Lipensko pro život: Starostové na Lipensku podali námitku proti ochraně krajiny

Zastupitelé obcí mají možnost ovlivnit budoucnost Lipenska tím, že přehodnotí své územní plány a přistoupí k lepší ochraně krajiny. Pokud se nezmění současný trend, může tato oblast do budoucna čelit vážným problémům - zhoršování kvality vody a snižování atraktivity lokality spojené s ekonomickými problémy pro místní obyvatele a podnikatele. Jihočeský kraj loni vypracoval 10. změnu Zásad územního rozvoje (ZÚR JčK), která se jako první zaměřuje na ochranu krajiny. Klade si za cíl vytvořit udržitelnou strategii citlivého rozvoje regionu, respektujícího místní specifika a podporujícího šetrný cestovní ruch. Hlavním záměrem je nastavit pravidla chránící přírodní a kulturní hodnoty kraje a zároveň umožnit šetrnou rekreační výstavbu s minimálními negativními dopady.

Co se týče Lipenska, a zároveň i CHKO Šumava, spočívá návrh zejména ve zvýšené ochraně břehů jezera, která je důležitá nejen z důvodu zachování krajinného rázu, ekologické stability a kvality vody, ale také pro zajištění přístupnosti břehových partií pro veřejnost.

Občanské spolky tuto změnu vítají, neboť již dlouho upozorňují na nebezpečný trend předimenzované developerské výstavby a zhoršování kvality vody. Na rizika upozorňuje také Adaptační strategie Jihočeského kraje, schválená v červnu 2024. Uvádí, že kvůli masivnímu rozvoji rekreační výstavby jsou stávající čistírny odpadních vod přetížené a často nedokážou vodu účinně čistit. Menší čistírny navíc nemusí splňovat přísné ekologické limity, což také přispívá ke znečišťování.

Starostové obcí na Lipensku ale proti této změně podali společnou námitku, která naopak požaduje snížení ochrany břehů a slabší regulaci výstavby ve volné krajině. A to v situaci, kdy se zde chystá výstavba více než 30 záměrů, které mohou zabrat až 250 ha krajiny. V současných územních plánech jsou navíc vymezeny další desítky až stovky hektarů zastavitelných ploch. Přitom neexistuje studie, která by celkovou únosnost území zkoumala, a většina územních plánů nebyla posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA).

Pavla Setničková ze spolku Lipensko pro život k tomu uvedla: „Starostové proti nástroji, který by jim pomohl chránit krajinu a nastavit udržitelný rozvoj, bojují. Nechápeme to. Je to kvůli neznalosti principů udržitelného rozvoje a zákonů o územním plánování? Jaký mají důvod?“

„Riskujeme, že pokud se zrealizuje veškerá plánovaná výstavba, dojde k naprosté degradaci vody v nádrži a poškození krajinného rázu do té míry, že Lipensko přestane návštěvníky přitahovat,“ dodává Vladislav Smolka ze spolku ŠumavaNeNaProdej.

Již nyní stagnuje prodej apartmánových domů. Trh je tímto typem nemovitostí na Lipensku nasycen a návratnost je dlouhá. Návštěvnost lokality již několik sezón po sobě klesá. Na tuto situaci mohou doplatit místní obyvatelé, provozovatelé penzionů, podnikatelé i majitelé apartmánů. Obcím pak zůstanou vysoké náklady na provoz infrastruktury.

Starostové tvrdí, že nemohou stávající zastavitelné plochy zrušit, protože by to znamenalo vyplacení miliónových náhrad developerům. To ovšem není zcela přesné. Zastupitelstva možnost ovlivnit budoucnost svých obcí mají a mohou se přitom spolehnout na zákon, který jim umožňuje zastavitelné plochy, na kterých se pět let nic nepostavilo, zrušit - a to bez nutnosti platit náhradu.

Změna (ZÚR JčK) by mohla být pro citlivější plánování rozvoje obcí cenným nástrojem. Je však na zastupitelích, aby se rozhodli, jak s ní pracovat, protože ji nelze automaticky aplikovat zpětně. Záleží tedy na jejich rozhodnutí, zda dají přednost citlivému rozvoji obcí, nebo zájmům developerů.

Pavla Setničková, Lipensko pro život a Vladislav Smolka, ŠumavaNeNaProdej

---

reklama

---