https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/pasovy-buldozer-jezdi-v-prirodni-lokalite-cervenak-pro-dobro-prirody
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pásový buldozer jezdí v přírodní lokalitě Červeňák pro dobro přírody

3.12.2020 11:14 | PARDUBICE (ČTK)
"Využívání pásové techniky, ať už se jedná o tanky, obrněné transportéry, buldozery nebo bagry, patří na řadě vojenských cvičišť po celé střední Evropě dnes již k běžným způsobům aktivní péče o přírodní rozmanitost," uvedl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP)
"Využívání pásové techniky, ať už se jedná o tanky, obrněné transportéry, buldozery nebo bagry, patří na řadě vojenských cvičišť po celé střední Evropě dnes již k běžným způsobům aktivní péče o přírodní rozmanitost," uvedl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP)
Foto | Petr1888 / Wikimedia Commons
Po bývalém vojenském cvičišti Červeňák v Pardubicích začal jezdit pásový buldozer. Ochránci přírody chtějí tímto způsobem pomoci obnově zarostlých mokřadů a připravit podmínky pro návrat druhově pestrých luk s motýly. Těžká pásová technika se před mnoha lety na Červeňáku pohybovala při vojenských cvičeních, s jejím ústupem však začaly ustupovat i mnohé vzácné druhy živočichů a rostlin včetně kriticky ohrožených, téměř prehistorických korýšů listonohů letních.
 

"Využívání pásové techniky, ať už se jedná o tanky, obrněné transportéry, buldozery nebo bagry, patří na řadě vojenských cvičišť po celé střední Evropě dnes již k běžným způsobům aktivní péče o přírodní rozmanitost," uvedl Ivan Hoza z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Část prací buldozeru zajistila zdarma firma Eurovia.

Vhodnější a ekologičtější možností by podle nich byla takzvaná přirozená pastva velkých kopytníků, zejména zubrů, divokých koní z Exmooru nebo zpětně křížených praturů. Tak je tomu například v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Milovice nebo na bývalém vojenském cvičišti Na Plachtě v Hradci Králové.

"Využití divokých koní zde zatím není možné. A tak na řadu přichází právě buldozer, aby odvedl základní hrubou práci. Po něm pak nastoupí ochránci přírody s křovinořezy, motorovými pilami, hráběmi i vidlemi," uvedl ekolog. Příští rok se plochy budou částečně udržovat sečením.

Úpravu přírodních podmínek si ČSOP v minulosti vyzkoušel v hradecké lokalitě Na Plachtě. Terén rozjezdil tank T55, pásová bojová vozidla pěchoty a kolová vozidla.

Červeňák je bývalé armádní území, rozkládá se na 19 hektarech. Pardubice usilovaly o bezúplatný převod pozemků od roku 2011, loni je definitivně získaly. Podle dohody s ministerstvem obrany musí radnice přírodní lokalitu zachovat po dobu 20 let, nesmí pozemky prodat ani pronajmout. Oblast kolem Chrudimky je evropsky významnou lokalitou s chráněnými druhy.


reklama

 
Pavel Dosoudil
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

3.12.2020 05:39
Konečně využití vojenské techniky jak má být. Konec konců vojenské újezdy naší přírodě výrazně pomohly , snad dokonce lépe než různé NP a CHKO
Odpovědět

Jirka Černý

3.12.2020 05:41
Situace kolem bývalých tankodromů bylo to první (cca 25let zpět?) Co naznačovalo že s ekology to bude těžké a že to tak nějak moc v hlavě srovnaný nemají. I poměrně hloupá vojenská guma chápala že po opuštění armádou to do pár let všechno zaroste do úplného hnusu.
Odpovědět
va

vaber

3.12.2020 14:37 Reaguje na Jirka Černý
do žádného hnusu to nezaroste když se nechá dostatečný čas,aby vyrostly velké stromy, pod kterými se vytvoří přirozené prostředí a nízká patra lesa
samozřejmě nejdříve to musí zarůst křovím ,ale to ochranářští odborníci nedovolí ,takže vznikne umělý paskvil
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 16:19 Reaguje na vaber
Slyšel jsem názor, že kdysi byly v Evropě poměrně rozáhlé stepi, které udržovali velcí kopytníci. Ti se, podobně jako dnes v Milovicích, starali o to, aby se neuchytily náletové dřeviny. Celá řada rostlinných druhů totiž potřebuje intenzivní sluneční svit a pod korunami stromů prostě zaniknou. Stejně tak celá řada živočišných druhů. Koroptev nebo křepelka v lese nebudou žít. Takže nemám pocit, že tady vzniká nějaký paskvil. Ochranáři tady uměle udržují to, co by dříve vyřešili velcí kopytníci. Ti ale už tady nežijí.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

6.12.2020 10:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ano, to je možné, a asi i pravděpodobné. Jak se od doby Přemysla Oráče zmněnil ale počet obyvatel na km2 ? Jistě průměrně vzdělaný člověk se základním vzděláním se spokojí s nabídkou superobchodní sféry, jako samozřejmostí. Pokud pomineme vzdělání a práci i těch lesníků a farmářů jež se vyjadřují i na stránkách ekolistu. Tak kulturní využití přírody pro přežití člověka je smysluplná práce právě těch lesníků a farmářů jež se starají o plné regály v obchodní síti. Jak se dá porovnat ekonomika a přežití v ČR s Gronskem a Špicberky kde obhospodařování krajiny je na minimu zásahů a celá tamní ekonomika je postavena na dotacích a financování z prostředků států pod něž patří ? Pro mne a za mne at si každý se svým krajinným majetkem hospodaří jak sám uzná. Mnohé obecní úřady vítají "beznákladové divoké zvířectvo prakoní a praturů po vzoru Milovic. Je to krok v před nebo v zad ? Je škoda, že po roce 1990, se majitelům přírody at té státní tak i soukromé nedaří krajinu udržet a povznest. Jistě na pozemcích "české krajiny" se okus flory bere jako vítězství. Žádný jiný užitek z prostoru krajiny není. Je nebezpečné na tyto lokality chodit sbírat trávnice nebo šípky, případně se utábořit pod širákem. Stádo praturů nebo prakoní si dokáží své území ochránit i před člověkem stejně jako to dokáží dojnice nebo kočárový koně .
Odpovědět

Jan Škrdla

6.12.2020 19:38 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Zajímavé, že první kronikáři popisují naší krajinu jako husté a neprostupné hvozdy.
Jestli to nebude to nebude tím, že rozsáhlé stepi tady byly na konci doby ledové (popř. na začátku meziledové), a pak je vystřídaly lesy.
Otázkou je, zda ti velcí kopytníci, kteří formovali bezlesou krajinu, začali ustupovat díky změnám klimatu a prostředí, nebo jim pomohl homo sapiens nebo oboje.

Pak je otázka, co nakonec chceme, jestli krajinu před příchodem Přemyslovců, nebo krajinu na konci glaciálu nebo tundru, nebo území pokryté ledem.
Nebo jestli chceme pestrou krajinu, tzv. od každého něco, která zároveň uživí 10 mil. lidí.
Odpovědět
VK

Václav Kain

3.12.2020 09:35
Že by se s pozemky Čeveňáku kšeftovalo o tom žádná.Developeři mají smůlu.Ti by zastavěli i koryta řek.Padubice ale asi i jiná města jsou tak zavalena automobily všeho druhu (hlavně kamiony),že se ve všední den už nedá ani jezdit.Všude se staví domy přibývá aut ale silnice zůstávají stejné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2020 10:49
Tak trochu se zamýšlím nad tím, čím byla ta cvičiště kdysi a čím by
mohla být díky často propagované "bezzásahovosti". Les necháme sežrat
kůrovci, dřevo zetlít v lese nastojato a čekat na na samovýsev zase
smrky. Cvičiště co možná bývalo kdysi loukou, polem či lesem, ale
udržujeme ve stavu z dob vojenského využití. Kde je ta hranice regulace samovolné přeměny cvičiště v náletový les podle idey divočiny? Někde
ano a jinde ne a kdo o tom rozhoduje? U nás existuje cesta používána
pěšími a cyklisty kolem řeky bez zpevněného povrchu. Místy jsou na
ní kaluže vytvořené koly lesní techniky a cyklisty s těmi listonohy.
Návrh kaluže vytvořit vedle a ty stávající zasypat neprošel ani v
nezbytně nutné šíři (cca 0,5) metru). Tak se kaluže rozšiřují a pěší
a cyklisté ničí okolní rostliny. Cesta tak nemá stávající 2 m, ale metry místy i 4 a více. Neústupnost AOPK mě udivuje a nechápu zcela proč. Pokud jde o to kaluže udržovat rozježděné, tak pokud bude středem pevný chodník, tak ty koleje stačí párkrát projet traktorem a bude tak učiněno zadost a
je tu možno mimo cestu vytvořit i ty kaluže . Připomíná mi to trucovité dítě, které si pláčem a zaťatými pěstičkami u změkčilých rodičů prosadí sladkosti před obědem. Nadřazením některých aktivit jiným plodí pouze averzi k takovým nesmyslům, které jsou řešitelné i jinak. Ta posedlost
prosadit z pozice síly své priority hraničí s diktátem a naschvály vůči
jiným. To není dobrá vizitka profesionální ochrany přírody.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 10:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Dříve se příroda starala sama. Migrace velkých stád kopytníků, záplavy meandrujících řek, okus rostlin kopytníky a další faktory. Řeky jsme narovnali, vymlátili velké kopytníky a vysázeli smrkové monokultury, takže o velké změny v přírodě se stará akorát kůrovec a nebo vichřice, případně úniky chemie z fabrik. Návrat zpátky je těžký a ve většině případů i nemožný. Proto zaplaťpánbůh za ta pásová vozidla.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.12.2020 20:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ale buldozery jezdí na naftu a pokud by jezdily na bionaftu, tak se jejich škodlivé emise zvýší ještě o ty, které vzniknou při výrobě té bionafty.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 22:06 Reaguje na Jiří Daneš
Podle mě je bionafta zrůdnost a tímhle směrem jsem vůbec neuvažoval.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

5.12.2020 08:46 Reaguje na Jiří Daneš
Já tedy doufám , že měl buldozer platné emise a filtr pevných částic v zánovním stavu nebo ještě lépe , že jezdil na baterky
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.12.2020 20:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Co takhle nechat kaluže tam kde jsou a byly vždycky?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 22:07 Reaguje na Jiří Daneš
Problém je v tom, že ty kaluže bez údržby časem zarůstají a zmizi z povrchu zemského. Proto ta "údržba" buldozerem. Před pár lety dokonce se stejným záměrem povolili v rezervaci trénink off roadů.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.12.2020 12:28
Nevím, zda moudré je nejdříve buldozorem do jeho kolejí zajezdit biohmotu, aby byla stále obohacována o živiny a tím tam měly podmínky agresivnější rostliny a potom sekat. A nebo nejdřív plochu posekat až potom použít buldozer.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 13:31 Reaguje na Pavel Jeřábek
Tam se spíše asi jedná o narušení drnů, jako to v Milovicích dělají svými kopyty velcí kopytníci. Díky tomu se dostává tlející hmota snáze kw kořenům, navíc tak mohou semena rostlin vyklíčit, protože se dostanou do kontaktu s půdou. Kromě toho buldozer vytváří lokální louže, které slouží k rozmnožování listonoha letního a samozřejmě i obojživelníků.
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

3.12.2020 13:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Osobně souhlasím s názorem PJ. Je otázka a problém jak se která technika používá. Z nedávné minulosti víme, že se k ekologii použil i hasičský otv. Nevidím tedy důvod proč k podobným věcem nepoužít běžnou dnes pásovou zemědělskou techniku John Deere nebo Class . Příjde to levněji a s poučenou obsluhou není co řešit. Kulturní využití krajiny nejen pro rekreaci ale i potřebu a přežití člověka moudrého není jen v ekologii. Mimochodem, zkuste si zjistit lidské ztráty v činnostech člověka v bažinných a poldrových krajinách nejen plných komárů jako v případě Jižní Moravy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

3.12.2020 14:05 Reaguje na Krejcar Stanislav
Pokud se jedná o lokalitu s vyšší hladinou ochrany přírody, měla by mít příroda navrch nad člověkem. Takže pokud člověk chce provádět v takové lokalitě rekreační činnost, musí počítat s určitými omezeními. Pokud se jedná o použitou techniku, asi svoji roli hrála i dostupnost pro danou lokalitu. Je fajn, když se použije vyspělá technika, ale svoji roli taky hraje to, kde je nejbližší vhodný stroj a taky, kolik jeho pronájem stojí. A co se týče té jižní Moravy, tak pokud vím, každoročně se tam aplikují postřiky na omezení komáří populace, ne vždy s dostatečným účinkem. Nic bližšího ale o tom nevím.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.12.2020 20:10 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To jsou plky ekologů, velcí kopytníci nic nerozryjí. Vím to, protože jsem za Protektorátu u babičky v Olešnici chodil o přázdninách pást její dobytek s obecním pasákem na obecní louky u Lamberka. Buldozer, to je jiná, ovšem produkuje v množství větším než jiná vozidla či silniční stroje ty "nebezpečné emise".
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.12.2020 20:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To jsou plky ekologů, velcí kopytníci nic nerozryjí. Vím to, protože jsem za Protektorátu u babičky v Olešnicichodil o přázninách pást její dobytek s obecním pasákem na obecní louky u Lamberku. Buldoser ovšem produkuje v množství větším než jiná vozidla či silniční stroje ty "nebezpečné emise".
Odpovědět

Viktor Šedivý

4.12.2020 15:58 Reaguje na Jiří Daneš
A taky jste o tom již před válkou mluvili s panem okresním hejtmanem.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

3.12.2020 12:31
Možná, že použití zemědělské techniky s mělce nastavenými třeba diskovými pluhy(ne frézami), by nebylo účinnější a levnější Minimálně na plochách, které zemědělská technika může přejet. Pro tvrdší podmínky existují i lesní brány, které narušují drny v plochách před výsadbami.
Odpovědět
JH

Jan Hrbek

3.12.2020 17:59 Reaguje na Pavel Jeřábek
Za to by se muselo těm zemědělcům platit. Milovníci vojenské techniky to dělají bez nároku na peněžní odměnu - prostě jsou rádi, že jim někdo dovolí se někde vyblbnout s bévépéčkem.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist