Jízda po dešti

ptáci padají. A nyní
plátna nebeská
slunce nadouvá a suší
a meze v zeleném spěchu
vítr ztrácejí
z keřů jak z děravých nůší.

Sloupy vzduchu kácejí se
na tekoucí zem
a do šatů, jež se lehce
blýskají na loktech lesů,
na kolenou vln,
krajina, jež s námi nechce,

utrmácená se choulí
a v té závrati
tančí výška bez chodidel –
O koho tu bojujete,
vášni oddechu,
větrný osude křídel?