Praha od roku 2020 investovala do adaptačních opatření přes 605 milionů korun
Snížení investic od roku 2023 nepovažuje Líbová za zásadní problém. "Podstatnější je, abychom městské části naučili, jak své projekty připravovat správně. V jednu dobu bylo totiž žádostí o podporu projektů moc, přičemž řada z nich nebyla odpovídající kvality. Jsme rádi, když se zaplatí projekt, který má smysl a je dobře připravený. A můžu říct, že kvalita projektů se v posledních letech výrazně zlepšuje," řekla ČTK Líbová.
Město se do realizace adaptačních opatřením snaží zapojit také obyvatele prostřednictvím programu Čistá energie Praha. Určen je také bytovým družstvům a společenstvím vlastníků jednotek a uskutečňuje se ve dvouletých cyklech, přičemž pro období let 2026 až 2027 v něm bylo vyčleněno 50 milionů korun. Peníze lze využít například na přeměnu topných systémů, instalací solárních termických systémů nebo realizaci zelených střech.
"Původně byl program zaměřený především na modernizaci vytápění a snížení emisí s ním spojených. V posledních letech se ale přetransformoval více na snížení emisí skleníkových plynů, protože znečištění ovzduší z lokálních topenišť už zdaleka není v Praze tak markantní. Přibližně 93 procent znečištění ovzduší ve městě vyprodukuje doprava," doplnila Líbová. Klimatický plán hlavního města si klade za cíl snížení uhlíkové stopy města do roku 2030 o 45 procent oproti stavu v roce 2010.
Magistrát rovněž financuje program na podporu projektů ke zlepšení stavu pražského životního prostředí, který je určený pro spolky a neziskové organizace. Město do něj investuje zhruba 40 milionů korun ročně.
reklama




Města a obce se mohou zapojit do nové kampaně TreeTag o přínosu stromů
Stradivariho housle, fresky i muzejní sbírky: Klimatické změny představují problém pro kulturní dědictví
Havlíček chce s Riberovou řešit odklad metanového nařízení, podporuje ho 20 zemí