Srpen na Ekolistu.cz aneb Děkuji, odcházím

Milé čtenářky, drazí čtenáři,
po jedenácti letech práce v Ekolistu.cz se loučím a odcházím. Abych se přiznal hned z kraje, jdu za penězi. Nemám sílu čekat víc než měsíc na výplatu, případně doufat, že se tentokrát těch pár tisíc sejde alespoň najednou a nebudu je kolektovat po částech několik týdnů, jako v posledních více než dvou letech. Každý máme práh bolesti někde jinde, můj je naplněn.

Bez peněz se zkrátka žije špatně. Poslední dva roky se snažíme udržet Ekolist.cz při životě, i když na jeho provoz nemáme téměř žádné prostředky. Pracujeme částečně zadarmo, máme další úvazky u jiných zaměstnavatelů a ve velké míře děláme věci, ze kterých sponzorujeme provoz webu. To znamená, že na vlastní shánění informací a psaní článků zbývá velmi málo času. Pokud musíte tříštit pozornost a dělat spoustu jiných věcí, jen abyste se pokusili udržet to, co dělat chcete, přestane vás to po čase bavit. Jednoduše řečeno, nedělat co chci, můžu i jinde.

Ekolistu.cz přeji všechno nejlepší, tedy hlavně aby přežil. To je samozřejmě pro něj, ale podle mě i pro mentální zdraví celé zelené scény velmi důležité. Ekolist.cz dlouhodobě drtí několik problémů: propad peněz z reklamy (stejně jako všechna média), propad veřejných peněz pro neziskové organizace v posledních letech a praktická nemožnost sehnat peníze na provoz od soukromých firem. Ty stále nejsou zvyklé podporovat, s čestnou výjimkou jedné jediné, provoz takových projektů jako je Ekolist.cz.

Dařilo se nám rozvíjet spolupráci s čtenáři, kteří jsou ochotni přispívat na provoz. Těch ale vždy bude jen menšina. Ekolist.cz ročně navštíví zhruba tři čtvrtě milionu čtenářů, peníze posílají desítky z nich. Pro redakci je to ale obrovská podpora, informace o tom, že svou práci dělá dobře. Nikdy ale nebudou příspěvky od čtenářů tvořit více než procenta částky potřebné na provoz.

V posledních letech jsme se snažili zachránit „rodinné zlato“, tedy to co umíme nejlépe a kde se cítíme nejsilnější – vedle praktických rad pro každodenní zelenější život jsou to články o politice životního prostředí a servis vědeckých informací. Tím jsme se ale pro změnu spadli do grantové pasti. Řečeno slovy úředními: „máme produkt, ale nemáme projekt“. Všechna grantová řízená, se kterými jsem se setkal, totiž trpí neofilií, tedy nezměrným hladem po novinkách. Pokud nepřineste něco nového, máte smůlu. To, že roky dobře děláte, co děláte, nikoho nezajímá. Ano, můžeme si vymyslet projekt, že vyšleme reportéra do Arktidy, aby udělal reportáž o posledním ledovci, a možná na něj získáme peníze. Za ty pak nakoupíme letenky, ubytování a teplé ponožky. Než se reportér vrátí, Ekolist.cz stejně zkrachuje, protože prostě nikdo nezaplatí jeho základní provoz.

Ekolistu.cz přeju do budoucna co nejvíce čtenářů a hlavně, co nejvíce podpory. Všechna média jsou dnes v podstatě nezisková, web zaměřený na nestranné a poučené informace o životním prostředí se zkrátka bez veřejných peněz neobejde.

Předávám štafetový kolík vedení redakce Martinu Machovi Ondřejovi a přeju mu, aby se pod jeho vedením dařilo stabilizovat každodenní provoz i tým lidí. Nemám pochyb o tom, že to Martin zvládne, jen mu nesmí přijít moc klacků pod nohy.

To, že Hugo Charvát odchází z Ekolistu, zdaleka neznamená, že Ekolist končí. Ale to, že dnes stále najdete na adrese www.ekolist.cz denní zpravodajství a publicistiku o životním prostředí, není až takovou samozřejmostí, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Ty, kteří Ekolistu.cz věří a mají ho rádi, prosím, aby mu poslali pár korun. Opravdu si to zaslouží. Koneckonců sám budu jedním z nich. Přispět můžete nejlépe na účet 0201022329/0800, další formy podpory najdete na stránce Podpořte nás.

---

reklama

---