https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/plosna-aplikace-jedu-proti-hrabosum-je-krok-o-50-let-zpet-mini-ministerstvo-zivotniho-prostredi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Plošná aplikace jedu proti hrabošům je krok o 50 let zpět, míní ministerstvo životního prostředí

8.8.2019 09:37 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hraboš polní je jeden z nejhojnějších hlodavců v České republice.
Hraboš polní je jeden z nejhojnějších hlodavců v České republice.
Zemědělci se potýkají se zvýšeným výskytem hraboše polního. Na obranu proti němu mohou nyní použít plošnou aplikaci rodenticidu. Vydání povolení plošné aplikace jedu kritizují jak ochránci přírody, tak i ministerstvo životního prostředí. Podle něho jde o extrémně rizikovou věc pro životní prostředí.
 
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský vydal 5. srpna povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem Stutox II na území řady okresů po celé České republice.

Jak ministerstvo životního prostředí upozorňuje, plošná aplikace jedu byla povolena po té, co ústav povolil aplikaci přípravku přímo do nor. To je podle ministerstva v kalamitním případě vhodnější řešení oproti plošné aplikaci.

"Plošná aplikace jedů na zemědělské půdě výrazně ohrožuje různé druhy živočichů, zejména ptáků, a je tak v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny," píše MŽP ve svém stanovisku k povolení s tím, že na vydané povolení upozornilo Českou inspekci životního prostředí, která případná porušení zákona o ochraně přírody a krajiny může šetřit a následně případně postihovat.

„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí," upozorňuje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na Ministerstvu životního prostředí. "V důsledku aplikace rodenticidu může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve."

Po pozření takto otrávených hrabošů může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců, doplňuje dále Šíma.

Podle ministerstva jsou rizika o to závažnější, že plošná aplikace jedu směřuje do období, kdy dochází k shromažďování ptáků před tahem a jejich přesunům právě na místa zvýšeného výskytu hlodavců.

„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší," varuje tisková mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Podle ní plošná aplikace jedů na polích krok o 50 let zpět.

Na rizika plošné aplikace upozorňuje MŽP ve svém stanovisku, o které Ministerstvo zemědělství v souvislosti s aplikací přípravku Stutox II požádalo. Na odpověď však MZe nijak nečekalo a ÚKZUZ bez konzultace s Ministerstvem životního prostředí povolení vydal.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

8.8.2019 12:43
Zase další prasárna... státní instituce si dělají co chtějí...... je mi z toho na zvracení....
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

8.8.2019 15:36
Jsem se domníval, že tyhle metody plošného hubení jsou už opravdu za námi a vida soudruh Toman si vzpomněl jak se to dělalo za doby působení jeho taťuldy tak proč to neoprášit. Člověk je skutečně tvor jednoduchý. Neznám na planetě jiného tvora, který by si dobrovolně ničil svoje prostředí ve kterém žije...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

10.8.2019 12:16
Článek považuji za aktivistický blábol.
V první řadě je třeba stanovit, jak dlouho po prvním působení a úhynu je ten hraboš toxický. Účinná látka, fosfid zinku při kontaktu s vodou velmi rychle zreaguje na jedovatý fosfan, který ale zase velmi rychle v otráveném hraboši zreaguje na nějaké fosfornany a podobné látky. A je otázk pro specialistu, jak jsou ty sekundární látky toxické. A teprve potom je možné určit, jak je to trávení ve skutečnosti pro příslušný biotop a potravní řetězec rizikové.
Přímá otrava, například zajíce, je pak další žvást. Tato látka je určena pro hlodavce a právě pro aplikaci posypem po povrchu, proto je chuťově a pachově upravena tak, aby pro jiné druhy než jsou hlodavci nebyla v běžném prostředí atraktivní. zZase definitivně by to musel říct nějaký odborník, ale dá se to předpokládat.
Zvláště když příslušný rodenticid Stutox II je vyráběn v Německu německou firmou a Němci jsou známi dokonalými výrobky i svým důrazen na ekologii. Tudíž se dá předpokládat, že "němečtí soudruzi" to mají vymakané.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.8.2019 14:56 Reaguje na Radim Polášek
To ale někteří zdejší diskutující těžko pochopí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist