.png)
CHKO Beskydy chce s obcemi a kraji regulovat počet návštěvníků
Správci chráněné oblasti odhadují, že přibližně dvě třetiny turistů z celkového počtu 1,5 milionu každý rok míří na dvě místa - Pustevny a Lysou horu. Zbývajících 500 000 lidí se rozptýlí po ostatních částech pohoří. Cílem CHKO je podle Lehkého ulevit dvěma nejnavštěvovanějším lokalitám. Přiznal, že možností ale CHKO moc nemá. "Můžeme ale ovlivnit to, kam se lidé dostanou autem. Jde o vybudování sítě záchytných parkovišť a na ně navázané kyvadlové autobusové spoje. Pilotně se to zkouší u Lysé hory," řekl.
Pomohla by podle něj i propagace nových a neokoukaných turistických cílů. "Všichni chtějí na Pustevny a Lysou horu. Chceme ale ukázat, že zajímavá místa jsou i jinde," vysvětlil.
Podle správy CHKO se v posledních letech mění skladba návštěvníků Beskyd. Pěších turistů, kteří vyrazí na jednodenní túru, se zdá být méně. Místo nich se objevili běžci a cyklisti. Na přelomu století to byla horská kola, dnes elektrokola. "Staronovým fenoménem, který ale dříve neměl takový marketing, je putování po dálkových trasách, jako jsou Stezka Českem či Via Czechia," řekl. Doplnil, že se změnil i způsob dopravy do hor. "Sám jsem pamětníkem sobotních vlaků či autobusů nacpaných výletníky. Dnes, kdy je hromadná doprava někde ještě lepší než v minulosti, řešíme problémy s invazí aut," řekl.
Zásadní problémy s tím, že by turisté vstupovali do zakázaných a nejpřísněji chráněných lokalit CHKO, nemá. "Například v případě pralesu Mionší problém s nelegálními vstupy v podstatě neregistrujeme. Opačná situace je v případě rezervace v lokalitě Kněhyně. Tak ale evidujeme mírný pokles zaznamenaných přestupků. Hlavně díky fyzickým zábranám a hlavně vytrvalosti a nasazení našich strážců," řekl.
V poslední době podle něj naopak řeší problémy s nelegálními vstupy na horu Smrk a také do útrob národní přírodní rezervace Pulčínské skály. "Počty případů, které řeší strážci v terénu, jsou nižší desítky. Odhadem do 50 za rok. Výše pokuty za nedovolený vstup do národních přírodních rezervací se pohybuje od 1000 do 5000 korun. Výše pokuty se odvíjí od míry závažnosti porušení zákazu vstupu. Vyšší postih dostávají turisté za táboření, rozdělávání ohně a poškozování vegetace.
reklama
Dále čtěte |
Ochrana přírody vyžaduje spolupráci institucí, říká ředitel CHKO Slavkovský les
Tam, kde skončila těžba, začíná vznikat nový ekosystém. Akademie věd popisuje přínosy přírodě blízké rekultivace
V národním parku Podyjí proběhlo první řízené vypalování. Pomůže pečovat o Havranické vřesovištěOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
14.3.2025 10:21tábořit a případně tam bezpečně rozdělat oheň na opečení buřtů? Ba právě
naopak to zakazují i na sto let starých tábořištích, kde se nikdy nic pro přírodu negativního nestalo. Naopak nebrání rozšiřování kapacit hotelů,
penzionů, jejich parkovišť a zkvalitnění(vyasfaltování) cest k nim. A co
nové sjezdovky, nádrže a vrty k zasněžování s vysycháním pramenů v okolí?
Máslo na hlavě se dá přikrýt čepicí s odznáčkem a zakazovat lůze to, co
povolují mocným a bohatým. Lůzu se pomalu daří z hor vyhánět cenotvorbou
v restauracích a horských chatách a ty se orientují na ty movitější, kteří
nejezdí do hor hromadnou dopravou, ale SUV a pokud možno co nejblíž k cíli.
Ti vynášejí provozovatelům více, než baťůžkář toužící si opéci buřta v
přírodě, protože doma před panelákem to nesmí, ale zbohatlík v SUV
griluje na zahradě vily kdy chce. Co by se asi tak stalo zřídit taková
místa, když už to zrušily horské chaty, které potřebují mít tržbu v chatě
a nikoliv, aby si na ohništi u chaty někdo opékal z domu donesené buřty.
Proto mu neumožní přespat pod stanem na louce u chaty, když může draze
nocovat v chatě. A pak se CHKO diví, že někdo zaleze spát do lesa a že
si tam udělá i nějaký ohýnek. Zákaz to sice řeší, ale riziko při porušení zákazu je větší, než umožnit tábořit a rozdělat oheň na určeném bezpečném místě. Je zajímavé, že to jde ve Skandinávii a že LČR to zkoušejí i zde,
ale co proto dělá CHKO a nebo raději pokutuje, než to legálně umožnit?
