Ochrana velkých šelem v Evropě potřebuje přeshraniční spolupráci
„Velké šelmy neznají hranice,“ říká Martin Duľa, koordinátor projektu z Mendelovy univerzity v Brně. „Pokud je chceme účinně chránit, musíme spolupracovat a sdílet znalosti napříč celým karpatským regionem.“
V průběhu projektu výzkumníci využívali kombinaci moderních monitorovacích metod, včetně fotopastí, genetických analýz a GPS telemetrie. Celkem bylo rozmístěno více než 560 fotopastí na území přesahujícím 37 000 km². Vědci identifikovali 108 jednotlivých zvířat a 27 z nich opatřili telemetrickými obojky, čímž získali cenná data o jejich pohybu, teritoriu a chování.
V celých Karpatech se projekt LECA zaměřil také na způsoby, jak podpořit soužití lidí a velkých šelem. V několika pilotních regionech týmy testovaly elektrické ohradníky, zlepšené nakládání s odpady a další preventivní nástroje, které pomáhají snižovat ztráty na hospodářských zvířatech a držet velké šelmy mimo obce. Tato praktická opatření byla realizována v klíčových přeshraničních oblastech od Beskyd–Kysuc a Tater až po Východní Karpaty a Slovenský kras, s dalšími referenčními lokalitami v Rumunsku a Slovinsku.
Projekt propojil místní samosprávy, zemědělce, myslivce, ochranářské organizace i pracovníky národních parků a uspořádal více než 22 přeshraničních setkání s účastí přes 300 osob.
Prostřednictvím 41 veřejných akcí a osmi krátkých vzdělávacích filmů se tisíce lidí v regionu dozvěděly více o roli vlků, rysů a medvědů v karpatském ekosystému a o významu koexistence.
„Tyto aktivity ukazují, že soužití není jen teorie — je to něco, co můžeme společně budovat přímo v terénu s komunitami, které žijí v bezprostřední blízkosti volně žijících zvířat,“ dodává Martin Duľa.
„Když lidé rozumějí chování velkých šelem a mají k dispozici praktické nástroje, lze konfliktům předcházet ještě dříve, než vůbec vzniknou.“
Poznatky shromážděné ve všech zúčastněných zemích byly nyní shrnuty do tematických metodických dokumentů zaměřených na monitorovací techniky, prevenci konfliktů a vyšetřování trestné činnosti na volně žijících živočiších. Tyto materiály podpoří orgány a odborníky v celém regionu při tvorbě lépe koordinovaných a na vědě založených strategií ochrany přírody.
S blížícím se závěrem projektu partneři zdůrazňují jedno jasné poselství: Karpaty zůstávají jedním z nejcennějších útočišť velkých šelem v Evropě — a jejich budoucnost bude záviset na pokračující přeshraniční spolupráci.
O projektu LECA
LECA – Supporting the coexistence and conservation of Carpathian LargE Carnivores (duben 2023 – březen 2026) je mezinárodní projekt zaměřený na posílení ochrany velkých šelem v karpatském regionu. Navzdory právní ochraně tyto druhy čelí trvalým hrozbám, včetně pytláctví, fragmentace stanovišť, střetů s dopravou, intenzivního využívání krajiny a rostoucích konfliktů mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Přístupy k monitoringu se navíc mezi jednotlivými zeměmi liší, což ztěžuje porovnávání dat a účinnou reakci na regionální úrovni.
Projekt LECA se těmto výzvám věnoval zaváděním harmonizovaných, vědecky podložených monitorovacích metod, zlepšováním postupů prevence konfliktů, podporou orgánů činných v trestním řízení v boji proti kriminalitě na volně žijících živočiších a posilováním přeshraniční spolupráce mezi ministerstvy, univerzitami, národními parky, nevládními organizacemi a místními aktéry.
Projekt je podpořen programem Interreg Central Europe a spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Břetislav Machaček
30.3.2026 18:22putují i jinam, ale působí tam problémy. Mohou jít až do městských parků a
to vadit nebude? Není lépe se spokojit s populací v místech pro ně vhodných
a nepokoušet se o šíření tam, kde s nimi budou problémy? Dopadne to stejně
jako s kormorány, kterých bylo pořád málo a málo a nyní ochranáři předali
"horký brambor" rybářům a myslivcům. Komu předají nezvané šelmy z parků
a okolí měst? Taky pak myslivcům a nebo rovnou profesionálům, jako na
Slovensku? Je snadné predátory namnožit, ale co potom? Je to stejné jako
třeba se lvy v ZOO, které by se bez antikoncepce množili při dostatku
potravy tak, že by jich byly tisíce. Predátor s plným žaludkem se množí
lépe, než jeho hladová kořist, které ubývá volné a potravně pestré krajiny.
Přeshraniční dohoda padá tím, že někde mají rozum a jiné priority, než velké šelmy a ti je na svých hranicích "zastaví" a to ať oficiálně, tak i nelegálně!


Na pomezí NP České Švýcarsko a CHKO Lužické hory byl zaznamenán rys ostrovid
Liberecký kraj podpoří monitoring velkých šelem i projekty geoparků
Policie odložila případ zřejmě otrávených čtyř vlků z Rychlebských hor