https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/ochranari-zacali-v-brne-zidenicich-likvidovat-pajasan-jde-o-stovky-stromu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochranáři začali v Brně-Židenicích likvidovat pajasan, jde o stovky stromů

7.9.2026 10:10 | BRNO (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Ochránci přírody začali v Brně-Židenicích systematicky likvidovat invazivní pajasan žláznatý, jde o stovky stromů. Šíření pajasanů vytlačuje původní vegetaci. ČTK to řekl Vilém Jurek za organizaci Rezekvítek, která práce zajišťuje.
 
Pajasan žláznatý je cizokrajná dřevina původem z východní Asie. Vyznačuje se rychlým růstem a také vylučováním látek, které jsou pro ostatní rostliny jedovaté. Původem okrasný strom exotického vzhledu ale začal v řadě zemí zplaňovat a místy se stal obtížným invazním druhem.

Rezekvítek likvidoval pajasan v městské části už dříve, nešlo ale o systematickou likvidaci, ta začala až v těchto dnech. Pajasanů je přitom v oblasti hodně. Mapování v letech 2024 a 2025 odhalilo v Židenicích a přilehlé části Zábrdovic 148 lokalit, na kterých ochránci evidovali 439 vzrostlých stromů a mnoho ploch s mladými pajasanovými nálety a výmladky.

"U větších stromů bude hlavní metodou tzv. injektáž do kmene. Do kmene se vyvrtají malé otvory, do kterých se aplikuje malé množství povoleného herbicidního přípravku. Účinná látka je následně rozvedena vodivými pletivy rostliny do jejího kořenového systému. U mladých jedinců a výmladků budou podle konkrétní situace používány další cílené metody mechanického narušení a v následných etapách projektu také bodová aplikace na list," popsal Jurek.

Vzrostlé pajasany ochránci nebudou kácet hned, ale až se účinná látka dostane do kořenového systému. Odstranění stromu by tak mohlo přijít na řadu zhruba až po roce. Úspěšná likvidace pajasanu totiž podle ochránců není jednorázová akce. Důležitá je několikaletá kontrola a následná péče, aby se pajasan z kořenů znovu nerozšířil.

V této souvislosti ochránci z Rezekvítku žádají obyvatele, aby ošetřené stromy sami nekáceli, neořezávali ani jinak nepoškozovali. Předčasné odstranění nadzemní části by totiž mohlo účinnost zásahu snížit a naopak podpořit tvorbu dalších výmladků.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

7.9.2026 10:26
Snadnější je prevence. Co s tím dělali dosud, když ho jsou už stovky? Ten
monitoring ho nezastavil a jen se více namnožil. Obojí má být současně
a nečekat roky na velkou hurá akci s patřičnou reklamou. Mi se objevila
na zahradě jediná rostlina a bez chemie jsem ji odstranil za půlhodinu!
Stačil mi na to rýč a krbová kamna.
Odpovědět
Peter

Peter

7.9.2026 10:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to problém, bo se opakovaně šíří náletem i ze soukromých parcel a brownfieldů, často ukrytých za objekty nebo oplocením.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2026 12:48 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2026 12:48 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
Peter

Peter

7.9.2026 10:33
V našem měste likviduje pajasany injektáží do kmene normálně Správa zeleně.
Brno ji má taky, v článku se nepíše zdali to dělá Rezekvítek na objednávku.
https://www.vzmb.cz/
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.9.2026 10:37 Reaguje na Peter
Brno je pajasany přímo prolezlé.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

7.9.2026 12:49 Reaguje na Slavomil Vinkler
Kdyby jenom Brno.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

7.9.2026 13:53
Většina běžných domácích dřevin v současné době oteplení bez srážek trpí a chřadne a pajasanu se daří. Tak k těm ztrátám aktivně pomůžeme. Hurá. Strom, který má schopnost přežívat je nepřítel? Možná za pajasany budeme jednou i vděčni. To co strádá vystřídá odolnější druh, nebo to nechceme?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

7.9.2026 14:35 Reaguje na Josef Střítecký
Pajasan opravdu nechceme
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

8.9.2026 00:53 Reaguje na Robert Jirman
Mohl byste vysvětlit koho máte na mysli tím MY? Koho zastupujete?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

8.9.2026 08:09 Reaguje na Josef Střítecký
Položím stejnou otázku: Mohl byste vysvětlit koho máte na mysli tím MY? Koho zastupujete?
Já pajasan ve svém okolí nechci. Zejména proto, že ničí okolní autochtonní druhy a je alergení i pro lidi.
Odpovědět
JS

Josef Střítecký

8.9.2026 00:53 Reaguje na Robert Jirman
Mohl byste vysvětlit koho máte na mysli tím MY? Koho zastupujete?
Odpovědět
Peter

Peter

7.9.2026 14:51 Reaguje na Josef Střítecký
Teoreticky, pokud bude oteplování pokračovat, za 20let kdoví...
Někde v asfaltu rozpáleném na 60°C, v omezeném kořenovém prostoru, s nedostatkem vody dlouhodobě běžný strom neudržíte. Možná se pro takové stanoviště pajasan jednou omilostí. Tam nebude volba jestli lípa nebo pajasan, ale jestli nic nebo pajasan.
Je to dvoudomá rostlina, by se dali vysazovat samčí rostliny.
Odpovědět
Peter

Peter

7.9.2026 14:53 Reaguje na Peter
Daly...
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.9.2026 15:15 Reaguje na Peter
ona se ta bestie docela zdatně šíří řízkováním. a nejhorším a nejzdatnějším šiřitelem jsou mulčovače na kolejovém podvozku používané na železnici (na skříni je spousta zákoutí kde se řízek pajasanu uchytí aby o desítky kilometrů dály vypadl a našel svoje eldorádo v zaolejovaném štěrku kolejového lože.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.9.2026 16:10 Reaguje na Josef Střítecký
Je to sice strom, ale smrdí, je jedovatý a nic ho nežere, šíří se kořeny a ničí okolní zeleň. Horší než agát.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

7.9.2026 16:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jedovatý a alergení i pro lidi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.9.2026 09:15 Reaguje na Josef Střítecký
Máte odvahu říci nahlas zeleným svazákům, že to opravdu může tak
dopadnout! Ono je to s tou likvidací invazních druhů slušný kšeft.
Ptal jsem se pracovníků firmy likvidující křídlatku, kdy ji budou
likvidovat na z místě proti proudu řeky odkud se dolů šíří. Smáli
se, že na to nemají zakázku a že mají alespoň práci do budoucna,
když se zase shora znovu rozšíří. Je to taky o rozdílném přístupu
v různých zemích. Polský břeh Olše je džunglí bez jakékoliv údržby
a likvidace křídlatky na našem břehu je tudíž marná. A tak je to
se vším. Sousedovi se pajasan líbí a nemíní ho zlikvidovat. Nemá
ale šanci se kořeny dál šířit, protože je pozemek intenzivně kosen.
Sotva se letorost objeví, tak je pokosen. Všechny plevely a invazní
rostliny jsou produktem nicnedělání a když byli lidé pracovitější,
tak neměly šanci se neplánovaně šířit. Nestačí tak jen monitoring,
ale okamžitě použít mačetu a pořád dokola, než se tou opakovanou
tvorbou letorostů kořeny totálně nevysílí. Já to bez chemie udělal
s křídlatkou už před 45 roky na koupené zahradě. Pozemek jsem na
nízko pokosil a pokryl použitou podlahovou krytinou. Za rok jsem ji
odstranil a skončila tam, kam původně putovala. Pár zbylých kořenů
jsem vyryl a spálil. Vše bez chemie a pozemek je bez křídlatky už
45 let.
Odpovědět
JB

Jakub Brenn

8.9.2026 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Invazivní rostliny jsou apriori produktem zavlečení z jiných koutů planety.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist