https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/cisty-dusicnan-amonny-ktery-pravdepodobne-explodoval-v-bejrutu-se-v-cr-pouziva-jen-v-zemedelstvi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čistý dusičnan amonný, který pravděpodobně explodoval v Bejrútu, se v ČR používá jen v zemědělství Aktualizováno

5.8.2020 11:20 | PRAHA (ČTK)
Dusičnan amonný je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.
Dusičnan amonný je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ondřej Mangl / Wikimedia Commons
Čistý dusičnan amonný se v Česku používá pouze pro zemědělské účely jako hnojivo, uvedl mluvčí Českého báňského úřadu (ČBÚ) Bohuslav Machek. Přidává se podle něj také do výbušnin. Dováží se hlavně z Polska. Obří exploze v libanonské metropoli Bejrútu si vyžádala přes 100 mrtvých a více než 4000 zraněných. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny právě dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Podle mluvčího koncernu Agrofert Karla Hanzelky vyrábí firma v ČR například ledek amonovápenatý, nikoliv ale čistý dusičnan amonný v pevné formě.
 

Machek uvedl, že skladování dusičnanu amonného je v Česku přísně kontrolováno. V Bejrútu údajně explodovalo na 2750 tun této látky, české sklady jsou podle mluvčího daleko menší. "Podmínky pro skladování jsou regulovány ministerstvem zemědělství. Jsou poměrně jednoduché - musí být odděleně od hořlavých látek, což je logické, a zároveň musí být skladovací prostory zabezpečeny proti zneužití," uvedl.

Mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha ČTK řekl, že riziko samovznícení a následného výbuchu podobných průmyslových hnojiv je prakticky vyloučené. "Zemědělci musejí nejen dusíkatá hnojiva skladovat na suchých, dobře větratelných místech bez přístupu přímého slunečního svitu. Podmínky skladování a evidence hnojiv jsou kontrolovány a případné porušení pravidel je sankcionováno," uvedl.

Česká vláda na konci června schválila návrh zákona o prekurzorech výbušnin, díky které má být v ČR ještě těžší než doposud vyrobit si podomácku výbušniny. Za takzvané prekurzory výbušnin označuje navrhovaná legislativní úprava mimo jiné právě dusičnan amonný obsahující více než 16 procent dusíku. "Přístup osob z řad široké veřejnosti k prekurzorům výbušnin podléhajícím omezení navrhovaná právní úprava navrhuje zakázat," řekl tehdy ČTK Machek.

Podle informací ČTK od výrobců hnojiv není většinou prodávané hnojivo z dusičnanu amonného výbušninou, jako výbušnina se používá ve formě s topným olejem (tzv. ANFO - ammonium nitrate fuel oil), hnojivo naopak musí splňovat protivýbušná kritéria.

"Na rozdíl od ledku amonovápenatého je dusičnan amonný v pevném skupenství vysoce výbušný a může být používán například v těžebním průmyslu jako trhavina. Čistý dusičnan amonný v pevné formě společnost Lovochemie ani žádná jiná firma z koncernu Agrofert nevyrábí. Při výrobě minerálních hnojiv je však dusičnan amonný meziproduktem a nakládáme s ním pouze v bezpečné kapalné formě, která není výbušná," uvedl mluvčí. Podle něj se do ledku amonovápenatého přidávají plniva, která snižují výbušnost tohoto minerálního hnojiva.

Podle ministerstva zemědělství se v ČR ročně spotřebuje zhruba 15 000 tun hnojiv s dusičnanem amonným. "Kontrolním orgánem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který věnuje tomuto problému významnou pozornost," dodal mluvčí úřadu Vojtěch Bílý. Podle něj je mimo jiné v zákoně o hnojivech napsáno, že se musí skladovat odděleně a zajistit, aby se nemísilo s jinými látkami.

Dusičnan amonný je bílá krystalická látka používaná jako zemědělské hnojivo, dezinfekční prostředek vody a díky oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Výbuchy dusičnanu amonného nejsou vzácným jevem, k méně závažným případům dochází téměř každoročně.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

5.8.2020 12:20
V Bejrútu byl dusičnan amonný nejspíš znečištěný nějakou hořlavou organickou látkou. V takovém případě se náchylnost dusičnanu amonného k samovolnému výbuchu dost zvyšuje. I tak, pokud iniciátorem byly ty drobnější požáry a výbuchy zaznamenané před hlavním výbuchem, je třeba k výbuchu mít hodně tun na jedné hromadě. Jinak obecně je čistý dusičnan amonný náchylný k výbuchu jen málo, v kilových množstvích je zapotřebí poměrně silná iniciační náložka, aby dusičnan amonný vybuchl a jen se nerozprášil kolem.
U nás je dusičnan amonný prodávaný jako hnojivo znecitlivován přídavkem vápence.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

5.8.2020 17:30 Reaguje na Radim Polášek
Máte pravdu. Případy zneužití zahrádkářské chemie byly známé v USA i Rusku. Tam byl jako spouštěč využitý automobil a barely na korbě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

6.8.2020 08:41 Reaguje na Radim Polášek
I u nás lze koupit čistý dusičnan amonný, obsah dusíku je zhruba 34%. Ale spíš se používá ten s vápencem.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

7.8.2020 11:50
Vzhledem k lokaci a skutečnosti , že se ledek amonný také používá jako palivo do modelářských motorků a skladovanému množství ( skladník Hnutí Hizballáh) , je taky možné , že na Izrael na nějakou dobu přestanou létat podomácku vyrobené raketky Kásám.To znečištění mohlo být i od TNT a roznětek ?
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist