Koncentrace CO2 v atmosféře dosáhla loni rekordní úrovně, uvádí agentura OSN
29.10.2026 02:09 | ŽENEVA
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Průměrná koncentrace CO2 v atmosféře u povrchu vzrostla v roce 2025 na 426,8 částic na milion, což je 153 procent hodnoty oproti roku 1750, kdy se datuje začátek průmyslové revoluce. Rekordní jsou podle WMO i koncentrace metanu a oxidu dusného, což jsou další dva skleníkové plyny s dlouhou setrvačností a s vazbami na lidskou činnost.
Výroční zprávy WMO slouží jako zdroj vědeckých informací pro vyjednávače na klimatických konferencích OSN. Letos v listopadu se uskuteční klimatická konference v turecké Antalyi s cílem přeměnit dosavadní klimatické závazky v konkrétní činy.
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) před týdnem oznámil, že planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období. Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 přitom počítá s tím, že státy se budou snažit omezit růst průměrné teploty na 1,5 stupně Celsia, aby omezily dopady extrémního počasí.
Aby průměrná teplota na konci století nepřevyšovala tu z předindustriálního období o více než 1,5 stupně Celsia, musely by se podle UNEP dramaticky snížit celosvětové emise skleníkových plynů, a sice o 18 procent do roku 2030, o 45 procent do roku 2035 a o 69 procent do roku 2040. Ve všech případech je to srovnání s výchozí úrovní roku 2025.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nečinnost ohledně změny klimatu není zadarmo. Uplynulo 20 let od Sternovy zprávy
Kde se Praha nejvíce přehřívá? Nová storymapa a digitání dvojče metropole pomohou plánovat odolné město
Evropská komise chce posílit odolnost Evropy vůči klimatickým rizikůmOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (132)
MC
Miroslav Chovanec
29.10.2026 03:33LŽI, LŽI A ZASE LŽI! V roce 1750 bylo v atmosféře 280 ppm CO2 což je nárůst o 50% a ne 175%! Novináře zavřít.
Odpovědět
va
vaber
29.10.2026 07:32 Reaguje na Miroslav ChovanecMírku vždyť v článku píší,, vzrostla v roce 2025 na 426,8 částic na milion, což je 153 procent hodnoty oproti roku 1750,,
Média co nám masírují mozky taky nemusím, ale tady to je jasné. Je potřeba si nenechat zatemnit mysl nenávistí. To tady někteří předvádí skvěle.
Odpovědět
Média co nám masírují mozky taky nemusím, ale tady to je jasné. Je potřeba si nenechat zatemnit mysl nenávistí. To tady někteří předvádí skvěle.
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 07:53 Reaguje na Miroslav ChovanecČlověče nešťastná, ani procenta nedáváte a opsat jedno číslo nezvládnete? Přečtěte si to znovu a jděte si nafackovat za roh.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.10.2026 21:04 Reaguje na Miroslav ChovanecProč si myslíte, že jsou to lži? Raději víc a líp přemýšlejte, protože nejspíš vás nikdo nechce oklamat, ale jen tomu prostě nerozumíte, no.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 05:58Buďme rádi, že se koncentrace OC2 vyvíjí správným směrem. Pod 200 ppm by totiž ustala fotosyntéza. A za dob ledových jsme od této koncentrace nebyli daleko. Pěstitelé by nám vysvětlili význam CO2 pro rostliny a i metody, jakými se snaží koncentraci v prostředí rostlin zvýšit.
Odpovědět
MC
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 07:56 Reaguje na Richard VacekCo zase melete o 200 ppm, když máme dnes 420? Vy jste s tím plácalismem už fakticky trapný.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 08:11 Reaguje na Pavel HanzlVy nevíte, jaké koncentrace byl za ledových dob? Nakonec ještě budete popírat, že současné koncentrace jsou pro rostliny lepší a pokud se zvýší, tak to bude rostlinám vyhovovat ještě více. V odkaze se můžete dozvědět, jak se rostliny s pro ně nepříznivě nízkou koncentrací vyrovnávaly a třeba i s tím, v jakých koncentracích dříve byly a kde se jim dařilo lépe.
Nebojte, je to česky.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/oxid-uhlicity-motor-evoluce-listu-a-pruduchu.pdf
Odpovědět
Nebojte, je to česky.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/oxid-uhlicity-motor-evoluce-listu-a-pruduchu.pdf
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 08:40 Reaguje na Richard VacekZa ledových dob rostly po celém rovníkovém pásu mohutné pralesy, zvyšující koncentrace CO2 rostlinám sice vyhovuje, ale potřebuje daleko důležitější podmínky. Především vodu a přiměřené tploty.
Celý náš ekosystém je vyvinut do daleko nižších koncentrací, než bylo v dřívějších geologických dobách.
Odpovědět
Celý náš ekosystém je vyvinut do daleko nižších koncentrací, než bylo v dřívějších geologických dobách.
RV
Richard Vacek
29.10.2026 09:42 Reaguje na Pavel HanzlKomu není rady, tomu není pomoci. Prostě máte svůj rozum a zjištění vědců vás nezajímá.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:26 Reaguje na Richard Vacek"Jak tedy vypadala rovníková příroda před 21 000 lety?
Představte si rozsáhlé zelené lesy, ale s větším podílem stromů, které v období sucha shazovaly listy, a s místy otevřenější krajinou. V některých regionech zůstával hustý deštný les, jinde se rozpadal na oddělené plochy. Nebyla to tedy ani zmrzlá džungle, ani rovník pokrytý jednotnou savanou." čus
Odpovědět
Představte si rozsáhlé zelené lesy, ale s větším podílem stromů, které v období sucha shazovaly listy, a s místy otevřenější krajinou. V některých regionech zůstával hustý deštný les, jinde se rozpadal na oddělené plochy. Nebyla to tedy ani zmrzlá džungle, ani rovník pokrytý jednotnou savanou." čus
RV
Richard Vacek
29.10.2026 15:07 Reaguje na Pavel HanzlAle samozřejmě, že za doby ledové bylo tak chladno, že i v tropech rostliny shazovaly listy. A jinde už lesy být nemohly. Srážek bylo málo, zeleně bylo málo. Tím se doba ledová liší od doby meziledové.
No a ta koncentrace CO2 byla pouhých 200 ppm, což rostlinám nevyhovuje.
Odpovědět
No a ta koncentrace CO2 byla pouhých 200 ppm, což rostlinám nevyhovuje.
PH
Pavel Hanzl
30.10.2026 07:45 Reaguje na Richard VacekListy shazovaly kvůli suchu a ne zimě.
Dnes máme 420 ppm, tak co pořád melete o 200?
Odpovědět
Dnes máme 420 ppm, tak co pořád melete o 200?
PE
PH
JD
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 07:54Pred rokom 1960 nemáme k dispozícii priame a presné merania globálnej koncentrácie CO2 v atmosfére – všetky staršie hodnoty sú len nepriame rekonštrukcie, modely a vyhladené priemery. Zároveň platí, že priamy kauzálny vplyv nárastu CO2 na extrémne zvyšovanie globálnych teplôt v otvorenom a chaotickom systéme Zeme nie je jednoznačne preukázaný a stojí predovšetkým na predpokladoch počítačových modelov.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 07:57 Reaguje na Vladimir MertanNe, stojí na zákonu zachováníí energie, Planckovu zákonu a absorpčních spektrech CO2 v IR oblasti. Přišel na to už Svante Arrhenius před více než 100 lety.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 09:00 Reaguje na Ladislav MetelkaOn to ví. Ale je placený za to, aby dělal blba a oblboval pitomce ;)
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 13:25 Reaguje na Ladislav MetelkaProč nepřiznáten to, pane Metelko, co nyní Vám potvrdí většina klimatologů: když spočítáte čistý vliv čistého CO2 v ovzduší na růst něčeho, čemu říkáme průměrná globální teplota Země, tak dostanete cca růst o 1 stupeň Celsia na zdvojnásobení nedávných koncentrací CO2 v atmosféře (viz Happer a stovky dalších publikcí).
To je naprosto bagatelní, například když se podíváte na proměny teplot v období naší křesťanské civilizace (2 tisíce let).
Nebo s tím nesouhlasíte?
Odpovědět
To je naprosto bagatelní, například když se podíváte na proměny teplot v období naší křesťanské civilizace (2 tisíce let).
Nebo s tím nesouhlasíte?
PE
Petr Elias
29.10.2026 13:38 Reaguje na Milan VaněčekFakt si nechceš přečíst něco jiného, ne jen toho blbého hapera? :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 13:48 Reaguje na Milan VaněčekČistý vliv CO2 Vám je na houby a je to zavádějící. VŽDYCKY tam bude zpětná vazba na vodní páru. Jinak to počítáte pro nějaký fiktivní a neexistující klimatický systém.
https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klimaskeptici-co2-uz-svou-roli-splnil-tuhle-hloupost-opravdu-nekdo-mysli-vazne.Bg26010641
Citlivost klimatu (toho reálného) je někde kolem 3 stupňů. Račte si to spočítat, vzorečky máte v tom článku...
Odpovědět
https://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klimaskeptici-co2-uz-svou-roli-splnil-tuhle-hloupost-opravdu-nekdo-mysli-vazne.Bg26010641
Citlivost klimatu (toho reálného) je někde kolem 3 stupňů. Račte si to spočítat, vzorečky máte v tom článku...
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 14:43 Reaguje na Ladislav MetelkaTypický Metelka. místo aby řekl (správně): ano, čistý vliv CO2 je takový jako říkáte, ale ....
řekne to svoji frází.
Kdežto, já říkám: ano, vždy tam bude zpětná vazba na vodní páru..., ale (v co se Vám ta pára promění) vždy tam bude i záporná zpětná vazba na určité druhy oblačnosti (které vy bagatelizujete).
Podívejte se do Vašich publikací s panem Tolaszem, jak tyto záporné zpětné vazby bagatelizujete a přitom uvádíte experimentální chybu v jejich určení obrovskou, větší než je vliv CO2.
A pak vytáhnete svůj majsterštik: vezmete "průměr" těch obrovsky rozdílných modelů a ejhle...je to někde kolem 3 stupňů. Je to věda? Je to pavěda.
Odpovědět
řekne to svoji frází.
Kdežto, já říkám: ano, vždy tam bude zpětná vazba na vodní páru..., ale (v co se Vám ta pára promění) vždy tam bude i záporná zpětná vazba na určité druhy oblačnosti (které vy bagatelizujete).
Podívejte se do Vašich publikací s panem Tolaszem, jak tyto záporné zpětné vazby bagatelizujete a přitom uvádíte experimentální chybu v jejich určení obrovskou, větší než je vliv CO2.
A pak vytáhnete svůj majsterštik: vezmete "průměr" těch obrovsky rozdílných modelů a ejhle...je to někde kolem 3 stupňů. Je to věda? Je to pavěda.
PE
Petr Elias
29.10.2026 14:55 Reaguje na Milan Vaněčeknapsal pavěděc ignorující kde co a šermují tu usvědčeným korupčníkem haperem. :D Jak to dopadlo s tou iris? Už jste našli tu mooonstr negativní zpětnou vazbu? :*
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 16:15 Reaguje na Petr EliasPodíval jsem se na error bar v několika tabulkách v publikacích Metelka a Tolasz a našel jsem to tam.
Snad to pan Metelka povrdí a nebude to "vymlčovat"-oblíbená taktika na nepříjemné konkrétní dotazy.
Odpovědět
Snad to pan Metelka povrdí a nebude to "vymlčovat"-oblíbená taktika na nepříjemné konkrétní dotazy.
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 17:36 Reaguje na Milan VaněčekA copak by Vás zajímalo? A v jakých publikacích konkrétně?
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 19:36 Reaguje na Ladislav Metelkakniha (brožurka), autoři Metelka, Tolasz,Klimatické změny:fakta bez mýtů, str 20, tabulka: příspěvky k radiačnímu působení, error bar u "vliv albeda oblaků"
Obdobné tabuky pak recyklovány v řadě Vašich novějších (přehledných) publikací
Odpovědět
Obdobné tabuky pak recyklovány v řadě Vašich novějších (přehledných) publikací
MV
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 17:33 Reaguje na Ladislav MetelkaTo není z modelů, to je z měření. Alespoň to byste mohl vědět...
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 17:33 Reaguje na Ladislav MetelkaTo není z modelů, to je z měření. Alespoň to byste mohl vědět...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 18:32 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, hovoríte, že bez spätnej väzby na vodnú paru je vplyv CO2 na nič. Povedzte nám teda: ak je vodná para tým hlavným zosilňovačom, prečo by sa mala poslušne riadiť práve CO2 a nie obrovským prílivom energie zo slnečného žiarenia a dynamikou oceánov? A načo vlastne počítame obrovské klimatické modely cez Navier-Stokesove rovnice pre prúdenie a termodynamiku tekutín, keď sa nakoniec celá klimatická citlivosť zredukuje na zafixovanú rovnicu, kde je CO2 jediný akčný člen? Nemáte náhodou modely nastavené tak, že vám predpovedajú presne to, čo ste do nich na začiatku programátorsky naliali?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 07:59 Reaguje na Vladimir MertanVelmi hluboký omyl, máme uchovány přímo vzorky vzduchu z dávných dob, snad až milión let pozpátku. Například v ledovcových vývrtech v Grónsku i Antarktidě.
Ze sedimentů se dají také velmi přesně zjistit i teploty, srážky, složení vzduchu, prachových částic, výšky hladiny oceánů atd,. atd. atd. jsou to prakticvky datové banky.
Odpovědět
Ze sedimentů se dají také velmi přesně zjistit i teploty, srážky, složení vzduchu, prachových částic, výšky hladiny oceánů atd,. atd. atd. jsou to prakticvky datové banky.
LB
Lukas B.
29.10.2026 08:11 Reaguje na Pavel Hanzlmáme proxy data. ta se docela shodují a dá se z nich rekonstruovat mnohé, ale jako technika mě představa, že se něco z toho vyčíslí na tři platné cifry naplňuje velkým pobavením.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 08:27 Reaguje na Lukas B.Při citlivosti dnešních měřáků se dokážou analyzovat i bublinky vzduchu ze starých ledovcích, to není proxy, to jsou přímo měřená data. A analýza složení dřeva z pradávných stromů dává taky dost přesná data, taky složení uhlí a dalších fosílií. Kde jsou to už proxy a kde ještě ne, to fakt nevím.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.10.2026 09:06 Reaguje na Pavel Hanzlpane! čím jste, co umíte? rozumíte něčemu? čemukoli?
Vy si vážně myslíte, že z bublinek a letokruhů zjistíte, jaké bylo počasí v Klášterním Vydří 6. února 315 před naším letopočtem v půl desáté dopoledne?
Odpovědět
Vy si vážně myslíte, že z bublinek a letokruhů zjistíte, jaké bylo počasí v Klášterním Vydří 6. února 315 před naším letopočtem v půl desáté dopoledne?
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 09:25 Reaguje na Lukas B.To samozřejmě ne a nikdo to ani netvrdí. Třeba bublinky v ledu ještě několik let komunikují se vzduchem v atmosféře, takže dávají mírně shlazené hodnoty.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.10.2026 09:47 Reaguje na Ladislav Metelkasamozřejmě. dá se napočítat trend a ten dává smysl.
jeden přednášející na mé alma mater vyhazoval studenty od zkoušky, když v písemné části napočítali něco z geotechniky a uvedli výsledek na více než dvě platné číslice - argumentoval tím, že student nepochopil to, že s odchylkou vstupů získáme odchylku výstupu.
Odpovědět
jeden přednášející na mé alma mater vyhazoval studenty od zkoušky, když v písemné části napočítali něco z geotechniky a uvedli výsledek na více než dvě platné číslice - argumentoval tím, že student nepochopil to, že s odchylkou vstupů získáme odchylku výstupu.
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:31 Reaguje na Ladislav MetelkaTo přece vůbec nevadí. Ten vrt je hluboký kilometry? a dokládá složení vzduchu na statisíce let do minulosti, takže nějaké století (natož desetiletí) je úplně fuk.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:28 Reaguje na Lukas B.Co zase melete o jakém Vydří? Vy fakt nechápete, co je klima a jak se odlišuje od počasí, natož nějaké Vydří?
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 08:59 Reaguje na Vladimir MertanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
pk
pepa knotek
29.10.2026 08:02Jsou oblasti na zeměkouli, kde nárust CO2 a fotosyntézu zelených rostlin dokáží využít ku prospěchu - Indie rozšiřuje plochy farem pro produkci potravin, Čína zalesňuje rozsáhlé plochy náchylné k vysychání. Gryndýlem posedlá EU dopravuje LNG přes půl planety navzdory emisím metanu a CO2 z těžby, zpracování a přepravy a současně likviduje svůj průmyslu za účelem záchrany planety před klimatickou katastrofou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 08:35 Reaguje na pepa knotekA to vám nakukal preboga kdo? Indie má obrovský přírůst obyvatel a proto rozšiřuje pole, ovšem taky na úkor zelené přírody (to samé Brazilíe).
Plochy náchylné k vysychání se rozšiřují po celém světě právě v důsledku oteplování a že něco sází Čína, je plivnutím do moře.
EU dopravuje LNG ne kvůli grýndýlu, ale kvůli agresivnímu Rusku a proto, že vlastní zdroje nemá, to jste zcela mimo realitu. A ten průmysl je demagogie totálně zakořeněná a omílá ji každý, kdo má do zádele díru.
Odpovědět
Plochy náchylné k vysychání se rozšiřují po celém světě právě v důsledku oteplování a že něco sází Čína, je plivnutím do moře.
EU dopravuje LNG ne kvůli grýndýlu, ale kvůli agresivnímu Rusku a proto, že vlastní zdroje nemá, to jste zcela mimo realitu. A ten průmysl je demagogie totálně zakořeněná a omílá ji každý, kdo má do zádele díru.
PM
Petr Matyas
29.10.2026 08:41Abych nasměroval diskuzi k praktickým otázkám. Je mezi vámi někdo, kdo si myslí, že při jakkoli optimistickém scénáři lidské snahy o dekarbonizaci , začne koncentrace klesat?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2026 09:04 Reaguje na Petr MatyasJsem velmi skeptický vůči současným "usilovným" snahám hrát divadlo na ochranu klimatu a dělat z toho dotační kšefty.
Na druhé straně koncentrace může začít klesat již při redukcui emisí CO2 na asi 1/4, neboť podsycené oceány budou tuto 1/4 současných emisí ještě dlouho absorbovat.
Odpovědět
Na druhé straně koncentrace může začít klesat již při redukcui emisí CO2 na asi 1/4, neboť podsycené oceány budou tuto 1/4 současných emisí ještě dlouho absorbovat.
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 16:20 Reaguje na Jiří SvobodaDobrá poznámka, to "koncentrace může začít klesat již při redukcui emisí CO2 na asi 1/4, neboť podsycené oceány budou tuto 1/4 současných emisí ještě dlouho absorbovat."
Další stabilizační faktor přírody vůči člověku na dlouhé časové škále.
Odpovědět
Další stabilizační faktor přírody vůči člověku na dlouhé časové škále.
JS
Jiří Svoboda
29.10.2026 19:27 Reaguje na Milan VaněčekAle tento faktor působí jen díky člověkem zapříčiněné nerovnováze (přesycení atmosféry vůči oceánům). To není stabilizační faktor přírody.
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 19:42 Reaguje na Jiří SvobodaTo je stabilizační faktor přírody (obrovská vodní hmota), ta se neptá jak vznikl ten růst CO2 v atmosféře, je několik různých možných mechanizmů, nejen pálení fosilu
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2026 17:33 Reaguje na Milan VaněčekBeru tedy, že to stabilizační faktor přírody je. Ale je to vykoupeno okyselováním oceánů a ztrátou biodiverzity. Takže jásat nad tím nelze.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2026 19:56 Reaguje na Jiří SvobodaOkyslovanie oceánov je prehnané rovnako ako vplyv CO2 na teplotu. Oceány obsahujú 50 až 100 x viac CO2 ako atmosféra. Tak malá zmena nemôže pohnúť významnejšie s PH morskej vody. Tá navyše obsahuje množstvo rozpustených uhličitanov, a tie značne brzdia pokles PH.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
30.10.2026 20:47 Reaguje na Vladimir MertanS tou kapacitou i brzdou máte pravdu. Přecejen to ale je jen pouhá brzda, nikoliv totální stabilizátor, který funguje jen do jisté míry. A tu míru evidentně překračujeme. A nejde jen o oceány. Sice si to uvědomujeme, ale nechceme s tím nic kloudného dělat. Pouze hrát divadlo a rýžovat.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.10.2026 21:14 Reaguje na Vladimir MertanVyrovnávání hodnoty pH do kyselé oblasti se děje rozpouštěním uhličitanů, řečeno zhruba. Kde se ty uhličitany berou? Co třeba z korálových útesů? Kdejaký organismus má v moři nějakou uhličitanovou schránku nebo část těla. Takže problém.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2026 22:03 Reaguje na Jindřich DurasUhličitany sa v oceáne neberú z korálov a schránok. Oceány sú v neustálom kontakte s obrovským zásobníkom uhličitanových sedimentov na dne a dostávajú nepretržitý prítok alkality z pevniny cez rieky (zvetrávanie hornín).Hlavne však netreba zabúdať na paleoklimatológiu a geológiu: absolútna väčšina vápenitých schránok, útesov a dnešných vápencových pohorí vznikala v druhohorách a prvohorách (krieda, karbón, ordovík), keď koncentrácia CO2 v atmosfére bežne dosahovala 3 000 až 5 000 ppm – teda viac než 10-násobok dnešných hodnôt! Práve vtedy zažívala morská faúna a koralové systémy svoj najväčší rozmach v histórii Zeme. Morská voda s dnešným pH okolo 8,1 je navyše voči uhličitanu vápenatému silne presýtená. Hovoriť o prechode do "kyslej oblasti" (pH < 7) je zavádzajúce, voda zostáva zásaditá. Tvrdiť, že pufrovanie prebieha "rozpúšťaním" živých korálov, ignoruje obrovskú alkalickú kapacitu geologického cyklu aj fakt, že tvorba schránok je enzymaticky riadený metabolický proces, nie prostá anorganická reakcia.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.10.2026 16:09 Reaguje na Jindřich DurasNesmíte mertana brát tak vážně. Jeho oblíbený postup je ten, že si vybere zlomek pravdy a obalí ho hromadou nesmyslů. A nebo začne argumentovat tím, jak bylo v prvohorách, druhohorách, atd. :D
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.10.2026 09:14 Reaguje na Petr MatyasJá na pokles vlivem člověka nevěřím, protože snaha hrstky nemá žádný
praktický význam a paradoxně svým "snažením" dělají opak. Přesouvají
svůj normami a nařízeními svázaný průmysl tam, kde je jim to lautr
putna. Omezují svojí zemědělskou výrobu, aby pak dováželi potraviny
z míst po vykácených pralesích a přitom dovážení a převážení zboží
z místa na místo se produkuje zbytečně další CO2. Chtělo by spočítat
o kolik vzrostlo množství CO2 pouze díky převážení zemního plynu
loděmi místo zničeného plynovodu a odstavených plynovodů z Ruska.
A to vše nejen z ideologických, ale taky konkurenčních důvodů, aby
byl jejich neprodejný plyn díky nákladné těžbě z břidlic prodejný.
Válka s CO2 je obrovský byznys a tomu jde o to strašení, aby šly
jejich produkty spojené se snižováním CO2 na odbyt. Vystrašení
zákazníci se rádi omezí a koupí výrobek byť pouze kosmeticky více
šetrný, ale za násobek ceny konkurence, která na to až tak nedbá.
A o to tu jde! Vystrašit hlavně ty, kterých se změna klimatu ani
nedotkne jako těch, kteří dělají pravý opak.
Odpovědět
praktický význam a paradoxně svým "snažením" dělají opak. Přesouvají
svůj normami a nařízeními svázaný průmysl tam, kde je jim to lautr
putna. Omezují svojí zemědělskou výrobu, aby pak dováželi potraviny
z míst po vykácených pralesích a přitom dovážení a převážení zboží
z místa na místo se produkuje zbytečně další CO2. Chtělo by spočítat
o kolik vzrostlo množství CO2 pouze díky převážení zemního plynu
loděmi místo zničeného plynovodu a odstavených plynovodů z Ruska.
A to vše nejen z ideologických, ale taky konkurenčních důvodů, aby
byl jejich neprodejný plyn díky nákladné těžbě z břidlic prodejný.
Válka s CO2 je obrovský byznys a tomu jde o to strašení, aby šly
jejich produkty spojené se snižováním CO2 na odbyt. Vystrašení
zákazníci se rádi omezí a koupí výrobek byť pouze kosmeticky více
šetrný, ale za násobek ceny konkurence, která na to až tak nedbá.
A o to tu jde! Vystrašit hlavně ty, kterých se změna klimatu ani
nedotkne jako těch, kteří dělají pravý opak.
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 09:29 Reaguje na Petr Matyashttps://blog.idnes.cz/ladislavmetelka/klima-co-se-stane-az-budou-emise-co2-nulove.Bg26010704
Odpovědět
va
vaber
30.10.2026 08:54 Reaguje na Ladislav MetelkaEmise CO2 od člověka byly nulové prakticky celou dobu existence života na planetě a život nnzanikl.
Nyní někteří dělají, jako by člověk svými emisemi zachraňoval život na planetě.
Odpovědět
Nyní někteří dělají, jako by člověk svými emisemi zachraňoval život na planetě.
JD
Jindřich Duras
30.10.2026 21:15 Reaguje na vaberNe, pane, my planetu fakt zachraňovat nemusíme :-). Jde primárně o nás, je to jasné, ne?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 09:45 Reaguje na Petr MatyasJá jsem optimista a proto předpokládám, že koncentrace CO2 budou stoupat i nadále. Jejich pokles by při současném zalidnění vedl k hladomorům.
Odpovědět
LB
Lukas B.
29.10.2026 09:51 Reaguje na Richard Vacektakhle: bez nějaké produkce CO2 to nepůjde, protože zastavíme-li Haber-Bosche, začneme umírat hlady (my jako živočišný druh) a nejdřív se o to jídlo serveme tak, že to bude v porovnání s Třicetiletou válkou a Čingischánem selanka.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:36 Reaguje na Lukas B.To není možný, dnes je snad nejvyšší koncentrace CO2 za milión let a vy se bojíte, že ho bude málo?
Budete kýblovat vodu ze zatopeného sklepa a já vám přijdu radit, že nejhorší je přesušený dům?
Odpovědět
Budete kýblovat vodu ze zatopeného sklepa a já vám přijdu radit, že nejhorší je přesušený dům?
LB
Lukas B.
29.10.2026 12:56 Reaguje na Pavel Hanzlpane, neuvažoval jste o digitálním detoxu? možná by Vám prospěl. a co je to Haber-Bosch se podívejte třeba na goglu.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 19:38 Reaguje na Pavel HanzlDnes je i největší koncentrace mobilních telefonů za poslední milióny let. A vadí to někomu?
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.10.2026 10:25 Reaguje na Petr MatyasPo více jak půl století politiky vedené dekarbonizaci musí být každému jasné, že jde hlavně o gigantický přesun peněz. Na CO2 v atmosféře to má pramalý vliv, ostatně ve druhohorách ho bylo několikanásobně více a vadilo to snad někomu, fauně a floře na planetě určitě ne.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 10:34 Reaguje na pepa knotekJak dlouhou dobu měly tehdejší organismy, aby se na ty podmínky adaptovaly?
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.10.2026 11:08 Reaguje na Ladislav MetelkaČasu na adaptaci měli všichni stejně, pokud se některý organismus adaptovat nedokázal, tak vyhynul, tak to v přírodě chodí. Homo sapiens má výhodu v inteligenci, technologiích, peněz si dnes vygeneruje kolik hrdlo ráčí a k čemu je využívá - produkuje stroje na své sebezničení. Lidstvo se likviduje navzájem už tisíce let a změna v nedohlednu, asi je to geneticky podmíněné.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 11:12 Reaguje na pepa knotekOn je trochu rozdíl mít na adaptaci na pomalu se měnící podmínky statisíce nebo miliony let nebo stovku let na rychlé změny...
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
29.10.2026 11:53 Reaguje na Ladislav MetelkaAno, právě ta rychlost současné změny je bezprecedentní a vražedná. Toto jakoby mnozí (zcela vědomě) vidět nechtěli.
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.10.2026 12:07 Reaguje na Ladislav MetelkaKolem r 1800 1 mld. lidí na zeměkouli, 1930 druhá miliarda, 2022 osmá miliarda - to jako svědčí o špatné adaptaci člověka na změny během průmyslové revoluce
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:41 Reaguje na pepa knotekNE. To znamená, že žijeme na dluh (to je vždy nejradostnější období) a dnes už jedeme proti zdi a stále přidáváme plyn.
Odpovědět
pk
pepa knotek
29.10.2026 16:19 Reaguje na Pavel HanzlNejvětší dluh na osobu mají USA (náš vzor), běžte jim vysvětlit do kongresu, že to dělaj už 100 let špatně, jsem zvědav jak pochodíte.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.10.2026 07:54 Reaguje na pepa knotekV USA se velmi silně brzdilo s emisemi a masivně podporovaly OZE i elkáry, dokud se tam nedostal k moci regulérní šílenec.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 18:32 Reaguje na Pavel HanzlDo zdi bychom narazili, kdyby se ochladilo. Úplně stejně, jak se už párkrát i za posledních tisíc let stalo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
30.10.2026 07:59 Reaguje na Richard VacekNestalo. Mladší dryas byl v předcivilizační době (možný) a malá doba ledová se týkala prakticky jen Evropy, ovšem i během ní se mohutně rozvíjela vědeckotechnická revoluce.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 13:45 Reaguje na Ladislav MetelkaNaštěstí na sobě člověk sám udělal pokus jestli i on snese vyšší koncentrace. Moderní člověk většinu času tráví v uzavřených prostorách a tam se koncentrace CO2 pohybuje úplně běžně na dvojnásobku koncentrace v otevřené krajině. My, co máme snímač CO2, to můžeme sledovat v "přímém" přenosu.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 13:50 Reaguje na Richard VacekNo a co? Tady nejde o to, jestli to někdo udýchá...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 18:42 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, nejde o to, či to človek udýcha. Skúste sa pozrieť na akváriá v tých vnútorných priestoroch. V izbe máte bežne 1 000 ppm CO2 – a akvaristom je to málo! Musia do akvária ešte z tlakovej fľaše umelo pridávať ďalší CO2, aby tie rastliny pod vodou netrpeli hladom a rástli. Vodné rastliny nie sú z 420 ppm v strese, práve naopak – príroda je z pohľadu uhlíka dlhodobo podsýtená.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 19:03 Reaguje na Vladimir Mertan:D Já si ještě pamatuji, jak jste vy šašci tady před pár lety vyřvávali, že Země není skleník. :D
A nyní se tu neustále oháníš skleníkem a nějakým debilním akváriem jak kyjem. :D
Ale víš co? Zkus nám tu povyprávět o testech s názvem FACE. Jsou to testy v reálném prostředí (ne ve skleníku :D ) a hladinu CO2 mají mezi 550-700 ppm a tvrdí, že rostliny rostou rychle ale mají mnohem méně živin, klesá jim odolnost a vyčerpávají půdu. FAO to považuje za závažný problém, ale vy pravověrní odborníci třeba ne ....
Poreferuješ nám tu o tom, nebo zase začneš blábolit ty tvé blbosti? :D
Odpovědět
A nyní se tu neustále oháníš skleníkem a nějakým debilním akváriem jak kyjem. :D
Ale víš co? Zkus nám tu povyprávět o testech s názvem FACE. Jsou to testy v reálném prostředí (ne ve skleníku :D ) a hladinu CO2 mají mezi 550-700 ppm a tvrdí, že rostliny rostou rychle ale mají mnohem méně živin, klesá jim odolnost a vyčerpávají půdu. FAO to považuje za závažný problém, ale vy pravověrní odborníci třeba ne ....
Poreferuješ nám tu o tom, nebo zase začneš blábolit ty tvé blbosti? :D
RV
Richard Vacek
29.10.2026 19:17 Reaguje na Petr EliasPraktické výsledky? No to se stačí obrátit na ty, kteří se pěstování rostlin v umělém prostředí věnují. Nejvíce zkušeností mají pěstitelé marihuany. A tam se i neznalý dozví, jak důležité je udržovat vysokou koncentraci CO2 aby byla sklizeň kvalitní."Pro indoor pěstování marihuany se doporučuje udržovat optimální koncentrace CO₂ v rozmezí 1200 až 1500 ppm (parts per million). Tato zvýšená hladina oxidu uhličitého dokáže v kombinaci se silným osvětlením a správnou výživou urychlit růst a zvýšit výnosy rostlin o více než 30 %"
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 19:54 Reaguje na Richard Vacek:D Koukám, že ty jsi vyhulenej až na půdu. Chudáku ubohej. :D
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 19:46 Reaguje na Petr EliasKaždý fyzik ví, že země není skleník, je to jen (nepříliš podařená) metafora. Znáte vůbec jaké jsou fyzikální procesy za vysokou teplotou v zahradním skleníku a na Zeměkouli?
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 19:57 Reaguje na Milan VaněčekJsem moc rád, že jsem se trefil a šašci se již hlásí. :D :D
Zkus se ale držet tématu a poreferuj o tom FACE. ;)
Odpovědět
Zkus se ale držet tématu a poreferuj o tom FACE. ;)
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 20:34 Reaguje na Petr EliasAle Peter, zastav a vyber baterky. Ty si nepamätáš, že som ti to minule vysvetľoval na tej ryži?
To, čo opisuješ, je v biológii dobre známy efekt rozriedenia (dilution effect). Keď rastlina vďaka dostatku CO2 vyprodukuje obrovské množstvo cukrov a biomasy rýchlejšie, než jej korene v danej chvíli prijímajú dusík a minerály z pôdy, percentuálny podiel minerálov v sušine mierne klesne. Absolútne množstvo živín sa nezmizlo ani neztratilo, len sa rozložilo do oveľa väčšieho objemu hmoty.
Inak povedané, tie experimenty FACE, ktorými tu mávaš, v prvom rade jednoznačne potvrdili, že pri vyššom CO2 rastliny rastú o 15 až 30 % rýchlejšie a navyše neskutočne šetria vodou, vďaka čomu oveľa lepšie zvládajú sucho. Robiť z toho, že rastlina vyrastie väčšia a rýchlejšia, nejakú katastrofu, je naozaj úsmevné. Ale ako to spievajú Horkýže, Tak načo Ti to hovorím ......
Odpovědět
To, čo opisuješ, je v biológii dobre známy efekt rozriedenia (dilution effect). Keď rastlina vďaka dostatku CO2 vyprodukuje obrovské množstvo cukrov a biomasy rýchlejšie, než jej korene v danej chvíli prijímajú dusík a minerály z pôdy, percentuálny podiel minerálov v sušine mierne klesne. Absolútne množstvo živín sa nezmizlo ani neztratilo, len sa rozložilo do oveľa väčšieho objemu hmoty.
Inak povedané, tie experimenty FACE, ktorými tu mávaš, v prvom rade jednoznačne potvrdili, že pri vyššom CO2 rastliny rastú o 15 až 30 % rýchlejšie a navyše neskutočne šetria vodou, vďaka čomu oveľa lepšie zvládajú sucho. Robiť z toho, že rastlina vyrastie väčšia a rýchlejšia, nejakú katastrofu, je naozaj úsmevné. Ale ako to spievajú Horkýže, Tak načo Ti to hovorím ......
va
vaber
30.10.2026 08:46 Reaguje na Vladimir MertanProč se zde řeší vliv CO2 na rostliny,vždyť problém je jiný vliv CO2 na teplotu.
Dokonce se objevuje jakýsi strach z nedostatku CO2. Divné. Není to dávno co koncentrace byla mnohem menší a rostliny rostly dobře a já vůbec nepochybuji ,že i zeleně bylo na planetě mnohem více, tehdy. Otázka je , povede současný růst teplot k extrémním teplotám a extrémnímu suchu a bude to ohrožovat veškerý život na planetě ? Pokud ne není třeba mluvit o klimatické krizi. Pokud budou na planetě podmínky pro přežití lidi se budou rodit i umírat. Pokud jich někdy vymře víc než se narodí,taky to není žádná krize. Použiju vaší větu, už to v minulosti bylo. Velká vymírání jsou v historii známa.
Odpovědět
Dokonce se objevuje jakýsi strach z nedostatku CO2. Divné. Není to dávno co koncentrace byla mnohem menší a rostliny rostly dobře a já vůbec nepochybuji ,že i zeleně bylo na planetě mnohem více, tehdy. Otázka je , povede současný růst teplot k extrémním teplotám a extrémnímu suchu a bude to ohrožovat veškerý život na planetě ? Pokud ne není třeba mluvit o klimatické krizi. Pokud budou na planetě podmínky pro přežití lidi se budou rodit i umírat. Pokud jich někdy vymře víc než se narodí,taky to není žádná krize. Použiju vaší větu, už to v minulosti bylo. Velká vymírání jsou v historii známa.
VM
Vladimir Mertan
30.10.2026 16:34 Reaguje na vaberPán Vaber, vplyv CO2 na teplotu totiž nie je jednoznačne preukázaný – v paleoklimatických záznamoch z ľadových jadier sa opakovane ukazuje presný opak: najprv stúpla teplota a až s odstupom stoviek rokov začala stúpať hladina CO2. Dôvodom je fyzika oceánov, ktoré pri zohriatí uvoľňujú rozpustený plyn. Teplotu na Zemi riadia úplne iné, rádovo silnejšie faktory (orbitálne cykly, slnečná aktivita, vodná para a mraky), nie samotné CO2.
Čo je však reálne dokázané a nebezpečné, je dlhodobý geologický úbytok CO2. V histórii Zeme mala atmosféra tisíce ppm CO2, no prírodný kolobeh ho neustále sťahuje z obehu. Drvivá väčšina všetkého uhlíka na planéte (vyše 99 %) dnes nie je vo vzduchu ani v rastlinách, ale je navždy uväznená vo vápencoch a usadených horninách.
V dobách ľadových klesla hladina CO2 až k 180 ppm, pričom pod 150 ppm drvivá väčšina rastlín úplne zastavuje fotosyntézu a vykapína. Z dlhodobého geologického hľadiska atmosféra CO2 stráca a v ďalekej budúcnosti nás pri poklese ku kritickej hranici pre rastliny nezachráni ani to najmasívnejšie spaľovanie fosílnych palív – geologická pasca vápencov je jednoducho nepriestrelná.
Odpovědět
Čo je však reálne dokázané a nebezpečné, je dlhodobý geologický úbytok CO2. V histórii Zeme mala atmosféra tisíce ppm CO2, no prírodný kolobeh ho neustále sťahuje z obehu. Drvivá väčšina všetkého uhlíka na planéte (vyše 99 %) dnes nie je vo vzduchu ani v rastlinách, ale je navždy uväznená vo vápencoch a usadených horninách.
V dobách ľadových klesla hladina CO2 až k 180 ppm, pričom pod 150 ppm drvivá väčšina rastlín úplne zastavuje fotosyntézu a vykapína. Z dlhodobého geologického hľadiska atmosféra CO2 stráca a v ďalekej budúcnosti nás pri poklese ku kritickej hranici pre rastliny nezachráni ani to najmasívnejšie spaľovanie fosílnych palív – geologická pasca vápencov je jednoducho nepriestrelná.
va
vaber
31.10.2026 08:59 Reaguje na Vladimir MertanNebudem řešit co je to jednoznačně prokázané ,co kdo považuje za důkaz. To už jsem s vámi řešil a psal jsem o tom jak vrty a jejich interpretace byly zamotané.
Já vidím ,že teplota planety stoupá a něco to způsobuje. To je snad zřejmé. No ale, když vezmeme doby ledové a váš názor na množství CO2 a efekt na rostliny. Znamená to ,že rostliny v dobách ledových skomíraly. Jak asi vypadaly tropy v těch dobách?
Takže dle vás nám hrozí jiná katastrofa a to je nedostatek CO2.
Ale zatím CO2 stoupá ,takže nehrozí, stoupá teplota a to dost rychle.
Odpovědět
Já vidím ,že teplota planety stoupá a něco to způsobuje. To je snad zřejmé. No ale, když vezmeme doby ledové a váš názor na množství CO2 a efekt na rostliny. Znamená to ,že rostliny v dobách ledových skomíraly. Jak asi vypadaly tropy v těch dobách?
Takže dle vás nám hrozí jiná katastrofa a to je nedostatek CO2.
Ale zatím CO2 stoupá ,takže nehrozí, stoupá teplota a to dost rychle.
VM
Vladimir Mertan
31.10.2026 09:40 Reaguje na vaberPán Vaber, tá otázka na trópy v dobách ľadových je vynikajúca, pretože paleobotanika na ňu má presnú odpoveď.
Trópy v dobách ľadových vôbec nevypadali ako dnešné bujné pralesy. Boli z veľkej časti vyprahnuté, pokryté savanami a polopúšťami. Dažďové pralesy sa scvrkli na pár izolovaných území. Dôvod bol práve nízky CO2 (okolo 180 ppm) – rastliny museli držať prieduchy otvorené naplno, masívne odparovali vodu a v chladnejšom podnebí doslova hladovali. Pri 150 ppm pritom väčšina rastlín úplne zastavuje fotosyntézu. V horizonte tisícročí je každá doba ľadová pre biosféru uhlíkovým hladomorom. A v horizonte miliónov rokov ten trvalý úbytok CO2 do vápencov dokonca ohrozuje samotnú existenciu zložitejšieho života na Zemi.
To, čo dnes nazývame moderným oteplením, je s vysokou pravdepodobnosťou len prirodzené zotavovanie planéty z Malej doby ľadovej. Priamy súvis medzi CO2 a teplotou nie je dokázaný, ide skôr o časový súbeh. Dnes vďaka vyššiemu CO2 a miernemu otepleniu zažívame globálne rekordné úrody.
Samozrejme, občasné lokálne výkyvy – napríklad tohtoročné sucho na niektorých miestach – tu boli a budú vždy. Raz je suchšie tu, inokedy zasa inde. Rozdiel je len v tom, že vďaka internetu a smartfónom máme dnes správy o každej lokálnej pohrome na Zemi v priamom pernose za pár sekúnd, čo v minulosti neexistovalo a vytvára to dojem permanentnej katastrofy.
Skutočné nebezpečenstvo pre ľudstvo by prišlo pri opätovnom ochladení. Ochladenie so sebou historicky vždy prináša zrážkový prepad, neúrodu a gigantické hladomory. O tom, čo by s 8-miliardovou populáciou spravila nová Malá doba ľadová, sa však radšej nehovorí.
Odpovědět
Trópy v dobách ľadových vôbec nevypadali ako dnešné bujné pralesy. Boli z veľkej časti vyprahnuté, pokryté savanami a polopúšťami. Dažďové pralesy sa scvrkli na pár izolovaných území. Dôvod bol práve nízky CO2 (okolo 180 ppm) – rastliny museli držať prieduchy otvorené naplno, masívne odparovali vodu a v chladnejšom podnebí doslova hladovali. Pri 150 ppm pritom väčšina rastlín úplne zastavuje fotosyntézu. V horizonte tisícročí je každá doba ľadová pre biosféru uhlíkovým hladomorom. A v horizonte miliónov rokov ten trvalý úbytok CO2 do vápencov dokonca ohrozuje samotnú existenciu zložitejšieho života na Zemi.
To, čo dnes nazývame moderným oteplením, je s vysokou pravdepodobnosťou len prirodzené zotavovanie planéty z Malej doby ľadovej. Priamy súvis medzi CO2 a teplotou nie je dokázaný, ide skôr o časový súbeh. Dnes vďaka vyššiemu CO2 a miernemu otepleniu zažívame globálne rekordné úrody.
Samozrejme, občasné lokálne výkyvy – napríklad tohtoročné sucho na niektorých miestach – tu boli a budú vždy. Raz je suchšie tu, inokedy zasa inde. Rozdiel je len v tom, že vďaka internetu a smartfónom máme dnes správy o každej lokálnej pohrome na Zemi v priamom pernose za pár sekúnd, čo v minulosti neexistovalo a vytvára to dojem permanentnej katastrofy.
Skutočné nebezpečenstvo pre ľudstvo by prišlo pri opätovnom ochladení. Ochladenie so sebou historicky vždy prináša zrážkový prepad, neúrodu a gigantické hladomory. O tom, čo by s 8-miliardovou populáciou spravila nová Malá doba ľadová, sa však radšej nehovorí.
PE
Petr Elias
31.10.2026 15:54 Reaguje na Vladimir MertanTebe fakt musí někdo platit ty šašku. :D
Odpovědět
va
vaber
1.11.2026 08:40 Reaguje na Vladimir MertanHezky jste si to namaloval tu minulost . Opět vaše naprostá důvěra v paleobotaniku a nedůvěra ve vrty, divné. Nebudeme diskutovat co se zachovalo v tropech o dobách ledových. Tak co vlastně snížilo v dobách ledových ten CO2, vegetace nebyla dle vás , aby požrala CO2, teplota oceánů musela klesnout a tak uvolnily CO2, ale dle vás CO2 bylo na minimu. To je proti logice. Ovšem jak znám vaši logiku, nevadí to. A co zase zvýšilo to množství CO2 po době ledové. Nebo když se planeta oteplí začnou i sopky taky víc vypouštět? Co vám říká rozum?
O srážkách v dobách ledových se s vámi taky nebudu bavit, opakujete to co neodpovídá skutečnosti. V dobách ledových se odpařilo 150m z hladin oceánů a usadilo se v ledovcích a v ledovcích se usadil jen zlomek toho výparu, drtivá většina musela spadnou jak obyčejný déšť.
Proč stále strašíte ochlazením, když teploty jdou nahoru,to fakt nechápu.
Odpovědět
O srážkách v dobách ledových se s vámi taky nebudu bavit, opakujete to co neodpovídá skutečnosti. V dobách ledových se odpařilo 150m z hladin oceánů a usadilo se v ledovcích a v ledovcích se usadil jen zlomek toho výparu, drtivá většina musela spadnou jak obyčejný déšť.
Proč stále strašíte ochlazením, když teploty jdou nahoru,to fakt nechápu.
PE
PE
Petr Elias
30.10.2026 11:38 Reaguje na Vladimir MertanFACE experimenty potvrdil celou řadu věcí. Ale samozřejmě, ty si vybereš jen a pouze to, co se ti hodí a zbytku se vysmíváš. Šašku. :D
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
30.10.2026 21:18 Reaguje na Richard VacekCo to pletete za pitominy :-)? Teď jste mě fakt rozesmál :-)!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
30.10.2026 22:12 Reaguje na Jindřich DurasA ak chceme zostáť na úplne pevnej a legálnej pôde, presne to isté sa už desaťročia bežne praktizuje v komerčných skleníkoch pri pestovaní paradajok, uhoriek či paprík.V produkčných skleníkoch (napr. v Holandsku) sa koncentrácia CO2 rutinne udržiava na úrovni 800 až 1 200 ppm (často prívodom spalín zo skleníkových kotlov po vyčistení). Výsledkom je o 20 až 30 % vyššia úroda, rýchlejšie zrenie a lepšie využitie vody (keďže rastliny pri vyššom CO2 menej odparujú cez prieduchy).Fyzikálno-chemický princíp fotosyntézy C3 rastlín (kam patrí drvivá väčšina našich plodín aj lesných drevín) je rovnaký v skleníku ako vo voľnej prírode. Vyšší podiel CO2 jednoducho znamená vyšší výkon "motora" fotosyntézy.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.10.2026 15:52 Reaguje na Jindřich DurasVacek i mertan jsou lháři a manipulátoři. Tak se podívejte - nedávno tu ještě strašně řvali, že Země není skleník. Dnes už ti dva zoufalci jsou v tak těžké situaci, protože realita prokázala že melou nesmysle, že už jim nevadí vyřvávat že Země = skleník. :D :D
Docela mi je těch šašků i líto... ale jen malinko...
Odpovědět
Docela mi je těch šašků i líto... ale jen malinko...
VM
Vladimir Mertan
31.10.2026 17:12 Reaguje na Petr EliasAhoj Peter, ked budes mať chuť slušne diskutovať tak sa ozvi. Slušnej diskusii sa naozaj nebránim, ale tvoje osobné útoky a nezmyselné vykrikovanie už nie je ani zábavné, je to len trápne.
Odpovědět
PE
Petr Elias
31.10.2026 20:44 Reaguje na Vladimir MertanAle já s tebou ty šašku diskutovat nechci. S tebou není to není diskuze - ty tu roky a roky točíš dokola ty tvé dávno vyvrácené debility. Děláš to buď z blbosti a nebo za prachy, ale to je jedno. Nejlepší je na tom ale to, jak tě tu místní lidé vždy utřou jak upocený okno. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:40 Reaguje na pepa knotekPokud nastane rázová změna (jako třeba při nárazu asteroidu Cixulub) tak prostě velká část ekosystému vyhyne - třeba dinosauři. Dnes probíhá asi stejně rychlá změna (v geologickém vnímání času), jenom asi i razantnější (to se ještě neví). Tak co asi tak okčekáváte?
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 13:47 Reaguje na Pavel HanzlAsi nevíte, jak rychlá je změna mezi dnem a nocí. To máte klidně rozdíl teplot 30 st. Obdobně mezi létem a zimou. A nastává kvůli těmto bleskovým změnám nějaká katastrofa?
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 13:51 Reaguje na Richard VacekBavíme se snad o průměrných hodnotách, ne?
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 13:54 Reaguje na Ladislav MetelkaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 13:55 Reaguje na Petr EliasPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
PE
Petr Elias
29.10.2026 14:00 Reaguje na Ladislav MetelkaMě přijdou všichni tři - mertan, vaněček i ten vacek. Stále dokola melou stejné kraviny, stále dokola jim ty jejich kraviny lidi vyvrací. :D
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 16:35 Reaguje na Petr EliasTak řekněte Vašemu kolegovi panu Metelkovi, ať mi vyvrátí ty mé poznámky v 14:43 a 16:15, beru to z jeho publikací, tak snad to nejsou kraviny jak říkáte Vy, pane Eliáši.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 17:39 Reaguje na Milan VaněčekA co má jako vyvracet? Bláboly o tom, že tam MUSÍ být a ZARUČENĚ je nějaká silná negativní zpětná vazba, ale mainstream ji tají? A svatí prorokové (pitomci) lindzen a haper ji odhalili světu? :D
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 15:18 Reaguje na Ladislav MetelkaBohužel vy chytří byste měli být schopni nám hloupým vysvětlit katastrofu, která se na nás podle vás řítí. Protože pokud se vám to nepovede, tak my hloupí se budeme dál chovat nezodpovědně a ta katastrofa přijde.
A bohužel se mi zdá, že přes svou genialitu toto nedovedete.
Odpovědět
A bohužel se mi zdá, že přes svou genialitu toto nedovedete.
PE
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 17:09 Reaguje na Richard VacekTo nelze. Pokud někdo nepochopí, že 1+1=2, je zbytečné mu vysvětlovat cokoliv z matematiky.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 17:38 Reaguje na Richard VacekMáte to mnohokrát vysvětlené. Že to nechápete je Vás problém...
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 18:25 Reaguje na Ladislav MetelkaPán Metelka, pri čítaní Vašich reakcií mi zišiel na rozum jeden starý citát: „Doteraz sa mi zdalo, že som troška namyslený, ale teraz vidím, že som už celkom bez chyby.“
Keď namiesto odbornej obhajoby neistôt v modeloch nastúpi čistá akademická nadutosť a nálepkovanie, človek hneď vidí, komu naozaj došli argumenty.
Odpovědět
Keď namiesto odbornej obhajoby neistôt v modeloch nastúpi čistá akademická nadutosť a nálepkovanie, človek hneď vidí, komu naozaj došli argumenty.
PE
Petr Elias
29.10.2026 18:32 Reaguje na Vladimir MertanPan Metelka to tu vám zoufalcům, lhářům a podvodníkům vysvětluje už roky. U nás se říká i toto: Házet perly sviním ;)
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 15:12 Reaguje na Ladislav MetelkaA co za katastrofu nastane, pokud se průměrná teplota za století zvedne o 2 st.C? Vždyť už byly průměrné teploty mnohem vyšší a nebyla to období bez života, ale právě naopak. Současné éra s globální teplotou cca 15 st.C je neobvyklá právě tím, že je tak chladno. Dokonce je chladno i proti předchozí době meziledové, kdy byly hladiny moří o 5m výše.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 15:55 Reaguje na Richard VacekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
RV
Richard Vacek
29.10.2026 18:36 Reaguje na Petr EliasNo a teď byla šance předložit argumenty proč byla minulá doba meziledová špatná. Ale vy chytří takové argumenty nechcete předložit. Pak se nedivte, že my hloupí z vás máme švandu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 18:37 Reaguje na Richard VacekA proč by ti to tu, ty šašku počmáranej, měl někdo už po sté vysvětlovat? :D
Odpovědět
RV
Richard Vacek
29.10.2026 19:20 Reaguje na Petr EliasBuď jste vy, chytří, tak skromní, ž ese o své znalosti nechcete dělit, nebo to s vaší chytrostí není tak slavné a jen omíláte mantry které vám někdo předepsal.
"Dvě nohy špatné, čtyři nohy dobré" - Orwell - Farma zvířat.
Odpovědět
"Dvě nohy špatné, čtyři nohy dobré" - Orwell - Farma zvířat.
PE
Petr Elias
29.10.2026 20:01 Reaguje na Richard VacekK tomu tvému citátu bych zopakoval na tebe perfektně sedící již výše zmíněné rčení: Házet perly sviním ;)
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
29.10.2026 12:43 Reaguje na pepa knotek"...produkuje stroje na své sebezničení." Kdyby jen stroje. Ale už i ty strojníky, to je historicky poprvé a asi i naposled..
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 13:29 Reaguje na Ladislav MetelkaPane Metelko, při nárazu velkých meteoritů či výbuchů velkých sopek měly velmi krátkou dobu (o mnoho řádů kratší než my nyní) aby se adaptovaly, a velká většina se adaptovala...
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 13:37 Reaguje na Milan VaněčekSice vymřelo nějakých 80% druhů ale to je fuk, co ty chytráku? :D
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
29.10.2026 13:52 Reaguje na Milan VaněčekVás by měli v trenkách vysadit někde v Antarktidě. Lidi tam žijou, tak co? Jistě se přizpůsobíte...
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 14:45 Reaguje na Ladislav Metelkas panem Eliášem jste předvedli 2 úplně hloupé odpovědi
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 14:49 Reaguje na Milan VaněčekTakže ty tvrdíš, že při dopadu velkých meteoritů se velká většina adaptovala ve velmi krátké době. Realita ale je taková, že při těch dopadech většinou vymřelo právě těch 80% druhů. Tož kdo je tu hloupý a kde máš tu rychlou adaptaci vaněčku? :D
Odpovědět
MV
Milan Vaněček
29.10.2026 16:11 Reaguje na Petr Eliaskterých těch 80% druhů? To je jen Vaše fantasie. A ještě píšete při těchto dopadech, tj mnohokrát vymřelo všech 80% druhů.
Přestaňte fantasírovat...
Odpovědět
Přestaňte fantasírovat...
PE
Petr Elias
29.10.2026 16:58 Reaguje na Milan Vaněčekty smolíš o nárazech velkých meteoritů :D Například před 66 miliony lety cca 80% všech druhů. A pak třeba dva meteority na konci eocénu v severní americe a na sibiři - ale ty neměly takovou sílu. No a sopky? Perm, trias, křída ... ;)
Na to všechno se život fakt neadaptoval jen tak. :D
Odpovědět
Na to všechno se život fakt neadaptoval jen tak. :D
PH
Pavel Hanzl
2.11.2026 07:45 Reaguje na Milan VaněčekVelké vymírání probíhalo pětkrát v historii a to dvakrát bylo způsobeno prudkým oteplením klimatu, vždy způsobené zvýšením koncentrací CO2.
Perm - trias před 250 mil. lety
Trias - jura před 201 mil. let
Odpovědět
Perm - trias před 250 mil. lety
Trias - jura před 201 mil. let
VM
Vladimir Mertan
29.10.2026 18:15 Reaguje na Ladislav MetelkaKolko času má rajčina v sklenníku na adaptáciu na 1200 PPM? Toľko sa bežne v skleníkoch používa. Rastliny si na CO2 nepotrebujú zvykať rovnako ako ryba si nemusí zvykať na vodu.
Odpovědět
PE
Petr Elias
29.10.2026 18:31 Reaguje na Vladimir MertanA zase je to tady. Dokola a dokola. Jak u blbečků na dvorečku. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
2.11.2026 07:30 Reaguje na Vladimir MertanTady přece nejde o porci CO2 pro rajčinu. Pokud se globálně oteplí, vymřou druhy, které nesnesou teploty přes 45 - 50°C, což je rozhodující část zemského ekosystému. Na teplotu oceánů jsou organismy daleko více náchylné, protože to je velmi stabilní prostředí.
Navíc se zásadně změní distribuce vody a obrovská území vyschnou, na žhavý povrch pršet nemůže. To vidíme přece jasně už dnes, třeba v oblasti Perského zálivu je vysoká vlhkost vzduchu, ale pršet nebude.
Odpovědět
Navíc se zásadně změní distribuce vody a obrovská území vyschnou, na žhavý povrch pršet nemůže. To vidíme přece jasně už dnes, třeba v oblasti Perského zálivu je vysoká vlhkost vzduchu, ale pršet nebude.
Karel Zvářal
2.11.2026 09:39 Reaguje na Pavel HanzlDynamika života na Zemi nebyla a nikdy nebude zakonzervovaná. O bělení korálů slyším/čtu více než 25 let..., přijde mi to jako poplašná zpráva o podzimním opadu listí - koráli se vždy obnoví. Z míst, kde se vody oteplí, se posunou chladnomilné druhy jinam...
Dnešní mizení biodiverzity je z velké části způsobeno nezřízenou ochranou predátorů/ikon, dílem invazí/vypouštěním nepůvodních druhů. Život na Zemi by se vyvíjel bez globalního vlivu člověka úplně jinak, žel, s jeho nechtěnou "pomocí" jde spousta druhů do koprů.
Odpovědět
Dnešní mizení biodiverzity je z velké části způsobeno nezřízenou ochranou predátorů/ikon, dílem invazí/vypouštěním nepůvodních druhů. Život na Zemi by se vyvíjel bez globalního vlivu člověka úplně jinak, žel, s jeho nechtěnou "pomocí" jde spousta druhů do koprů.
JS
va
vaber
30.10.2026 09:04 Reaguje na Petr MatyasZatím se mluví jen o snížení přírůstku emisí od člověka. Kdy začne klesat koncentrace ppm CO2 v atmosféře nikdo neříká, asi by to byla čistá spekulace.
Evropa se sice chlubí jak snížuje emise ,ve srovnání s rokem 1990 ,ale dělá to tak ,že nepálí uhlí a pálí biomasu a tu jako emise nepočítá. Spálený uhlík v biomase však přispívá k růstu koncentrace CO2 v atmosféře, stejně jak jiné spalování. Atmosféře je to jedno z čeho ten CO2 je.
Odpovědět
Evropa se sice chlubí jak snížuje emise ,ve srovnání s rokem 1990 ,ale dělá to tak ,že nepálí uhlí a pálí biomasu a tu jako emise nepočítá. Spálený uhlík v biomase však přispívá k růstu koncentrace CO2 v atmosféře, stejně jak jiné spalování. Atmosféře je to jedno z čeho ten CO2 je.
PH
Pavel Hanzl
2.11.2026 07:21 Reaguje na vaberPřipadá mi fakt až neskutečné, že to pořád nejste schopen pochopit. Zkuste si zjistit, co je to uhlíkový koloběh a možná to pak pustí.
Odpovědět
PE
