ScienceDaily: Našlo se konečně řešení pro Darwinovu hádanku evoluce kvetoucích rostlin?

Během křídy prošla vegetace zemského povrchu velikou změnou. Zatímco se na jejím počátku vegetace skládala převážně z jehličnanů, jinanů a cykasů, na konci této éry už na Zemi převládaly rostliny kvetoucí. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Victor Ranedo/Ekolist.cz

Tuto myšlenku uveřejnili v časopise Ecology Letters ekologové Frank Berendse a Marten Scheffer. Autoři předpokládají, že kvetoucí rostliny změnily v období křídy přírodní podmínky tak, aby vyhovovaly jim samotným. Tato hypotéza poskytuje zcela nové vysvětlení tajemství z hlediska evoluce velmi rychlého nástupu kvetoucích rostlin.

Během křídy vegetace zemského povrchu prošla jednou ze svých největších a zároveň nejrychlejších změn ve svém složení. Zatímco se na počátku křídy (před 125 miliony lety) vegetace skládala převážně z nahosemenných rostlin (jehličnanů, jinanů, cykasů) a kapradin, na konci této éry (před 65 miliony lety) už na Zemi převládaly rostliny kvetoucí (neboli krytosemenné).

Tento rychlý nárůst v rozmanitosti kvetoucích rostlin a jejich rychlé dobytí Země byl jednou z největších hádanek, nad kterou si lámal hlavu už Charles Darwin. V dopise Josephu Hookerovi z 22. července 1879 o ní píše jako o "odporném tajemství". Velká rozmanitost fosilií kvetoucích rostlin z konce křídy a na druhé straně prakticky žádné fosilní nálezy z jejího raného období se zdály být zcela v rozporu s jeho vizí, že nové druhy vznikají jen velmi pozvolna.

Názory na to, jak je možné, že změna ve vegetaci proběhla tak rychle, se různí. Bylo to proto, že těsně před křídou byli velcí dinosauři vytlačeni menšími, kteří pak sežrali všechny sazenice nahosemenných rostlin? Nebo to bylo proto, že se kvetoucí rostliny mohly vyvíjet současně s mnoha druhy hmyzu, které opylovaly jejich květiny?

Berendse, profesor ochrany přírody a ekologie rostlin, a Scheffer, profesor ekologie vodních prostředí, z wageningenské univerzity v Nizozemí, se pro vysvětlení tohoto jevu vydali zcela netradiční cestou. Podle nich si kvetoucí rostliny přizpůsobily životní prostředí samy sobě.

Jelikož kvetoucí rostliny rostou rychleji, vyžadují i více živin v půdě. Svět nahosemenných byl ale na živiny chudý, protože se jejich jehlice a listy rozkládají velmi pomalu. V těchto podmínkách se kvetoucí rostliny mohly prosadit jen velmi těžce. Ale na některých místech, odkud nahosemenné rostliny dočasně zmizely, například v důsledku povodní, požáru nebo vichřice, se kvetoucí rostliny rozšířit mohly a následně zvýšily i obsah živin v půdě svými snadno rozložitelnými zbytky. Podle Berendseho a Scheffera mohly kvetoucí rostliny na takové půdě růst ještě rychleji a nakonec byly schopny nahradit nahosemenné ve velké části světa.

Podle článku Darwin’s Mystery Of Appearance Of Flowering Plants Explained uveřejněného na serveru ScienceDaily 17. 7. 2009.