Nový praktický web nabízí metodiky, mapy i inspiraci pro péči o veřejnou zeleň
Web Venkovská zeleň soustřeďuje odborně podložené informace, které mohou pomoci při plánování nových výsadeb i při obnově těch stávajících. Návštěvníci zde naleznou doporučení, jak při volbě rostlin zohlednit přírodní podmínky, historii území, krajinnou strukturu i potřeby místních obyvatel.
Základ webu tvoří výsledky projektu Lokální identita zeleně venkovských sídel, který byl řešen v letech 2011 až 2014 s podporou Národní agentury pro zemědělský výzkum Ministerstva zemědělství ČR. Jeho koordinátorem byl VÚK, na řešení se podílely také Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.
Výzkumníci se zaměřili na tři modelová území – Společenství obcí Čertovo břemeno, vybranou část Českého středohoří a mikroregiony Moravský kras a Časnýř. Pro každou z těchto oblastí připravili metodiku doporučující vhodné okrasné a ovocné dřeviny i byliny. Vznikla rovněž souhrnná metodika využitelná na celém území České republiky.
„Venkovská sídla by neměla ztrácet svou tvář pod nánosem uniformních výsadeb, které vypadají všude stejně. Vhodně zvolené stromy, keře a byliny mohou naopak zdůraznit osobitost konkrétního místa, navázat na jeho historii a současně dobře fungovat v místních podmínkách. Právě s takovým výběrem chceme prostřednictvím webu pomoci,“ říká Adam Baroš z odboru kulturní krajiny a sídel VÚK.
Od doporučení rostlin až po jejich následnou péči
Metodiky se nezastavují pouze u seznamů vhodných druhů. Vysvětlují širší souvislosti výsadeb, přibližují technologie jejich založení a věnují se také následné péči. Zohledňují přitom ekologickou, estetickou i historickou vhodnost jednotlivých rostlin.
Pozornost je věnována rovněž propojení obcí s okolní krajinou. Publikace proto připomínají význam sadů, ovocných alejí, zeleně u drobných sakrálních staveb i zachování typického krajinného rázu. Doporučení mohou obcím a projektantům pomoci předcházet výsadbám, které by v daném prostředí špatně prospívaly nebo narušovaly jeho charakter.
„Naším cílem je převést výsledky výzkumu do podoby, která bude skutečně použitelná v praxi. Starosta, správce zeleně nebo projektant si může na webu zdarma stáhnout odborné podklady a využít je při přípravě konkrétního projektu. Studentům zase stránky nabízejí názorné příklady toho, jak se při práci s krajinou propojují přírodní vědy, historie, geografie a zahradní architektura,“ doplňuje Adam Baroš.
Přečtěte si také |
Ekologická pustina – plnokvěté kultivary a další hlouposti a rozmary v krajinářské architektuře
Mapy odhalují paměť krajiny
Důležitou součástí webu jsou specializované mapy. Zachycují například prvky lokální identity, stromy starých ovocných odrůd či krajinný ráz vybraných oblastí. Zahrnují také informace o památných a významných stromech, cenných biotopech nebo drobných sakrálních objektech.
Mapové výstupy pomáhají číst krajinu jako celek a pochopit, proč se jednotlivé regiony liší. Mohou být podkladem pro plánování veřejných prostranství, obnovu sadů a alejí, péči o kulturní dědictví, výuku i další odbornou práci.
„Na jednom místě zpřístupňujeme výsledky několika výzkumných témat, která spojuje péče o zeleň jako součást přírodního a kulturního dědictví. Chceme, aby odborné poznatky nezůstávaly pouze v archivech, ale pomáhaly lidem, kteří rozhodují o podobě obcí, krajiny, zahrad a parků,“ uzavírá Adam Baroš.
Metodiky, mapy a další odborné materiály jsou volně dostupné na webových stránkách www.venkovskazelen.cz. Při jejich dalším publikování je nutné respektovat autorství a uvádět příslušný zdroj.
reklama
Dále čtěte |
Pelhřimov bude mít Park Václava Havla, rozhodli zastupitelé
Chvaletice mění park, přibudou platany, japonské třešně i nové chodníky
V Jihlavě mohou lidé adoptovat mladé stromy a pomoci vysázet Alej svobody
Cesium – pozůstatek jaderné havárie – dnes pomáhá zjišťovat, jak se v lesích pohybují stopové prvky a znečišťující látky
Česká krajina skrývá dosud neznámé druhy ostružiníků
Oblíbené skalníky opouštějí zahrady a začínají se šířit českou krajinou
