Mníšek odmítl dotaci na retenční nádrž na dešťovou vodu, opozice to kritizuje aktualizováno
Radnice podle opozice dala najevo, že se nechce připravovat na klimatickou změnu a s ní související sucho. Za krátkozraké označila rozhodnutí i krajská radní pro životní prostředí Jana Skopalíková (Piráti). Projekt přichystalo bývalé vedení radnice. Digrin, který je v čele Mníšku od loňského podzimu, namítá, že město by muselo přidat ze svého nejméně pět milionů korun, což by podle něj bylo mrhání penězi.
"V současné době nás trápí žalostný stav komunikací, špatný stav vodovodů a kanalizací, nízké kapacity školy a školek nebo nedostatek místa pro volnočasové aktivity dětí a mládeže. Rozpočet na tento rok jsme proto sestavovali podle nejnaléhavějších potřeb," uvedl starosta Mníšku pro Ekolist.Retenční nádrž měla zadržovat srážkové vody z poloviny střech domů na náměstí a z jižní části střechy kostela, která nyní nevyužitá odtéká do společné kanalizace. Dotace ze Státního fondu životního prostředí byla podle opozičních zastupitelů za Společně pro Mníšek – koalici Zelených, Pirátů a nezávislých již schválená. Projekt, bylo potřeba letos zahájit, nebyl však zařazen do rozpočtu a zastupitelé v březnu dotaci odmítli. Bývalá starostka Magdaléna Davis (Zelení) upozornila na to, že přidělení dotace předcházely dva roky práce a 1,4 milionu Kč již vynaložených investic na přípravu.
Podle Skopalíkové je postoj města krátkozraký a nešťastný. "O změně klimatu dnes již opravdu málokdo pochybuje a dopady musíme řešit už teď. Výstavbu retenčních nádrží zařazuje do svých investičních plánů stále více obcí, například v Hranicích, Přerově nebo Sokolově. Mají opravdu multifunkční využití – pomáhají chránit před povodněmi, využívají se na zalévání a kropení veřejné zeleně nebo výrobu ledu v hokejové hale," podotkla Skopalíková.
Digrin kritiku odmítl. "Pro příští čtyři roky vidím priority našeho města jinde než řešit problémy, které nastanou až za 25 či 30 let. Retenci na náměstí, se spolufinancováním ze strany města minimálně ve výši pět milionů korun, považuji za neúměrné mrhání finančními prostředky," uvedl starosta v městském zpravodaji.
Podle něj nejde o věc, kterou by mělo město nyní řešit. "Dotační tituly v této oblasti neskončí, ale budou pokračovat i dál a budou mnohem masivnější. Mou prioritou pro nadcházející období je obnovit majetek města a dostat ho do takového stavu, aby se co nejefektivněji využíval, to znamená obnovu stávajících sítí a komunikací," dodal Digrin.
V odpovědi pro Ekolist Petr Digrin poukázal na to, že zatímco retenční dotaci na náměstí teď Mníšek stavět nechce, přijal ale dotaci ve výši 5 566 982 Kč na výstavbu retenční nádrže u ZŠ Komenského 420. Její vznik podpořila drtivá většina zastupitelů města.
Volby v šestitisícovém Mníšku pod Brdy loni vyhrálo sdružení Společně pro Mníšek bývalé starostky Magdaleny Davis, na koalici se ale dohodly ostatní strany - STAN, Mníšek - Město pro rodinu, Sdružení nestraníků a Spolu. Starostou se stal Digrin, který byl v čele radnice již v letech 2006 až 2018.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Katka Pazderů
3.4.2023 18:32SPOLU také ví svoje a proto zrušilo EET, které zaručovalo lepší výběr daní a místo toho máme Deštník proti suchu (pardon, Proti chudobě) a rozdáváme, kde se dá. Jeden rok rozdáme, druhý rok sebereme. Od zdi ke zdi. A od 5 k 1.
Pavel Jeřábek
4.4.2023 13:25 Reaguje na Katka PazderůPokud byste věděla kvalifikace odpůrců, ta IT, učitel, pracovník MŠ, úředník, památkář, lékař, policista, a navíc se vyslovuje majitel stavební techniky (není zastupitel), který se sám chlubil, že si doma postavil nádrž na dešťovou vodu, a dostal prostor víc než obyčejný občan.
Pozitivní na odmítnutí dotace je, že ji dostane jiná obec, která uspěje v dalším kole, a kde jsou trochu víc osvícení.
Slavomil Vinkler
3.4.2023 19:01Pavel Jeřábek
4.4.2023 13:20 Reaguje na Slavomil VinklerPotom si započítejte pravidelné vyplavování čistírny odpadních odpadních vod do Bojovského potoka při prudkých atmosférických srážkách, kdy voda z náměstí a okolních budov jde do společné kanalizace (komise pro životní prostředí v minulém volebním období dala návrh, aby při rekonstrukci hlavních ulic Dobříšská a Pražská byly zhotovena oddělená kanalizace na splaškovou a srážkovou - a asi se toho tahle radnice chytne).
Zálivky v městě zajišťují převážně hasiči, ale ti do cisteren musí čerpat upravenou vodu, místní železitá surová voda jim v cisternách se usazuje, a následně mají problém vše vyčistit. Z přírodních zdrojů se brát prakticky nedá, velké rybníky jsou obtížně přístupné, ten nejlépe dostupný musí být rezervou pro lesní požáry, navíc nemá v létě přítok. Snad jednou si radnice koupí svoji cisternu a bude si zalévat sama. Na zálivku navíc dešťová voda je příznivější, na náměstí měla být i automatická závlaha s podmokem. (pokud zaléváte cisternou a poctivě, aby se cca 100 litrů zasáklo, tak to levná záležitost není, samozavlažovací vaky nejsou pro starší stromy dle mě ideální - nepodporují růst kořenů do prostoru, protože vodu přijímají z prostoru okolo kmenu pod vakem).
Za další celé náměstí je na břidličném podkladu a svažité, před patnácti roky s ohledem na stav cca 130 let starých kaštanů muselo dojít k výměně dřevin. A ty nové s ohledem na sucha na jaře, rostou poměrně pomalu. Takže než se obnoví příznivý chládek na náměstí, bude to trvat o desítku let později, než kdyby jírovce měly dostatek vody.
Dnes už odborníci na dřeviny v městech předpovídají, že dřeviny v urbanizovaném prostoru, budou potřebovat zálivky po celou dobu jejich života, navíc jsou již úvahy o tom, že mnohé dřeviny v městech se nedožijí sta a více let.
Jarka O.
4.4.2023 18:44 Reaguje na Pavel JeřábekPavel Jeřábek
4.4.2023 21:59 Reaguje na Jarka O.Když se podíváte na fotku, nádrž měla být dole co je značka "Stop".
Pokud jsem slyšel, součástí projektu bylo i zhotovení kanalizace na srážkovou vodu z náměstí, od domů a kostela na náměstí. Takže by se i hýblo s povrchem náměstí /třeba by město provedlo i rekonstrukci staré splaškové kanalizace, na kterou zapomnělo při nedávné rekonstrukci)
Takže jestli by něco zbylo či nezbylo - to je potřeb se podívat na objem prací, rozpočet apod. A potom, jak se zakázka vysoutěží. Takže není to jen díra do země, ale celý systém s přívodem srážkové vody, a zřejmě i rozvod vody po ploše pro zálivky apod.
Povodně v Mníšku nejsou, je na kopci, jen srážková voda vletí do smíšené kanalizace, a vyplaví čistírnu odpadních vod.
Ale to je v pohodě - fekálie se naředí a potokem odtečou do Vltavy a Prahy.
Povodně jsou v obci pod Mníškem - Čisovice. Voda při silnější povodní zaplavuje okolo 30 domků (podle vypravování hasičů). A potom vyplaví nějaké chat co se povodni připletou při cestě do Vltavy.
Podle vypravování některých přistěhovalých, byli překvapeni, že při bouřce ulicí pod náměstím teče voda ulicí i nad 10 cm vrstvou, místní si to ani neuvědomují.
Takže každá voda, která do potoka při přívalových srážkách okamžitě neodteče do potoka, tak se v dolních obcích "odčítá" od vrcholu povodně.
Ale ve své podstatě, povodeň v sousedních obcí lidi v Mníšku nezajímá, pokud sami mají suché sklepy a garáže.
Celá oblast je ve srážkovém stínu Brd, takže voda schází a nebo najednou je jí hodně.
Nádrž ale měla pro příští desítky let, i staletí pomáhat při zachování kvalitní zeleně, jak dřevin, tak trávníků, a na dnes vyprahlé náměstí i vrátit život.
Byly doby, kdy pod starými jírovci seděli prakticky všechny generace i v nejparnějších dnech. Jírovce ale musely být vyměněny, dnes pod mladými výsadbami sedí jen děti když čekají na autobus (ve vedru za kostelní zdí) a sem tam nějaký senior, který se pokouší o přeměnu na mumii.
Kašna na náměstí měla být v rámci rekonstrukce 2011, ale ta změnila v pítko - tedy vodovodní kohoutek ze kterého vytéká voda ze zdroje v lese pod Hřebenem.
Objem nádrže měl být 180 m3.
Proč tak velká nevím, moc jsem to nikde nevyčetl, ale voda z nádrže měla být vyčerpána do vsakovacích nádrží podle jírovcové aleje, aby stromy měly dostatek vody, mluvilo se i o zálivce trávníků (což je nebezpečné - když tráva roste, musí se často sekat, proto vyschlý trávník je ekonomický) a byla úvaha, že voda by se brala na další zálivky, protože zatím se zalévá vodou ze staré vodárny.
V obci se šeptá, že na setkání s projektantem nádrže z jedenácti koaličních zastupitelů přišli 4. Takže potom rozhodovali, jak nařídil starosta.
Ve své podstatě - nic se neděje. Dotaci dostane jiná obec.
Jen nesouhlasím s tím, že současný starosta (prastaronový) tvrdí, že dotace budou. Obávám se, že doba dotací nám brzy skončí.
Následky hospodářské krize, přístup nových států do EU, Českou republiku dostane mezi bohaté Evropské státy, takže budeme víc dávat, než přijímat.
Navíc - pokud se podíváme na fotografie četných Ukrajinských měst, tak můžeme se sázet, kam většina EU dotací půjde.