Pro obnovu kalamitních holin je nutné pečlivě vybírat vhodné dřeviny
Metodika poskytuje ucelený návod pro výběr vhodných dřevin podle jejich kvantitativního a kvalitativního melioračního efektu. Součástí je rovněž zpracování doporučených kombinací přípravných a cílových dřevin a přehled očekávaných přínosů z hlediska zlepšení půdních a ekologických podmínek.
Vedle kalamitních holin na lesních půdách představují významný problém také degradovaná stanoviště antropogenního původu, zejména důlní výsypky, imisní holiny v pohořích severozápadních Čech či půdy postižené erozí. Tato stanoviště se vyznačují absencí humusového horizontu, extrémními fyzikálními a chemickými vlastnostmi substrátu a ztíženými podmínkami pro přirozenou obnovu lesa. Jejich úspěšná stabilizace a zalesnění jsou přitom nezbytné jak z hlediska krajinotvorného, tak z hlediska vodohospodářského a rekreačního.
Přípravné (pionýrské) dřeviny hrají důležitou roli v přirozených sukcesních procesech. Patří mezi rychle rostoucí a světlomilné druhy schopné obsadit rozsáhlé otevřené plochy, vytvořit porostní zápoj, a tím nastartovat proces obnovy lesa. Jejich ekologická strategie jim umožňuje překlenout období, kdy cílové (klimaxové) dřeviny nejsou schopny na holině či degradovaném substrátu přežít a růst.
Výběr vhodné přípravné dřeviny je klíčovým krokem při obnově lesa na kalamitních holinách i degradovaných stanovištích. Jednotlivé pionýrské druhy se odlišují svými ekologickými vlastnostmi, růstovou dynamikou i intenzitou melioračního účinku. Některé poskytují rychlý zápoj a ochranu půdy, jiné významně zlepšují úrodnost prostřednictvím fixace dusíku či přispívají k podpoře biodiverzity. Je však třeba počítat i s jejich limity, jako např. krátkověkostí, rizikem předstihu (kdy přípravná dřevina roste rychleji než cílová), náchylností k chorobám nebo silným tlakem zvěře.
V metodice jsou proto shrnuty hlavní charakteristiky nejvýznamnějších přípravných dřevin, jejich přínosy i omezení. Vše je pak přehledně uspořádáno do tabulek. Metodika popisuje využití břízy bělokoré, břízy pýřité, olše lepkavé, olše šedé, topolu osiky, jeřábu ptačího, vrby jívy, vrby lýkovcové, modřínu opadavého, javoru klenu, javoru mléče, javoru babyky, dubu zimního.
Praktické zkušenosti z obnovy lesů ukazují, že efektivita jednotlivých postupů se výrazně liší podle typu stanoviště. Vědci své poznatky shrnuli takto:
-
• Na kalamitních holinách je využití pionýrů nejlevnější cestou k rychlému zajištění porostu a přípravě půdy i mikroklimatu pro cílové dřeviny.
-
• Na výsypkách a jiných degradovaných stanovištích je využití pionýrů často jedinou reálně proveditelnou cestou obnovy; přímé zalesnění cílovými dřevinami bývá neúspěšné nebo extrémně nákladné.
-
• Dvoufázová obnova spojuje ekologické přínosy (zlepšení kvality stanoviště, stabilizace půdy, akumulace humusu) s ekonomickými úsporami a představuje adaptivní přístup s vysokou efektivitou.
Metodika navazuje na předchozí práce, přičemž poskytuje několik zásadních doplnění oproti dosavadním postupům:
-
• Poprvé je představen systematický postup výběru přípravné dřeviny podle jejího melioračního účinku. Zohledňuje se nejen rychlý růst a zápoj pionýrů, ale také jejich vliv na úrodnost půd, mikroklima, hydrologii a podporu biodiverzity.
-
• Metodika jako první zařazuje i degradovaná stanoviště (zejména důlní výsypky a další antropogenní substráty), která nebyla v předchozích metodikách zohledněna. Poskytuje doporučení pro volbu vhodných pionýrských dřevin a jejich kombinací s cílovými dřevinami v těchto specifických podmínkách.
-
• Součástí metodiky je také praktická rozhodovací matice umožňující rychlou orientaci lesního hospodáře při volbě přípravné dřeviny podle typu stanoviště a očekávaného melioračního efektu.
Díky těmto prvkům metodika rozšiřuje dosavadní poznatky a poskytuje lesnické praxi ucelený a aplikovatelný nástroj pro efektivní obnovu lesa jak na kalamitních holinách, tak na degradovaných stanovištích.
Metodika Volba přípravných dřevin pro zajištění melioračního efektu mladých porostů po obnově kalamitních holin a degradovaných stanovišť je volně ke stažení.
Autoři metodiky: Ing. Jakub Černý, Ph.D., Ing. Jan Leugner, Ph.D., VÚLHM, v. v. i. VS Opočno; RNDr. Olga Vindušková, Ph.D. prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc. Univerzita Karlova.
reklama
Dále čtěte |
Jak obnovovat les na kalamitních holinách
Jak ochránit smrkové lesy před lýkožroutem lesklým? Riziko představuje hlavně pro mladší stromy
V lesích Jihlavy se lesníci věnují obnově po kůrovci, těžba výrazně klesla
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (26)
Jaroslav Pokorný
19.2.2026 20:15Slavomil Vinkler
19.2.2026 20:54 Reaguje na Jaroslav PokornýKarel Zvářal
19.2.2026 20:59 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
19.2.2026 21:24 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
19.2.2026 21:29 Reaguje na PetrKarel Zvářal
19.2.2026 22:02 Reaguje na PetrKontrolní otáška: změní se či nezmění zádržnost vody na podlaze/linu, když na ni položím koberec?
a) je správně - zalesněním (každým ozeleněním) se zlepšuje stuktura půdy, obsah organiky, množství pórů, žížal... Jen pro FF je "půda dycky hlína"-), materiál pro vidláky...
Petr
19.2.2026 22:15 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
19.2.2026 22:23 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
20.2.2026 09:10 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
20.2.2026 10:30 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Pokorný
23.2.2026 19:13 Reaguje na Karel ZvářalAle ano, nebude to za 10 let, jak by si mnozí přáli.
Když byly napuštěné Novomlýnské nádrže, byl vnesen požadavek, aby jejich okolí bylo osázeno stromy. Nákladem cca 5 mil. Kč. Po pěti letech tam byly 3 m vrby a topoly a úúúúúplně zadarmo.
Slavomil Vinkler
20.2.2026 09:04 Reaguje na PetrEkosystémové služby si nastudujte sám. Viz AVČR, Jedna příroda, Přínosy přírody lidem.
DAG
20.2.2026 10:05 Reaguje na Jaroslav PokornýBřetislav Machaček
20.2.2026 11:48 Reaguje na DAGkrátký a čekat na "přírodní" obnovu nemůžeme. Ona taky ani
nemusí dopadnout podle našich představ, protože rozhoduje
dostupnost semenných stromů, šíření semen a podmínky k
růstu semenáčů. Víte mi už to je fuk a říkám, že když jsou
ti mladší hloupí, tak ať sklidí plody své hlouposti, ale
já žil v době zdravého selského rozumu a užil si krásné
přírody, byť s nějakými kosmetickými vadami. To co se ale děje nyní už není kosmetická vada, ale devastace zralá na
kompletní plastiku. Vím ale odkud fičí vítr samovýsevů!
Je to levné, roste to rychle a teplárně je jedno jakou
štěpku bude spalovat. Znám podnikatele, který brečí, že
se změnila vláda, protože doufal, že nastane privatizace
LČR a chtěl koupit 200 ha rovinatého smíšeného lesa s
převahou listnáčů. Už měl vymyšlen odbyt do okolních
tepláren a elektrárny Dětmarovice, kde kotly přestavují
z uhlí na štěpku, jak tam bude v lese plantážničit. Už
básnil o návratnosti investice s možností nečekat na
kulatinu 80-120 let, ale štěpkovat nálety co 20 let.
Odtud ty větry samovýsevu a bezzásahu do doby "sklizně"
doslova fičí! Pouze to ale zaobalují za něco přirozeného
a pro přírodu prospěšného. Je to stejné jako s bioplynem,
kdy se vyplácí doslova týrat a drancovat půdu kukuřicí
rok co rok, aby měla bioplynka co žrát. No a s ní černá,
které po sklizni zníčí celé okolí. U bioplynu už dosáhli
na dotace ničit půdu umělými hnojivy a postřiky, tím i
půdní hmyz a celkově chudou krajinu pro vše živé mimo té
černé. Jinak pro zajímavost u nás kukuřice zachutnala
bobrům a tahají si celé stvoly do vody. Takže další tvor
po černé a bioplynových baronech, který bude z kukuřice profitovat. A taky se to umně zaobalilo do záchrany Země
před sodovkáčem. Mohou přírodu drancovat, ale musí to
umět zdůvodnit a udělat z toho dokonce kladnou činnost.
Jaroslav Pokorný
23.2.2026 19:18 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
23.2.2026 19:19 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.2.2026 10:34 Reaguje na Jaroslav Pokornýpotravy v lese lidstvo v současném počtu neuživí,
jak si někteří ekologisté myslí. Mám obavu, že to
odlesněni bude nadále pokračovat i s těmi dopady,
které přináší. Ekologické chování je výsadou už
bohaté společnosti, ale ta chudá má cíl teprve
zbohatnout za každou cenu a proto tak koná.
Jan Škrdla
20.2.2026 18:50 Reaguje na DAGNemusíte čekat do těch 160 let, ani do těch 60, můžete s tím porostem pionýrských dřevin pracovat.
Můžete jej prosvětlovat a podsazovat klimaxovými druhy, nebo jej postupně obnovovat.
DAG
20.2.2026 21:15 Reaguje na Jan ŠkrdlaNavíc pokud máte dřeviny rovnoměrně rozložené po ploše, tak je pak relativně jednodušší přejít na les tvořivý.
Prosvětlování a vkládání dřevin pak už něco stojí.
Zalesnění pomocí přípravného lesa je v určitých případech také užitečný. Odloží práce a tak je můžete rozložit v čase, na opravdu obrovských plochách se hodí a na určitých podložích.
Jan Škrdla
20.2.2026 22:24 Reaguje na DAGJeden extrém je nechat vše na přírodě, opačný je vše co zbyde na pasece zmulčovat a osázet to smrkem nebo bukem.
Ve finále vychází jako nejvhodnější kombinace přirozené a umělé obnovy, nebo různých druhů. Taky záleží na konkrétních podmínkách.
DAG
21.2.2026 14:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaBřetislav Machaček
22.2.2026 11:52 Reaguje na DAGkamarád v Beskydech je sází z vlastní
školky už v metrové velikosti a mulčuje
kolem nich štěpku a pokosenou trávu. Já
mu s tím v rámci možností pomáhal a něco
podobného dělá i u jiných dřevin, kde na
to používá chvojí z prořezávek smrků.
Je to sice pracné, ale zcela přírodní a
efektivní i proti vysychání půdy kolem
sazenic. Navíc stromy v namulčovaných
pásech není třeba ožínat a vyžíná se
pouze mezi těmi pásy a to pouze rok, či
dva po výsadbě. Pak už mají sazenice
sílu buřeň potlačit samy zastíněním.
Určité množství buřeně chrání porost
před okusem, protože se zvěř nerada
prodírá ostružiním na okrajích výsadby.
Je to něco jako plot a nebo jen jeho
doplněk. Pomatujete staré typy oplocenek
z kulatiny a tyčoviny bez pletiva? Já
ano a bývalo to doplněno právě těmi
ostnáči jako ostružiní , či hloh a
šípkové růže. Konkrétně šípky chrání
svůj pozemek kolem chaty jiný kamarád
a je to plot neprostupný i pro jeleny
a ani černá ho ještě nepřekonala.
Břetislav Machaček
22.2.2026 12:00 Reaguje na Břetislav Machačekkdysi ráda přebývala celé léto jeho
tchýně Růžena a dobírali jsme si ho,
že to udělal, aby už na věky usnula
a nikdo ji kvůli neprostupnosti
šípkových růží neprobudil, to se
později stalo, když tam zemřela.
Jaroslav Pokorný
23.2.2026 19:27 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.2.2026 10:47 Reaguje na Jaroslav Pokornývýznamu a oddálením cílového
stavu přes ty dnes prosazované
přípravné dřeviny. Ty jsou
úspěšné kvůli svému množství
ve kterém semení a rychlosti
růstu. Je to vlastnost všech
krátkověkých dřevin, že se
množí lépe než ostatní, rostou
rychleji, aby ostatní potlačily
a rychleji umírají a znovu se
snaží namnožit. Ta přípravná dřevina musí jít z porostu dříve, než získá dominanci a
"udusí" dřeviny cílové. Takže
řezat, řezat a řezat a nikoliv
bezzásah s čekáním na náhodu,
že cílová ten tlak ustojí a že
se tam prosadí. NICNEDĚLÁNÍ
není hospodaření, ale hloupost
flákačů, kteří jen žvaní a mají
obě ruce levé.




Populace jeřábu břeku v Čechách a na Moravě se geneticky liší 