https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/kolumbie-resi-rostouci-populaci-hrochu-zalozenou-narkobaronem-escobarem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kolumbie řeší rostoucí populaci hrochů založenou narkobaronem Escobarem

15.1.2021 06:56 | BOGOTÁ (ČTK)
Pokud Kolumbie brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1500. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek. U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar.
Pokud Kolumbie brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1500. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek. U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar.
Licence | Volné dílo (public domain)
Kolumbijští přírodovědci řeší problém množících se hrochů, jejichž populaci v této jihoamerické zemi založil v 80. letech drogový boss Pablo Escobar. Život těchto zvířat totiž není v Kolumbii přirozeně regulován tak jako v jejich domovské Africe. Jejich zvyšující se počet může být v Kolumbii rizikem pro ekosystémy, v nichž žije řada ohrožených druhů, či pro místní obyvatele, jejichž živobytím je rybolov. Regulovat tamní počet hrochů kastrací je navíc obtížné, jsou totiž velmi agresivní, připomněl deník The Washington Post.
 

Podle deníku El Espectador experti z několika univerzit v Kolumbii a Mexiku loni varovali, že pokud Kolumbie brzy nepřijde na úspěšnou strategii regulace hrochů, bude jich mít v roce 2039 asi 1500. Nyní se jejich počet odhaduje na osm desítek. U zrodu jejich populace byli přitom jen tři samci a jedna samice, které si ilegálně přivezl s dalšími exotickými zvířaty včetně žiraf či slonů na svůj ranč narkobaron Escobar.

Poté, co Escobara v roce 1993 zastřelila policie, byla většina jeho zvířat odvezena do zoologických zahrad. Hroši se ale dostali do volné přírody, kde nalezli oproti svému africkému domovu ráj. V Kolumbii je totiž neohrožují jejich přirození nepřátelé, jako lvi či krokodýli, ani extrémní sucha či lovci. Hroši si tak v kolumbijském deštném pralese užívají osvěžujících vod řeky Magdaleny a další vodních toků.

Někteří místní obyvatelé je považují za maskoty a turistům prodávají trička a suvenýry s obrázky těchto tlustokožců. Na místě někdejší Escobarovy soukromé zoo v městečku Puerto Triunfo je nyní zoologická zahrada a zábavní park, kde chovají také několik hrochů.

Ekologové však varují, že nárůst hroší populace ve volné kolumbijské přírodě může za pár let ohrozit ekosystémy i připravit o obživu řadu místních obyvatel. Například v departmentu Magdalena je několik ekosystémů s rozličnou flórou a faunu, v nichž žije také řada ohrožených druhů, mimo jiné tapír jihoamerický, kapustňák širokonosý, tamarín běloruký či papoušek ara vojenský.

Některá zvířata v regionu se živí stejnými rostlinami jako hroši, jiným zase hrozí, že je agresivní hroši vyženou z jejich teritoria. Nepřímo nebezpečné jsou také hroší výkaly, které sice klesají ke dnu řek a jezer, kde fungují jako kvalitní hnojivo; to ale může vést k přemnožení vodních řas a bakterií, které z vody pak odebírají více kyslíku a dalších živin, čímž ohrožují život místních ryb. A ty jsou živobytím pro místní rybáře.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Zbyněk Šeděnka

15.1.2021 07:50
Je zajímavé, že zrovna nedávno jsem kdesi četl článek, jak jsou tito hroši přínosem pro místní ekosystém, protože zpracovávají zelenou masu a dodávají do vody hnojiva. Takže na stejnou věc mohou mít lidé přesně opačná názor. Mimochodem, řešení problému je jednoduché. Jeden profeionální lovec by tento nežádoucí druh odstranil během pár měsíců a o maso by se podělili místní indiáni.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.1.2021 14:39 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak nějak to taky vidím.
Odpovědět

Jirka Černý

15.1.2021 17:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano řešení je poměrně snadné, ale tady to vypadá že opět nejde o to problém vyřešit ale pěkně si ho hýčkat. Když jsem tak koukal na vhodná řešení přišel jsem na zajímavost že kulovnice CZ550 jde komorovat až na náboj 600 Overkill, famózní patrona a jistě vhodné řešení.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.1.2021 18:17 Reaguje na Jirka Černý
600 Overkill je nesmysl, ideál je 505 Gibs nebo 458 Lott, probatum est.
Odpovědět

Jirka Černý

15.1.2021 20:09 Reaguje na Hunter
Jen teoretizuju, u nás až na vyjímky k takovým rážím moc lidí nepřijde a nebude to pro každého, když jsem viděl Gun Test-557 tyrannosaur jak to zahazuje borce co asi nedrží silnou pušku poprvé.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.1.2021 21:03 Reaguje na Jirka Černý
No jo, takovýhle exotických ráží, v kterých se vyrobilo pár flint, je řada(700 NitroExpress, 600 NitroExpress, 600 Overkill, 585 Nyatti, 460 Wetherby Magnum....). V praxi funguje osvědčená klasika, spíš pomalá a těžká a s dostatečnou pemnetrací při použití monolitu. V reálu jde o to, jestli je s tím člověk schopen střílet a hlavně trefit, lepší 30-06, s kerou se člověk trefí, než nesmyslný kanón. Osobně v Africe používám 375 H/H a 505 Gibs, bohatě stačí na všechno, ale pokud bych měl dneska vybírat, tak bych šel do 458 Lott, z více důvodů.
Odpovědět
ig

15.1.2021 08:14
Vyšší level než naše nutrie :D
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

15.1.2021 09:48
Buď se jedná o nepůvodní druh , který negativně ovlivňuje území , a potom lze vystřílet.

Nebo až tak nevadí a lze ponechat.

O tom by si však měli místní rozhodnout sami. Jak vidno nedělají nic .

Tady /Jeseníky/ trvalo dvěstě let než AOPK usoudilo, že horská kleč (nepůvodní) ohrožuje místní biotop. Vysekáno a vrtulníky (!?) převezeno jinam .
Poučení ? Každá chyba se v průběhu času znásobuje a lépe řešit na začátku.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.1.2021 14:29
Kdysi dávno vymysleli takovou věc, jmenuje se to kulovnice, řeší to spoustu problémů. Ale samozřejmě je potřeba o tom dlouho diskutovat, přidělit nějaké granty, udělat nějaký monitoring, nasadit obojky bla, bla,bla. Ať se prachy pro ekofášos kolem nepůvodního živočicha vesele točí.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist