Lidská řeč se zřejmě vyvinula z ptačího zpěvu, tvrdí vědci z MIT

O tom, že zpěv ptáků je v mnohém podobný lidské řeči, psal už na konci 19. století Charles Darwin. A už tehdy se zamýšlel nad tím, zda náhodou lidská řeč nemá svůj vzor právě v ptačím zpěvu. Jazykovědci a biologové z americké univerzity Massachusetts Institute of Technology (MIT) přicházejí s novou teorií, která tuto původně Darwinu tezi rozvíjí. Podle ní lidská řeč spojuje odlišné způsoby komunikace ptáků a a primátů nebo včel. Podle vědců se lidé nejdříve dorozumívali jako ptáci – zpěvem.

Lidská řeč má podle Shigeru Miyagawi z MIT dvě základní vrstvy. „Výrazovou“ vrstvu, která zahrnuje i proměnlivou stavbu vět, a „lexikální“ vrstvu, která se vztahuje k samotnému obsahu věty. Miyagawa ve své práci navázal na předchozí práce známých lingvistů Noama Chomského, Kennerh Haleové a Samuela Jay Keysera.

Vědci z MIT analyzovali zvířecí komunikaci a s použitím teorie Shigeru Miyagawi tvrdí, že ptačí zpěv svým charakterem připomíná „výrazovou“ vrstvu lidské řeči, zatímco třeba tanečky včel nebo krátké dorozumívací zvuky primátů jsou spíše onou „lexikální“ vrstvou.

Podle vědců se lidé nejdříve naučili zpívat, podobně jako ptáci, a teprve později do svého zpěvu přiřadili specifické lexikální prvky. Odhadují, že k tomuto spojení došlo někdy před padesáti či osmdesáti tisíci lety.

„Byly tu dva už existující způsoby komunikace, jakési hrušky a jablka,“ říká Miyagawa, „A lidé prostě dali hrušky a jablka dohromady.“

Podle spoluautora studie Roberta Berwicka je podobné spojování už existujících věcí běžná záležitost. „Když vznikne něco nového, zpravidla je to vystavěné na částech něčeho, co ut tu před tím bylo,“ říká Berwick. „Můžeme to pozorovat v nespočtu proměn, které nám ukázala evoluce. Stačí často jen malinko změnit strukturu nějaké věci a rázem začne plnit zcela nové funkce.“

Vědci vysvětlují rozdíl mezi výrazovou a lexikální vrstvou na příkladu jednoduché věty: „Todd vidí kondora“. Na tuto větu lze velice snadno udělat různé variace, včetně otázek. Například: „Kdy vidí kondora Todd?“. Výrazová vrstva jazyka je založena na tom, že větu lze snadno přeskládat, přetvořit do otázky. Ale lexikální vrstva zůstává v zásadě stále stejná: žába coby podnět, vidět jako sloveso a kondor jako předmět.

Zpěv ptáků postrádá lexikální strukturu. Místo toho se ptáci učí melodie. Každá melodie má svůj význam: ať už jde o námluvy, vyhrazení si teritoria nebo jiné významy. Někteří ptáci, například chůvička japonská, dělají ve svém zpěvu smyčky a umějí zpívat od různých částí už odzpívaných melodií. To jim umožňuje větší variaci a možnost vyjádřit více věcí. O slavících se například ví, že umějí recitovat až dvě stě melodií.

Jiné druhy zvířat svou komunikaci nestaví na melodiích, ale na jiných způsobech dorozumění. Včely si informace o zdrojích potravy předávají pomocí jakýchsi tanečků. Někteří primáti vydávají určité zvuky, které prostě nesou jasnou informaci: například varují před nebezpečím.

Lidská řeč tyto dva odlišné přístupy kombinuje. Můžeme se dorozumívat podobně jako jiní primáti, prostřednictvím jasného signálu. Ale stejně jako ptáci máme schopnost vyjadřovat se pomocí melodie a přeskládáváním částí vět.

---

reklama

---