Myslivci odchytli v Temelíně 21 zajíců a pustili je do přírody
"Nepoužívali jsme žádné zbraně, pasti nebo lovecké psy. Odchyt byl tedy k zajícům velmi šetrný. Po chvilkovém stresu se víceméně nerušeně vrátili zpět do přírody," uvedl člen mysliveckého sdružení Háj a starosta obce Temelín Josef Váca. Všichni myslivci museli projít přes přísná bezpečností opatření. "Žádné zbraně nesměly být vneseny do areálu elektrárny. Nástroji myslivců taky byly sítě, rámus a šikovnost," řekl Sviták.
Odchyt trval tři hodiny. Přecházela mu hodinová příprava, během které myslivci nastražili v elektrárně 12 sítí celkově o délce 600 metrů. Šest desítek myslivců pak udělalo rojnici a rámusem zajíce nahánělo směrem k sítím.
Váca řekl, že zajíci v areálu elektrárny mají ideální podmínky pro život. Zvířata jsou proto podle něj ve výtečné kondici. "V nadsázce lze říci, že Temelín v tomto směru pro nás představuje velmi dobrou chovnou stanici," řekl Váca.
Zajíci se do areálu největší české elektrárny dostali během výstavby v 80. letech minulého století. Oplocením elektrárny získala zvířata plochu o rozloze 123 hektarů. Zajíci v areálu elektrárny nijak nevadí. Myslivci se snaží odchytem a puštěním do přírody posílit slábnoucí populaci tohoto druhu. "Zajíci polní dnes bohužel patří k ohroženým druhům. Zemědělské hospodaření, přemnožení černé zvěře, proměna krajiny, spojená se ztrátou remízků a přirozených úkrytů, je důsledkem dramatického úbytku těchto ještě donedávna běžných zvířat v naší přírodě," řekl Váca.
Zajíci nejsou jedinými zvířaty v Temelíně. Ve zdejším zámeckém parku elektrárna chová desítky tisíc včel, jsou zde vzácní kapři, veverky nebo několik druhů motýlů.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v zemi, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,76 terawatthodiny (TWh) elektřiny.
reklama

Jak chránit mokřady? Na webu je dostupný záznam 11. ročníku konference Naše příroda
Břeclav získala dotaci na zřízení Domu přírody CHKO Soutok v zámku
Nová studie popisuje detailní vývoj krajiny Soutoku na jihu Moravy