https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/pro-obnovu-kalamitnich-holin-je-nutne-peclive-vybirat-vhodne-dreviny
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pro obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybírat vhodné dřeviny

19.2.2026 04:50 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jan Řezáč
Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Zdroj | VÚLHM
V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.
 
Problematikou obnovy (zalesňování) různě narušených lesních a nelesních lokalit se dlouhodobě zabývají týmy vědců složených ze zástupců různých institucí. Jedním z posledních příspěvků je certifikovaná metodika Volba přípravných dřevin pro zajištění melioračního efektu mladých porostů po obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť, kterou zpracovali vědci z VÚLHM a Univerzity Karlovy při řešení výzkumného projektu TAČR TQ03000234 „Meliorační potenciál pionýrských druhů dřevin při obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť“.

Metodika poskytuje ucelený návod pro výběr vhodných dřevin podle jejich kvantitativního a kvalitativního melioračního efektu. Součástí je rovněž zpracování doporučených kombinací přípravných a cílových dřevin a přehled očekávaných přínosů z hlediska zlepšení půdních a ekologických podmínek.

Vedle kalamitních holin na lesních půdách představují významný problém také degradovaná stanoviště antropogenního původu, zejména důlní výsypky, imisní holiny v pohořích severozápadních Čech či půdy postižené erozí. Tato stanoviště se vyznačují absencí humusového horizontu, extrémními fyzikálními a chemickými vlastnostmi substrátu a ztíženými podmínkami pro přirozenou obnovu lesa. Jejich úspěšná stabilizace a zalesnění jsou přitom nezbytné jak z hlediska krajinotvorného, tak z hlediska vodohospodářského a rekreačního.

Přípravné (pionýrské) dřeviny hrají důležitou roli v přirozených sukcesních procesech. Patří mezi rychle rostoucí a světlomilné druhy schopné obsadit rozsáhlé otevřené plochy, vytvořit porostní zápoj, a tím nastartovat proces obnovy lesa. Jejich ekologická strategie jim umožňuje překlenout období, kdy cílové (klimaxové) dřeviny nejsou schopny na holině či degradovaném substrátu přežít a růst.

Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Využití břízy, buku a smrku při obnově lesa, ilustrační snímek.
Zdroj | VÚLHM

Výběr vhodné přípravné dřeviny je klíčovým krokem při obnově lesa na kalamitních holinách i degradovaných stanovištích. Jednotlivé pionýrské druhy se odlišují svými ekologickými vlastnostmi, růstovou dynamikou i intenzitou melioračního účinku. Některé poskytují rychlý zápoj a ochranu půdy, jiné významně zlepšují úrodnost prostřednictvím fixace dusíku či přispívají k podpoře biodiverzity. Je však třeba počítat i s jejich limity, jako např. krátkověkostí, rizikem předstihu (kdy přípravná dřevina roste rychleji než cílová), náchylností k chorobám nebo silným tlakem zvěře.

V metodice jsou proto shrnuty hlavní charakteristiky nejvýznamnějších přípravných dřevin, jejich přínosy i omezení. Vše je pak přehledně uspořádáno do tabulek. Metodika popisuje využití břízy bělokoré, břízy pýřité, olše lepkavé, olše šedé, topolu osiky, jeřábu ptačího, vrby jívy, vrby lýkovcové, modřínu opadavého, javoru klenu, javoru mléče, javoru babyky, dubu zimního.

Praktické zkušenosti z obnovy lesů ukazují, že efektivita jednotlivých postupů se výrazně liší podle typu stanoviště. Vědci své poznatky shrnuli takto:

    • Na kalamitních holinách je využití pionýrů nejlevnější cestou k rychlému zajištění porostu a přípravě půdy i mikroklimatu pro cílové dřeviny.
    • Na výsypkách a jiných degradovaných stanovištích je využití pionýrů často jedinou reálně proveditelnou cestou obnovy; přímé zalesnění cílovými dřevinami bývá neúspěšné nebo extrémně nákladné.
    • Dvoufázová obnova spojuje ekologické přínosy (zlepšení kvality stanoviště, stabilizace půdy, akumulace humusu) s ekonomickými úsporami a představuje adaptivní přístup s vysokou efektivitou.

Metodika navazuje na předchozí práce, přičemž poskytuje několik zásadních doplnění oproti dosavadním postupům:

    • Poprvé je představen systematický postup výběru přípravné dřeviny podle jejího melioračního účinku. Zohledňuje se nejen rychlý růst a zápoj pionýrů, ale také jejich vliv na úrodnost půd, mikroklima, hydrologii a podporu biodiverzity.
    • Metodika jako první zařazuje i degradovaná stanoviště (zejména důlní výsypky a další antropogenní substráty), která nebyla v předchozích metodikách zohledněna. Poskytuje doporučení pro volbu vhodných pionýrských dřevin a jejich kombinací s cílovými dřevinami v těchto specifických podmínkách.
    • Součástí metodiky je také praktická rozhodovací matice umožňující rychlou orientaci lesního hospodáře při volbě přípravné dřeviny podle typu stanoviště a očekávaného melioračního efektu.

Díky těmto prvkům metodika rozšiřuje dosavadní poznatky a poskytuje lesnické praxi ucelený a aplikovatelný nástroj pro efektivní obnovu lesa jak na kalamitních holinách, tak na degradovaných stanovištích.

Metodika Volba přípravných dřevin pro zajištění melioračního efektu mladých porostů po obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť je volně ke stažení.

Autoři metodiky: Ing. Jakub Černý, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., VÚLHM, v. v. i. VS Opočno; RNDr. Olga Vindušková, Ph.D. prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. Univerzita Karlova.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JP

Jaroslav Pokorný

19.2.2026 20:15
A kdzž se vše nechá na starost Matce Přírodě, tak nejpozději do 10 let se zazelenají i ta degradovaná stanoviště antropogenního původu. A zadarmo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.2.2026 20:54 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To je polopravda a to je ta nejhorší lež. Zazelenají se, ale čím? Naprosto se změní charakter lesa. Pokud to budou obrovské plochy, změní se biotop na uiversální a tím klesnou systémové služby (třeba vzhled, zádržnost vody...)a zejména biodiverzita.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2026 20:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pro Hurvajze, co nepoznají břízu od buku či dubu je to šumák, hlavně že je to zadarmo a maj se kde skrýt:-)
Odpovědět
Pe

Petr

19.2.2026 21:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Lži tu píšete vy. Přesněji výmysly. Vzhled není žádná systémová služba, ale jen váš subjektivní pocit. A na degradovaném stanovišti, třeba té výsypce, se charakter lesa změnit nemůže, žádný tam není. A největší výmysl je váš universální biotop.
Odpovědět
Pe

Petr

19.2.2026 21:29 Reaguje na Petr
A že by po zalesnění výsypky klesla zádržnost vody je spíš vtip.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2026 22:02 Reaguje na Petr
IQ Ms. Biomasy.
Kontrolní otáška: změní se či nezmění zádržnost vody na podlaze/linu, když na ni položím koberec?

a) je správně - zalesněním (každým ozeleněním) se zlepšuje stuktura půdy, obsah organiky, množství pórů, žížal... Jen pro FF je "půda dycky hlína"-), materiál pro vidláky...
Odpovědět
Pe

Petr

19.2.2026 22:15 Reaguje na Karel Zvářal
Jste si jistý že víte na co reagujete? Četl jste to?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.2.2026 22:23 Reaguje na Petr
Četl. Pan Vinkler to psal v rychlosti, dobře to myslel, ale špatně formuloval. Také se někdy podobně utnu a uvědomím si to, až to čtu bez rámečku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2026 09:10 Reaguje na Karel Zvářal
Vybral si tu výjimku z tisíce možností. Výsypka správně zarostlá zvyšuje zádržnost vody, ale i holá výsypka je vysoce užitečná jako bod počáteční sukcese, kterých je daleko, daleko méně, než např. osázení výsypky borovicí černou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.2.2026 10:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bych všechny výsypky nezalesňoval, je to vzácný a specifický biotop pro spoustu druhů. Hleďa do map to možná někde již běží. Urovnat buldozerem do mírných spádů, "zatravní" se to +- samo, 1x za 3-6 let to pásákem projet, na polovině obnažit půdu, půlku (zarostenou býlím) nechat. Za pár let postup zrcadlově zopakovat. Pro koroptve, bělořiťa, dytíka, křivánka, ještěry aj. ideální bejvák.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.2.2026 19:13 Reaguje na Karel Zvářal
No a to je přesně to, co jsem psal já. Pokud je půda pouze biologicky "mrtvá" a nezatížená chemickými polutanty jako třebas vrch Kaňk u Kutné Hory, pak ji všelijaký ten "plevel" a "plevelné" keře a stromy" připraví pro další kultivaci.
Ale ano, nebude to za 10 let, jak by si mnozí přáli.
Když byly napuštěné Novomlýnské nádrže, byl vnesen požadavek, aby jejich okolí bylo osázeno stromy. Nákladem cca 5 mil. Kč. Po pěti letech tam byly 3 m vrby a topoly a úúúúúplně zadarmo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.2.2026 09:04 Reaguje na Petr
Egalizace prostředí snižuje biodiverzitu i systémové služby. Včetně zádržnosti vody. Obvykle, ne vždy.
Ekosystémové služby si nastudujte sám. Viz AVČR, Jedna příroda, Přínosy přírody lidem.
Odpovědět
DA

DAG

20.2.2026 10:05 Reaguje na Jaroslav Pokorný
To je pravda, akorát tam poroste něco jiného než chcete. Bezy, lísky a různé keře. Když půjdeme dál, tak potom břízy jeřáby. Tyto porosty se v šedesáti letech začnou rozpadat a pak nastoupí ty lesy které by byly blízké přírodě, jedle, buky. Takže za 160 let máte mýtní les v kvalitě mě neznámé a s dřevinami, které vybrala příroda. To je proč člověk tolik prahne po umělé obnově. Polovina času a dřeviny které chci.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.2.2026 11:48 Reaguje na DAG
Je to přesně tak. Už tak je lidský život proti věku stromů
krátký a čekat na "přírodní" obnovu nemůžeme. Ona taky ani
nemusí dopadnout podle našich představ, protože rozhoduje
dostupnost semenných stromů, šíření semen a podmínky k
růstu semenáčů. Víte mi už to je fuk a říkám, že když jsou
ti mladší hloupí, tak ať sklidí plody své hlouposti, ale
já žil v době zdravého selského rozumu a užil si krásné
přírody, byť s nějakými kosmetickými vadami. To co se ale děje nyní už není kosmetická vada, ale devastace zralá na
kompletní plastiku. Vím ale odkud fičí vítr samovýsevů!
Je to levné, roste to rychle a teplárně je jedno jakou
štěpku bude spalovat. Znám podnikatele, který brečí, že
se změnila vláda, protože doufal, že nastane privatizace
LČR a chtěl koupit 200 ha rovinatého smíšeného lesa s
převahou listnáčů. Už měl vymyšlen odbyt do okolních
tepláren a elektrárny Dětmarovice, kde kotly přestavují
z uhlí na štěpku, jak tam bude v lese plantážničit. Už
básnil o návratnosti investice s možností nečekat na
kulatinu 80-120 let, ale štěpkovat nálety co 20 let.
Odtud ty větry samovýsevu a bezzásahu do doby "sklizně"
doslova fičí! Pouze to ale zaobalují za něco přirozeného
a pro přírodu prospěšného. Je to stejné jako s bioplynem,
kdy se vyplácí doslova týrat a drancovat půdu kukuřicí
rok co rok, aby měla bioplynka co žrát. No a s ní černá,
které po sklizni zníčí celé okolí. U bioplynu už dosáhli
na dotace ničit půdu umělými hnojivy a postřiky, tím i
půdní hmyz a celkově chudou krajinu pro vše živé mimo té
černé. Jinak pro zajímavost u nás kukuřice zachutnala
bobrům a tahají si celé stvoly do vody. Takže další tvor
po černé a bioplynových baronech, který bude z kukuřice profitovat. A taky se to umně zaobalilo do záchrany Země
před sodovkáčem. Mohou přírodu drancovat, ale musí to
umět zdůvodnit a udělat z toho dokonce kladnou činnost.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.2.2026 19:18 Reaguje na Břetislav Machaček
No, vidíte. Dánové už nás předběhli. Ti si do elektráren, kdysi na uhlí, vozí štěpku z Kanady a Jižní Ameriky. No a na Novém Zélandě, kde si postavili elektrárnu vedle uhelného dolu, ten důl v rámci ekologizace zavřeli a uhlí vozí z Indonézie.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.2.2026 19:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte, proč naši předci vypalovali pralesy a zakládali místo nich pole a louky? Protože z luk a polí získali mnohem více energie než z lesa.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2026 10:34 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Je to tak. Lov a sběr náhodně vyrostlé rostlinné
potravy v lese lidstvo v současném počtu neuživí,
jak si někteří ekologisté myslí. Mám obavu, že to
odlesněni bude nadále pokračovat i s těmi dopady,
které přináší. Ekologické chování je výsadou už
bohaté společnosti, ale ta chudá má cíl teprve
zbohatnout za každou cenu a proto tak koná.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.2.2026 18:50 Reaguje na DAG
Bonus toho porostu je, že docela brzy vytvoří lesní mikroklima, narozdíl od uměle vysazeného porostu cílových druhů.
Nemusíte čekat do těch 160 let, ani do těch 60, můžete s tím porostem pionýrských dřevin pracovat.
Můžete jej prosvětlovat a podsazovat klimaxovými druhy, nebo jej postupně obnovovat.
Odpovědět
DA

DAG

20.2.2026 21:15 Reaguje na Jan Škrdla
Jistě, to byla reakce na pana Pokorného a jen rozvedení co by se bez zásahu stalo. Jisté mikroklima si vytvoří každý porost. Čím více druhů a výšková diverzifikace, tím bude více jiný než smrková monokultura. Myslím, že směs vícero cílových druhů má také dobré mikroklima. Ještě navíc , když tam necháte dřeviny z náletu.
Navíc pokud máte dřeviny rovnoměrně rozložené po ploše, tak je pak relativně jednodušší přejít na les tvořivý.
Prosvětlování a vkládání dřevin pak už něco stojí.
Zalesnění pomocí přípravného lesa je v určitých případech také užitečný. Odloží práce a tak je můžete rozložit v čase, na opravdu obrovských plochách se hodí a na určitých podložích.
Odpovědět

Jan Škrdla

20.2.2026 22:24 Reaguje na DAG
S tím se dá souhlasit.
Jeden extrém je nechat vše na přírodě, opačný je vše co zbyde na pasece zmulčovat a osázet to smrkem nebo bukem.
Ve finále vychází jako nejvhodnější kombinace přirozené a umělé obnovy, nebo různých druhů. Taky záleží na konkrétních podmínkách.
Odpovědět
DA

DAG

21.2.2026 14:48 Reaguje na Jan Škrdla
Jenom doplním. Na obecním majetku, jsem zkusil kombinaci Bo, Sm, Bk a Dbz. Na velkých pasekách u buku ztráty 80%. Předpokládal jsem, že to nějak dá. Naštěstí to byl jen doplněk k dubu. Pak jsem mu zkoušel pomoct i jen vyzináním v pruhu. Ani to moc nepomahalo. Ta třtina prostě to mikroklima pro buk neudělá.Nakonec jsem to nechal osudu. Následně kompletně vylepším modřínem a větší plochy jedlí. Ona může být paseka velká, ale musí být porosty okolo, aby alespoň část dne byly zástěny. Takže, kdybych ten buk opravdu chtěl, tak by to muselo jít přes nějaký přípravný porost
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2026 11:52 Reaguje na DAG
Nevím jak staré buky vysazujete, ale můj
kamarád v Beskydech je sází z vlastní
školky už v metrové velikosti a mulčuje
kolem nich štěpku a pokosenou trávu. Já
mu s tím v rámci možností pomáhal a něco
podobného dělá i u jiných dřevin, kde na
to používá chvojí z prořezávek smrků.
Je to sice pracné, ale zcela přírodní a
efektivní i proti vysychání půdy kolem
sazenic. Navíc stromy v namulčovaných
pásech není třeba ožínat a vyžíná se
pouze mezi těmi pásy a to pouze rok, či
dva po výsadbě. Pak už mají sazenice
sílu buřeň potlačit samy zastíněním.
Určité množství buřeně chrání porost
před okusem, protože se zvěř nerada
prodírá ostružiním na okrajích výsadby.
Je to něco jako plot a nebo jen jeho
doplněk. Pomatujete staré typy oplocenek
z kulatiny a tyčoviny bez pletiva? Já
ano a bývalo to doplněno právě těmi
ostnáči jako ostružiní , či hloh a
šípkové růže. Konkrétně šípky chrání
svůj pozemek kolem chaty jiný kamarád
a je to plot neprostupný i pro jeleny
a ani černá ho ještě nepřekonala.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.2.2026 12:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Pro poučení dodám, že na té chatě
kdysi ráda přebývala celé léto jeho
tchýně Růžena a dobírali jsme si ho,
že to udělal, aby už na věky usnula
a nikdo ji kvůli neprostupnosti
šípkových růží neprobudil, to se
později stalo, když tam zemřela.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.2.2026 19:27 Reaguje na Břetislav Machaček
U mé chalupy brouk sežral soukromníkovi hafo smrků. A protože vedle rostly buky a jedle, je ta holina i bez jeho péče (ještě jsem ho tady neviděl) už pořádně zarostlá. Břízkami, buřeni a ostružiním, že se tam nedá projít, a semenáčky buků jen obtížně vykukují. A včely druhého souseda tam mají hostinu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2026 10:47 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Samovýsev je pouze náhodným" zalesněním" bez hospodářského
významu a oddálením cílového
stavu přes ty dnes prosazované
přípravné dřeviny. Ty jsou
úspěšné kvůli svému množství
ve kterém semení a rychlosti
růstu. Je to vlastnost všech
krátkověkých dřevin, že se
množí lépe než ostatní, rostou
rychleji, aby ostatní potlačily
a rychleji umírají a znovu se
snaží namnožit. Ta přípravná dřevina musí jít z porostu dříve, než získá dominanci a
"udusí" dřeviny cílové. Takže
řezat, řezat a řezat a nikoliv
bezzásah s čekáním na náhodu,
že cílová ten tlak ustojí a že
se tam prosadí. NICNEDĚLÁNÍ
není hospodaření, ale hloupost
flákačů, kteří jen žvaní a mají
obě ruce levé.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

23.2.2026 19:14 Reaguje na DAG
Máte pravdu. Ale potřebujete k tomu miliony.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist