https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/ricka-kyjovka-u-moravske-nove-vsi-ziska-po-upravach-koryta-nove-oblouky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Říčka Kyjovka u Moravské Nové Vsi získá po úpravách koryta nové oblouky Aktualizováno

27.11.2022 00:49 (ČTK)
Říčka Kyjovka u Moravské Nové Vsi na Břeclavsku teče jinudy, po úpravách má nové, zvlněné koryto. Zakřivení toku má podle Povodí Moravy obnovit přirozenou schopnost říčky zadržovat vodu v krajině, zpomalit odtok vody a zvýšit protipovodňové funkce toku. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí státního podniku Petr Chmelař.
 

"Naše práce se soustředí zejména na zlepšení stavu vodního toku Kyjovky a vazby říčního koryta na ekosystém říční nivy na území Moravské Nové Vsi. Vytvoříme nové, rozvolněné, přírodě blízké koryto řeky Kyjovky v celkové délce 1730 metrů, které povedeme mimo současné koryto," popsal generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák

"Vymodelováním nového koryta dosáhneme zpomalení povrchového odtoku vody, výrazně zvýšíme retenci vody v krajině a zlepšíme morfologii vodního toku. Na Kyjovce u Moravské Nové Vsi tak vzniká velmi zajímavé adaptační opatření reagující na změnu klimatu," popsal dále Gargulák. Koryto doplní takzvaná široká berma, což je část koryta, která se zaplaví, když v řece teče víc vody a umožní přirozený rozliv vody při vyšších průtocích. Současně s úpravami toku vodohospodáři vyhloubí i tři tůně.

Práce začaly v dubnu, potrvají nejpozději do listopadu 2023. Nyní jsou dokončené hlavní stavební práce. Společně s novým korytem vodního toku vyhloubili vodohospodáři i tři tůně. Z odstaveného původně napřímeného koryta postupně vznikne mokřad, který poslouží jako útočiště fauně, která obývá tuto lokalitu. Celý úsek ještě čeká na výsadbu stromů a další zeleně, která doplní trasu nového koryta, půjde o bezmála 200 kusů dřevin. V plánu je výsadba vrb, topolů, dubů, jasanů nebo jilmů, které doplní novou trasu koryta. Původní dřeviny poslouží pro vytvoření dvou broukovišť.

Náklady byly 27,4 milionu korun, a to včetně výkupů pozemků a projektové přípravy, peníze poskytne Operační program životní prostředí.

S úpravou Kyjovky u Moravské Nové Vsi připravilo Povodí Moravy i projekt na úpravy navazujícího úseku říčky na území sousedních Mikulčic. Práce tady začnou, až vodohospodáři zajistí potřebné pozemky.


reklama

 
Další informace |
. V místě vzniknou také dvě broukoviště, která poskytnou útočiště pro různé druhy hmyzu.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jiří Anderle

Jiří Anderle

27.11.2022 08:48
Oblouky jsou vítězné. U řek se nazývají meandry.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.11.2022 09:28 Reaguje na Jiří Anderle
Každý kousek dobrý. Nicméně, když se podíváte na desítky kilometrů regulace a desítky metrů bažinky. No 1 promile.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.11.2022 10:40 Reaguje na Slavomil Vinkler
I na těch regulacích lze dělat tůňky a hrázičky 30 -50cm vysoké.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.11.2022 11:24 Reaguje na Jiří Anderle
Také mne překvapilo, že se v článku vyhýbají slovu meandry, které je v souvislosti s vodními toky výstižnější než obecnější pojem oblouky.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.11.2022 11:34
"Říčka Kyjovka u Moravské Nové Vsi na Břeclavsku poteče jinudy. Po úpravách bude mít nové, zvlněné koryto. Zakřivení toku má podle Povodí Moravy obnovit přirozenou schopnost říčky zadržovat vodu v krajině, zpomalit odtok vody a zvýšit protipovodňové funkce toku, sdělil mluvčí státního podniku Petr Chmelař. " - zdejší odborníci jistě nebudou váhat se sdělením, že jediné správné protipvodňové opatření je přece přehrada!
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2022 10:56 Reaguje na Jakub Graňák
To je škoda p. Graňáku, že nám v článku nenapsali, kolikaletou vodu ty meandříčky zachytí. A že to zabere zemědělskou půdu, vám nevadí, no comment …
Odpovědět
os

orb slavík

28.11.2022 18:58 Reaguje na Jarka O.
A kolik orné půdy zabraly satelity a obří sklady na Hané, kolem Prahy a Brna a vlastně kolem všech silnic a lidských sídel, to vám nevadí Jarko O.
Odpovědět
JO

Jarka O.

28.11.2022 19:35 Reaguje na orb slavík
To mi také velmi moc vadí, p. Slavíku. Také když projíždím po dálnici v Nemecku a vidím fve na orné půdě, dřívějších loukách,dokonce za tím účelem vykácených lesích, jsem z toho druhu ekologie zděšená. Někomu se líbí "elegantní" větrníky, mně ne. A tak by se s příklady úbytku orné půdy dalo dlouho pokracovat, mám i další příklady.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 13:08 Reaguje na Jarka O.
Tak toto ma dostalo. Že niekomu vadí, že malý tok zaberie trochu pôdy hoci na oplátku umožňí zasakovať vode do podzemia - na tým môže dnes vzdychať len ignorant. Nože si naštudujte koľko rybníkov a mokradí ste mali v stredoveku a koľko z krajiny zaberali.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.12.2022 14:59 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Pokusím se vysvětlit: Toto bylo pouhé popíchnutí p. Graňáka v rámci dlouhodobější diskuze o půdě a vodě, nic víc nebo něco jako nechuť k meandrování řek za tím nehledejte. Plocha rybníků je oproti středověku čtvrtinová, ano, časy a využití krajiny se změnily. Z toho, jak se bude vyvíjet dostupnost vody, mám jisté obavy, a proto si myslím, že je důležitá úloha mít dostatek nádrží na pitnou vodu, které zachytí dešťovou vodu (v rukou státu nejlépe), i těch rybníků, kdežto p. Graňák je názoru, že postačí močály a meandry. Ale mj. i umělá vodní díla nebo řeky, pokud mají kontakt se spodní vodou, krajinu  ve svém okolí zavodňují. A v tomto konkrétním prípadě jde o malé území.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 15:30 Reaguje na Jarka O.
Dažďová voda vám v budúcnosti stačiť v nížinách nebude. To myslím vážne. Napíšem ešte raz, čo som písal aj p.Machačkovi o budúcej klíme v strednej aj juhovýchodnej europe.
Teplejšie a suchšie (na jar a v lete) bude minimálne niekoľko storočí. Taký stav nastal niekoľkokrát v holocene.
Plochá nížinná krajina je najviac postihnutá vysychaním. Na rovinách bude pršať na jar a v lete o dosť menej ako doteraz. Dažďa môžete očakávať okolo 500mm ročne, s tým že bude silnejší výpar. Väčšinu vody dostanete na roviny z tokov z hôr. Môžete si vziať príklad z údolia Fergany.
Takže neostane iné ako rozvoľniť rieky - vytvoriť meandre, bočné ramená, riparské zony. Z tokov môžete napájať jazerá, rybníky a mokrade.
Iste môžete zachytávať aj dažďovú vodu z búrok ale nie každé leto má vysokú búrkovú činnosť.
Tento rok bolo celé leto suché v nížinách na slovensku aj maďarsku, vo východnej časti katastrofálne sucho. V horách však pršalo dosť.

Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2022 18:56 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Neumím předpovídat, jak se bude vyvíjet počasí. Jestli si planeta vzpomene, žádné technické opatření změnu teplot jakýmkoliv směrem nezastaví, podle mne. Meandr je právě v rovinách přirozený. O tom asi semiaridním území u Vás na východě: pěstují se tam třeba plodiny, které mají stepní podmínky rády? Myslím, že možná je důležité v sušších územích omezit pastvu, aby se ze stepi nestala poušť. Výsledkem mohou být jednou kvalitní půdy... kdysi jste poslal článek o skládce odpadů v potoce, teď píšete o zastavění niv. Děje se to i jinde a má to pak ochrana a tvorba krajiny těžké. Ale s Vaší prezidentkou, známou bojovnicí proti skládce, to překvapuje. :) Já třeba bych do budoucna měla obavy z rozprodeje zdrojů pitné vody, povolování vrtů na byznys s vodou apod.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 15:40 Reaguje na Jarka O.
A v tomto konkrétním prípadě jde o malé území. - Iste ale babka k babce ... jeden okres, mesto,či pár dedín môžu upraviť len kúsok toku.
Nevraviac, že to nie je jediný revitalizačný projekt v ČR za posledné roky.

Prial by som si aby sa na slovači robili aspoň také pokroky ako u vás, tu ide všetko pomaly, štát , kraje, okresy roky sladko spali. Slovenské lesy, ktorým vysychajú smrekové lesy v kysuciach, orave, tatrách a liptove mali situáciu roky na háku.
Na východe kde žijem sa hlavne kecá, betonuje a kecá.
Revitalizačné projekty riek a mokradí u nás majú drvivú väčšinu na svedomí dobrovoľnícke organizácie.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 15:43 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Slovenské lesy som myslel firmu LESY SR.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.12.2022 15:52 Reaguje na Jarka O.
Na oplátku 2 rýpnutí, ostatně se bavíme o půdě, takže je to docela na místě:
1) meandříčky nejsou od zachytávání n-leté povodně, ale protipovodňově fungují tak, že roztáhnou a zploští pík, takže vám povodeň nevleze na deset minut do postele či na vteřinu do kredence, ale jenom na hodinu do předsíně.
2) s tím záborem z.p., což je terminus technicus si proklikněte v mapy.cz na 2. voj. mapování, abyste pochopila, kdo si se zábory začal. Nota bene tady!

Takhle jste si, Jarko O., 2x podryla vlastní pozici :-)

Ale že je to jako když vrabec prdne, tak o tom žádná. A taky žádná o tom, že naši předkové měli hlad, že kolikrát ani nemohli v kostele zpívat. Takže dělali, co uznali za vhodné a na co jim panstvo dalo svolení nebo befel. Viz také 3. voj. mapování (geoportal.gov.cz), aby to tady nějaký neznalec nechtěl hodit na bratry bolševiky, kteří kromě velké části krajiny zdevastovali rovnou celý selský stav.
maucta
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2022 18:44 Reaguje na Daniel Fiala
Jo jo, podryla:) Myslela jsem, že jsem to vysvětlila v odpovědi p. Pobehovi. Na článek jsem ani nechtěla reagovat, p. Graňák si rýpnul, tak já si rýpla zpět ohledně jeho nemilovaných přehrad. Zpřírodnění toku mi nevadí, je na něco užitečné a 1000x lepší než OZE v krajině. Meandr zpomaluje už pomalý tok v rovině, zavodňuje, mění půdu na aluviální, zhorší prokysličení půdy, na druhé straně záplavy přinesou organiku, člení krajinu, větrolam atp. A pokud někdo mluví o protipovodňových funkcích, tak bych je nepřeceňovala. Bylo by zajímavé napsat třeba, jestli to území je ohrožované záplavami, nebo hloubku koryta, ale píše se aspoň o bermě. Objem vodní stavby je důležitý pro zádrž a to je u nádrže nesrovnatelné, a zádrž vody z vlhčích časů ať už proti povodni nebo na zásobování v sušších časech, je ta důležitá funkce. Tu řeka neumí... myslím.Taky třeba... meandr zvýší odpar, že;) :) v době, kdy chceme udržet každou kapku:)? Nádrže na horních tocích, úzké, hluboké a zastíněné to nedělají.
Je osvěžující, že nehodláte házet všechno na bratry bolševiky, které např. J. Graňák stále hledá za každým bukem. Maucta :).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.11.2022 10:56 Reaguje na Jakub Graňák
V rovině, kde teče Kyjovka přehradu nepostavíte, tam lze postavit
leda plytké rybníky a ty tam taky jsou. Jak píše p.Jarka O., tak
to zadržené množství vody minimeandry je zanedbatelné a jak píše
smějící se bestie, tak takové tůňky podložím propojené s tokem
by byly totéž, co ty minimeandry, u kterých si zadělá povodí na
komplikace s údržbou, protože meandr je živý organizmus v tom,
že se neustále mění jeho koryto, pokud břehy nejsou "zpevněny".
Budiž nyní jsou meandry na pozemcích povodí, ale už zítra budou
na pozemcích jiných vlastníků žádajících buď uvedení do původního
stavu a nebo odškodnění. Hraniční meandry Odry(PP) se mění stále
a hraniční komise se musí vypořádat se státní hranicí a s pozemky
obou států na březích. Někomu meandr ukrojí z lužního lesa, ale
jinému z pole a navzájem to je třeba vyrovnat tak, aby nikdo nebyl
poškozen. Kdysi si vlastník před vymíláním chránil břehy baštováním
z kůlů propletených vrbovým proutím, které obrazilo a vrby břeh
zpevnily. To tu ale nebyli bobři a nikdo jim to nezakazoval. Dnes
řeka každý rok vymílá stovky tun ornice a odnáší z meandrů do moře. Ano, je to přirozené, ale ta ornice se už nikdy zpět nevrátí.
Krajina se stává stále plošší díky zanášení koryta nánosy a stromy
pokácenými bobry do koryta. Z okolních pozemků se tak stávají nové
zamokřené plochy, ale taky budiž, protože před příchodem člověka
to tam tak asi vypadalo. Otázkou je, kam má odejít teda člověk,
když už tam dnes v takovém množství žije a aby mohl pole obětovat
na mokřady? Co tak vybudovat zpět meandry v Praze na Vltavě?
Zbourat stovky domů na nábřeží, náplavky, jezy , Národní divadlo atd.? Nikoliv, ale obětovat pole nějakého venkovana lidem z města
nevadí. Mi se taky nelíbí napřímené toky tam, kde to nemá smysl,
ale v takové rovině, kde už pomalu neproudí voda ani v napřímeném
toku ho ještě zpomalovat moc velký smysl nedává. Když zadržíme
všechnu vodu ze všech potoků a říček a necháme ji zasáknout
v době sucha do okolní půdy, tak co bude téci ve velkých řekách?
Při povodních ty malé meandry zadrží tak leda klestí a smetí z
okolí a nikoliv nějaké podstatné množství vody, které by snížilo
průtok ve velkých řekách. V době před regulacemi povodně nebyly?
Ale byly a katastrofických rozměrů(teorie zániku Velkomoravské
říše)a byly i sucha mimo záplavová území do doby, než začal
člověk přetvářet krajinu jako třeba v Mezopotámii, Číně a jinde.
Vodu z polí buď odváděl a nebo naopak přiváděl, ale cíleně a
ne náhodně jako příroda. Proto se rozvíjela lidská společnost
a nezamrzla u lovu a sběru potravy v nenarušené přírodě.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 13:16 Reaguje na Břetislav Machaček
Práveže dáva zmysel robiť meandry aj v plochej krajine.
Vy si uvedomte jednu vec - zmenila sa klíma v Europe, a bude značne teplejšie minimálne niekoľko storočí. To sa dialo niekoľkokrát v holocene ale vtedy z iných príčin.
Plochá nížinná krajina je najviac postihnutá vysychaním. Na rovinách bude pršať na jar a v lete o dosť menej, väčšina vody vám príde z hôr. Takže väčšina vody vám príde z tokov. Podnebie a cyklus vody sa bude podobať napríklad tomu z doliny Fergany. Takže neostane iné ako rozvoľniť rieky - vytvoriť meandre, bočné ramená, riparské zony.
A čo sa týka právnych záležitostí, buď sa prispôsobia vaše zákony alebo vám nížinná krajina vyschne.

To isté sa týka aj panonskej nížiny.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

2.12.2022 13:27 Reaguje na Břetislav Machaček
Při povodních ty malé meandry zadrží tak leda klestí a smetí z okolí a nikoliv nějaké podstatné množství vody, které by snížilo průtok ve velkých řekách.
Prosím vás, prestante už s tou panikou. Tie záplavy vracali dostatok vody do lužných zon a vytvárali tak zdroje podzemnej vody.
V panonskej nížine bolo občas zaplavených až 30 percent krajiny. V dobe predtým než začali upravovť korytá riek v 19tom storočí. Východoslovenská nížina bola veľká mokraď od Latorice smerom na juh po Tisu. Komunistami zregulovaná do kanálov s výlevom do najbližšej rieky. V dnešnej dobe im krajina vysychá a klesá spodná voda.

Chyba bola tiež staviať sídla tesne k riekam. Robí sa to aj dnes a potom majitelia domov plačú a dožadujú sa regulácie koryta.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2022 18:52 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Víte pocházím ze soutoku Odry a Olše, kde byly povodně kdysi několikrát za rok a podzemní voda kopírovala hladinu v řece. Pokud se při povodni zvedla, tak po ní zase klesla. Stabilně ji mohu
zvednout přehrazením toku pokud tam je propustné
podloží. Povodeň ji zvedne dočasně i s rizikem
zničení úrody zaplavením, nebo podmočením kořenů.
Ty meliorační kanály nesmí pouze odvodňovat, ale
mohou půdu taky zavodňovat a udržovat stabilní
hladinu spodní vody. Pokud to nedělám, tak je to
opravdu špatně, ale lze to napravit a regulovat.
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.12.2022 15:34 Reaguje na Břetislav Machaček
že nepostavíte?! 25 km směrem na VSV máte přehradu jak kráva a placka to není jenom z malé části těch dvou tří bobků (Děvín a spol.), a proto je taky obehnaná hrázemi kolem dokola. Takže opatrně s nepodloženým soudem, než Vás někdo z přehradomilců za každou cenu uslyší!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

3.12.2022 16:08 Reaguje na Břetislav Machaček
V.p.M.,
poslední meandr, který byl v Praze odstřihnut bylo myslím přeložení Berounky od Zbraslavi k Radotínu ... asi tak 2 století nazpět.
Ale abych přidával spravedlivě, tak tempo, s jakým se nové činžáky hrnou ke stávajícím břehům Vltavy je drakonické, o bydlení na vodě nemluvě.
DF
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.12.2022 18:41 Reaguje na Daniel Fiala
Praha se spoléhá na Vltavskou kaskádu, která ji chrání před běžnými povodněmi, ale jinde přehrady nejsou, musejí budovat protipovodňové hráze kolem řek a ty musejí mít neměnné koryto bez přirozeného meandrování, aby jim řeka nevymlela i hráze. Na ten
rozliv v naši hustě obydlené krajině moc místa není a ani už nikdy nebude. Ta hra na malých potůčcích
a říčkách budiž, ale opatrně s těmi zábory půdy na
ty revitalizace toků, aby nám ta orná půda časem
nechyběla. Pokud se plánuje snižování množství
umělých hnojiv a postřiků, tak se sníží výnosy a
o to více se bude muset zvětšit osevní plocha, což
je v rozporu s budováním mezí a mokřadů na orné půdě
a jinými zábory půdy. Tak nevím, co je přednější
a čemu je potřeba dát zelenou, ale obojí asi není
najednou možné!
Odpovědět
KS

Krejcar Stanislav

27.11.2022 19:06
Přeji pracovníkům Povodí Moravy profesionální profesní práci. A jako hospodář v krajině přeji i vodní meandrové oblouky v takových rozměrech ,aby se okolní příroda dala zemědělskou technikou sklízet a ošetřovat . Příroda je zde i pro člověka jenž na ni hospodaří.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

29.11.2022 11:03 Reaguje na Krejcar Stanislav
Souhlasím a zemědělcům přeji, aby se to osvědčilo a neškodilo
tím, že jim meandry jako živé organizmy budou vykusovat kusy polí
i s ornicí a úrodou. Ochranářům vadí eroze polí s odnosem ornice,
ale nevadí jim odnášení tisíců tun ornice vykousnuté řekami z meandrů, kde se tak děje i bez povodní už pouhým průtokem.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist