https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ochrana-velkych-selem-v-evrope-potrebuje-preshranicni-spolupraci
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana velkých šelem v Evropě potřebuje přeshraniční spolupráci

30.3.2026 16:47 | PRAHA (Ekolist.cz) | Martina Labudová
Zdroj | Ústav ekologie lesa LDF MENDELU
V lesích a horách karpatského oblouku žijí tři z nejikoničtějších evropských druhů – vlk, rys a medvěd hnědý. Tyto velké šelmy se pohybují na rozsáhlých územích, která dalece přesahují hranice jednotlivých států. Zatímco šelmy hranice neznají, ochrana přírody se jimi dosud často řídí. Dlouhodobé přežití velkých šelem v Karpatech proto závisí na úzké spolupráci napříč celým regionem.
 
Této výzvě se věnuje mezinárodní projekt LECA – Supporting the coexistence and conservation of Carpathian LargE Carnivores (Podpora soužití a ochrany velkých karpatských šelem), jehož závěrečná konference proběhla ve dnech 16.–17. března ve Zvolenu na Slovensku a přivedla dohromady téměř 150 odborníků, ochranářů, výzkumníků a zástupců rozhodovacích orgánů z celé Evropy. Během uplynulých tří let projekt propojil partnery ze šesti zemí1, včetně ministerstev, univerzit, orgánů ochrany přírody a nevládních organizací, s cílem posílit spolupráci a vyvinout praktická řešení pro monitoring velkých šelem, prevenci konfliktů s lidmi a boj proti trestné činnosti páchané na volně žijících živočiších.

„Velké šelmy neznají hranice,“ říká Martin Duľa, koordinátor projektu z Mendelovy univerzity v Brně. „Pokud je chceme účinně chránit, musíme spolupracovat a sdílet znalosti napříč celým karpatským regionem.“

V průběhu projektu výzkumníci využívali kombinaci moderních monitorovacích metod, včetně fotopastí, genetických analýz a GPS telemetrie. Celkem bylo rozmístěno více než 560 fotopastí na území přesahujícím 37 000 km². Vědci identifikovali 108 jednotlivých zvířat a 27 z nich opatřili telemetrickými obojky, čímž získali cenná data o jejich pohybu, teritoriu a chování.

V celých Karpatech se projekt LECA zaměřil také na způsoby, jak podpořit soužití lidí a velkých šelem. V několika pilotních regionech týmy testovaly elektrické ohradníky, zlepšené nakládání s odpady a další preventivní nástroje, které pomáhají snižovat ztráty na hospodářských zvířatech a držet velké šelmy mimo obce. Tato praktická opatření byla realizována v klíčových přeshraničních oblastech od Beskyd–Kysuc a Tater až po Východní Karpaty a Slovenský kras, s dalšími referenčními lokalitami v Rumunsku a Slovinsku.

Projekt propojil místní samosprávy, zemědělce, myslivce, ochranářské organizace i pracovníky národních parků a uspořádal více než 22 přeshraničních setkání s účastí přes 300 osob.

Prostřednictvím 41 veřejných akcí a osmi krátkých vzdělávacích filmů se tisíce lidí v regionu dozvěděly více o roli vlků, rysů a medvědů v karpatském ekosystému a o významu koexistence.

„Tyto aktivity ukazují, že soužití není jen teorie — je to něco, co můžeme společně budovat přímo v terénu s komunitami, které žijí v bezprostřední blízkosti volně žijících zvířat,“ dodává Martin Duľa.

„Když lidé rozumějí chování velkých šelem a mají k dispozici praktické nástroje, lze konfliktům předcházet ještě dříve, než vůbec vzniknou.“

Poznatky shromážděné ve všech zúčastněných zemích byly nyní shrnuty do tematických metodických dokumentů zaměřených na monitorovací techniky, prevenci konfliktů a vyšetřování trestné činnosti na volně žijících živočiších. Tyto materiály podpoří orgány a odborníky v celém regionu při tvorbě lépe koordinovaných a na vědě založených strategií ochrany přírody.

S blížícím se závěrem projektu partneři zdůrazňují jedno jasné poselství: Karpaty zůstávají jedním z nejcennějších útočišť velkých šelem v Evropě — a jejich budoucnost bude záviset na pokračující přeshraniční spolupráci.

O projektu LECA

LECA – Supporting the coexistence and conservation of Carpathian LargE Carnivores (duben 2023 – březen 2026) je mezinárodní projekt zaměřený na posílení ochrany velkých šelem v karpatském regionu. Navzdory právní ochraně tyto druhy čelí trvalým hrozbám, včetně pytláctví, fragmentace stanovišť, střetů s dopravou, intenzivního využívání krajiny a rostoucích konfliktů mezi lidmi a volně žijícími živočichy. Přístupy k monitoringu se navíc mezi jednotlivými zeměmi liší, což ztěžuje porovnávání dat a účinnou reakci na regionální úrovni.

Projekt LECA se těmto výzvám věnoval zaváděním harmonizovaných, vědecky podložených monitorovacích metod, zlepšováním postupů prevence konfliktů, podporou orgánů činných v trestním řízení v boji proti kriminalitě na volně žijících živočiších a posilováním přeshraniční spolupráce mezi ministerstvy, univerzitami, národními parky, nevládními organizacemi a místními aktéry.

Projekt je podpořen programem Interreg Central Europe a spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.


reklama

 
Martina Labudová
Hnutí DUHA Šelmy

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

30.3.2026 18:22
Pokud jsou už vhodná teritoria pro život velkých šelem přeplněná, tak sice
putují i jinam, ale působí tam problémy. Mohou jít až do městských parků a
to vadit nebude? Není lépe se spokojit s populací v místech pro ně vhodných
a nepokoušet se o šíření tam, kde s nimi budou problémy? Dopadne to stejně
jako s kormorány, kterých bylo pořád málo a málo a nyní ochranáři předali
"horký brambor" rybářům a myslivcům. Komu předají nezvané šelmy z parků
a okolí měst? Taky pak myslivcům a nebo rovnou profesionálům, jako na
Slovensku? Je snadné predátory namnožit, ale co potom? Je to stejné jako
třeba se lvy v ZOO, které by se bez antikoncepce množili při dostatku
potravy tak, že by jich byly tisíce. Predátor s plným žaludkem se množí
lépe, než jeho hladová kořist, které ubývá volné a potravně pestré krajiny.
Přeshraniční dohoda padá tím, že někde mají rozum a jiné priority, než velké šelmy a ti je na svých hranicích "zastaví" a to ať oficiálně, tak i nelegálně!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.3.2026 18:57 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

30.3.2026 20:00
Vlk je dobrý na brouka, klima a kuří oka. A umí taky zatočit s rysama. Takovou radost jsem měl když jsem cinkal klíčema pro ochranu přírody. A toto jsem dopustil. Pán Bůh mě jistě ztrestá.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.3.2026 20:07
Bojím se, že s tím medvědem je to míněno vážně.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist