Neviditelní vetřelci: Vědci poprvé zmapovali stovky nepůvodních hub a oomycet v Česku. Riziko představují pro zemědělství a lesnictví

Nepůvodní rostliny a živočichové bývají v centru pozornosti ochránců přírody i veřejnosti. Méně známou, ale často stejně významnou skupinou jsou nepůvodní houby a oomycety – organismy, které mohou poškozovat lesy, zemědělské plodiny, okrasné rostliny i celé ekosystémy. Čeští mykologové a fytopatologové, včetně vědců z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) nyní sestavili vůbec první souhrnný seznam těchto organismů pro Českou republiku. Výsledky ukazují, že jejich počet v posledních desetiletích rychle roste. Jaké organismy se do České republiky dostaly spolu s dováženými rostlinami, dřevem nebo substráty? A jaké riziko představují pro naši krajinu? Na tyto otázky hledal odpověď tým odborníků vedený VÚK. Výsledkem je první komplexní přehled nepůvodních hub a oomycet na území České republiky.

Výzkumníci během několika let analyzovali odbornou literaturu, databáze, herbářové sbírky i záznamy z výzkumných institucí. Celkem identifikovali 352 nepůvodních druhů a taxonů hub a oomycet zaznamenaných na našem území mezi lety 1813 až 2022. Mnohé z nich se do Česka dostaly neúmyslně prostřednictvím mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem.

Podobně jako u invazních rostlin nebo živočichů se i u hub ukazuje silná souvislost mezi šířením nepůvodních druhů a globalizací. Nejvíce nových druhů bylo zaznamenáno po roce 2000, kdy se výrazně zvýšil objem mezinárodního obchodu a pohyb rostlinného materiálu napříč kontinenty.

„Veřejnost si pod pojmem biologická invaze většinou představí bolševník nebo nutrie. Ve skutečnosti však mezi nejvýznamnější invazní organismy patří i některé houby a oomycety. Často jsou pouhým okem neviditelné, ale jejich dopady na lesy, zemědělství nebo zahradnictví mohou být velmi významné,“ říká Karel Černý z odboru biologických rizik VÚK.

Největší podíl nepůvodních druhů pochází ze Severní Ameriky, Evropy a mírného pásma Asie. Převládají především druhy napadající rostliny, zatímco jiné ekologické skupiny jsou zastoupeny podstatně méně.

Analýza ukázala, že řada nepůvodních druhů představuje riziko zejména pro zahradnictví, zemědělství a lesnictví. Některé z těchto organismů jsou schopny způsobovat i rozsáhlá poškození tuzemských původních druhů a šířit se i v přírodním prostředí. Vědci identifikovali 72 invazních druhů, které se již dokázaly úspěšně šířit krajinou, a u 36 druhů předpokládají významné negativní dopady na ekosystémy.

Na rozdíl od větších rostlin a živočichů však jejich přítomnost bývá často odhalena až ve chvíli, kdy se škody začnou viditelně projevovat.

„Právě včasné rozpoznání nově zavlečených druhů je jedním z klíčových předpokladů jejich účinného omezení. Pokud se podaří zachytit nepůvodní druh v rané fázi výskytu, jsou šance na jeho potlačení výrazně vyšší než v okamžiku, kdy se rozšíří do volné krajiny,“ vysvětluje Markéta Hrabětová z odboru biologických rizik VÚK.

Výzkum potvrzuje, že houby a oomycety představují významnou, dosud často přehlíženou součást biologických invazí. Přestože jejich ekologické a ekonomické dopady mohou být srovnatelné s dopadem významných invazních rostlin nebo živočichů, dlouhou dobu stály mimo hlavní pozornost vědců i veřejnosti.

Nově vytvořený seznam poskytuje odborníkům důležitý nástroj pro sledování rizikových druhů, plánování ochranných opatření i lepší pochopení procesů, které mění podobu české krajiny. Výsledky zároveň ukazují, že ochrana přírody dnes nespočívá pouze v péči o viditelné organismy, ale také v monitoringu těch, které zůstávají většinou skryté pod povrchem nebo uvnitř rostlin.

Studie vznikla ve spolupráci odborníků z několika českých vědeckých a odborných institucí. Představuje první ucelený přehled nepůvodních hub a oomycet pro území České republiky a zároveň vytváří základ pro další výzkum invazí těchto organismů v podmínkách střední Evropy.

---

reklama

---