Letokruhy mění pohled na šumavské lesy. Přírodní narušení zasahovala častěji porosty v nižších polohách
Téměř čtyři století zapsaná ve dřevě
Vědci analyzovali celkem 7 637 letokruhových sérií stromů z nejzachovalejších částí české i německé Šumavy. Zkoumané lokality ležely v nadmořských výškách od 672 do 1 453 metrů nad mořem a zahrnovaly horské smrčiny, smíšené lesy, podmáčené porosty i suťové lesy. Některé stromy dosahovaly stáří 500 až 600 let.
Letokruhy fungují jako přírodní archiv. Jejich šířka vypovídá o podmínkách, ve kterých strom v daném roce rostl. Pokud například po odumření okolních stromů pronikne ke koruně více světla, může strom začít růst rychleji. Náhlé rozšíření letokruhů tak vědcům pomáhá odhalit, kdy se v porostu uvolnil prostor v důsledku odumření sousedních stromů, například působením větru, napadením lýkožroutem smrkovým nebo z důvodu přirozeného stárnutí.
„Každý strom si ve svých letokruzích uchovává část historie lesa. Teprve propojením tisíců těchto záznamů z různých míst ale získáme ucelený obraz o tom, kdy a kde docházelo k výrazným událostem. Díky rozsahu našeho souboru jsme mohli sledovat vývoj přírodních narušení lesa od počátku 17. století,“ říká Ivana Vašíčková z odboru ekologie lesa VÚK, hlavní autorka studie.
Působení větru a kůrovce se vzájemně zesiluje
Výsledky ukazují, že přírodní disturbance (narušování) šumavských lesů během posledních čtyř století pomalu, ale vytrvale zrychlovalo. Významnou roli přitom hrálo propojení silných větrných událostí a následného přemnožení kůrovce. Silný vítr poškodil nebo vyvrátil část stromů a vytvořil podmínky, ve kterých se mohl kůrovec dále šířit.
V letokruzích se výrazně projevily události ve 20., 40. a na konci 60. let 19. století, zejména v letech 1868–1870. Spolu s následujícím nárůstem množství kůrovce je toto období vichřic pokládáno za jedno z historicky největších v celé střední Evropě. Rozsahem se mohlo přibližovat událostem, které Šumava zažila na přelomu 20. a 21. století.
Analýza zároveň ukázala, že ani nejsilnější vichřice nezasáhly všechny části Šumavy stejně. Zatímco na jednom místě došlo k rozsáhlému poškození, jinde porost zůstal téměř nedotčený. Jednotlivé typy lesa tak mají vlastní historii a na extrémní události reagují rozdílně.
Překvapivý výsledek: rozhoduje nadmořská výška
Za nejdůležitější faktor ovlivňující četnost zmíněných narušení lesů vědci označili nadmořskou výšku. Nejnižší četnost zaznamenali v horských smrčinách, nejvyšší naopak ve smíšených lesích v nižších polohách. Tento výsledek částečně mění dosavadní představu, podle které jsou nejzranitelnější především smrkové porosty na horských hřebenech vystavených silnému větru.
Stromy ve vyšších nadmořských výškách rostou pomaleji, bývají nižší a mohou být lépe přizpůsobeny větrnému zatížení. V příznivějších podmínkách nižších poloh rostou rychleji, dosahují větší výšky a jejich koruny jsou působení větru vystaveny dříve. Teplejší prostředí v nižších polohách navíc urychluje vývoj kůrovce a může mu umožnit vytvořit během jednoho roku více generací.
Významná je rovněž orientace svahu. Častější narušení vědci zaznamenali zejména na jižních a jihozápadních svazích, které přijímají více slunečního záření a mají teplejší mikroklima. „Zranitelnost lesa nelze posuzovat pouze podle toho, zda v něm převládá smrk, buk nebo jedle. Rozhoduje souhra celé řady podmínek – nadmořské výšky, orientace svahu, druhového složení porostu, rychlosti růstu stromů i návaznosti větrných a kůrovcových událostí,“ vysvětluje Ivana Vašíčková.
Pestrá krajina má větší šanci extrémní události zvládnout
Rozdílný vývoj odlišných typů lesních ekosystémů vytváří pestrou mozaiku porostů různých vývojových fází a struktury. Největší rozmanitost těchto procesů vědci zaznamenali v přirozených smíšených lesích.
Právě tato pestrost může být pro budoucnost lesa zásadní. Pokud se jednotlivé části krajiny nacházejí v různých vývojových stadiích, je méně pravděpodobné, že je jediná extrémní událost postihne stejným způsobem a ve stejnou dobu. „Přírodní disturbance neznamená jen ztrátu, ale je i důležitým aspektem dynamiky lesa. Je také součástí obnovy lesa a pomáhá vytvářet jeho věkovou i prostorovou rozmanitost. Takto pestrý les může mít větší schopnost vyrovnat se s extrémními a obtížně předvídatelnými událostmi,“ doplňuje Ivana Vašíčková.
Minulost pomáhá připravit se na klimatickou změnu
Výsledky studie přispívají k lepšímu porozumění budoucího vývoje středoevropských lesů.
S rostoucími teplotami a proměnou druhového složení lze očekávat vyšší pravděpodobnost narušení zejména ve smíšených porostech v nižších nadmořských výškách. Teplejší podmínky mohou urychlit růst stromů, ale také jejich životní cyklus a tempo proměny celého lesa.
Výzkum současně zdůrazňuje význam bezzásahových území, kde mohou vedle sebe probíhat různé typy narušení i následné přirozené obnovy. Zachování těchto přirozených procesů podporuje dlouhodobou odolnost lesů a jejich schopnost poskytovat důležité služby – od ochrany biologické rozmanitosti přes zadržování vody až po ukládání uhlíku.
Studii vedli odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně a Národního parku Bavorský les. Výzkum podpořily Technologická agentura České republiky a Grantová agentura České republiky.
reklama
Dále čtěte |
Chlumský rybník na Šumavě se stane útočištěm pro mihuli potoční a pstruha obecného
Červený chce po odvozu sudů s chemikáliemi ze Šumavy zveřejnit zprávy Dekonty
Ministr Červený rozšířil trestní oznámení kvůli kontaminaci Šumavy
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Slavomil Vinkler
23.10.2026 07:56Neb AI říká: "Biotop, někdy také habitat neboli stanoviště je biotické (živé) i abiotické (neživé) prostředí, ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody – biotou." Tedy zdůrazněme: ovlivněné a pozměněné živou složkou, mj.i megafaunou.
Petr
23.10.2026 10:51 Reaguje na Slavomil VinklerNedávno jste tu sám napsal jak byla naše krajina po skončení doby ledové postupně z většiny porostlá hustým lesem.
Slavomil Vinkler
23.10.2026 12:30 Reaguje na PetrNěkteré euroasijské druhy megafauny se podobaly těm severoamerickým. Mezi nejvýznamnější euroasijské druhy patřil mamut srstnatý (Mammuthus primigenius), Mammuthus trogontherii, Palaeoloxodon antiquus, Hippopotamus antiquus, pratur (Bos primigenius), bizon pravěký (Bison priscus), lev jeskynní (Panthera spelaea), medvěd jeskynní (Ursus spelaeus), hyena jeskynní (Crocuta crocuta spelaea), Homotherium, Megaloceros giganteus, Ursus maritimus tyrannus, nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis), Stephanorhinus kirchbergensis, Stephanorhinus hemitoechus a nosorožec jednorohý (Elasmotherium), kůň , Sob, Jelen evropský... Píšu to asi po dvacáté. Máte vy paměť v ?
Slavomil Vinkler
23.10.2026 12:31 Reaguje na Slavomil VinklerRadek Čuda
23.10.2026 14:36 Reaguje na Slavomil VinklerMegafauna nemegafauna, rozštípl to až nějaký holzknecht, co sem přimigroval z Rakouska.
Petr
23.10.2026 13:10 Reaguje na Slavomil VinklerV době ledové byly horské polohy Šumavy ledová tundra. Po jejím skončení tu narostly lesy a z vašeho nesmyslného výpisu už tu snad asi kromě jelenů nic nežilo. Tak se tedy znovu asi podvacáté ptám na to, na co jste mi ještě ani jednou neodpověděl, tedy co ty horské lesy ředilo?
Petr
23.10.2026 13:14 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 13:16 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 13:22 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
23.10.2026 14:39 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 15:42 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.10.2026 15:55 Reaguje na PetrSlavomil Vinkler
23.10.2026 16:19 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 17:01 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.10.2026 15:46 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.10.2026 16:33 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 16:57 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
23.10.2026 17:53 Reaguje na PetrPetr
23.10.2026 21:31 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.10.2026 21:36 Reaguje na Slavomil VinklerPetr
23.10.2026 22:05 Reaguje na Slavomil VinklerKdyby byla lesnatost třeba 60 %, nebo ještě víc, tak bych vás chápal a podporoval, ale tohle?
Slavomil Vinkler
24.10.2026 08:23 Reaguje na PetrMotýlům nevyhovuje nynější podoba krajiny. Jejich mizení souvisí s příliš intenzivním zemědělským hospodařením. Ale také se zarůstáním stepních skalnatých oblastí vysokou travou, keři a stromy, kdy se některá území mění v těžko prostupnou džungli.
Petr
24.10.2026 08:54 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
24.10.2026 08:31 Reaguje na PetrVladimir Mertan
24.10.2026 08:53 Reaguje na PetrRozpor teda nie je v tom, či mat les alebo lúku, ale v kvalite biotopu. Potrebujeme aj lesy pralesného typu a presvetlené pastevné lesy s hlavatými stromami (pollardingom), rovnako ako potrebujeme pestrú mozaiku lúk, sadov a teplomilných svetlých biotopov. Samozrejme, sú potrebné aj hospodárske lesy a veľké polia, pretože tie nás živia.
Petr
24.10.2026 08:58 Reaguje na Vladimir MertanPetr
24.10.2026 09:37 Reaguje na PetrPetr
24.10.2026 09:40 Reaguje na PetrVladimir Mertan
24.10.2026 12:52 Reaguje na PetrPetr
24.10.2026 13:18 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
24.10.2026 14:06 Reaguje na PetrKto to zaplatí a spravuje? Ak zalesníme „nadbytočnú“ poľnohospodársku pôdu či zarastajúce lúky, kto uhradí sadbu, výkup pozemkov a prácu ľudí? Peniaze predsa nie sú len „biznis“, ale nástroj na organizovanie ľudskej práce a zdrojov. Budeme v tých nových lesoch ťažiť drevo, alebo ich necháme úplne bez zásahu?
Potravinová bezpečnosť: ČR (ani SR) nie je v potravinách plne sebestačná. Ak zmenšíme plochu polí, ako nakŕmime 10 miliónov ľudí v prípade krízy alebo vojny?
Globálny dopad a ekonomika: Ak potraviny a drevo vypadnú doma, budeme ich musieť dovážať. Tie však často vznikajú v zámoří na úkor rúbania a vypaľovania tropických pralesov. A navyše – odkiaľ na ten dovoz vezmeme peniaze, keď si doma znižujeme vlastnú produkciu a hospodársky výkon?
Ako by teda vo vašej predstave vyzerala ideálna krajina a ako konkrétne by ste ju vymanili z tohto kruhu peňazí a globálnej spotreby? A ak sa to náhodou podarí – kto ju bude spravovať? Lesná zver, stromy, požiare, alebo cesty?
Petr
24.10.2026 14:19 Reaguje na Vladimir MertanZemědělství jede na nadvýrobu, stejně jako vše jiné, takže strašení kdo nakrmí 10 milionů lidí je úsměvné. Ano, nejsme soběstační, ale to není nikdo. Důvod je prostý, nejde vše produkovat všude. Takovou rýži, banány a mořské ryby tu vyprodukujeme asi sotva. Nebo obráceně - můžeme jíst jen pšenici, budeme soběstační a ještě víc než polovinu vyvezeme. Absurdní? Já si nezačal.
A ano, zvýšení zalesnění umožní i vyšší komerční produkci dřeva. Nemusí být vše jen les, mohou to být klidně třeba plantáže dřeva, nebo agrolesnictví, nebo cokoliv jiného, co bude mít požadovaný a potřebný vliv na životní prostředí.
Každopádně, správně jsem uvedl, že z důvodu peněz by to pro většinu lidí bylo něco nepřekonatelného, hlavně mentálně. Dnes už si skoro nikdo nedovede představit, že by dělal něco ne pro peníze a výdělek.
Nicméně je to zatím jediná reálně použitelná a funkční cesta jak něco změnit. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel, protože to ani nejde.
Ale zkuste to, přidejte vaši představu co by se dalo udělat.
Petr
24.10.2026 14:54 Reaguje na PetrBřetislav Machaček
25.10.2026 10:36stejně starými stromy na stejném stanovišti zcela z jiných důvodů, než
jsou popisovány. Je to jako u dvojčat, pokud nejsou jednovaječná. Jsou
stejně stará, ale často zcela jiná. U stromů jsou to rozdíly genetické
a často i náhodné kvůli škůdcům a konkurenci jinými stromy. Pokud roste
strom zastíněn 100 let jiným, tak dostane k většímu růstu příležitost
až po odumření toho konkurenčního stromu. Jsem vůči těmto zjištěním
dost skeptický už kvůli tomu, že je to průzkum z různých růstových
podmínek a nikoliv pouze z jedné plochy stejných parametrů. Strom od
potoka bude mít vždy jiný růst, než řfr
dvojčataioill§
Břetislav Machaček
25.10.2026 10:46stejně starými stromy na stejném stanovišti zcela z jiných důvodů, než
jsou popisovány. Je to jako u dvojčat, pokud nejsou jednovaječná. Jsou
stejně stará, ale často zcela jiná. U stromů jsou to rozdíly genetické
a často i náhodné kvůli škůdcům a konkurenci jinými stromy. Pokud roste
strom zastíněn 100 let jiným, tak dostane k většímu růstu příležitost
až po odumření toho konkurenčního stromu. Jsem vůči těmto zjištěním
dost skeptický už kvůli tomu, že je to průzkum z různých růstových
podmínek a nikoliv pouze z jedné plochy stejných parametrů. Strom od
potoka bude mít vždy jiný růst, než odněkud ze skal, kde je sucho.
Záleží i na jeho kořenovém systému a škůdcích, kteří ho mohli kdysi
brzdit v růstu. Těch proměnných je tolik, že bych neměl odvahu z
přírůstků dělat jakékoliv závěry. Už jsem tu psal o smrcích sázených
v bývalé pískovně jako kryt pro zvěř, které mají po 60 letech 3 metry
a kmínek silný 3-5 cm. U nich by bylo zajímavé zjistit z letokruhů
který rok byl suchý a který mokrý a jaký jiný vliv, než půda chudá
na živiny a vodu jejich růst ovlivnily. Tytéž smrky měl jeden myslivec
na své zahradě a jako 15 metrů vysoké je kvůli sousedům musel před
léty vykácet. Byly to tehdy stejně staré stromy, které sázeli v té
pískovně a on doma na zahradě.
Slavomil Vinkler
25.10.2026 13:43 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Dubský
18.11.2026 18:52Pane Vinklere, lesní pastva vede k poškozování stromů, to byl důvod zákazu.Nerozhoduje počet stromů, ale plocha jejich listí (jehličí je též list. Odpar vody ochlazuje a zvlhčuje, zbytečně velký rozvrat přrvážně smrkových porostů vedl k oteplení (a též vysoušení krajiny, zvlášť důležité jsou stále zelené porosty v pramenných oblastech, což je nepochopitelně ignorováno). Petr Dubský
Petr Dubský
18.11.2026 18:59Pane Vinklere, lesní pastva vede k poškozování stromů, to byl důvod zákazu.Nerozhoduje počet stromů, ale plocha jejich listí (jehličí je též list. Odpar vody ochlazuje a zvlhčuje, zbytečně velký rozvrat přrvážně smrkových porostů vedl k oteplení (a též vysoušení krajiny, zvlášť důležité jsou stále zelené porosty v pramenných oblastech, což je nepochopitelně ignorováno). Petr Dubský


Mladé stromy pod korunami velikánů rostou jinak
Správně vybrané rostliny snižují náklady na péči, zlepšují odolnost obcí vůči horku a zároveň podpoří tradiční ráz českého venkova
Krásná zahrada nemusí ohrožovat přírodu. Katalog radí, které invazní rostliny nahradit