Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
To, co se jeví jako bezprecedentní počasí, je přesně to, co klimatologové dlouhodobě předpovídali: nová norma, která bude znamenat ničivé bouře, povodně a devastaci. "Jihovýchodní Asie by se měla v roce 2026 a v letech následujících připravit na pokračování a možné zhoršení tohoto extrémního počasí," uvedla Jemilah Mahmoodová, šéfka centra pro planetární zdraví při Sunwayské univerzitě v Kuala Lumpuru.
Asie se otepluje téměř dvakrát rychleji než je globální průměr a vědci se shodují, že intenzita a četnost extrémních jevů se v tomto regionu zvyšuje.
Teplejší oceány poskytují bouřím více energie, díky čemuž jsou silnější a provázejí je intenzivnější srážky. Stoupající hladina moří pak zesiluje bouřkový příboj, uvedl přírodovědec hongkongské univerzity Benjamin Horton. Bouře přicházejí později než je obvyklé a navazují jedna na druhou, protože klimatické změny ovlivňují vzdušné a oceánské proudy, které udržují vodu v oceánech déle teplou a prodlužují období tajfunů. S větším množstvím vlhkosti ve vzduchu a změnami v povětrnostních podmínkách se bouře mohou tvořit rychleji.
"I když celkový počet bouří nemusí dramaticky vzrůst, jejich síla a nepředvídatelnost ano," řekl Horton.
Nepředvídatelnost a intenzita extrémního počasí v posledních týdnech přetěžuje místní vlády, připomněl Aslam Perwaiz z Asijského střediska pro připravenost na pohromy (ADPC). Perwaiz upozorňuje na tendenci vlád soustředit se až na reakci na katastrofy spíše než na přípravu na ně. "Na přípravu na budoucí katastrofy budeme mít ještě méně času," varuje Perwaiz.
Neregulovaný rozvoj, který poškozuje místní ekosystémy, zhoršil i škody způsobené záplavami, domnívá se Sandun Thudugala ze srílanské neziskové organizace LST. Srí Lanka podle něj musí přehodnotit způsob, jakým staví a plánuje a přijmout budoucnost, ve které bude extrémní počasí normou.
Videa z Indonésie, na nichž jsou vidět kmeny unášené proudem, naznačují, že katastrofální následky záplav mohlo ještě zhoršit odlesňování. Od roku 2000 přišly indonéské provincie Aceh, Severní Sumatra a Západní Sumatra podle organizace Global Forest Watch o 19 600 kilometrů čtverečních lesa. Tyto provincie byly povodněmi zasaženy nejsilněji. Úředníci tvrzení o přehnaném odlesňování odmítli s tím, že dřevo vypadalo na videích staře a pravděpodobně pocházelo od zemědělců.
V reakci na stále zoufalejší volání o pomoc ze strany států postižených dopady změny klimatu se bohaté země na globální klimatické konferenci COP30 minulý měsíc v Brazílii, zavázaly ztrojnásobit finanční prostředky, které poskytují rozvojovým zemím na přizpůsobení se globálním změnám klimatu. To je stále žalostně málo ve srovnání s tím, co rozvojové státy požadovaly, a není jasné, zda se tyto prostředky skutečně uvolní.
Jihovýchodní Asie se nachází na klimatické křižovatce, řekl Thomas Houlie z německého vědeckého a politického institutu Climate Analytics. Region rozšiřuje využívání obnovitelných zdrojů energie, ale nadále zůstává silně závislý na fosilních palivech.
"To, co se odehrává v regionu, je dramatické a bohužel to slouží jako drsná připomínka důsledků klimatické krize," řekl Houlie.
reklama

Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
ÚJV Řež a Rolls-Royce SMR rozšiřují spolupráci v oblasti jaderné energetiky