https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/csu-tezba-dreva-loni-klesla-a-vzrostla-prirozena-obnova-lesu-kalamita-ustupuje
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

ČSÚ: Těžba dřeva loni klesla a vzrostla přirozená obnova lesů, kalamita ustupuje

3.6.2025 11:13 (ČTK)
Lesníci v loňském roce v ČR vytěžili 17,8 milionu metrů krychlových dřeva, meziročně o 3,7 procenta méně. Z nahodilé těžby, která vzniká v lesích v důsledku působení škůdců, sněhu, větru či jiných chorob, loni pocházelo 45 procent celkové těžby dřeva, méně než předloni, kdy to bylo 59,7 procenta. Meziročně se u nahodilé těžby jedná o snížení o tři miliony metrů krychlových dřeva, což podle Českého statistického ústavu (ČSÚ) značí, že kalamita je v českých lesích na ústupu. U přirozené obnovy lesa naopak evidují statistici nárůst o 2881 hektarů na 12 447 hektarů.
 
"V roce 2024 došlo ke snížení těžby dřeva i plochy zalesňované sadbou a síjí. Přirozená obnova lesa se naopak realizovala na rekordní ploše přes 12 000 hektarů. Obnova lesů po kalamitách dále pokračovala," uvedl Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.

Hlavní podíl na těžbě dřeva měly loni jehličnaté dřeviny, stejně jako předloni. Objem vytěžených jehličnatých dřevin činil 15,6 milionu metrů krychlových, na listnaté dřeviny připadlo 2,1 milionu metrů krychlových. Z jednotlivých dřevin převažoval smrk, který tvořil 68,5 procenta, následovala borovice s podílem 13,9 procenta, buk s necelými pěti procenty a modřín s 4,4 procenta. Nejvíce dřeva vytěžili lesníci v Jihočeském kraji, šlo o 2,7 milionu metrů krychlových dřeva, což představuje patnáctiprocentní podíl na celkové těžbě.

Statistici shodně jako v předloňském roce zaznamenali pokles zalesňované plochy, meziroční snížení činí 16,3 procenta. Zalesňovaná plocha tak loni dosáhla 29.494 hektarů. Při zalesňování se nejvíce uplatnily jehličnaté dřeviny, a to více než z poloviny, smrk zhruba z třetiny.

Při výsadbě lesů se celkem spotřebovalo 159,7 milionu sazenic, což je méně než předloni, kdy spotřeba činila 197,5 milionu sazenic. Nejvíce v roce 2024 zalesňovali lesní hospodáři na Vysočině, podařilo se jim zalesnit 6833 hektarů, tedy téměř čtvrtinu celkové zalesněné plochy v ČR. V tomto kraji se loni zároveň uskutečnila nejrozsáhlejší přirozená obnova lesa.

Podle statistiků napáchala loni zvěř v lesích větší škody než v roce 2023. ČSÚ uvedl, že loňské škody způsobené zvěří dosáhly zhruba 51 milionů korun, zatímco předloni se jednalo o přibližně 48 milionů korun. Na konci roku 2024 zaujímaly lesní pozemky plochu přes 2,68 milionu hektarů, což představovalo zhruba třetinu procent rozlohy Česka. Lesy ve vlastnictví státu tvořily 54 procent všech lesů.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

3.6.2025 14:59
Pozoruji mnoho vytěžených lokalit po kalamitě a přirozená obnova silně vázne. No jásavé snímky jsou jen břízy na spáleništi, neb holá půda je pro břízy ideál. A pokud je to spáleniště nebo porušené plochy mokré tak olše.
Odpovědět
va

vaber

4.6.2025 08:49
Přirozená obnova je takový divný pojem. Co to je ,byl tam nějaký les a vzrostlé stromy ,byl pokácen nebo uschl a narostly nějaké rostliny a křoví a už je obnova lesa hotová,nebo kdy je hotová ?Na to aby se les obnovil se svými všemi funkcemi ,jak před pokácením jsou potřeba nejméně dsetiletí. Nebo je les každé křoví? Ovšem dřevorubci káceči nám vysvětlí ,že obnova lesa je hned a přesně změřili, že je to 12 447ha za rok. To je přesnost,klobouk dolů.
Vidím ,že se kácí stále hlavně smrk.O listnáče je nezájem, nebo nepřirůstají? Tak doufám,že se budou zase smrky hodně sázet . Smrk je ten nejlepší strom pro lesy i dřevorubce. Proč se nejvíc sází na Vysočině, že by tam nejvíc lesů zmizelo.
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

4.6.2025 09:00
Socialistické kolchozní jezeďácké myšlení znásilňování přírody je na ústupu. Časy, kdy se velkoplošně vyplácely hektary a udělala se z toho plantáž stejnověkých vysokohorských jehličnatých dřevin jednoho druhu, aby tam následně babky každoročně zlikvidovaly vše, co vyrostlo samo a co má list snad skončily. Děkujeme ti kůrovče, žes dál těmto lidem takovou pěknou jednu výchovnou. Bylo to potřeba, když ekology a odbornou veřejnost ohledně ochrany přírody před tím dlouhá léta akorát posílali někam.
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

4.6.2025 09:01 Reaguje na Zejména Zájmena
*velkoplošně vykácely
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2025 11:22 Reaguje na Zejména Zájmena
Můžete vysvětlit co pokládáte za výchovné a k čemu má výchova kůrovcem sloužit?
Odpovědět
Zejména Zájmena

Zejména Zájmena

5.6.2025 08:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že o píšu celkem jasně. K vychování lesníků a úředníků, kteří se neoprostili od starého způsobu myšlení, jehož prim je znásilňování přírody. Až díky kůrovci si začali uvědomovat, že tahle to dál fakt asi nejde.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.6.2025 09:16
Kolem Brněnské přehrady lehla velká část lesů už po roce 2015 a dnes je tam většinou zcela nepostupná jungle do výšky asi 3 - 4 metrů. Za dalších 50 let by to byl asi zcela seriózní středoevropský prales, pokud by se neměnilo klima.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.6.2025 11:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Já chodím dost po vysočině. Tam kde nebyl podrost (samovýsev) před kůrovcem, tam jsou i po dost letech většinou holé paseky zarostlé třtinou a ostružiním.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.6.2025 12:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak je to. Chudé podzoly.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist