Děti tráví venku čím dál méně času. Stejně jako dospělí

I v české kotlině najdeme mezi školáky děti, které nikdy nešly bosy v trávě, nesbíraly lesní plody, nelezly po stromě nebo nepozorovaly hvězdy. Pobyt venku ustupuje virtuální realitě a děti tak tráví stále více času mezi čtyřmi stěnami, často v sedě u televizních nebo počítačových obrazovek a mobilních telefonů. Děti v tom ale nejsou samy, podobně se chovají i dospělí.

Podle Českého portálu ekopsychologie si dnešní děti hrají venku přibližně 2krát až 4krát méně než generace jejich rodičů před 25-30 lety. „Prozatím můžeme čerpat z amerických, britských a mezinárodních studií, české bohužel nejsou k dispozici. Ačkoliv věřím, že v České republice je situace o něco lepší, ty trendy mi přijdou jasné,“ komentuje výzkumy Jan Krajhanzl z Českého portálu ekopsychologie.

Jaká jsou tedy zjištění? Průměrné americké děcko tráví spontánní hrou někde venku, ať už na ulici, v parku nebo v přírodě, zhruba půl hodiny týdně. Americká akademie pediatrů přitom upozorňuje, že děti potřebují pro svůj zdravý vývoj být na čerstvém vzduchu alespoň jednu hodinu denně. Průměrné dítě v USA je tedy venku 7 % z množství času, který pro své zdraví potřebuje.

S tím, jak se zkracuje doba strávená hrou venku, zároveň roste čas, který děti tráví ve světě nových médií. Čím dál samozřejmější součástí života dětí se stává televize, DVD, počítače, herní konzole, mp3 přehrávače, mobilní telefony nebo tablety. V roce 2004 u nich děti na západ od nás trávily kolem 44 hodin týdně, v roce 2009 už 54 hodin týdně. Strávily u nich tedy stokrát více času než venku.

S pobytem v přírodě na tom začíná být „na štíru“ ale i dospělá populace. „Pokud sledujeme návštěvnost v přírodních rezervacích a národních parcích, vidíme v souhrnu celosvětový trend, že návštěvnost parků klesá,“ uvádí Jan Krajhanzl. Rodiny navštěvují parky v posledních letech přibližně o 20 % méně často než v polovině osmdesátých let. I u dospělých platí, že čím méně času tráví v divočině, tím častěji tráví volné chvíle u televize, počítače nebo v kině. Kromě lákadel virtuálního světa se na tom podepisuje ale i vzrůstající cena benzinu.

České výzkumy zaměřené na množství volného času tráveného dětmi venku sice zatím chybí, jiné vědecké práce od českých odborníků už nicméně naznačují, že dnešní předškolní děti nemají dostatek příležitostí a podnětů k pohybu. Oproti svým rodičům, tedy vrstevníkům před třiceti lety, u nich klesají například motorické schopnosti vyžadující koordinaci, jaké jsou potřeba třeba při házení míčem. A i mezi školáky se najdou děti, kterým chybí nejzákladnější zkušenosti s přírodou jako je sbírání lesních plodů, pozorování hvězd nebo lezení po stromě.

Lesní mateřské školky hledají odpovědi

Zastáncem častějšího pobytu dětí venku a v přírodě je v Česku Asociace lesních mateřských škol. Ta v současné době společně s Janem Krajhanzlem pracuje na výzkumu, který by porovnal dovednosti dětí z lesních školek s dětmi, jež navštěvují školku klasickou, a popsal, co vlastně od školek očekávají rodiče. Výzkum má za cíl také zjistit, co tradičním školkám brání být s dětmi častěji v přírodě.

Podle předsedkyně asociace Terezy Valkounové se jedná o vůbec první český výzkum zaměřený na zdravý vývoj dětí ve školce, rodině a přírodě. „Obdobný výzkum zatím chybí nejen u nás ale také v zahraničí. Očekáváme tedy, že publikování jeho výsledků bude mít mezinárodní význam,“ říká. Asociace lesních mateřských škol zároveň vyhlašuje sbírku, která umožní vyhodnotit sesbíraná data a vydat zprávu o jeho výsledcích (Více informací).

Informace, které výzkum přinese, by podle asociace mohly pomoci například legislativnímu ukotvení lesních mateřských školek. Už v březnu letošního roku ministerstvo školství uznalo lesní třídy při mateřských školách za plnohodnotnou variantu předškolního vzdělávání. Více informací ve zprávě Už brzy budou moci školky otevírat lesní třídy. A děti trávit více času v přírodě.

---

reklama

---