https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/na-dalnici-u-brna-byl-nalezen-mrtvy-rys
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Na dálnici u Brna byl nalezen mrtvý rys

30.12.2020 17:33 | OLOMOUC (Ekolist.cz)
Identifikace mrtvého rysa pomocí záběrů z fotopastí. Snímky A a B pocházejí z Bílých Karpat, snímek C ze Vsetínských Beskyd.
Identifikace mrtvého rysa pomocí záběrů z fotopastí. Snímky A a B pocházejí z Bílých Karpat, snímek C ze Vsetínských Beskyd.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Mrtvý rys byl nalezen v pondělí 28. prosince na dálnici u Brna. Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR rysa následně předali k dalšímu šetření a k pitvě na Veterinární a farmaceutickou fakultu v Brně.
 
V tomto roce se jedná již o třetí zdokumentované usmrcení rysího samce. Prvním bylo upytlačení rysa Oldy, druhým srážka mladého rysího samce s autem v Hostýnských vrších. Po podání trestního oznámení Hnutím DUHA řeší případ i Policie ČR pro podezření z neoprávněného usmrcení zvláště chráněného živočicha.

Mrtvého rysa identifikovali pracovníci Hnutí DUHA Olomouc jako jedince z moravsko-slovenského pomezí. V této oblasti probíhá dlouhodobý fotomonitoring velkých šelem. Díky unikátní skvrnitosti rysí srsti se tak podařilo samce rozpoznat na několika snímcích.

Mladého rysa fotopasti poprvé zaznamenaly 25. srpna letošního roku v Bílých Karpatech nad obcí Nedašov. Posléze rysa dvakrát zachytila také fotopast v hřebenových lokalitách Vsetínských Beskyd.

Pokud se potvrdí, že zvíře bylo sraženo, tvořila by celková ušlá vzdálenost jedince podle zdokumentovaných záchytů minimálně 130 km vzdušnou čarou. Mladý samec musel v takovém případě překonat mnoho silnic, železnic a hustě obydlená území. Jeho putování však bohužel skončilo na dálnici u Brna.

Mrtvý rysí samec byl převezen k pitvě na Veterinární a farmaceutickou fakultu v Brně.
Mrtvý rysí samec byl převezen k pitvě na Veterinární a farmaceutickou fakultu v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Lucia Frgelecová / VFU

Takový rozptyl by nebyl ojedinělým případem. Mladí jedinci, kteří se osamostatní, jsou schopni urazit při hledání nového teritoria velké vzdálenosti. Ukázkou úspěšného přesunu přes Moravskou bránu byl rys Kryštof, který dva roky pobýval na území Moravského Krasu. Vzdušnou čarou činila vzdálenost mezi místem narození rysa Kryštofa a jeho novým teritoriem přibližně 122 km.

Také nedávný případ sraženého rysa u Chvalčova v Hostýnských vrších, který se narodil v centrální části Moravskoslezských Beskyd, dokumentuje schopnost rozptylu mladých jedinců na velké vzdálenosti. Důkazem rozptylových schopností mladých samců jsou i jiné výzkumy v Evropě. Například v Pobaltí zaznamenali zoologové maximální rozptylovou vzdálenost 124 km, ve Švýcarsku 129 km a ve Skandinávii dosahovali rozptylové vzdálenosti maxima až 428 km.

Přežití rysa ve střední Evropě je podle vědců závislá na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí, rozptylující se rysové často umírají pod koly aut nebo beze stopy zmizí. Osudy tohoto rysa i dalších jedinců dokazují nutnost snížení negativního dopadu vysoké fragmentace krajiny a důsledného potírání pytláctví.

Migrační koridory rysů jsou v současnosti ohroženy nedostatečně promyšleným plánováním ekonomického rozvoje v mnoha oblastech Karpat a Podunají. Oblast Beskyd je proto jednou z pilotních oblastí, kde se snaží ochránci přírody prosazovat lepší řešení pro ochranu migračních koridorů v projektu SaveGREEN.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

30.12.2020 18:07
Tak co bude to jako vždy, když se v jasně přejetém zvířeti, čistě náhodou, zničeno nic objeví kýbl olova?
Odpovědět
DA

DAG

30.12.2020 18:08
Tak co bude to jako vždy, když se v jasně přejetém zvířeti, čistě náhodou, zničeno nic objeví kýbl olova?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.12.2020 02:14
To je daň té naší antropogenní "přírodě". A to se najde jen to, co skončí na místě. Lehce nabraný se ještě odbelhá do houští, ale tam kromě much či lišek, ho již nikdo nenajde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

31.12.2020 09:09
Rysa je mi líto, jako jediné z velkých šelem, která by v některých oblastech byla opravdu regulátorem hlavně srnčí zvěře. Bohužel jeho migrační cesty jsou plné nástrah a to je pouze špička ledovce, když se vůbec uhynulý najde. Když skoná v křoví, jak píše pan Zvářal, tak o tom nikdo ani neví, ale hned jsou v podezření myslivci. Mezi těmi, které znám není nikdo, komu by rys vadil, protože to není zabiják zabíjející pro radost jako třeba vlci. Rys si pracně uloví kořist a tu pak pár dní konzumuje. Každopádně hustě osídlená krajina se spoustou dopravních komunikací s možností střetu s vozidly není problémem pouze pro
migraci rysů. Zastavila se i před 4O. roky občasná migrace losů z Polska. Ty jsem kdysi viděl (losici s mládětem) u Bohumína a byl tam vlakem sražen i dospělý kus. Tato krajina už nikdy nebude tou vzývanou divočinou a rájem pro tkzv. navrátivši se zvěř i kdyby se všichni aktivisté stavěli na hlavu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

31.12.2020 10:28 Reaguje na Břetislav Machaček
Hlavně o tom ekotlupa jen kecá a nic nedělá ( tedy kromě bojkotu dálnic). Urbanizovaná krajina se fakt nedá jen tak projít. Příkladně lovíte 30 ks srnčí zvěře a už na jaře před srnčí říjí je 6 ks sražených na silnici ( i přes pach. ohradníky , dalších 10 ks srnčat vám poseká zemědělec ve vojtěšce do bioplynky). Tak si zkuste ve stejném poměru dát ztráty u rysa , vlka a nedejbože medvěda.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.12.2020 10:39 Reaguje na Petr Pekařík
U těch šelem můžete pozorovat, jak tygři či lvi v těch nár. parcích využívají šasto k přesunu linie cest, kde se nemusí prodírat trnitým houštím. Jestliže rys si má vybrat blátivou oranici, les plný spadlých větví, nebo hladký asfalt, volba padá často na pozemní komunikaci. Takže hynou nejen při jejím (nejkratším) překonávání, ale po dlouhém nočním pochodu po "cestě smrti". Je to smutné, ale s takovými ztrátami je třeba počítat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.1.2021 11:40 Reaguje na Karel Zvářal
Nojo, ale u nás je frekvence automobilů na silnicích nyní taková, že na skoro každé silnici jezdí auta, když ne co vteřiny, tak aspoň co minuty. Socialistický noční "silniční klid", kdy i třeba na dnešní dálnici R48 po 10 - 11 hodině večer projelo pouze 1 - 2 auta za půl hodiny, je dávno minulostí.
Nedokážu si představit, že by plachý rys využíval takhle frekventované silnice.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.1.2021 13:41 Reaguje na Radim Polášek
Gdyš se podíváte na snímky z fotopasti, na tom vpravo nahoře jde po lesní cestě "téměř jistě", vlevo dosti pravděpodobně. Naučí se využívat těchto umělých ochozů, stejně tak si zvykne na zvuky civilizace. Pochybuji, že jim matka či HD dává školení, kudy smí a kudy ne. Zvířata se aut nebojí, čehož se využívá při návštěvách safari. Asi před deseti lety mi "plachá srna" vyskočila přímo před autem z příkopu při návratu z noční akce. jel jsem stovkou, takže jsem zastavil až po asi sto metrech. Ulomený kus přední masky, nesvítí reflektor, plech naražený na kolo - musel jsem rýčem rovnat (pojišťovna nehradí). Srnu jsem nenašel, náraz ji odhodil do příkopu. Druhý den to říkám známému a on se rozhodl vzít ji na zkrmení chovancům. Na místě jsme se rozdělili, on šel na jednu stranu, já na druhou. Každý jsme ušli asi 200m, každý našel jiné dva sražené kusy (kostry), než jsem našel tu včerejší. Takže ta silniční mortalita je obrovská, proto píšu o nalezeném zlomku obětí. A bylo by krásné, kdyby se zvěř zvuku motoru či blížícího auta bála, často si dává závody, aby cestu překonala, dřív než se ten předmět přiblíží. Nevím jak na dálnici, ale v těch Hostýnkách mohl rys klidně po asfaltce pochodovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.1.2021 17:10 Reaguje na Karel Zvářal
U zvěře pohybující se v tlupách je navíc
problém v tom, že to přeběhnutí odhadne
vůdčí kus pouze pro sebe. Zbytek ho slepě
následuje a tragédie je dokonána. Bohužel
frekvence a rychlost vozidel se stále
zvyšuje, mnohdy řidiči zbytečně spěchají
a neumí předvídat, kde se mohou se zvěří potkat častěji. Pak jak správně píšete jsou
příkopy a okolní porosty plné zbytků zvěře
a taky predátorů, kteří je tam vyhledávají.
Už jsem tu psal, jak na mršině zajíce hodovaly na trati tři káňata. Před rychlíkem při
rychlosti 140 km/h to nestihly a kamarád mi
dal ihned echo. Byl jsem tam do hodiny a už
tam nebylo nic. Asi to uklidily lišky
a jezevci, kteří tam mají vyšlapané chodníky
kopírující trať. Tak samo můžou z těchto sražených zvířat pocházet i ty zbytky zvěře v trusu predátorů. Je to snazší způsob získáni
potravy, než lov.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

31.12.2020 10:58
Je zajímavé, že odpůrci výstavby dálnic se zvířecími přechody se rekrutují zejména z Duhy. Čím hůře, tím lépe.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist