Delegáti klimatické konference se dohodli na odklonu od fosilních paliv Aktualizováno

V dohodě se uvádí, že účastnické země "budou přispívat k... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky".

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Ajuntament Barcelona / Flickr

Více než stovka států, včetně zemí Evropské unie a USA, chtěla, aby text dohody obsahoval požadavek konce či postupného vyřazení ropy, zemního plynu a uhlí, ropné velmoci v čele se Saúdskou Arábií ale byly proti. Znění dokumentu je tak nakonec méně radikální.

V dohodě se uvádí, že účastnické země "budou přispívat k... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky".

Globální emise skleníkových plynů by měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, píše se v dokumentu. AP upozorňuje, že mezi rozvíjející se země patří i Čína, která se řadí k největším světovým znečišťovatelům ovzduší.

Dohoda také vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.

"Poprvé máme v naší konečné dohodě slova o fosilních palivech," uvedl Džábir ve svém dnešním projevu a jeho slova provázel potlesk delegátů vestoje. Předseda konference označil klimatickou dohodu za "historický balík" opatření, dodal ale, že skutečným úspěchem bude až teprve její naplnění.

Některé státy i neziskové organizace byly zaskočeny oznámením dosažené dohody hned na úvod plenárního zasedání, bez možnosti diskuze o detailech, a vyjádřily k ní výhrady. Představitelka Aliance malých ostrovních států Anne Rasmussenová si například v proslovu postěžovala, že dohoda byla schválena, než delegáti přišli do jednacího státu, a text kritizovala jako málo ambiciózní. Oficiálně ale proti dohodě neprotestovala a za svou řeč byla odměněna potleskem, napsala agentura Reuters.

Představitel Číny kritizoval, že "v dohodě nebyly vzaty v potaz obavy rozvíjejících se zemí". Podle BBC tím připomněl obvinění chudších zemí, podle nichž nynější rozvinuté státy zbohatly během desítek let, kdy spalovaly fosilní paliva, ale teď chtějí rozvíjejícím se ekonomikám stejný růst upřít. "Za klimatické změny nesou nepopiratelně odpovědnost rozvinuté země," podotkl. Bolívie dohodu označila za novou formu kolonialismu.

Podle rozvíjejících se zemí v dohodě chybí přímý požadavek, aby bohaté státy poskytovaly chudším více financí. Dokument pouze zmiňuje "potřebu více peněz pro chudší státy pro přechod k zelené ekonomice a pro přípravu na klimatické změny", píše BBC.

V dohodě také nejsou vůbec zmíněny cíle pro snížení emisí metanu, který patří k nejnebezpečnějším skleníkovým plynům. Dohoda navíc připouští, že by při omezování fosilních paliv mohla hrát roli takzvaná přechodná paliva. To by se podle některých názorů mohlo týkat i zemního plynu, což by umožňovalo zemím jeho užívání i po roce 2050, píše BBC.

Bývalý americký viceprezident Al Gore ocenil, že konference "konečně uznala fosilní paliva jako příčinu klimatické krize". "Vliv ropných velmocí je ale stále jasně patrný v polovičatých opatřeních a mezerách, které konečná dohoda obsahuje," řekl.

Obecně však dokument sklidil více pozitivních ohlasů než kritiky, napsala agentura AP.

Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 procent světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu.

Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za dvě třetiny vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.