Populaci rysa v Beskydech ohrožuje křížení mezi příbuznými
30.11.2018 14:18 | OSTRAVA
(ČTK)
Rys se v československém pohraničí podle ochránců přírody vyskytuje v malé populační hustotě a neosidluje zatím všechny vhodné biotopy, rozmnožování se pak odehrává v malých rodinných skupinách, kdy se mezi sebou kříží blízce příbuzná zvířata.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Na výzkumu se podílel autorský kolektiv z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, Biotechnologické fakulty Univerzity v Ljublani, Mendelovy univerzity v Brně a z Hnutí DUHA. Dobrovolníci šest let sbírali v Beskydech vzorky z míst, kde se rys objevil. Například trus, moč, chlupy či zbytky tkáně. Výsledky rozborů DNA porovnávali. Výsledkem je zjištění, že se šelmy množí mezi příbuznými, a tím se poškozuje jejich genetická výbava.
"Už jsme pozorovali zvýšený koeficient hybridizace," uvedl Kutal. Podle něj situace zatím není fatální a zvířata se pořád mohou rozmnožovat. Obává se, že do budoucna ale mohou nastat problémy. "Mohou se projevovat genetické defekty související třeba s rozmnožováním či pohlavními orgány," uvedl.
Dodal, že informace chtějí předat především myslivcům či chovatelům ovcí. "Populace rysa v Beskydech ještě zdaleka nedosáhla svého možného potenciálu. Zabití jediného zvířete populaci může výrazně oslabit," varoval Kutal. Podle něj vliv na genetické změny ve výbavě rysů mají pytláci a zvyšující se fragmentace vhodného životního prostředí.
Rys se v československém pohraničí podle ochránců přírody vyskytuje v malé populační hustotě a neosidluje zatím všechny vhodné biotopy, rozmnožování se pak odehrává v malých rodinných skupinách, kdy se mezi sebou kříží blízce příbuzná zvířata.
Seminář se uskuteční 4. prosince v Dolní Lomné v Moravskoslezských Beskydech. Organizátoři na něm kromě výsledků studie představí i aktuální výsledky sledování výskytu vlka a rysa. "Mezinárodní seminář představí výsledky z dlouhodobého monitoringu šelem i situaci v sousedním Slovensku. Zveme myslivce, lesníky a chovatele ovcí, věříme, že tyto informace poskytnou důležité informace do debaty o návratu šelem do naší krajiny," řekl Kutal.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysovéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
JM
Josef Mozek
4.12.2018 19:39To zbyl skvělý expert pro Hnutí Duha, ten Miroslav Kutal. Nezná význam slova "křížení". No, nic vyjímečného, samozvané experty najdeme zde v každém druhém článku.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
5.12.2018 10:04 Reaguje na Josef Mozek... trochu bych se experta zastal - Mgr. M. Kutal, Ph.D., pracovník Ústavu ekologie lesa mendelovy univerzity, na Web of Science maji texty, na kterych se podilel k dnesku 417 citaci. Kdyby takovi experti psali kometare pod clanky, nebylo by to spatne.
Ostatne - kdyz si ten clanecek prestete poradne, zjistite, ze tam slovo "krizeni" je pouzito pouze v prvni vete, ktera opakuje titulek.
Odpovědět
Ostatne - kdyz si ten clanecek prestete poradne, zjistite, ze tam slovo "krizeni" je pouzito pouze v prvni vete, ktera opakuje titulek.
JM
Josef Mozek
5.12.2018 11:17 Reaguje na Zbynek UlcakSlovo "křížení" je tam 3x, ještě v textu pod obrázkem ( součást článku ) a v předposledním odstavci. Jinak tento konkrétní výzkum považuji za typickou ukázkou zbytečného vyhazování peněz, zbytečného zaměstnávání lidí a důkaz zbytečně nafouklých rozpočtů vysokých škol, které pak musí ( rády ) vymýšlet zbytečné projekty. Každý poučený laik ví, že pokud populace druhu obývá ohraničené území, kde jen zřídka dojde k imigraci cizích zvířat zdaleka, musí docházet k páření jedinců v různých stupních příbuznosti.
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
5.12.2018 14:02 Reaguje na Josef Mozek..., mate pravdu, je to tam vickrat - ale nez se prit o pcet slov, bude lepsi si precist cely clanek, je tam toho vic:
https://www.nature.com/articles/s41437-018-0167-x
Odpovědět
https://www.nature.com/articles/s41437-018-0167-x
su
5.12.2018 23:09 Reaguje na Josef Mozek
No...možná máte i v těch Vašich komentářích v něčem pravdu...ale přesto..Miroslav Kutal udělal pro ochranu velkých šelem hodně práce - věnuje se tomu tématu s plným nasazením, tráví v terénu celé týdny, je známý mezi odborníky po celé Evropě, je hodně vidět i slyšet a nebojí se s tím tématem vystupovat na veřejnosti....prostě má velké šelmy rád a dělá pro ně maximum....je prostě opravdu expert a znalec (ať se to někomu líbí nebo ne).....mimochodem, na co jste expert Vy, popř. záchraně "čeho" vy věnujete srovnatelně velké úsilí??
Odpovědět
JM
Josef Mozek
6.12.2018 16:29 Reaguje naZa experta jsem se zde neoznačil ani tady nehodnotím komplexně osobu a práci Miroslava Kutala, kterého ani neznám. Vyjádřil jsem pouze určitý údiv nad tím, že člověk s vš a označovaný za experta nezná význam slova "křížení". Dále jsem se vyjádřil k popisovanému výzkumu, který považuji za zbytečný, neboť výsledky se daly prakticky s jistotou odhadnout a očekávat. Nadbytečná přítomnost lidí v terénu ruší rysa při hledání kořisti, při lovu, je mu plašena kořist, při odchovu mladých hrozí jejich opuštění.
Odpovědět
su
6.12.2018 18:14 Reaguje na Josef Mozek
Vidíte a já třeba ten výzkum za zbytečný rozhodně nepovažuji. Právě naopak. Bez analýzy dat, které ten kolektiv nasbíral, by se nikdy nikdo nedozvěděl, že populace na okraji karpatského areálu - který se táhne od Beskyd, přes Slovensko, Ukrajinu a Rumunsko a žije na něm propojená populace rysů o počtu nejméně 2000 jedinců, takže se dá předpokládat, že geny by měly "protékat" z Rumunska až do Česka - je populace izolovaná! (to si můžeme myslet třeba o Šumavě, kde je populace těch 60-80 zvířat v krajině opravdu izolovaná a široko daleko nežije jediný další rys). To je docela varovné, když se i v kompaktní populaci vytvářejí izolované subpopulace - tj., že je tam nějaký mechanismus, který tu izolaci způsobuje a vede k příbuzenské plemenitbě (pravděpodobně pytláctví...). To se na mě nezlobte, ale na to nepřijde bez jasných a "tvrdých" dat žádný poučený zoolog.....
Odpovědět
JM
Josef Mozek
7.12.2018 13:24 Reaguje naPokud je mladý jedinec vyhnán ze svého rodiště, tak se potuluje poblíž , určitě se nevydá na mnohadenní souvislý pochod do Rumunska. Předpoklad genetické výměny tu je, ale hlavně mezi jedinci ze sousedních nebo nedalekých teritorií. Občas se stane, že je zjištěna i poměrně daleká migrace, takových bude ale málo. Důsledky nebudou možná až tak hrozivé, z historie je známo, že z několika vysazených nebo uniklých jedinců vznikly časem velké populace. Spíše bude větším problémem to pytláctví, jak uvádíte.
Odpovědět
su
8.12.2018 15:17 Reaguje na Josef Mozek
Do Rumunska chodit nemusí :)...stačí když bude mít každý rys své sousedy (jak píšete)- tj. rumunský ukrajinského, ukrajinský slovenského a v návaznosti na ně slovesnký toho beskydského....))))
Odpovědět
ZU
Zbynek Ulcak
6.12.2018 19:54 Reaguje na Josef Mozek...jen ještě drobnost - právě proto, že Vaše poznámky dávají určitý smysl, tak si asi dovedete představit, že autorem članku neni "expert Kutal" sám, ale aso to nekdo upravil, aby to bylo pro veřejnost stravitelnější atd. atd. Takže třeba termín "inbreeding" není zrovna něco, co by se v titulku článku pro laiky vyjímalo moc atraktivně. Tj. VŠ a expert k tomu, asi ví, že jsou i lepší termíny, ale zkousne to. To ostatně musí každý z nás, který se snažil něco "popularizovat".
Odpovědět
JM
Josef Mozek
5.12.2018 14:50Pro : Zbyněk Ulčak - v originále článku nic jiného v podstatě není. Tento badatelský tým "objevil" za 6 let a za těžké peníze to, co by odhadl každý amatérský zoolog, který se dívá na National Geographic Wild a občas si přečte něco o zvířatech na internetu. Je to pořád dokola, pořád se něco jako že objevuje, aby vědečtí pracovníci universit mohli vykázat nějakou činnost. Kdyby se ušetřené peníze (na platy nadbytečných rádobyvědců a granty) věnovaly například na odkup pozemků vhodných k snížení fragmentace území pro divokou zvěř, byl by to konkrétní prospěšný krok.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
7.12.2018 09:56 Reaguje na Josef MozekJako od Vás pane "Mozek" se nedá čekat nic jiného než toto lamentování... Vy totiž podle všeho na ničem pozitivním nepracujete, ničemu nepomáháte, jen remcáte ty svoje lidové bláboly.. doporučuji Vám začít dělat něco z čeho máte dobrý pocit, aby jste si potom nemusel vylévat emoce a žal na ekolistu, kam chodí převážně lidé, kteří se chtějí něco dozvědět a uvědomit si souvislosti, lidé, kteří ve svém volném čase pracují pro tuto zemi a její krajinu, nebo nad takovými tématy alespoň uvažují...
Mimochodem popíráním práce vědeckých pracovníků se pro většinu rozumných lidí zařazujete do kategorie emočně a mentálně vyprahlý komunista. Právě komunisti (a bohužel nejen oni) dělali a vlastně i dělají všechno pro to, aby světu vládly demagogické a manipulativní myšlenky Vašeho pojetí a způsobu podání a ne realita!
Tímto bych rád poděkoval všem odborníkům i běžným lidem, kteří bojují proti desinformační a demagogické kampani takových jako je pan Mozek, a také za jejich skvělou práci na tématech ŽP. Děkuji mimo jiné panu Kutalovi :)
Odpovědět
Mimochodem popíráním práce vědeckých pracovníků se pro většinu rozumných lidí zařazujete do kategorie emočně a mentálně vyprahlý komunista. Právě komunisti (a bohužel nejen oni) dělali a vlastně i dělají všechno pro to, aby světu vládly demagogické a manipulativní myšlenky Vašeho pojetí a způsobu podání a ne realita!
Tímto bych rád poděkoval všem odborníkům i běžným lidem, kteří bojují proti desinformační a demagogické kampani takových jako je pan Mozek, a také za jejich skvělou práci na tématech ŽP. Děkuji mimo jiné panu Kutalovi :)
JM
Josef Mozek
7.12.2018 12:56 Reaguje na Lukáš KašpárekKašpárku, nevylévám si zde emoce ani žal, vyjadřuji zde slušně své názory na konkrétní věci. A když nějaký vědecký projekt nepovažuji za důležitý a myslím si, že utracené peníze by šly využít lépe, mám na takový názor právo. Vědeckých pracovníků si obecně vážím, ale mám pocit, že se kromě potřebných projektů občas vytvoří něco , aby se jen utratily přidělené peníze. Kašpárku, dávej své příspěvky napřed přečíst někomu soudnému, třeba z rodiny apod., připadá mi, že to nemůže psát svéprávný člověk.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.12.2018 10:30@Lukáš Kašpárek
Kdysi jsem se dostal k zajímavému čtení: sborníku "Proti pavěděckému mendelismu - morganismu". Pikantní pro mě bylo, že jsem tam četl články svých bývalých VŠ učitelů (včetně biologie a genetiky), jak psali pod politickým diktátem naprosté bláboly a nesmysly dle soudruha Lysenka.
On ten "ekologismus" není nic jiného než jakási moderní obdoba toho lysenkismu, jehož doznívání ještě pamatuji.
Odpovědět
Kdysi jsem se dostal k zajímavému čtení: sborníku "Proti pavěděckému mendelismu - morganismu". Pikantní pro mě bylo, že jsem tam četl články svých bývalých VŠ učitelů (včetně biologie a genetiky), jak psali pod politickým diktátem naprosté bláboly a nesmysly dle soudruha Lysenka.
On ten "ekologismus" není nic jiného než jakási moderní obdoba toho lysenkismu, jehož doznívání ještě pamatuji.
