Čtyři roky od požáru v Českém Švýcarsku se pod břízami skrývá rozmanitá flóra

Spáleniště v národním parku České Švýcarsko působí čtyři roky od největšího lesního požáru v historii ČR zdánlivě stagnujícím dojmem. Plocha je pokrytá zhruba čtyřmetrovými břízami, v jejich podrostu se přitom skrývají rozmanité rostliny. Návštěvníci je budou moci objevit při vycházce s odbornicí 29. července. ČTK to řekl mluvčí správy rezervace Tomáš Salov. Obří požár zasáhl přes 1000 hektarů. Evakuovat se kvůli němu muselo více než 500 lidí. Ohěn, se kterým bojovaly tisíce hasičů, způsobil škodu asi 270 milionů korun. Požár vypukl v noci na 24. července 2022 v Malinovém dole nedaleko Hřenska na Děčínsku. Hasiči z Česka i ze zahraničí bojovali s ohněm 21 dní. Plameny za sebou nechaly spálený les.

Příroda okamžitě začala s obnovou krajiny. Jako první se objevily houby rostoucí na spáleném dřevě a půdě, mezi nimi například ohnivka spáleništní. Jejich cyklus je velmi rychlý, zpravidla obývají spáleniště jen několik měsíců. Přidaly se k nim mechy, výhonky různých trav, bylin a také drobné semenáčky břízy.

"Dnes se návštěvník setká s odlišným obrazem než po požáru," přiblížil Salov. Dominující černou barvu nahradila sytě zelená. Spáleniště připomínají ohořelé kmeny smrků, které se postupně rozpadají. "Působí to jako čistě březový les, ale opak je pravdou. V podrostu jsou vidět semenáčky dlouhověkých dřevin a další byliny," uvedl mluvčí. Počty bříz budou postupně klesat a zůstanou jen nejsilnější z nich. Prostor pak získají další druhy stromů, za několik let se požářiště změní na bohatý smíšený les.

Bližší informace se o procesu obnovy lesa po požáru se zájemci dozví příští středu od botaničky Ivany Markové. Procházka pod jejím velením začne v 09:15 u zastávky autobusu Hřensko, Pravčická brána.

Savci a ptáci se do požárem zasažené krajiny vrátili bezprostředně po něm. Živel nepoznamenal ani populace obojživelníků, plazů nebo hmyzu. V přirozeně se zmlazujícím lese se objevují noví živočichové. Před požárem v lese žily druhy typické pro neprostupnou smrkovou monokulturu, teď se na ploše pohybují živočichové preferující otevřenou krajinu. Salov řekl, že jde například o ťuhýka či skřivana lesního.

Ze založení požáru se před soudy zpovídá bývalý dobrovolný strážce parku Jiří Lobotka. Prvoinstanční soud letos v lednu podruhé nepravomocně rozhodl, že muž rezervaci nezapálil. Lobotka se k činu původně dvakrát doznal, později ale přiznání odvolal. Vinu připustil jen u pozdějších menších případů žhářství na Děčínsku, za což mu odvolací senát pravomocně potvrdil dvouleté vězení a ústavní léčení. Za založení rozsáhlého požáru rezervace mu hrozí až 15 let vězení.

---

reklama

---