Oheň může pomoci zachovat biodiverzitu suchých trávníků, ukázala studie vědců z Mendelovy univerzity
„Suché trávníky patří mezi druhově nejbohatší biotopy Evropy. Vedle vzácných rostlin zde žije také řada ohrožených bezobratlých živočichů, například pavouci a střevlíci. Tyto ekosystémy jsou však závislé na tradičním hospodaření, především pastvě a sečení. Jakmile tyto činnosti ustoupí, stanoviště postupně zarůstá vysokými trávami a keři a postupně dochází k hromadění vrstvy odumřelé biomasy, což zhoršuje podmínky pro druhy vyžadující řídkou vegetaci a dostatek světla,“ vysvětlil Tomáš Hamřík.
Jednou z metod, jak rychle odstranit nahromaděnou stařinu a obnovit otevřený charakter trávníků, je řízené vypalování. Vědci proto zkoumali, jak tento způsob péče ovlivňuje společenstva pavouků a střevlíků, tedy dvou skupin bezobratlých predátorů citlivě reagujících na změny prostředí.
Výzkum probíhal v Národní přírodní památce Dunajovické kopce na jižní Moravě. Na lokalitě byly ve spolupráci se správou CHKO Pálava experimentálně vypáleny plochy suchých trávníků o průměrné velikosti 1 236 m², které vědci porovnávali s nevypálenými kontrolními plochami. Součástí studie bylo také sledování, zda ponechání roztroušených keřů na spáleništi, například hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna), ovlivňuje výskyt jednotlivých druhů.
„Výsledky ukázaly, že řízené vypalování podporuje zejména xerotermofilní druhy pavouků, tedy druhy přizpůsobené teplým a suchým stanovištím. Na vypálených plochách se objevovaly teplomilné a suchomilné druhy, které z krajiny postupně mizí. Zároveň se ukázalo, že plochy pod jednotlivými keři hostí odlišná společenstva pavouků, tvořená druhy preferujícími stín a vlhčí podmínky, včetně některých ohrožených druhů. Vypalování také podpořilo vyšší podíl světlomilných druhů střevlíků ve srovnání s kontrolními plochami. Kombinace otevřených ploch a roztroušených keřů tak vytváří pestrou mozaiku mikrostanovišť, která přispívá celkově k vyšší biodiverzitě,“ popsal nová zjištění Hamřík.
Výzkum zároveň naznačil, že pokud se vypalování provádí brzy na jaře, tedy ještě před hlavní aktivitou bezobratlých, může být jeho negativní dopad na živočichy minimální. Naopak může vytvořit vhodné podmínky pro druhy, které v zarůstajících suchých trávnících ztrácejí své přirozené životní prostředí.
„Oheň je často vnímán pouze jako destruktivní síla. Náš výzkum ale ukazuje, že při správném a opatrném použití může být důležitým nástrojem péče o biodiverzitu,“ zdůraznil vědec.
Studie přispívá k lepšímu pochopení toho, jak mohou různé způsoby péče pomoci zachovat biologickou rozmanitost evropských suchých trávníků. V době, kdy tradiční hospodaření často zaniká a péče o chráněná území je finančně náročná, může řízené vypalování představovat relativně levnou a efektivní alternativu. Zjištění mohou pomoci ochranářům i správcům chráněných území lépe plánovat péči o ohrožené stepní biotopy.
Výzkum probíhal v rámci meziústavní spolupráce na LDF MENDELU. S Ústavem ekologie lesa na výzkumu spolupracoval i Ústav ochrany lesů a myslivosti a Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie. Aktivně byli zapojeni i odborníci z maďarského institutu pro ekologický výzkum HUN-REN Centre for Ecological Research pod vedením Dr. Róberta Gallé.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Slavomil Vinkler
15.4.2026 07:21 Reaguje na smějící se bestieAlena Lyskova
16.4.2026 12:53 Reaguje na Slavomil VinklerRadek
15.4.2026 08:13Břetislav Machaček
15.4.2026 09:41k nepředvídatelným požárům. Sám proto kolem svých pozemků preventivně trávu
vypaloval a nemusel se bát, že z trávy oheň přeskočí na dům. Nějaký aktivní
blb na něho poslal v té době VB a hasiče, kteří chápali oheň jako prevenci,
ale bohužel v té době zakázanou. Dostal symbolickou blokovou pokutu a ti
hasiči pouze dohlídli na dohoření. O kus dál pak hořelo za pár dnů a oheň
přeskočil na les s odchovnou bažantů. Uhořelo chovné hejno se stovkou
bažantů a vše díky tomu, že preventivně to vypálit nešlo. Nejsem fandou
vypalování bez rozmyslu a v nesprávnou dobu, ale místně to lze, jen to
zase nepřehánět. Je to každopádně pohodlnější, než manuálně odstranit
stařinu a tu zkompostovat. No a stále línější lidé si chtějí ušetřit
těžkou práci škrtnutím zápalkou a koukat, jak to za ně udělá oheň.
Alena Lyskova
15.4.2026 10:58Slavomil Vinkler
15.4.2026 12:48 Reaguje na Alena LyskovaRadek
15.4.2026 14:32 Reaguje na Slavomil VinklerAlena Lyskova
16.4.2026 12:55 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
20.4.2026 17:31 Reaguje na Slavomil Vinklerpouze z přesvědčení o jediné pravdě pravdoucí? Víte jak se
dělá statistika a průzkum veřejného mínění na něčí zakázku?
Co je na něčí zakázku, tak tomu nevěřím, neboť koho chleba
jedí, toho píseň zpívají i ti "nezávislí" vědci. Nebo si
snad myslíte, že jim sponzor zaplatí za negativní kritiku
jeho činnosti? Zpívají jen to, co chce zákazník slyšet!

Do řeky Moravy se vrací jeseteři. Odborníci z WWF jich vypustili v Litovelském Pomoraví tři tisíce
Nové komentované prohlídky představí přírodní bohatství Ostravska
Pro perlorodku říční zůstává kvalita vody v šumavských potocích riziková