursík, František Krejčí, Alois Pavlíčko...
Ale co: vydejte se po mých stopách a udělejte si názor sami...
reklama
Ivan Brezina: Šumava umírající a ekologistická
předchozí další 
Další články autora |
Ivan Brezina: Otevřený dopis řediteli AOPK Františku Pelcovi ve věci konkurzu na ředitele CHKO Kokořínsko – Máchův kraj
Ivan Brezina: Pane ministře, konejte. Otevřený dopis Petru Hladíkovi ve věci ilegálních tábořišť na Kokořínsku
Ivan Brezina: V Roverkách a na Korkasu neprobíhá trampská válka, ale úklid nelegálního odpadu
Online diskuse
historie se opakuje - 27. 6. 2012 - tomáš ditrichTo je hezké, jak se historie opakuje a lidé jsou nepoučitelní. POkud by někdo měl zájem, ať si zajede do návštěvnického centra NP Bavorský les, kde je vcelku pěkně zmapován pohled veřejnosti na zásahovost. Před 40 lety, kdy se začal prosazovat koncept bezzásahovosti ve staré části NP BL, byli obyvatelé absolutně proti a lýkožrouta se velice obávali, podobných "Brezinů, M.Z., apod." mezi nimi bylo mnoho. Později (a někde dodnes), kdy se rozšiřovala/rozšiřuje bezzásahovost v nové části NP BL, byli zase místní převážně proti. Stejné je to teď i u nás - ačkoli je krásně vidět, že to opravdu funguje (doporučuji dokument o zkušenostech v NP BL mnohokrát v této diskusi odkazován). Problém je samozřejmě politický - tehdejší politické vedení Německa si nechalo vysvětlit situaci odbornými biology, a i přes pochybnosti schválilo koncept, podle kterého se beze změny jede desítky let. To je u nás bohužel utopie.Na pana Brezinu mám několik otázek: 1) Oháníte se tím, že jste vystudovaný ekolog (tedy vědec?). Jistě je vám proto známa vědecká metodologie. Myslíte si, že několik fotografií (sice jste se snažil, seč mohl, ale stejně je na nich krásně vidět ona vámi proklínaná přirozená obnova) cokoli dokazují? Samozřejmě desítky jiných fotek prezentovaných "druhou stranou" také žádný důkaz nepřináší. Pro důkazy dle vědeckých požadavků je potřeba udělat náročnou studie. Tyto studie samozřejmě byly provedeny (viz např. Canadian Journal of Forest Research, 2007, 37(10): 1907-1914, 10.1139/X07-062 - http://www.nrcresearchpress.com/doi/abs/10.1139/X07-062 Forest Ecology and Management, 2010, 260 (5) , pp. 707-714, http://dx.doi.org/10.1016/j.foreco.2010.05.027 Ecological Engineering, 2004, 23 (1) , pp. 15-27., http://dx.doi.org/10.1016/j.ecoleng.2004.06.010 Můžete nějak rozporovat jejich závěry? 2) Jak mi vysvětlíte, že v mnohých oblastech ČR (např. na severu Moravy) je kůrovcová kalamita větší než na Šumavě, ačkoli se tam proti lýkožroutu intenzivně "klasicky" zasahuje všemi dostupnými protředky? 3) Ukazuje se, že lýkožrout smrkový je pro horské smrčiny klíčovým druhem, na jehož činnosti závisí celý ekosystém - viz Biodiversity and Conservation, 2008, 17(12): 2979-3001, DOI: 10.1007/s10531-008-9409-1 (The European spruce bark beetle Ips typographus in a national park: from pest to keystone species; http://www.springerlink.com/content/1hu2783n648xl6xh/fulltext.pdf). Můžete nějakým způsobem rozporovat jejich studii? A poslední příspěvek do diskuse - "pj" zde pokládá otázku: "zda jsme skutečně tak bohatí, abychom mohli sledovat tak rozsáhlý experimet za kolik století na Šumavě se zas objeví jakýsi blízce původní les." Jde o to, jestli ponechat přírodním procesům necelé procento lesů ČR. Ano, jsem přesvědčen o tom, že si ČR může dovolit nemít z necelého procenta lesů přímý hospodářský zisk (a to zde nebudu psát o zisku z turistických příjmů a zvýšení prestiže celého regionu). |
