Bývalá eurokomisařka pro klima: Zbavit se fosilních paliv je i věc bezpečnosti
Evropa se podle ní musí adaptovat na změny klimatu i tak, že bude myslet na sociálně slabé obyvatele, kteří nemají možnost pořídit si nutné technologie, které by je na změny připravily. Pomoci by jim měl stát, ale i soukromé podniky.
Evropa proto musí snahy o přechod od fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie zintenzivnit. Ke zvládnutí těchto změn je podle ní potřeba větší spolupráce členských států EU, ale i utvořit takzvanou koalici ochotných, tedy spojenectví se zeměmi, které chtějí klimatickou krizi také řešit.
"Už nyní se to vlastně děje, Evropa nyní spolupracuje hodně s Kanadou," řekla ČTK Hedegaard. Vidí i velký potenciál v partnerství s africkými státy. "Je to v našem zájmu spolupracovat s nimi. Když neuspějí v boji proti klimatické změně, kam všichni ti lidé půjdou?" podotkla.
Zároveň ale zmínila nutnost spolupracovat a dále obchodovat s Čínou. "Donald Trump říká, že bychom se měli absolutně odstřihnout od Číny, to ale není možné. Nemáme materiály a technologie, abychom se bez Číny obešli," uvedla.
Lidé by si podle Hedegaard měli častěji připomínat, že v energetice se už od využívání fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie přechází. Jako příklad zmínila elektrifikaci nebo stále častější využívání elektroaut.
Podle Jana Dusíka z Evropské komise musí města hrát větší roli v adaptaci na měnící se klima. Praha je ale podle bývalého pražského radního a ministra životního prostředí Martina Bursíka v Česku zatím jediné město, které má sestavený uhlíkový rozpočet.
Climate Week Prague nabídne přes 50 akcí, mezi nimiž nebudou chybět konference, odborné semináře nebo workshopy. Tématy budou například adaptace měst na změnu klimatu, hospodaření s vodou, energetika, stavebnictví, zemědělství nebo doprava. Od dneška do 16. září se uskuteční také CEE Sustainable Finance Summit, který se zaměří na to, jak geopolitika a nástup umělé inteligence mění evropskou konkurenceschopnost.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
pavel peregrin
15.9.2026 06:44Pavel Hanzl
15.9.2026 08:37 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.9.2026 16:42 Reaguje na Pavel Hanzls v
15.9.2026 19:52 Reaguje na pavel peregrinŠimon Špidla
15.9.2026 08:40 Reaguje na pavel peregrinPavel Hanzl
15.9.2026 09:01 Reaguje na Šimon ŠpidlaJiří Svoboda
15.9.2026 15:36 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
15.9.2026 11:13 Reaguje na Šimon ŠpidlaPavel Hanzl
15.9.2026 12:32 Reaguje na Jiří Svobodapavel peregrin
15.9.2026 16:40 Reaguje na Šimon ŠpidlaŠimon Špidla
15.9.2026 17:19 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
15.9.2026 19:12 Reaguje na Šimon ŠpidlaŠimon Špidla
15.9.2026 20:56 Reaguje na pavel peregrinJiří Svoboda
15.9.2026 19:20 Reaguje na Šimon ŠpidlaPavel Hanzl
15.9.2026 08:31pepa knotek
15.9.2026 08:33Pavel Hanzl
15.9.2026 08:38 Reaguje na pepa knotekvaber
15.9.2026 14:23 Reaguje na Pavel HanzlAsi dostali amíci po držce ,že ceny plynu a ropy letí nahoru.
Udržovat bezpečnost tím ,že budu všechny ty co neposlouchají mlátit. To může jen největší despota.
Jaroslav Studnička
15.9.2026 10:58Pavel Hanzl
15.9.2026 12:34 Reaguje na Jaroslav Studničkavaber
15.9.2026 14:12 Reaguje na Pavel HanzlVůbec ničemu nevadily, právě naopak. To dnes někdo vymyslel že nyní škodí.
Jaroslav Studnička
15.9.2026 15:03 Reaguje na Pavel HanzlJaké problémy pro EU to vyvolává snad dokáže pochopit každý vyjma Hanzla.
Nejprve si zjistěte finanční náklady stávajícího moderního bloku uhelné elektrárny a nového paroplynu a k tomu platné emisní limity.
Uhlíková intenzita lokálního uhelného zdroje a plynového zdroje závislého na dovoz LNG je téměř totožná.
Nablábolil jste toho ale dost, máte splněno.
Jakub Graňák
15.9.2026 13:08Pavel Hanzl
15.9.2026 13:29 Reaguje na Jakub GraňákPeter
15.9.2026 13:30Potom rok ministerka ŽP, 2 roky ministerka pre spoluprácu, 3 roky ministerka pre klímu a energetiku, 4 roky eurokomisárka pre klímu, riaditeľka Generálneho riaditeľstva pre oblasť klímy.
Od komsomolky po eurobyrokratku, ideálny cv. euroodborníčky.
Šimon Špidla
15.9.2026 16:49 Reaguje na PeterKaždopádně její kariéra v oboru je úctyhodná a nemám pochybnost o její kompetenci. Hlavně to, co říká, není nic složitého. To, že jsou pro Evropu fosilní paliva bezpečnostní riziko, je očividné. Škoda, že naše současná vláda omezila NZÚ. Každý zateplený dům je pro nás důležitý. Dovedete si představit v jakém svrabu bysme teď byli, kdyby EU netlačila roky na úspory a OZE?
Peter
15.9.2026 20:38 Reaguje na Šimon ŠpidlaA to, "v jakém svrabu bysme teď byli", keby sme sa nevzopreli dlhodobému nátlaku a namiesto ďalších blokov JE stavali OZE,viem ako občan SR veľmi dobre.
Břetislav Machaček
15.9.2026 18:43pokračovatelé. EU se s takovými lidmi dostala do recese, zadlužování
a stává se skanzenem bývalé prosperity. Umanutost idiotů neschopných
přiznat chyby je bohužel neléčitelná a jedině odchodem z funkcí těch
lidí je možné propad EU zastavit.
pavel peregrin
15.9.2026 19:16 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
16.9.2026 06:47 Reaguje na pavel peregrinMíra goldplatingu na Ministerstvu zemědělství ČR (MZe) je dlouhodobě hodnocena jako střední až vysoká, přičemž se tento fenomén projevuje zejména v implementační praxi unijních nařízení, dotačních podmínkách a v nadbytečné byrokratické zátěži pro české zemědělce.
Ačkoliv jsou evropská nařízení přímo použitelná (na rozdíl od směrnic se netransponují), MZe k nim vytváří rozsáhlé národní metodiky, prováděcí vyhlášky a kontrolní mechanismy. Tyto národní nadstavby často jdou výrazně nad rámec minimálních požadavků stanovených Evropskou unií.
Hlavní projevy goldplatingu v resortu zemědělství: Pravidla a kontroly Společné zemědělské politiky (SZP): Při nastavování Strategického plánu SZP zavedlo MZe mimořádně striktní a komplexní systém vnitrostátních podmínek (např. v rámci standardů Dobrého zemědělského a environmentálního stavu – DZES). Česká republika často uplatňuje přísnější ekologické a administrativní požadavky na žadatele o dotace, než jaké striktně vyžaduje Brusel. Interpretační praxe a „strach z chyb“: Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a MZe uplatňují v obavě z případných sankcí či vracení peněz (korekcí) ze strany Evropské komise maximalistický výklad unijních norem. Volí raději bezpečnější, ale pro zemědělce výrazně složitější řešení (tzv. implementační goldplating). Aplikace nových nařízení: Příkladem z poslední doby je zavádění Nařízení proti odlesňování (EUDR) nebo nových pravidel pro ekologickou produkci. Zde národní metodiky a technické postupy často rozšiřují rozsah vykazovaných dat a hlášení, čímž zvyšují administrativní náklady českých podnikatelů.
Antonín Kounovský
15.9.2026 19:29Takže jeho používání je věc bezpečnosti i suverenity a konkurenceschopnosti.
Radši se ho nezbavovat, že?
České domácnosti spotřebovaly za první čtvrtletí letošního roku 5,4 TWh (miliard kWh) a český průmysl a maloodběratelé 10 TWh (miliard kWh). Dohromady tedy 15,4 TWh.
Solární elektrárny nevyrobí v zimě skoro nic, zatímco uhelné elektrárny a teplárny nám ještě zatopí a pak využíváme teplo ze suroviny s dvojnásobnou účinností, tedy polovičními emisními povolenkami. České jaderné elektrárny (JE Dukovany a JE Temelín) vyrobily za tutéž dobu 7,3 TWh za variabilní náklady 0,24 Kč/kWh. I kdybychom uvažovali celkovou výrobní cenu z jádra 0,35 Kč/kWh, je to stále velmi levné.
Abychom doplnili naši domácí výrobu do 15,4 TWh, tedy nepočítáme export do energeticky deficitního Německa, stačí nám z uhlí vyrobit 8,1 TWh a máme v zimě dost elektřiny, a dokonce i tepla. Výrobní cena je srovnatelná s jádrem, je kolem 0,41 Kč/kWh a někdy i méně, ale dnes k tomu musíme platit bruselské povolenky 1,75 Kč/kWh, tedy celkem za cca 2,20 Kč/kWh.
Průměrná cena „silové elektřiny“ je potom 1,32 Kč/kWh.
Cˇím to chcete nahradit a za kolik?
Šimon Špidla
15.9.2026 19:59 Reaguje na Antonín KounovskýAntonín Kounovský
15.9.2026 20:05 Reaguje na Šimon Špidla20 let? 50 let? 100 let?
A radši OZE?
Investiční dotace pro výstavbu větrníků a solárů byly jednorázové, ale mnohem horší a dražší jsou provozní dotace. Např. ze solárů z roku 2010 se vykupuje povinně elektřina za 16,70 Kč/kWh. To má ale skončit v roce 2030. O to více je překvapující, že MPO vypsalo tendr na větrníky a bude je 20 let dotovat výkupní cenou 3,20 Kč/kWh, a to i v době, kdy bude záporná cena elektřiny. Vše k tíži českých spotřebitelů.
Šimon Špidla
15.9.2026 20:44 Reaguje na Antonín KounovskýSolární tunel nesouvisí s tím, jak má vypadat energetika.
U toho tendru na větrníky to není fixní výkupní cena, ale referenční, tedy vykrývá hodiny s nižší cenou, než 3.20/kwh.
Antonín Kounovský
15.9.2026 21:07 Reaguje na Šimon ŠpidlaNo právě. 20 let garantujeme asponˇn 3,20 Kč/kWh, když uhlí je levnější i s ETS1 povolenkami - viz výše.
Šimon Špidla
15.9.2026 21:41 Reaguje na Antonín KounovskýAntonín Kounovský
15.9.2026 22:22 Reaguje na Šimon ŠpidlaJenže jsme moc na severu, že? A budeme je muset zálohovat. Pravděpodobně paroplynovými elektrárnami a ještě zaplatit rozšíření sítě. No a pak už je to dražší něz elektřina z jádra nebo fosilních paliv.
Nesmysl je argumentovat bankovním systémem.


Fakta o klimatu připravila aktualizovaný a rozšířený Atlas klimatické změny
Vohančice na Brněnsku získaly cenu za komplexní proměnu krajiny
Spojené státy ruší omezení emisí skleníkových plynů z elektráren na uhlí a plyn