https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/dnes-se-na-pradedu-zacalo-s-vyrezavanim-kdysi-vysazene-klece
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dnes se na Pradědu začalo s vyřezáváním kdysi vysazené kleče

27.7.2020 13:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kleč. Krásná, ale na trávníky nepatří.
Kleč. Krásná, ale na trávníky nepatří.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Šaj / Agentura ochrany přírody a krajiny
Dělníci dnes začali na Vysoké holi, Velkém Máji a v Jelením dole s vyřezáváním borovice kleče. Kleč zde není původní, byla tu vysazována od 19. století. Postupně zarůstá cenné vysokohorské trávníky a ovlivňuje tak výjimečné území národní přírodní rezervace. Jejím odstraněním dojde k obnově původní skladby rostlin horských holí. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.
 

„Po zkušenostech z dříve vyřezaných lokalit předpokládáme i zde postupný návrat původních vyfoukávaných trávníků s typicky horskými druhy, jako jsou třeba jestřábníky a violky žluté sudetské,“ vysvětluje Petr Šaj z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Vyřezáno bude 4,3 ha kleče, což odpovídá zhruba ploše Václavského náměstí. Objem vyřezané hmoty bude přibližně 2000 m3.

Především kvůli tomu, že horská tundra je mimořádně zranitelná a území je velmi špatně dopravně dostupné, byl pro přesun vyřezané kleče k nejbližšímu odvoznímu místu (Karlov) zvolen vrtulník. Transport proběhne mimo období prázdnin, víkendů a jelení říje.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (60)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

28.7.2020 00:29 Reaguje na Jirka
Pověsti a legendy mívají jakési reálné jádro, na rozdíl od jednoznačných dnešních prohlášení ekovševědů. A o Řípu jsem se nezmínil, jen o hlubokých lesí,mléku a strdí. A keltové? Proč by tady neměli být, když podle vědců vznikli ve střední Evropě.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.7.2020 15:56
Místo třeba péče o bezprizorné (bezdomovce) je to IN - vyřezávat v Jeseníkách kleč a pěstovat jestřábníky a žluté violky sudetské na uvolněných plochách. Tleskám totální pošetilosti ekoaktivistů a škodolibě se těším na jejich další "záslužnou" činnost. Kdy se začnou kácet ovocné stromy, které jsou také nepůvodní dřevinou. Když do těchto končin přišel legendární praotec Čech, byly tady jen hvozdy (hluboké), mléko a strdí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

27.7.2020 15:59 Reaguje na Jiří Daneš
Činností jmenované Agentury by se měl zabývat NKÚ a to podrobně.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

28.7.2020 12:50 Reaguje na Jiří Daneš
To jistě ano, ale z úplně jiného důvodu než tu uvádíte.... rušení porostů kleče v Jeseníkách je potřeba....
Odpovědět
Ji

Jirka

27.7.2020 21:29 Reaguje na Jiří Daneš
Dobrý, až na malý detail - Praotec Čech neexistoval (výmysl pohádkáře Kosmase) a i kdyby, tak by z Řípu viděl tak akorát kulový, protože ten byl silně zarostlý stromy. Zdejší krajina byla dávno osídlena Kelty, kteří s nově příchozími asimilovali.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.8.2020 09:02 Reaguje na Jirka
Keltové v době příchodů Slovanů tu už nežili, území bylo osídleno germánskými kmeny (Bójové, Markomani, Kvádové, Ostrogóti atd.)
Odpovědět
va

vaber

31.7.2020 09:02
možná nějakého blázna co vám věří najdete
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.7.2020 21:14
Zaráží mne ty lety vrtulníku a proč nemůže být klestí na pár hromadách
ponecháno k zetlení a uchování organické hmoty v chudé horské půdě.Taky jsem zvědav,jak dopadnou ty obnažené a dosud nezatravněné svahy při
prvních velkých deštích.Kleč nevysazovali v 19.století horalé asi pouze
z plezíru,když mohli přece louky vypásat dobytkem.Kleč měla záchytnou funkci při sněhových vánicích a brzdila sesuvy lavin do horních partií lesů.Obnažené svahy se tak budou hodit skialpinistům,v létě se oplotí a
budou asi vypásat,pokud tam bude po klečí vyžilé půdě vůbec nějaká
tráva růst.Je vidět,že naši předci dělali přírodě samé naschvály
a tak nyní musíme vše radikálně změnit.Až tam přijdou vlci,tak se
ještě vybudují ty jimi doporučované dvoumetrové ploty zakopané půl
metru do kamenité půdy a nebo bude ten dobytek určen ke zkrmení vlkům?
Já už fakt nevím,co ještě vymyslí,jen aby rozházeli přidělené dotace.
Je tu toho tolik k nápravě a vyrobit si další problémy považuji za
zbytečné.Snad nebudou ještě chtít zbourat všechna města a vesnice,
protože tu taky kdysi přece nebyly.Taky pole a rybníky vytvořil člověk
a měly by se vrátit zpět přírodě,no ne?Opravdu nápady hodné učenců
a placených úředníků disponujících miliardami pro ukojení svého ega.
Posedlost tohoto konání je obdivuhodná,že nevadí ani hrčící motorové
pily a vrtulník odvážející klestí v místech,kde jsou zakázány
jakékoliv rušivé činnosti.Smutné,čemu všemu se říká ochrana přírody!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Diletantismus pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny je neuvěřitelný. A bohužel se to týká prakticky všech vládních agentur, jako příklad může sloužit, kromě agetury shora uvedené,třeba vládní Agentura pro začleňmování menšin. Za třicet let ječtě nezačlenila snad jediného příslušníka jakékoliv menšiny (Vietnamci se začlenili a začleňují sami).
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

28.7.2020 16:35 Reaguje na Jiří Daneš
Diletantismus pracovníků Agentury ochrany přírody a krajiny je neuvěřitelný. A bohužel se to týká prakticky všech vládních agentur, jako příklad může sloužit, kromě agetury shora uvedené,třeba vládní Agentura pro sociální začleňování (menšin). Za třicet let ječtě nezačlenila snad jediného příslušníka jakékoliv menšiny (Vietnamci se začlenili a začleňují sami).
Odpovědět

Jirka Černý

29.7.2020 12:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Koukal jsem na Mi-17 což je asi nejběžnější nákladní vrtulník a asi nejsilnější, v nej verzi má závěs na 5 tun. To bude docela přeletů než to odlítá.
Odpovědět
MM

Milan Milan

27.7.2020 21:35
Stejně by mně zajímalo jméno toho "magora" co vymýšlí takovéto idiotiny. Co si vlastě představuje pod pojmem "původní druh" a ve kterém století se myšlenkově a znalostně zrovna nachází?
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

27.7.2020 22:29
U Roztok (u Prahy) před pár lety vyřezali kleč na stepní lokalitě u vrchu Řivnáč, údajně aby zde mohli ekologicky popásat ovce a kozy. Zanikla široko daleko jediná mně známá lokalita klouzku zrnitého a nejbohatší lokalita šťavnatky pomrazky.
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

27.7.2020 23:44
amatéři, kteří nemají fantazii, to chtělo pár napalmových bomb, na zbytek nastříkat agent orange, je tu ale důležitá podmínka v místě zásahu musí být soustředěni "ochranáři"
Odpovědět
RP

Radim Polášek

28.7.2020 07:18
Vyřezávání kleče je třeba dobře promyslet. Ten tundrový biotop je tam totiž i z toho důvodu, že se jedná o vrcholové partie vystavené často velmi silným srážkám, které odtamtud stahují většinu živin i množství volné vznikající půdy. Bitop se tedy vyznačuje nedostatkem živin i slabou vrstvou půdy na skále. Je nebezpečí, že když se kleč vyseká příliš, dojde k velké erozi půdy místně až na holou skálu. Bude tedy dobré kleč ne úplně vysekat, ale jen omezit.
A potom má li se tam ten tundrový biotop udržet, bude třeba i z druhé strany zespodu přikročit taky k omezování rozšiřujícíh se smrků.
Co se týká využití kleče, navrhoval bych zvážit možnost umožnit ve vhodné roční době regulovanou "těžbu" větévek kleče pro nějakou malokapacitní výrobu éterických olejů a vůní. Ručním sběrem i ruční dopravou z těch míst.
Odpovědět
PW

Petr Wallinger

28.7.2020 08:56 Reaguje na Radim Polášek
Plně souhlasím...borovice kleč kromě toho není tak agresivní druh, který by degradoval půdu, jako třeba všude se šířící pajasany a akáty...
Odpovědět
va

vaber

28.7.2020 07:59
tahle planeta byla původně jen horká kamenná koule ,nechtějí se tito ochranáři vrátit až k takové kouli? ta je úplně nejpůvodnější
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

28.7.2020 08:59
Nehodlám dělat soudce nebo naopak obhájce,nebo žalobce v této věci. Co mi osobně schází je to, aby se tyto věci nejdříve veřejně projednaly. Aby bylo slyšet důvody pro i proti , a to od více osob byť s různými názory. (odborníci,ekologové,zemědělci,úředníci apod.) Prostě každý ,kdo má zájem o věc. Jinak tyto aktivity skutečně působí jako kabinetní politika jedné skupiny. Příroda nepatří ani spolkům, ani politikům či AOPK , ale patří nám všem.
Odpovědět

Jirka Černý

28.7.2020 16:05
V 19 století to těžko někdo vysazoval bezdůvodně, na materiál je to asi na nic, tak bude njaký jiný logický důvod kterej možná o sobě dá velmi brzy vědět.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 17:17 Reaguje na Jirka Černý
Já si myslím, že tehdy chtěli, aby se z těch horských luk zvýšila produkce biomasy, ta se tam v podobě humusovité půdy nahromadila a mnohem více se v ní zachycovaly živiny, dnes vymývané srážkovou vodou. Ty horské tundrové louky se totiž vyznačují extrémně nízkou produkcí.
A po nějaké době, až by se tam z kleče nahromadilo větší množství biomasy, podle mně hodlali ty vrcholové partie zalesnit smrky. Anebo aspoň chtěli zvednout do větší výšky hranici lesa. Respektive ty chudé droboučké smrky, které na hranici lesa nemohou přinášet ve dřevu nějaký zvláštní užitek, by pod prosperující klečí mohly narůst mnohem větší.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 18:47 Reaguje na Radim Polášek
Díky, to zní dost rozumně. Ale přijde mi, že v současné době je tahle procedura nežádoucí, vzhledem ke snaze o ochranu bezlesí...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2020 13:46 Reaguje na Radim Polášek
Problém je ten, že se jedná o extrémní stanoviště vysokých poloh a smrk tam zatím neroste. No a to co roste níž je takového charakteru, že by to bylo vhodné pouze na samorosty nebo do kamen. Co se týká objemu dřevní hmoty tak v případě té kleče se dostáváme pomalu na úroveň smrku ( 2,5–3,5 m vysoký porost borovice kleče obsahuje zásobu 482 m3 biomasy včetně nehroubí a v průměru 250 m3- Lesnická práce 16. 6. 2010)
Odpovědět
V7

VITEK 75

29.7.2020 07:31
Ostuda, nemůžu říct jiné slovo, pokud ekologie vypadá takto ... A ten vrtulník nádhera a jako vždy tohle se platí dotacemi z daní. Příroda zase utrpí další ťafku od tzv. ekologů. Je vidět, že u některých lidí chybí jakýkoli respekt k přírodnímu bohatství této země a jen zakrývají snahu o čerpání dotací na jejich pochybné projekty.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 09:56
Kleč na Pradědu nikdy nerostla a její vysazení (a následná expanze) je stejný příklad jako s křídlatkou. Vadí snad tady někomu, že se vyřezává křídlatka? Podobně negativní je i vliv kleče na biodiversitu – zarůstá alpinské bezlesí a druhy, které jsou na něj vázané (a ty jsou podstatně ohroženější než druhy vázané na klečové porosty), zkrátka mizí. Proto je potřeba se jí zbavit, napravit prasárnu, kterou jsme napáchali. Odmítat si připustit, že naši předci mohli chybovat, je stejná hloupost, jako všechny jejich počiny zavrhovat jako zastaralé. Kleč zde vysadili, byť je tu naprosto nepůvodní, aby zabránili erozi půdy, s tím souhlasím. Ale důležité je si uvědomit, že ne všechny biotopy potřebují mít spoustu úživné půdy – naopak, oligotrofní biotopy s častou erozí půdy a disturbancemi, jako jsou skalní stepi, alpinská bezlesí apod. jsou v současné eutrofizované krajině nejohroženější. A i ty lavinové sesuvy jsou důležité, díky nim se udržují (lesem nezarostlá) mimořádně druhově bohatá společenstva karů. A pokud je tam kleč tak strašně důležitá a naši předci měli tak dobré důvody ji tam vysadit, tak jak tam to bezlesí vydrželo těch mnoho tisíc let před klečí? :^)
Zkrátka pro přírodu (a teď myslím přírodu ve smyslu co nejrozmanitější biodiversity) není kýžený stav neprostupný hvozd, kam lidská noha nevkročí. Ještě před nástupem člověka se na mnoha místech různými disturbancemi udržovalo bezlesí (laviny, pastva herbivorů, požáry (které byly normálně i na Šumavě), vichřice…), člověk po omezení některých těchto procesů převzal jejich funkci svou činností, jako je pastva, žďáření, kosení luk atd. Bohužel, od tohohle se v poslední době ustupuje a k ochraně přírody je potřeba použít jiných metod – a tím se dostáváme k motorovým pilám.
Vzhledem k tomu, že alpinské bezlesí je cenné hlavně pro rostliny a bezobratlé, tak těm hluk motorových pil a vrtulníku opravdu nevadí (jiná situace by byla prosekávat rákosiny v květnu na Nesytu, ale s tím nejde Praděd srovnávat). Stejně tak tanky v Milovicích, ovce na stepích, krávy na loukách… Těm zvířatům je opravdu fuk, jestli jim bezlesí zajistí pratur nebo člověk s křovinořezem (měl by tam radši naběhnout s pěstním klínem? To by na to padlo ještě víc peněz z dotací :^) ). Nevěříte? Běžte se podívat do Milovic či na stepi okolo Prahy (a nezapomeňte si s sebou entomologickou síťku).
A proč vrtulník? Pod klečí jsou opravdu jiné charakteristiky půdy, ta má více živin, což je v tomto biotopu nežádoucí. Proto se musí odstranit úplně, a vrtulníkem to jde holt nejsnáz.
No a dostáváme se k tomu, co je vlastně původní a co ne. Asi se shodneme, že z hlediska ochrany přírody je důležité zachovat co nejbohatší spektrum biotopů, které se u nás vyskytuje. Také by se měly chránit ty nejzachovalejší biotopy, nejpůvodnější, ačkoliv tam často nastává problém, který zmiňujete – co je ještě původní? Vždyť některé člověkem nově vytvořené biotopy (pískovny, lomy) jsou druhově mnohem bohatší než některé biotopy člověkem ovlivněné, ale nechané napospas (třeba eutrofizované okraje lesů s kopřivami). Tyto antropogenní biotopy suplují přirozené habitaty druhům, jejichž původní útočiště jsme zlikvidovali (kolik u nás bylo vysušeno slanisek, kolik písečných dun bylo osázeno borovicemi, kolik řek bylo narovnáno). Proto je záhodno je chránit podle prvního hlediska. Někdy se tato hlediska opravdu střetávají – třeba pískovny, granáty v Brdech (kde je mimochodem druhově nejcennější bezlesí, ne ty smrčáky) nebo tanky v Milovicích. Tato místa jsou biologicky rozhodně velice rozmanitá a hostí spoooustu ohrožených druhů, ale původní opravdu nejsou. NICMÉNĚ – v případě kleče na Pradědu není o čem diskutovat. Ta kleč tam nikdy nebyla, alpinské bezlesí tam přetrvalo už od dob ledových, čili je to jeden z nejpůvodnějších habitatů u nás. Rozrůstání kleče poškozuje tamní biodiversitu, která je u nás velmi ohrožená. Tedy – z obou hledisek, jak původnosti, tak bohatosti biodiversity je zřejmé, že kleč dělá neplechu a musí pryč.
Peace


PS: kleč na stepní lokalitě? Tak to je teda dobrá prasárna :D Věřím, že tam po vyřezání zanikly druhy, které uvádíte, ale ty nejsou u nás příliš ohrožené, na rozdíl od stepních druhů, kterým se tam uvolnilo místo (a které tam původně (myšleno pár set let nazad) žily). Jinak co do původnosti je také jasné, že tam kleč nemá co dělat.
PPS: Kosmas si Čecha nevymyslel, takový diletant nebyl! On jen sebral české pověsti (vč. Čecha, Lucké války, prostě to, co známe od Jiráska) a sepsal je. Ovšem výslovně uvedl, že jsou to jen lidové pověsti a dost možná nejsou pravdivé.
PPPS: Naprosto souhlasím s Miroslavem Vinklerem, že by se do těchto debat měli začlenit i jiní odborníci. Rozhodující slovo by měli mít ochranáři, přece jen se jedná o území primárně sloužící k ochraně přírody. Stejně tak by se ale ochranáři měli začleňovat do debat o využití nechráněné přírody, což, jak jsem tady vypozoroval, spoustě zemědělců/lesníků vůbec nevoní.

Pro další počtení kdyžtak:
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/vliv-borovice-klece-na-bezobratle-hrubeho-jeseniku.pdf
https://jeseniky.ochranaprirody.cz/res/archive/269/033406.pdf?seek=1455099085
https://jeseniky.ochranaprirody.cz/sprava-informuje/klec/historie-klece-v-jesenikach/
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 10:21 Reaguje na Klouzek kluzký
1. Po ústupu ledovců tam sice nerostla kleč, ale jiné plazivé dřeviny. Některé z nich se v Jeseníkách vyskytují dodnes jako tzv. glaciální relikty.

2. Vitalita těchto rostlin je však v teplém podnebí (minimálně od konce malé doby ledové) nižší a růst pomalejší na to, aby stabilizovaly svahy. Proto se tam vysazovala kleč, která buď v Jeseníkách nebyla, nebo se tam z nějakých důvodů přes teplá období po době ledové neudržela (na rozdíl od Tater nebo Alp).

3. Odstranění kleče bude mít s vysokou pravděpodobností v současném teplejším klimatu fatální dopad na tamní ekosystém. Jakmile kořeny vysekané kleče shnijí, začnou se tam sesouvat svahy (k takovým sesuvům už v Jeseníkách došlo v první polovině minulého století v místech, kde byl odstraněn les, nebo byly původně hluboce kořenící dřeviny nahrazeny smrky).

Tahle akce je dílem ekologických extrémistů, kteří jen škodí.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 11:12 Reaguje na Jan Šimůnek
1. To sice ano, ale nějaké bezlesí tam bylo vždycky, tj. nikdy nebyly vrcholy úplně zarostlé (a to ani během klim. optima), jako se to děje teď s klečí. Ale přiznám se že nevím, jak veliké vytvářely tyhle rostliny porosty a ani vlastně, které máte na mysli. Neměl byste na to prosím nějaký článek?

2-3. Tak ono nestabilní svahy bezlesí prospívají, tudíž to nevidím jako tak velký problém, ba naopak, raná sukcesní stadia jsou z ochranářského hlediska taky dosti cenná. Znáte nějaký příklad, kdy by kvůli sesuvům svahů šel do úplného kopru celý biotop bezlesí?

3. Kde ty sesuvy byly? Protože podle mě by bylo moc zajímavé se na ta místa podívat teď, po skoro století, a posoudit, jaký vliv měly sesuvy na tamní biotop.

4. O tomhle bych se hádal - dalo by se diskutovat o pouhé redukci kleče na takové území, na jakém byla třeba před 50 lety (a to je třeba polovina současné velikosti bezlesí) nebo i menším. Ale zase - když se tam nechá, tak se to za pár let bude muset vyřezat znovu a samozřejmě to něco bude stát... Ale alternativní možnost, tj. necháme si úplně zarůst bezlesí před očima, pro mě (a doufám, že i pro většinu obyvatelstva) nepřipadá v úvahu (z důvodů výše uvedených).
Odpovědět

Jan Šimůnek

29.7.2020 15:04 Reaguje na Klouzek kluzký
ad 1. Zkuste Jan Čeřovský "Ráj zvířat, ráj rostlin".
Jsem toho názoru, že ty porosty vypadaly tak trochu jako to, čemu na Islandu říkají les. A o čem koluje vtip, co že má udělat Islanďan když zabloudí v lese (postavit se).

ad 2-3 Pokud za "bezlesí" považujete cokoli, kde není les tak jistě z povahy této definice sesuvy nevadí. Pokud odlišíte holé skály, tak v takovém případě sesuvy vadit budou.

ad 3 Popisuje Jaromír Tomeček v knize "Věčný hvozd". Jinak by tohle chtělo konzultaci u lesníků.

ad 4 Je kleč les nebo bezlesí? To je asi základní problém, který by měl být vyřešen. Faktem je, že klasický les to není, protože kleč není strom.
A, mimochodem, i v těch Tatrách (které znám velice dobře, protože jsem tam mnoho let jezdil) kleč nikdy nevytváří souvislé porosty, ale vždy jsou tam průchody a mýtiny. Vzniklé zcela spontánně přírodními procesy. Takže riziko, že zcela zlikviduje travní porosty nevidím jako zásadní.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 18:32 Reaguje na Jan Šimůnek
ad 4. Aby bylo jasno :-) Já kleč za bezlesí nepovažuju, protože to má s ním mnohem méně společného než s lesem (co se týče flóry i fauny, převládají výrazně nějaké stínomilnější druhy (kterých je teda výrazně méně než světlomilných), složení půdních bezobratlých je spíše lesní, taky chemismus bych řekl, že by spíš seděl na les, ačkoliv tohle je můj odhad)


ad 1. jo, na Islandu jsem byl a tyhle lesíky velice dobře pamatuji. Asi si dovedu představit, že to takhle v některých částech vypadalo, ale zase v palinologických studií v těch článcích výše uvedených jim vyšlo, že bezlesí tam bylo vždycky v dost značné míře, a to i během optima. I na tom Islandu, když člověk vylezl trochu výše, tak se setkával spíš s vyfoukanými trávníky.

ad 2. No, to považuji. Co mám zkušenost z Alp, tak tam typicky i na těch nejobnaženějších skalách, byť jenom s trošičkou půdy, rostly jedny z nejlepších kytek, co jsem kdy viděl (třeba zvonečník hlavatý, jehož horský poddruh je u nás doménou Jeseníků).

ad 3: no, zkusím se po tom podívat. Možná už na tom někdo výzkum dělal, akorát se to ke mně nedostalo

ad 5: To sice jo, ale ty se biodiversitou nemůžou rovnat klasickým trávníkům (vizte i články výše uváděné), a stejně tak kvůli menší velikosti těhle plošek tam bude těžší přežít pro spoustu bezobratlých. V Jeseníkách jsou tak dobré druhy díky tomu, že se tam kleč nedostala a tudíž tam mohly zůstat velké plochy bezlesí. Když jdu směrem na Sněžku a porovnám co roste nahoře na skále a co v těch klečových porostech, tak je to opravdu propastný rozdíl. Mimochodem, to je taky vlastně dobrý příklad - na vrcholových partiích Sněžky taky žádné kleče nejsou a bezlesí (až na ty návaly turistů) se tam daří dobře, tak proč by to nemohlo dopadnout u Pradědu stejně?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 17:09 Reaguje na Klouzek kluzký
Ad4. Kleč roste pomalu, není tedy problém pro skutečné ochránce přírody jednou za nějaký rok tu kleč prořezat , snížit její rozlohy a ořezané větve snést dolů.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 18:39 Reaguje na Radim Polášek
Já mám zkušenost spíš s managementem stepí, a tam ty trnky rostou jak šílené, nedovedu si představit tahat třeba jenom 500m3 dřeva ručně. Ale jestli roste kleč pomalu, tak by to mohlo být reálnější, s tím zkušenost nemám.
S tím snesením větví - v čem tak moc vadí vrtulník? Chápu, kdyby šlo o finanční stránku - ale tam si velice jednoduše dovedu představit, že prostě na nějaké ruční odtahání nejsou lidi a nakonec by to vyšlo i dráž. Taky je otázka, jestli není info neúplné a ten vrtulník nepoužijí jenom na některých fakt nedostupných částech, zbytek odtahají k silnici a odvezou.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 18:45 Reaguje na Klouzek kluzký
Jinak z mé zkušenosti se to většinou dělá ručně. Skupina kamarádů se zájmem o přírodu jdou na lokalitu, zadarmo to ořezají, odtahají a spálí. Takže podle mě není na místě bědovat na ochranáře, že nejsou schopni zařídit se bez helikoptéry
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.7.2020 20:58 Reaguje na Klouzek kluzký
Děkuji za vaše vysvětlení,ale přesto si neodpustím připomínku
a to,že by mě zajímalo,zda tam opravdu byly před klečí pouze ty
louky a to i před příchodem pastevců a jaké byly předtím?
Neobnaží se nakonec lokalita po vykácení kosodřeviny příliš
a bude zde cenná horská louka a jaká původně byla?Budou ty
obnažené svahy schopny zadržet přívalové deště a další
splavování půdy do údolí?Stojí opravdu za takovou námahu
a prostředky pokus o návrat před devatenácté století,když
o původní druhové skladbě flóry nic nevíme?Kdo stanovuje
hranici mezi dobou původní a tou současnou,vždyť člověk
přetvářel krajinu od prvopočátku své existence a jednomu
se líbí kamenité louky a druhému zase porostlé klečí.Dnes propagujete likvidaci kleče a co za pár let?Nepřijdou ke
slovu zase třeba zastánci té kleče a budou ty lokality
klečí opět osazovat?To opravdu je tak nutné,když je prioritou zadržení vody v horských partiích a kleč umí podobně jako
jiné horské jehličnany doslova vyčesávat vodu z mraků a mlhy,
což ta tráva a kamení až tak moc neumí.Ty laviny a sesuvy jsou přirozené v divočině,ale je v plánu udělat z Jeseníků další divočinu?Ptal se na to někdo jejich obyvatel,vlastníků lesů
ničených lavinami,turistů a celé laické veřejnosti?Nerozhoduje
se zase jen tak od stolu bez široké diskuse o cílech jejich
ochrany?Kdysi se mocní lidí na nic neptali a dnes se"ochranáři"
se zase nikoho neptají a sami určují,co považují za nejlepší.
Dnes byl V TV šot o započatém kácení,takže už se tak děje a
už to nelze prodiskutovat.Odpůrci už pouze přihlížejí započaté
změně a přitom pochybuji o jednotném názoru i mezi ochranáři.
Proinvestují se tak milióny tam,kde to 2OO let lidem nevadilo
a brali to jako samozřejmost,tak jako rybníky,pole a jiná místa vytvořená člověkem.Víte ony ty pastvené louky asi byly tím intenzivním pastvením obnaženy,hlína splavená a důvodem vysazení kleče bylo zabránit dalšímu vyplavování.Ta louka určitě něčím zaroste,ale bude to zase stát další úsilí i následně udržovat.
Možná zase pomocí toho dobytka a nastane opět otázka,zda spásají,
co mají,v jakém množství,aby se půda neobnažovala a nesplavovala.
I ten dobytek bude muset být ohrazen a hlídán před šířícími se vlky a i ten dobytek tam nebyl původní.Zkuste se tak zamyslet i nad tímto
a věřte,že nikdo nemá patent na rozum.Horalé měli jiné priority,
než tu divočinu a věděli co dělají,aby zabránili dalším škodám.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

30.7.2020 18:38 Reaguje na Břetislav Machaček
Přítomnost bezlesí tam byla dokázáná pomocí palinologických studií, tj. ze sedimentů se analyzuje pyl. To souvisí s tím, že o původní rostlinné skladbě víme celkem dost, v podstatě nezměněné formě se zachovala na těch zbytcích bezlesí (to samé ovšem nejde říct o klečových porostech)
O tom, co se vyplatí chránit, jsem myslím docela podrobně psal. V tomhle případě máte jako argument jak naprostou nepůvodnost kleče (nikdy tam nebyla), tak i nižší biodiversitu v jejích porostech. Dost pochybuji, že by tam nějaký ochranář chtěl kleč zpátky. A v této oblasti nejde primárně o zadržení vody, tohle malé územíčko je určeno k zachování původních, druhově bohatých biotopů, čili nechat ho zarůst klečí kvůli "zadržení vody" není podle mě na místě. K tomu slouží obrovský zbytek nechráněných území.

Lidem zarůstání klečí vadilo aspoň už před 20 lety, kdy se na to začaly dělat studie. Pořádný problém to začal být teď, kdy kleč začíná téměř kompletně přerůstat zbytky bezlesí, tudíž teď je potřeba něco řešit.

Co se týče eroze a zmizení vzácných luk, o tom vizte diskusi výše. Já zatím nejsem přesvědčen, že k takové události nutně dojde, protože znám místa, kde jsou takovéto holiny již mnoho tisíc let, a k žádné degradaci nedošlo

Nikdo nemá patent na rozum - přesně tak. A neměli ho ani naši předci, o kterých se rádo říká, že přece "věděli co dělají". Oni to možná věděli, ale ne vždy tak činili, aby chránili přírodu. Takové narovnávání řek nebo třeba zalesnění písčin na Bzenci nebylo úplně učiněno za účelem ochrany přírody, šlo spíše o ekonomické důvody. Pan Radim Polášek zde přednesl myšlenku, že kleč byla na Praděd vysazena, aby byly horní partie vhodnější k osázení lesem, čili opět spíše ekonomický motiv. V současné době, kdy jsme si vědomi hodnoty a unikátnosti (a to zdůrazňuji, klečových porostů je všude dost, a to i původních) tohoto území, už si můžeme dovolit ponechat zbytkům přírody takovéhle maličké území, které necháme jednoduše bez lesa a ekonomické zájmy ukojíme jinde (a takovéhle malé nehostinné území fakt nezasadí nějakou ránu našemu lesnictví)

Skepse je rozhodně na místě a jsem rád, že se v populaci takovéhle myšlení drží. Ale v tomto případě ochranáři předkládají pádné důkazy v podobě vědeckých studií, že kleč představuje na tomto území opravdu problém a je potřeba s ní něco dělat. Je tedy záhodno dát jim v tomto případě za pravdu. Stejně tak mi nepřijde fér osočovat ochranáře, že to s nikým neprojednali. Jak to víte? Já jsem zatím žádné protesty od lidí, které to reálně zasáhne, nezaznamenal.

A ještě coda: I kdyby byly kleče opravdu užitečné a bez nich by louky oderodovaly, tak i přesto je namístě je zredukovat - rozšiřují se totiž tam, kde vysazeny nebyly a jejich prořezem se tedy jenom napravují škody, vzniklé neúmyslným rozšířením kleče, tedy divočina se nijak nerozšiřuje, jen se
vrací zpět.

Jinak jestli se bude na Pradědu pást (což už se tuším částečně děje?), tak bych to viděl velmi pozitivně a jsem zvědav, kterak tam tomu pastva prospěje. Co se týče vlků, tak tam nemám absolutně žádné zkušenosti, jak moc by mohli být probblém. Každopádně v případě nouze rád vyměním vlka za krásně spásané, druhově bohaté bezlesí :^)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.7.2020 10:00 Reaguje na Klouzek kluzký
Beru to tak,jak jste to popsal,že se tak koná
na podkladě těch studií.Snad se tentokrát nestane
něco nepředvídatelného a vaše plány vyjdou a bude
to,jak je naplánováno.Já jsem schopen se s tím smířit,protože už se koná a já se ke stromům nechci
poutat řetězy,protože to není řešení.Bohužel jsem
nikde veřejnou diskusi o podobné medializaci jako
nyní započaté kácení nezaznamenal a stále si nemohu odpustit názor,že by měly být vyslyšeny všechny
zainteresované skupiny obyvatel.Trochu mi to tak
připomíná kritizované zahájení staveb,bez možnosti
jim opakovaně zabránit.Letos to vidět nechci,ale
tak za dva roky si to půjdu prohlédnout a možná
vám dám zapravdu.Děkuji za vysvětlení.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2020 14:43 Reaguje na Klouzek kluzký
Já vidím problém v tom, že nemluvíte pravdu pane Kluzkej Klouzku.
1. Píšete, že pořádný problém to začal být teď, kdy kleč začíná téměř kompletně přerůstat zbytky bezlesí, tudíž teď je potřeba něco řešit.
Ve skutečnosti nyní roste na 140 hektarech a zabírá 13 procent
území nad hranicí lesa. Takže vaše tvrzení není pravdivé.
2. Píšete, že Lidem zarůstání klečí vadilo aspoň už před 20 lety, kdy se na to začaly dělat studie.
Ve skutečnosti kleč vadila a vadí pouze ochranářům. Prvně se začala kleč likvidovat již v devadesátých letech v Malém a Velkém Kotli. Jedním ze zdůvodnění těchto zásahu je, že Laviny i půdní eroze totiž podle přírodovědců mnohým rostlinám prospívají. Laviny například narušují náletové porosty a zajišťují tak dostatek prostoru pro vzácné rostliny. Kvůli kleči se ve vrcholových pásmech také drží více sněhu,
No a právě proti možné erozi došlo po katastrofálních povodních a sesuvech , k zalesňování nejvyšších poloh Jeseníků klečí. Mimo předchozí šlo i o obnovu přirozené horní hranice lesa, kterou snížila pastva skotu, o regulování odtoku vody atd..
No a například i vzhledem k abnormálním přívalovým dešťům v roce 2007 a povodním jde říci, že se kleč v horních polohách osvědčila. Jak to mohlo vypadat bez té kleče?
Pokud vím tak na vyřezaném území se zatím pouze , zvýšila vitalita brusnice a borůvky, Tedy dalším rostlinám ohrožující ty trávníky. No a kdo viděl jak se rozrůstá borůvka tak asi uzná, že to bude pro ty trávníky větší problém.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2020 14:45 Reaguje na Jarek Schindler
oprava 1997.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

1.8.2020 21:54 Reaguje na Jarek Schindler
Vycházím z údajů porovnávání leteckých snímků, které ukazují, že za posledních 50 let se zvětšila plocha porostů kleče na některých místech v Jeseníkách i o víc jak 50% - čili to mi přijde jako poměrně jasný důkaz toho, že tamní bezlesí začíná zarůstat. Ergo - to, že teď je kleč na 13% území (a nadále se rozrůstá), snad znamená, že "nezačíná zarůstat bezlesí"? Když se řešení odloží, protože "teď je to teprv 13%", tak budou náklady na odstranění v budoucnu podstatně vyšší, což neprospěje opravdu nikomu.

Ano, vadí ochranářům, čili lidem, kteří jsou způsobilí se o chráněná přírodní území starat. To, že běžný lid o tomhle problému neví, tudíž mu nevadí, není opravdu argument.

Ano, je to tak, disturbance jsou pro přírodu dobré. Můžu potvrdit z mnohých vlastních zkušeností (byť se týkají spíš nížinných biotopů).

Ale došlo k obnovení hranice lesa nepůvodní dřevinou, což není úplně košer. Navíc, pokud se (byť lidskou činností) vytvořil druhově bohatý biotop, nevidím důvod, proč se ho snažit zlikvidovat (vizte výše).

Jak to mohlo vypadat bez té kleče... To se nikdy nedozvíme :^) Ale pozor, já nerozporuji, že kleč má půdoochrannou funkci - akorát pořád nejsem přesvědčen, jestli tuhle funkci tamní bezlesí opravdu potřebuje. Sám jsem zvědav, jak tohle vyřezání dopadne.

Borůvky, na rozdíl od kleče, může zvládnout pastva, která se na Pradědu už teď provádí.


Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2020 13:00 Reaguje na Klouzek kluzký
Příklad s křídlatkou není asi tím nejšťastnějším. Kleč tam má nějaký půdoochranný význam. Jaký význam má křídlatka? Jinak lokality a rozšíření nesrovnatelné. Takže zase takové eko nesmyslné srovnání Jinak ta leč se zase plošně tak moc nerozšiřuje.Bylo zaznamenáno například přirozené usychání atd. On je ale problém trochu jinde. Ono se nám , tedy jak alespoň tvrdí ekologové otepluje a to znamená , že se bude posouvat i horní hranice lesa. Ona není dána a má na ni vliv mnoho faktorů. Jedním z faktorů proč se zatím výrazně nerozšiřuje směrem vzhůru je i ta kleč. Zatím mezi sebe a nad sebe smrky moc nepouští. Celkem mě zajímá co budou ochranáři v rámci zachování biodiverzity dělat až začne ubývat toho bezlesí z důvodu posunu horní hranice lesa. Taky se bude přirozený les a jeho přirozený posun směrem nahoru eliminovat v rámci zachování unikátního bezlesí?
No a pokud tvrdíte, že by se ochranáři měli začleňovat do debat o využití nechráněné přírody tak nakonec proč ne. Pouze ale v případě , že ponesou za to svoje začleňování odpovědnost. No a odpovědnosti se eko... vyhýbají jako čert kříži.
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

1.8.2020 22:11 Reaguje na Jarek Schindler
Vizte výše, já půdoochrannou funkci kleče nerozporuji atd.
Kleč se možná nerozšiřuje plošně, ale zase ovlivňuje unikátnější a cennější lokality, které dokáže podobně dodělat.

Tohle je zajímavé téma na diskusi. Nezaznamenal jsem zatím, že by se někde smrky šířily nějak agresivně tam, kam nemají, pokud je tam někdo nevysadil. Jak rychle se posune hranice lesa a jak moc, to si netroufám odhadnout - víte o tom něco? To bude dost důležité, protože pokud se posune o pár metrů za dalších tisíc let, tak nejspíš nebude moc co řešit (neříkám, že to tak bude). Jinak v hypotetickém případě, že by se taková věc opravdu děla, tj. musely by se vyřezávat smrky, aby bezlesí nezarostlo, tak já osobně bych volil management podle reálnosti. Pokud by stačila pastva s občasným vyřezáním, určitě bych do toho šel, ale pokud by se toto ukázalo být neefektivním a bylo potřeba dělat nějaké finančně velmi náročné zákroky, stálo by za zvážení, jestli to nenechat běžet. Podobně jako u jiných (všech) situací tohle nejde podle mě posoudit paušálně a bylo by třeba brát zřetel na další výzkumy a budoucí možnosti.

No, já si teď argumentačně zafauluju a řeknu, že odpovědnost za svoje činy nechce nést nikdo. Kolik zemědělců teď nese "odpovědnost" (moc ani netuším, co pod tím pojmem míníte) za masivní úbytek hmyzu? Navíc, odpovědnost je velice dobře zmanipulovatelná věc, a dovedu si představit, že pokud by se její určení nezakládalo na kvalitních studiích, tak by se z ní mohl stát nehezký politický nástroj (a neděje se to už? Touché - na obou stranách)? Zase, o těhle věcech (typu jak moc je třeba začlenit toho a toho do diskuse...) mi přijde, že je nejlepší mluvit vždycky osobně a z mých zkušeností se většinou (pokud na jedné straně stolu nesedí naprostý vůl) nějaký kompromis najde. Obzvláště, když to s tím člověkem vyřešíte osobně, detailně a informovaně (třeba u piva).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.8.2020 14:39 Reaguje na Klouzek kluzký
Takže je vlastně vše při "starém". Podle vašeho "odhadu " se zvýšila plocha na některých místech o 50% a to tedy podle vás je jasný důkaz , že jak tvrdíte, kleč začíná téměř kompletně přerůstat zbytky bezlesí. Já naopak tvrdím , že 13% je pouze a jenom zase 13% a o téměř kompletním zarůstáním nemůže být tedy řeč. Posun horní hranice lesa jak z důsledků lidské činnosti tak z důvodu změny klimatických podmínek je snad všeobecně známá věc.
A k vašim argumentačním faulům. Je to pořád stejné. Kleč se vysazovala na hranici lesa i z důvodu jeho ochrany. Tedy v místech s nebezpečím eroze, vytvářením strží atd. Nemá dlouhodobě zadržovat vodu ale tuto vodu má v případě abnormálních srážek zpomalit a rozložit po ploše. Jediná vada kleče je tedy její původnost. Jak je ale vidět jste schopen při zarůstání likvidovat i původní dřeviny. Kde se vám ztrácejí ty přírodní procesy a hlavně ty tolik ekotrotly propagované bezzásahové zóny. Toto se přece vše děje v NPR.
Další zajímavé kotrmelce eko jdou najít v případě kamzíka a zvěře vůbec. Tak na těchto plochách kamzík škodil sešlapem, Svými spárky narušoval půdní pokryv a způsoboval erozi. Navíc "potvora" žral vzácné bylinky a docházelo díky němu k nitrifikace půdy.
Naopak kleč musíme odstranit aby docházelo k tolik , pro ty alpínské trávníky, potřebné erozi. Budeme tam pást dobytek který samozřejmě vzácné bylinky ze zásady nežere a půdu nenitrifikuje. Navíc potřebujeme laviny aby občas vyčistily nějaké zmlazení. To zmlazení které ale v našich lesích má podle ochranářů kompletně sežrat zvěř. Zajímavé.
No a že ochranář nezná význam slova odpovědnost a neví jak taková odpovědnost vypadá v praxi. Nic divného.Od prvopočátku to byl pro eko ... výraz mimo jejich slovník.
Odpovědět
MV

Martin Vlk

29.7.2020 10:27
Nevím, zda je moudré to dělat takhle najednou a ve velkém. Myslím, že akce více rozložená v čase by byla vhodnější. Možná by se během té doby ukázalo, proč to tam naši předci vysázeli. Z nudy to jistě nebylo. Taktéž mám zato, že svoz této hmoty třeba pomocí (i gravitační) nákladní lanovky by měl ekologii daleko blíže. Tak ostatně stahovali dřevo kolem přelomu minulého století. Lanovka se upínala mezi stromy či na provizorní sloupy, nebylo to žádné monstrum. Dělníci to tam donesli na zádech a naintalovali holýma rukama. Šetřilo jim to práci.
Odpovědět
MG

Milan G

29.7.2020 15:28 Reaguje na Martin Vlk
Je to přesně jak říkáte. A tady vidím prostor pro různé eko spolky, typu hnutí duha, Patrik a děti země případně celý zelený kruh v čele s Vondroušem. Tím by opravdu dokázali, že mají zájem o přírodu. A šlo by to bez helikoptéry.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.7.2020 09:01 Reaguje na Milan G
Nemají.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2020 17:06 Reaguje na Martin Vlk
Souhlasím.
A být ty spolky pro ochranu přírody co k čemu, odtahali by to dolů na vlastních zádech. Maximálně by mohli nabrat dotace na výrobu nějakých velkoobjemových nůší, ve kterých by to nosili. Kleč zas nějakou větší hmotnost nemá.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

29.7.2020 15:21
Barvitou květenu nejvyšších pater Jeseníků spásá od roku 2012 několik kusů skotu a ovcí. Málokterý návštěvník hor tuší, že cinkání zvonců se v těchto oblastech ozývalo nejméně od 16. století až do sklonku druhé světové války. Vysokohorské louky dodnes ukrývají kamenné zbytky původních stájí a příbytků pastevců – vždyť i proslulé chaty Švýcárna a Ovčárna sloužily původně jako salaše nabízející poutníkům výborné sýry a mléko.
---------
Nebylo by právě toto (článek výše převzat z novin) lepším řešením ?
Odpovědět
Kk

Klouzek kluzký

29.7.2020 18:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak ono se na Pradědu pase, ne? Anebo je to aspoň zamýšleno. Zas po ovcích těžko chtít, aby vyžraly kleč, která se tam do té doby rozrostla...
Odpovědět

Petr Šrámek

29.7.2020 17:52
A proč by se ta kleč vůbec měla odvážet ?? tam udělejte pár kup nechce to shnít a je to ekologie jak hrom
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.7.2020 13:52 Reaguje na Petr Šrámek
Jako odpověď použiji zase článek o kleči. Lesnická práce 16. 6. 2010)
Bylo výzkumem potvrzeno, že jako naprosto vyloučené se jeví ukládání vyřezané hmoty v lokalitách výřezu nebo jeho okolí – vysokohorské jeřábové smrčiny. Hrozí zde zejména namnožení hrabošů – predátorů hnízd lindušek, zarostení maliníkem, eutrofizace půdy atd. To by mohlo v negativním smyslu výrazně ovlivnit další vývoj dané lokality a v konečném důsledku i řadu chráněných druhů.
Odpovědět
va

vaber

3.8.2020 09:34 Reaguje na Jarek Schindler
bylo to výzkumem potvrzeno? jen se divím že flora do které nezasahuje člověk ještě na planetě přežila.
ten potvrzený výzkum, vypadá docela účelově, aby se někdo napakoval
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

31.7.2020 20:19
V téhle diskuzi (ale i jiných podobných) je zajímavé to, jak někteří laikové (tím myslím tu část obyvatel, která nemá v daném oboru náležité vzdělání) zpochybňují rozhodnutí lidí, kteří jsou naopak v tomto oboru na špičce a vědí v tomto případě o ochraně přírody nejvíc. To je stejné, jako kdybyste s chirurgem polemizovali o tom, který typ operace nádoru žaludku je lepší, zda je nutné to opravdu operovat apod. Stát (tj. námi zvolení zástupci) se jednou rozhodl, že některé části naší republiky budou požívat výsady určitého stupně ochrany a tato území svěřila do péče lidem, kteří tomu rozumí. Stejně jako léčbu lidí svěřuje stát lékařům.. Tudíž nechápu vůbec tu potřebu některých laiků, aby s nimi ochranáři každý svůj krok diskutovali..
Odpovědět

Jirka Černý

1.8.2020 07:28 Reaguje na Jan Hrbek
Nezpochybňuju fakt že můj názor zde na tanhle konkrétní problém je čistě amatérský, ale ten problém je u ekologie jinde. Mám také přirovnání, když konstruktér něco špatně propočítá je chyba jasná a případný problém je na něm, že udělal chybu jde odhalit hned stejně jako za sto let. Jak daleko je od toho situace v ekologii snad ani nemusím rozebírat, to a mnohé do očí bijící kauzy ekologů zvládly tento obor před laickou veřejností (natož před některou odbornou) důkladně zprofanovat do stavu kdy názor ekologů se automaticky bere stylem "tak jakou blbost se jim zas povedlo vymyslet" a z toho se tento obor další "hurá akcí" opravdu nevyhrabe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.8.2020 08:32 Reaguje na Jan Hrbek
Možná narážíte i na mé příspěvky,ale víte ona některá rozhodnutí
"odborníků"se taky zvrhly a ukazuje,se,že to byla rozhodnutí
špatná.Jako příklad uvedu třeba nekritickou ochranu kormorána,
kterého je nyní možno i lovit,pouze těžko najdete myslivce,který
by ho byť i za zástřelné lovil a tak se množí nekontrolovaně dál.
O ostatních predátorech už ani nemíním debatovat,protože mnozí
"odborníci"jsou zárověň propagátory divočiny,kterou nakonec oni
regulují pomocí motorových pil v zájmu jejich priorit.Když
už divočina,tak divočina se vším všudy a když regulace,tak
regulace taky všeho.Každá preference nějakých druhů,ať původních
nebo nepůvodních je diskutabilní a vyvolává emoce jak u těch
"odborníků",tak i u amatérů.Jinak to,co je "odborníky"považováno
za to nejlepší možné,nemusí být prioritou pro vlastníky či místní
obyvatele.Ony i takové mokřady jsou pro přírodu hodnotné,ale pro
místní je to komáří líheň a nejraději by je vysušili.Je to pouze
úhel pohledu i na tu kleč a její kácení.Někomu vadí,jinému né
a další ji obdivuje.Je jasné,že nakonec někdo rozhodne,ale měl
by na to předem všechny připravit fundovanou propagací zásahu.
Oznámit kácení včetně odvozu vrtulníkem není nejlepší propagace
zásahu v CHKO.Jinak uznávám zájem na návratu původních rostlin,
mám však obavu o další osud lokality,aby se náhodou něco nezvrhlo
a nemusely se vymýšlet zásahy nové.Jinak nemám nic proti různým
výzkumům,ale cílům se dá mnohdy tak trochu napomoci lecjakým
důkazem,který lze zpochybnit,ale laik je v boji s "odborníkem"
v předem prohraném sporu.Pouze výsledek je mnohdy rozsoudí,ale
to už může být pozdě.Mám s tím zkušenost a proto slepě neschvaluji
všechna rozhodnutí "odborníků",kteří kopou mnohdy pouze za svůj
vyhraněný zájem.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

1.8.2020 18:10 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, máte právo na to mít a říkat veřejně svůj "názor" pokud jde o ochranu přírody. Ale jako laik jste v případné diskusi s přírodovědci nerovnocenný partner a argumentačně úplně mimo hru. To prostě nemůžete popřít. Zatímco Váš názor je podpořen Vašimi domněnkami, oni je mají podpořeny desítkami studií vědců. Ano, je jejich úkolem (ale hlavně úkolem politiků!!) jejich odborné závěry a rozhodnutí vysvětlovat a prezentovat laické veřejnosti jako nutné a založené na vědeckých důkazech. Bohužel po desetiletích shazování a znevažování vědců našimi politiky se nelze divit zcela pokroucenému a zdeformovanému pohledu veřejnosti na odborníky v ochraně přírody. Míchají do jednoho pytle správu národních parků s hnutím Duha a odpůrci klecových chovů norků atd.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.8.2020 10:24 Reaguje na Jan Hrbek
Chci pouze dodat to,že ne každý "odborník" musí
být zákonitě nezávislý odborník.On to může být tak
trochu fanatik,který podobné studie zašťítí svými
tituly a přesto se může mýlit.Mnohdy je mi milejší
názor praktiků bez titulů a bez patřičných pravomocí.Odborníci už napáchali dost kopanců díky
tomu,že podlehli tlaku aktivistů,jen aby se nestali
terčem jejich mediální kritiky.Mnozí to neustojí
a tak jim vyhoví i v různých nesmyslech,které laik
odhalil již dříve.Příkladem mohou být i revitalizace
tůní na propustném štěrkopískovém podloží,které je
naopak vysušilo a nebýt letošních dešťů,tak byly opět suché a tak místo zadržení vody došlo k tomu
nežádoucímu odvodnění.Chybělo tak k dobré myšlence
to,že je třeba dno znovu zatěsnit jílem a nečekat
na několik let trvající přirozené zatěsnění.Taky realizace hrázek ze štěrku místo jílu,je parodií
na vodní stavby.Ale je to prosím projekt"odborníků" za nemalé prostředky a nebýt letošních dešťů,tak
asi k ničemu.Takže odborník a "odborník" je rozdíl
a laik praktik a laik teoretik je rozdíl rovněž.
Bohužel mantra vzdělanosti není zárukou moudrosti
a zkušeností.Rozhodnutí bez diskuse a z pozice moci, není nejlepším počinem,jak dostat na svoji stranu
širokou veřejnost.
Odpovědět

Jirka Černý

2.8.2020 15:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Třeba když projekt zpracuje "odbornice" na mateřské která obor vystudovala před 15 lety aby měla njaký diplom, projekt vzala aby byly chechtáky a na féra před všema přizná že tomu moc nedala protože nepočítala že se to fakt bude dělat. Jenže někdo to dotáhl do realizace přes dotaci EU a tak se projekt musí udělat tak jak prošel i přes to že nad tím kroutí hlavou každý od dělníků s dlouholetou praxí v oboru až po stavební dozor.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.8.2020 09:46 Reaguje na Jan Hrbek
Těmi odborníky myslíte ty různé experty na všechno z Hnutí Duha a dalších ekoorganizací?
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

1.8.2020 18:03 Reaguje na Jarek Schindler
Hnutí duha je správce CHKO? Nevím o tom..
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.8.2020 21:53 Reaguje na Jan Hrbek
A on někdo něco takového snad tvrdí?
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

1.8.2020 14:13
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

2.8.2020 21:06
Ať se na mě nikdo nezlobí, ale toto mi přijde jako totální debilita. Zvláště ve chvíli, kdy je potřeba zadržet co nejvíce vody v krajině. Ale tady jde vidět, co znamená "ekologie" v praxi.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist