Ochránci přírody na Pálavě likvidovali kaktusy
16.3.2024 01:10
(ČTK)
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku.
Ochránci likvidovali opuncii v národní přírodní rezervaci Děvín. "Jde asi o desítku ohnisek, která zatím nejsou rozlehlá, jde o metry čtvereční, maximálně desítku metrů čtverečních. Zatím jsme zlikvidovali tři ohniska, budeme pokračovat dál," uvedl Kmet.
Opuncie se podle něj nijak rychle nešíří. Ale pokud by jejímu šíření podle Kmeta nezabránili, mohla by potlačit tamní cennou vegetaci. "Bohužel má potenciál nekontrolovaně se šířit do svého okolí a pronikat do skalní stepi. Pokud by se tak skutečně stalo, byla by ohrožena unikátní vegetace, která je na Děvíne jedním z hlavních předmětů ochrany," uvedl Kmet. Doplnil, že nejdůležitější při likvidaci je vzít rostlinu skutečně celou, včetně kořenů. To se ochráncům podle Kmeta dařilo, protože je půda zatím kyprá po jarních deštích.
Jak se opuncie na Děvím dostala, není známo. V lokalitě stojí starý kříž po tragicky zemřelém paraglidistovi, podle Kmeta je možné, že tam rostlinu někdo vysadil. S jistotou to ale říci nejde.
Opuncie hnědoostná je severoamerický druh, který se vyskytuje na jihozápadě USA a v Mexiku. Vytváří shluky plochých zelených článků, deset až 25 centimetrů vysokých, které jsou chráněny skupinami trnů.
CHKO Pálava má rozlohu zhruba 83 kilometrů čtverečních, vyhlášena byla v roce 1976. Ceněné jsou v ní především biotopy druhově bohatých skalních, drnových a lučních stepí a lesostepí, také teplomilných doubrav a suťových lesů vyvinutých na vápencových kopcích Pavlovských vrchů.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník SosnowskéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (35)
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2024 06:40Taky by bylo dobré obnovit odstraněnou populaci kozy bezoárové a naproti tomu potlačit muflony. Omezilo by se zarůstání keři a borytem.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.3.2024 14:09 Reaguje na Slavomil VinklerTo by museli ekologisti uznat svůj omyl.. Raději budou 2x ročně po Pálavě lítat s křovinořezy.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.3.2024 08:09Jiří Kmet je mimo. Opuntia pheacantha a podobné druhy nikdy nebudou v našich podmínkách invazivní druh. S ohledem na mokrý průběh našich zim bývají dost často likvidovány hnilobou. Na rozdíl od invazivních druhů jako je boryt barvířský a podobné, stačí opuncii vyrvat a hodit třeba na kompost. Tam uhyne sama. Mimo je o srovnávání s opunciemi rostoucími třeba v Austrálii. Nelze O. pheacantha rovnávat s takovými druhy jako je O. ficus-indica a podobné.
Odpovědět
MS
Milan Stehno
16.3.2024 09:51To chci na skalku. Vy tzv.ochránci přírody,berte to jako danˇ z globalizace. V kontejneru,který jede přes půlku zeměkoule se hold občas něco dotáhne. To ale neznamená,že nám to tady udělá paseku. Zajímalo by mne,jak to řeší v daleké cizině,když se jim tam objeví něco od nás :D
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2024 10:56 Reaguje na Milan StehnoTo tam vysadil nějaký okrašlovač. Žádný kontejner.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.3.2024 11:09 Reaguje na Slavomil VinklerMnoží se i semeny. Mohli to tam dotáhnout ptáci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2024 15:36 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTo je tvrzení k soudu, nikoli mezi námi děvčaty.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2024 15:39 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá pěstovat kaktusy ze semen umím. Ale v přírodě je to náhoda, co se stane tak jednou za mnoho let. Ještě jsem neviděl semenáče u plodícího trsu.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.3.2024 16:13 Reaguje na Slavomil VinklerMám je na balkóně a občas se tam semenáč vykytne. Je ale fakt, že spíše se mi semení Neobesseya missourienis a Coryphantha vivipara. I nějaké echináče se tam občas objeví.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.3.2024 18:08 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTydle nemám. Měl jsem venku na skalce Echinocereusy, ale loňskou mokrou zimu nevydrželi. Ale ty vaše by venku taky nepřežili mokrou zimu.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
16.3.2024 20:07 Reaguje na Slavomil VinklerVivipary a Neobesseye jsou zimovzdorné, tudíž i naši mokrou zimu by měly dát. Teoreticky i určité triglochidiatusy.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.3.2024 06:33 Reaguje na pavel peregrinNo asi je zkusím. Uvidíme, jak říkal ten slepý.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.3.2024 08:58 Reaguje na Slavomil VinklerVydrží E. triglochidiatus, E. viridiflorus, E. baileyi. Jo a mám na balkóně asi čtyři formy Agave utahensis. Ty vydrží i mráz -25 st. C. Akorát pozor na příliš mokré zimy. Doporučoval bych je nadkrýt třeba skleněnou tabulkou.
Odpovědět
radim buffalo tobias
18.3.2024 16:01 Reaguje na Milan Stehnotak si tam udělej honem výlet než těch pár m2 co tam je, nezničí ochranářští pomatenci co z toho zase dělají humbuk - z komára vola. patrně na to budou chtít i dotaci. když je i rozsadíš do květináčů tak to můžeš i pak na farmářských trzích prodat skalničkářům. ale pozor aby ti nedali pak pokutu až tam budeš v tom chráněném území "neodborně" dloubat skládací lopatkou !
Odpovědět
kk
karel krasensky
16.3.2024 10:04To je to globalní oteplování a změna klimatu.Hlavně,aby nějaký chovatel nevypustil do přehrady,řeky,rybníku,anakondy.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
16.3.2024 11:10 Reaguje na karel krasenskyTyhle opuncie rostou třeba i v Kanadě, takže globální oteplování na šíření těchto kytek nemá vliv.
Odpovědět
MM
Milan Milan
16.3.2024 16:24Na GO se svede kde-co. Ale toto je zřejmě obyčejný lidský šlendrián, resp. daň neřízené globalizace... Jako i spousta jiných, najednou se vyskytnuvších invazivních druhů, včetně rostlin, stromů, zvířat i hmyzu.
Odpovědět
tt
toky toky
16.3.2024 17:46A teď soudruzi ekologové začněte likvidovat brambory, rajčata i tabák!!
Odpovědět
kk
na
17.3.2024 00:28
Jsem odpůrce boje proti jakýmkoliv údajně invazivním rostlinám i zvířatům. Přece to, že se tu objeví nějakej druh, kterému se daří je samo o sobě pozitivní, ne? Fauna a flora se pak stává jako celek odolnější, protože jí přibyla nová životaschopná konkurence. A časem si to sedne a novej druh zapadne do ekosystému, tak jako třeba krásně zapadl ořešák královský. Nebo, že by jej údajní ekologové také začali likvidovat, coby nepůvodní?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.3.2024 06:36 Reaguje naNevíte co mluvíte. Já bych si nepřál všude pajasan a křídlatku. Nic je nežere, (neposkytují potravu) a všude (proto) bují.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
17.3.2024 08:59 Reaguje na Slavomil VinklerBolševník velkolepý taky není kytka, nad kterou by lidi jásali.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.3.2024 11:55 Reaguje na Slavomil VinklerKřídlatka je jedlá. Je to slušná píce pro hospodářská zvířata a její jarní výhonky se dokonce dají použít jako zelenina podobně jako chřest. Pro vysekávání na píci pro drobné zvířectvo je křídlatka velmi dobrá rostlina vzhledem ke své velikosti. Ne nadarmo problémy s křídlatkou začaly gradovat až po sametu, v době, kdy lidi přestávali chovat králíky a jiné drobné zvířectvo a vysekávat na píci okolí.
A dneska mít v blízkosti míst zamořených křídlatkou chovatele králíků nebo kozy, nemusela by se ta křídlatka ani chemicky likvidovat, protože pokud by se 2 - 4 x ročně křídlatka vysekla a biomasa z ní se odvezla ke krmení, ztratila by křídlatka svou vysokou agresivitu, která z ní čni nebezpečnou invazivní rostlinu a velmi by zeslábla.
Jinak to má být i léčivka.
Odpovědět
A dneska mít v blízkosti míst zamořených křídlatkou chovatele králíků nebo kozy, nemusela by se ta křídlatka ani chemicky likvidovat, protože pokud by se 2 - 4 x ročně křídlatka vysekla a biomasa z ní se odvezla ke krmení, ztratila by křídlatka svou vysokou agresivitu, která z ní čni nebezpečnou invazivní rostlinu a velmi by zeslábla.
Jinak to má být i léčivka.
JM
Josef Mozek
17.3.2024 18:06 Reaguje naMám stejný názor, bohužel mašinérie boje proti tzv. invazním druhům je už natolik rozjetá a živí tolik lidí, že už se nezastaví. A podle komentářů je zřejmé, že jí zhltli mnozí z laické veřejnosti.
Spoustu druhů čeká následující scénář - ve své původní domovině budou vyhubeny, v nové domovině taky, protože jsou invazní, no a pak konečně nastanou vhodné podmínky, aby další skupiny "vědců" žádaly miliony pro sebe na záchranu těchto druhů. A dostanou je.
Odpovědět
Spoustu druhů čeká následující scénář - ve své původní domovině budou vyhubeny, v nové domovině taky, protože jsou invazní, no a pak konečně nastanou vhodné podmínky, aby další skupiny "vědců" žádaly miliony pro sebe na záchranu těchto druhů. A dostanou je.
MK
Majka Kletečková
17.3.2024 21:21 Reaguje naVy jste zřejmě vítač migrantů z Afriky a dalších muslimských zemí, že.
Odpovědět
JM
Josef Mozek
18.3.2024 09:31 Reaguje na Majka KletečkováNo, to nejsem. Vždyť je tu řeč o flóře a fauně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
18.3.2024 22:20 Reaguje na Josef MozekMůj komentář byl reakcí na anonyma "na", nikoliv na vás.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.3.2024 12:00 Reaguje naTak ono je hlavní, jak agresivně cizí organismus získává v novém prostředí prostor. Někdy skutečně vyhubí některé nebo většinu druhů své niky a potom je třeba ten organismus ničit. Jindy prostě jenom přibude do biotopu a zabere si jenom svůj díl daný jednotkami až nižšími desítkami procent, ne víc a potom by se to mohlo považovat za obohacení toho biotopu a zvýšení jeho diverzity. Tak funguje třeba i například vzhledem a dekorativností profláknuta netýkavka žláznatá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.3.2024 10:14Nevadilo by mi ty kaktusy nechat na nějaké omezené lokalitě jako atrakci, pokud není prokázáno invazní šíření. Ono některé chráněné rostliny k nám
kdysi zavlekli Mongolové, Tataři, Napoleonští vojáci atd. Z nepůvodních
se staly původními a dokonce některé přísně chráněnými. Totéž se dělo v Sudetech , kam si z Alp přivezli osiva lučních trav a sazenice stromů
Sudeťáci. V rozumné míře a pod kontrolou zde může růst a žít cokoliv, jen
to je třeba regulovat a nebýt až tak netolerantní. Nic se totiž nestane
pohromou, pokud se to hlídá a uhlídá. Problém je rezignace a pak už je
pozdě. Některé invazní rostliny už ale nikdo nikdy nevyhubí a na to už
rezignují i ochranáři. Ať zkusí na Ostravsku likvidovat do nedávna přísně
chráněné jmelí a nebo křídlatku. Na to si netroufají a rezignují. Naopak
se zviditelňují na něčem, co má naprosto marginální invazní charakter.
Odpovědět
kdysi zavlekli Mongolové, Tataři, Napoleonští vojáci atd. Z nepůvodních
se staly původními a dokonce některé přísně chráněnými. Totéž se dělo v Sudetech , kam si z Alp přivezli osiva lučních trav a sazenice stromů
Sudeťáci. V rozumné míře a pod kontrolou zde může růst a žít cokoliv, jen
to je třeba regulovat a nebýt až tak netolerantní. Nic se totiž nestane
pohromou, pokud se to hlídá a uhlídá. Problém je rezignace a pak už je
pozdě. Některé invazní rostliny už ale nikdo nikdy nevyhubí a na to už
rezignují i ochranáři. Ať zkusí na Ostravsku likvidovat do nedávna přísně
chráněné jmelí a nebo křídlatku. Na to si netroufají a rezignují. Naopak
se zviditelňují na něčem, co má naprosto marginální invazní charakter.
SV
Slavomil Vinkler
17.3.2024 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekJistě, soukromé skalky v zahradě, botanické sbírky.... Na Palavě a jinde v přírodě, ale nemá co dělat.
Odpovědět
JM
Jiří Matuš
19.3.2024 07:15 Reaguje na Břetislav MachačekJmelí nebylo nikdy chráněné, natož pak přísně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.3.2024 21:58 Reaguje na Jiří MatušMachaček rád střílí od boku. Někdy se i strefí, často je ale vedle.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
21.3.2024 12:02 Reaguje na Jiří MatušChráněné možná nebylo a není, ale jeho sběr ve volné přírodě, co jsem pochytil, má být dodnes zakázán.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
17.3.2024 21:24Opuncie mi stačí v botanických zahradách, v naší volné přírodě o ně nestojím.
Odpovědět
JH
Jana Havlová
20.3.2024 21:01Opuncie mají vedle velkých rovných trnů i malé ale početné trny s mikroskopickými zpětnými háčky. Pokud se jich dotknete, zabodají se do kůže a při pokusu o vytažení se zlomí. Ve větším objemu vyndat prostě nejdou, musí vyhnisat. Přestavte si, že trsem opuncijí proběhne malé děcko...
Odpovědět
