Na Broumovsku vylétlo 14 sokolích mláďat, podle vědců nadprůměrný počet

V Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko letos opustilo pět hnízd 14 sokolích mláďat. Je to za dobu novodobého pozorování o nadprůměrný počet. ČTK to řekl zoolog Správy CHKO Broumovsko Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Loni to bylo z pěti hnízd 16 sokolích mláďat, což bylo nejvíce v novodobé historii. Sokol stěhovavý patří k ohroženým druhům. V letošním roce v oblasti zahnízdilo osm párů těchto dravců. "Našli jsme letos osm hnízd, z toho pět bylo úspěšných. Poslední sokolí mláďata vylétla o uplynulém víkendu. Letos vylétlo celkem 14 mláďat, stejně jako v roce 2024, loni jich bylo 16," řekl Kafka.

Sokoli letos na Broumovsku zahnízdili tradičně v Adršpašsko-teplických skalách, Broumovských stěnách i na hoře Ostaš. "Z těch tří neúspěšných hnízd o jednom nevíme nic. Ze dvou z nich jsme zaznamenali zmizení sokolích mláďat, oba případy jsou z Adršpašsko-teplických skal. Z tohoto důvodu jsme zkontrolovali několik skalních hnízd výra velkého," řekl Kafka.

V jednom z nich se jim skutečně podařilo nalézt zbytky peří sokolího mláděte a také z dospělého sokola. "Potvrdila se tak domněnka, že minimálně v jednom případě došlo k predaci mláďat na hnízdě, a to i včetně dospělé samice," uvedl Kafka. Výr velký podle něj patří k nejvýznamnějším predátorům limitujícím populaci sokola stěhovavého v Evropě. "Oba druhy obývají podobné typy krajiny a využívají obdobná hnízdní stanoviště," uvedl Kafka.

Sokoli potřebují k hnízdění klid. Ochranáři z CHKO Broumovsko proto zakazují na jaře vstup do vybraných turisticky hojně navštěvovaných lokalit ve skalách kvůli hnízdění sokolů každoročně, liší se jen počet míst podle situace. "Omezení letos už skončila," dodal Kafka.

Na Broumovsku se sokoli začali znovu objevovat v 90. letech minulého století, první pár zahnízdil okolo roku 2000. Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až 20 let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu.

---

reklama

---