Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného

"Koniklec otevřený doplácí na to, že se během posledního půlstoletí úplně změnilo obhospodařování krajiny. Vyhovovalo mu totiž, že pastva udržovala nízké trávníky podobné stepím. Bez ní krajina postupně zarůstá a koniklecům a dalším stepním druhům se v ní nedaří."

Takto podané to zní, jako by z naší krajiny zmizelo zemědělství a všude bylo už jen trní a kopřivy. Ve skutečnosti je naše krajina ze 70 % zcela oholená a bez života, taková mrtvá step, navíc z velké části zabetonovaná. Že někde nějaký kousek už se neoře a vrací se zpátky přírodě je tedy jedině dobře, a my bychom měli volat Jen víc!, protože to je jediná šance jak udržet trochu normální klima a trochu života ve sterilní krajině.
Když tedy někde nějaký kousek náhodou zaroste, je to vlastně taková restituce - znárodněný majetek se po právu navrací původním majitelům - rostlinám a stromům, mechům, houbám, lišejníkům, broukům, žížalám a šnekům, ještěrkám, krtkům, ptákům, zajícům, srnkám, vodě...

Mícháte jablka s hruškami. Jasně je napsané, že koniklec pro svoji potřebu musí mít spásané prostředí. To není nic proti přírodě, po které voláte. Dám vám malý příklad- nedaleko od nás byly dva plácky, na kterých rostl vstavač májový a upolíny. Ty plácky, dokud byly v obhospodařování zlého zemědělského podniku, se pravidelně kosily.
Po restituci se vrátily původnímu majiteli a ten nechal plácky zarůst ostřicí a náletovými dřevinami. Tudíž na jednu stranu úkryt pro živočichy, na druhou orchideje a upolíny vymizely. Tak a teď mi řekněte, co je pro vás lepší- zvěř anebo rostliny?

Já osobně jsem pro nálet, který pro krajinu a biodiverzitu jednoznačně udělá víc a pestřejší služby, než orchideje.

A teď si představte situaci, kdy jiný takto zapálený zelený řekne- já osobně jsem pro orchideje a koniklece. Jak to budete vnímat?

Nemusím si nic představovat, přesně tahle situace tu je, o tom je článek.
No a ptal jste se co je pro mě lepší. Odpověděl jsem.
Nemám nic proti koniklecům, jen jsem přidal svůj názor na zarůstání krajiny, a teď i na nálet.

vono je nejlepší naházet na meze šutry a meze nechat zarůst nějakým bordelem od hlohů, přes černý bez, dřín a špendlíky po jasany, a mezi tím půlhektarové loučky sekat/spásat. má to jeden problém, takovým zemědělstvím si nevyděláte ani na slanou vodu, tohle já můžu provozovat jako chalupář pro radost a fakticky do dotovat.

Na 100 m2 náletu máte třeba jen 4 druhy křovin.
Na 100 m2 udržované pastviny máte desítky druhů rostlin, a po obvodu i ty 4 druhy keřů.
Navíc - v souvislém porostu křovin uvnitř hnízdí výrazně méně ptáků, než v rozptýlených skupinkách keřů.
Je to naprosto logické, na to není potřeba na to moc studovat, řekne to i dítě 5 třídy, pokud mu dáte šanci, aby mohlo porovnávat porosty.
Podívejte se na letecké snímky z let před rokem 1950, kdy byly pastviny, tedy plochy, které nebylo možné orat, a na ty samé plochy v současné době. A uvidíte, jak krajina pro zrušení drobné péče degraduje zarůstáním buření a druhově málo bohatými porosty křovin.

Biodiverzita nejsou jen luční rostliny, keře a ptáci. I děti ve školce by vám toho vyjmenovaly spousty.

Přečtěte si pořádně co píši. Ale porovnávám rozmanitost 100 m2 křovin a rozmanitost 100 m2 pastviny s křovinami
Takže - nechte čepici na hlavě.

Autor měl na mysli to, že až do padesátých let byla za každou vsí a na periferii větších měst obecní pastvina, kam vyháněli na pastvu své ovce a kozy drobní zemědělci / chovatelé, kosila se tráva pro králíky a podobně. A právě takové lokality hostily velké množství rostlin adaptovaných na takový režim. Zánikem této drobné pastvy byla většina takových lokalit zalesněna či ponechána sukcesi. Tento způsob drobného hospodaření se nejdéle zachoval v Bílých Karpatech, a proto jsou tamní louky jedny z nejbohatších v rámci celé Evropy.
Bohužel v tomto v minulosti selhala ochrana přírody, kdy ačkoliv takové lokality s výskytem vzácných rostlin byly rozpoznány a zahrnuty do ochranných programů, byla nastolena bezzásahovost, jelikož se tehdy ochranáři domnívali, že se přítomná vegetace je výsledkem sukcese a je pro dané prostředí takzvaně klimaxová. Až po desetiletích se ukázalo, že tyto rostliny tam tisíciletí prospívali nikoli navzdory pastvě, ale díky ní..

Bývalé periferie vesnic a měst z 50. let dnes nejsou ani zarostlé, ani ponechané sukcesi. Jsou zastavěné a zabetonované. Stačí se podívat do map.
Já osobně musím říct, že ve světě, který vídám při svém cestování, žádné zarůstání krajiny nevidím a nepozoruji. Ano, sem tam je nějaká zahrada u opuštěného domku zarostlá, ale v extravilánech nic takové není. Vše se udržuje, buď se na tom něco pěstuje, nebo se to jen seká, protože majiteli nebo nájemci jde o peníze. Ano, jsou výjimky a sem tam se najde nějaký kousek pole, který zarostl. Ale rozhodně nemůžu říct, že by docházelo k jakémukoliv zarůstání krajiny, jak se tu celkem dost často dočítám. Já naši krajinu vnímám přesně opačně - jako holou a prázdnou (neles tvoří téměř 70 procent rozlohy státu), což ji pohledem biodiverzity a klimatu dělá mrtvou a nefunkční. A tak každý nově zarostlý kousek půdy znamená velký přínos a užitek pro vše živé, nikoliv tragédii a problém.

Jen v několika zemích Evropy došlo k zbavení lidí na venkově péče o většinu ploch v katastru obce, jako u nás po roce 1950.
A ještě v sedmdesátých letech minulého století na venkově bylo hodně králíkářů, a i chovatelů býčků na výkrm, takže měli povoleno sekat píci na pro zemědělskou techniku nepřístupných plochách.
A ještě k tomu různé spolky na venkově takové nepřístupné plochy na venkově vysekávaly, a prodávaly zemědělcům, a peníze využily na činnost, třeba akce s dětmi, zájezdy apod.
Po roce 1990 došlo k destrukci zemědělství, prakticky vymizel chov drobných domácích zvířat, a vlastníků pozemků je jedno v jakém stavu pozemky jsou.
A pokud jde o to vaše - "zastavěno" - vzpamatujte se a používejte skutečně mozek a neblábolte.
Katastry obcí mají i desítky km2 pozemků (např.: obec 8 800 obyvatel, přes 50 km2). A určitě nám nebudete tvrdit, že všechny pozemky jsou zastavěné, včetně těch, které byly před desítkami let několik km od návsi a byly jen pastvinami.
Ten váš postoj, že příroda si vše vyřeší je až moc jednostranný, protože v přírodě nefunguje mnoho drobností, na kterých byla založena druhová rozmanitost.
Podívejte se do Afriky, kde ještě fungují velká stáda býložravců, dokonce "drtičů" dřeva, že nemá šanci savana zarůst dřevinami, a jsou tam zachovány jak lesy, tak skupiny dřevin apod.

Však se také nebavíme o katastrech, jak jste si to sám s použitím vašeho mozku přeložil, ale o, cituji: "za každou vsí a na periferii větších měst obecní pastvina, kam vyháněli na pastvu své ovce a kozy drobní zemědělci / chovatelé, kosila se tráva pro králíky a podobně."
No a toto je dnes zastavěno.
No a savany a stepi tady u nás opravdu nepotřebujeme. Ty ať mají v té Africe a dalších zemích.

Poslyšte, když tak obhajujete ty křoviny - nejste ten obětavý pěstitel o kterém se občas vypravuje, která uprostřed rozsáhlých, jen po kolenou prostupných křovinách (stezkou divokých prasat) uprostřed křovisek na malé plošce pěstoval několik kousků nějakého konopí?

Ale k vaší "zástavbě" - vezmu naši největší vesnici - Prahu.
Chcete mi říci, že tam jsou ty pastviny všechny zastavěné?
Já ji beru právě jako příklad, že je to obec s obrovským tlakem na zástavbu, a přesto když do ní přijíždím od západu - třeba Evropskou, tak vidím hodně bývalých pastvin, které zastavěné nejsou.
Tahle si mohu na mapách prohlédnou skoro každou obec, v jejím blízkém okolí najdu dost původních pastvin, které zastavěné nejsou ani v dohledné době nebudou. Ale pro neúdržbu zanikají pod křovinami.
Jinak stepi historicky na naše území patří a právě díky činností člověka, ještě některé zbytky s mnoha původními stepními rostlinami, a na ně vázanými organismy se zde zachovaly.
Ale pokud skončí péče, zarostou křovinami a budete mít jen neprostupné trnkové houštiny s příměsí šípku, hlohu a dalších několika středoevropských křovin. A nad ně se budou snažit prodrat některé druhy stromů.
Ale nemá smysl se dál bavit, vy chcete bezzásahovou krajinu, já jsem zas blíž k těm, kteří říkají, že pokud člověk 7000 let krajinu ovlivňuje, tak v některých území zastavil její sukcesi a tím se zde zachovala poměrně pestrá příroda. A tlaky na bezzásahovost je ke škodě.